Z Ruska se ozývají podezření či obvinění ze zapojení Ukrajiny do teroristického útoku v Moskvě. Jsou založená na tom, že došlo údajně k dopadení pachatelů v blízkosti ukrajinských hranic. Nejen kritici Kremlu však zpochybňují oficiální ruskou verzi příběhu. Nepřímo tak učinil i Putinův spojenec, běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Podle státní agentury Belta se Lukašenko pochlubil tím, že až zavedená bezpečnostní opatření v reakci na útok donutila teroristy zamířit na Ukrajinu.

Útok v koncertní hale Crocus City Hall si vyžádal nejméně 140 mrtvých a téměř 200 zraněných. Jde o nejsmrtelnější podobný útok v Rusku za poslední desetiletí. Ruské bezpečnostní síly v sobotu oznámily, že dopadly pachatele. Celkem informovaly o zatčení 11 osob, včetně čtyř útočníků.

Moskva naznačuje jejich spojení se sousední Ukrajinou, k útoku se ale opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Kyjev jakékoli zapojení důrazně popřel. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí sice za pachatele označil radikální islamisty, i on však naznačil spojitost s Ukrajinou. Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, tvrdil šéf Kremlu podle ruské státní agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru na koncertě.

„Teď víme, v jaké zemi se ti zatracení parchanti pokoušeli ukrýt – na Ukrajině. V zemi, která se rukama západních liberálních režimů deset let přeměňovala v centrum šíření terorismu v Evropě, přičemž v extremistickém šílenství předčila i Kosovo,“ přisadila si mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, kterou citovala agentura TASS.

Oficiální verze Kremlu však začíná dostávat trhliny. A to nejen od kritiků. Alexandr Lukašenko podle běloruské agentury Belta řekl, že běloruské bezpečnostní složky okamžitě reagovaly na vyhlášení zvýšeného režimu bezpečnosti v Rusku a posílily bezpečnost běloruské hranice.

„Proto neměli žádnou možnost vstoupit do Běloruska. Viděli to, proto se otočili a zamířili na hranici Ruska a Ukrajiny,“ cituje agentura Belta Alexandra Lukašenka. I samotní Ukrajinci či někteří západní komentátoři upozorňovali, že na rozdíl od rusko-ukrajinské hranice, která je prošpikovaná vojáky, je nedaleká hranice s Běloruskem nestřežená.

Lukashenko goes to the border near the Suwalki Gap and asks the Belarusian commander there about how he will fight against the Baltic states & conquer a part of Poland in order to create a land bridge between Belarus and Russian Kaliningrad… pic.twitter.com/XlwL71Mgaq

— Visegrád 24 (@visegrad24) March 26, 2024

Byť ruský prezident Vladimir Putin nadále spojuje páteční teroristický útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy s Ukrajinou, ani někteří lidé z jeho vlastního okruhu s tím nesouhlasí, tvrdá agentura Bloomberg. Napsala to s odkazem na čtyři nejmenované zdroje s úzkými vazbami na Kreml. Podle nich neexistují žádné důkazy o zapojení Ukrajiny do útoku, při kterém podle ruských úřadů zahynulo nejméně 140 lidí.

Putin se účastnil diskuzí, na kterých se představitelé shodli, že neexistuje žádné spojení Kyjeva s útokem, ale je stále odhodlán využít tragédii k pokusu sjednotit Rusy k podpoře války proti Ukrajině, napsal Bloomberg s odkazem na jeden ze svých zdrojů. Kremelští činitelé byli podle zdrojů agentury šokováni neschopností ruských bezpečnostních služeb zabránit pátečnímu útoku v centru Crocus City Hall, kde se nachází koncertní síň. A téměř nikdo v ruské politické a podnikatelské elitě, koho tyto zdroje znají, podle Bloombergu nevěří, že za útokem stojí Ukrajina.

Někteří Putinovi spojenci a bezpečnostní představitelé dnes nicméně veřejně spojovali s pátečním terorem sousední zemi. „Samozřejmě Ukrajina,“ reagoval tajemník prezidentovy bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev na otázku novináře, zda útok podnikl Islámský stát, nebo Ukrajina. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov bez důkazů tvrdil, že útoku islámských radikálů napomáhaly ukrajinské a západní tajné služby. Teroristé, kteří útočili v Moskvě, podle něho chtěli utéct na Ukrajinu.