LUKAŠENKOVY PIKLE

Lukašenko podepsal zákon pozastavující plnění smlouvy vůči Česku a Polsku

LUKAŠENKOVY PIKLE
Lukašenko podepsal zákon pozastavující plnění smlouvy vůči Česku a Polsku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal dříve přijatý zákon o pozastavení platnosti smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) vůči Česku a Polsku. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na běloruský úřední web. Vůči jiným státům bude Bělorusko své smluvní závazky dál plnit, dodal TASS a připomněl, že Rusko od zmíněné odzbrojovací dohody odstoupilo.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) byla státy NATO a tehdejšího východního vojenského bloku - Varšavské smlouvy - podepsána 19. listopadu 1990 v Paříži. Cílem ujednání bylo zabránit znepřáteleným blokům, aby soustřeďovaly ozbrojené síly poblíž společných hranic. V platnost vstoupila po ratifikaci všemi účastnickými zeměmi v červenci 1992.

V roce 1999 byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována. Rusko v roce 2007 plnění smlouvy pozastavilo do doby, než revizi smlouvy ratifikují státy NATO. Západní země ale odmítly novou verzi smlouvy ratifikovat, dokud Rusko nedostojí svému slibu z roku 1999 a nestáhne své jednotky z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané proruskými separatisty. Později odmítavý postoj Západu ještě víc posílil spor s Moskvou ohledně ruské intervence v Gruzii.

TASS připomněl, že příslušný výbor dolní komory běloruského parlamentu vysvětloval, že Minsk má právo pozastavit platnost dohody vůči Polsku a Česku, protože tyto dvě země se podle něj rozhodly neplnit své smluvní závazky vůči Bělorusku. Výbor současně uvedl, že Minsk bude dále plnit své závazky vůči jiným účastníkům dohody.

Ruský list Izvestija v této souvislosti připomněl výhrady Minsku proti záměru Varšavy zvýšit početní stav polských ozbrojených sil na 300.000 vojáků, ačkoliv podle smlouvy by počet polských vojáků neměl převýšit 234.000 mužů a žen.

Rusko před osmi lety pozastavilo svou účast v dohodě a letos na jaře ji vypovědělo. Mluvčí Kremlu tvrdil, že tento krok nebude mít na Rusko žádné dopady, protože smlouva nebyla životaschopná. Vypovězením smlouvy podle mluvčího přivedlo věci do stavu odpovídajícímu skutečnosti. Současně ale tvrdil, že při kontrole nad zbraněmi vzniká "velké vakuum", které by bylo třeba zaplnit novými mezinárodními smlouvami. To však podle kremelského mluvčího vyžaduje "intenzivní a dlouhodobou spolupráci s celou řadou států", se kterými ovšem nyní Rusku chybí fungující dvoustranné vztahy.

 

,