Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.

Co víme o íránském jaderném programu? Kritici izraelského preventivního zásahu proti Íránu říkají, že Izrael a USA tvrdí, že Teherán je blízko jaderné bombě, už dvacet let. Podle nich tak může jít o opakování irácké války, kdy Američané rovněž tvrdili, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení, avšak později se ukázalo, že žádné neměl.

Víme, že Írán se velmi snažil uspíšit výrobu devíti bomb. Také začali masivní produkci balistických raket. Vše proto, že se rozhodli z obohaceného uranu vytvořit bomby. Proto se Izrael rozhodl zaútočit nyní. Museli jsme odpovědět dřív, než by došlo k výrobě těchto bomb.

Jak ale vysvětlíte protichůdná vyjádření některých amerických představitelů? Například ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová v březnu před Kongresem prohlásila, že Írán se o bombu nesnaží.

Myslím, že neměli zpravodajské informace. My je máme a předali jsme je Američanům. Proto prezident Trump dal útoku zelenou. Izrael plně koordinuje svůj útok se Spojenými státy. USA nám dramaticky asistují s naší obranou, dodávkami munice a se zpravodajskými informacemi. Tato operace je možná díky úzké spolupráci našich dvou zemí.

Počáteční úspěch izraelského letectva a jeho naprostá dominance – je to něco, co vás překvapilo? A co to vypovídá o íránské armádě?

Na jedné straně mě to nepřekvapilo vůbec. Vždy jsem tvrdil, že Izrael je schopný vypořádat se s íránským nebezpečím. Už v dubnu jsme byli svědky izraelských schopností, když Izrael zničil íránskou protivzdušnou obranu. Izrael velmi jednoduše zničil její nejpokročilejší části, systémy S-300 a S-400. Takže bylo jasné, že Izrael na to má. Ale stalo se to mnohem rychleji, než jsem předpokládal. Během dvou dnů Izrael dokázal získat převahu nad Íránem. Nepochybně technologická mezera mezi Izraelem a Íránem je obrovská. Ale nejen mezi Íránem a Izraelem, ale mezi Izraelem a celým světem. Jen málo zemí by dokázalo to, co Izraelci. Možná jen jedna, Spojené státy.

Nakolik důležitá je pro úspěch operace činnost Mosadu a izraelských špionů uvnitř Íránu?

Je to kombinace vojenských zpravodajských informací, informací a schopností Mosadu a schopností letectva. Myslím, že Izrael vyniká ve schopnosti tyto faktory zkombinovat a získat nejlepší výsledek. Pracují velmi úzce dohromady, aby společně maximalizovali šance na úspěch, jak jsme viděli na začátku. A pokračuje to.

Ohledně operací Mosadu, které dokázaly zlikvidovat velkou část vojenského velení Íránu – máte nějaký vhled, jak je možné, že Mosad operuje v Íránu bez jakýchkoli problémů? Zdá se to bezprecedentní.

Je to možné, zvlášť když máte zemi, kde 80 procent lidí je proti režimu a mnoho z nich chce, aby padl. Pak je celkem jednoduché najít partnery, kteří vám pomohou.

A co Američané? Jsou potřeba k úspěchu celé operace? Hodně se mluví o tom, že pouze oni mají munici potřebnou ke zničení zařízení na obohacování uranu ve Fordo, což je jedna z klíčových součástí íránského jaderného programu.

Myslím, že Izrael dokáže rozebrat všechna jaderná zařízení, včetně Fordo, pokud bude potřeba. Myslím ale, že americké vedení je důležité nejen kvůli větším šancím na úspěch celé operace, ale kvůli globálnímu vedení. Pokud by USA nezaútočily přímo, pokud by neintervenovaly, i když jejich spojenci čelí velkému nebezpečí, tak by to vyslalo signál Číně a Rusku. Čína si řekne: Dobře, zaútočíme na Tchaj-wan. Jen nebudeme střílet na Američany, a nebude to problém. To samé si může říct Rusko a rozšířit své útoky v Evropě. Řeknou si: Nebudeme ale útočit na Američany, ti tak zůstanou mimo. Toto pak může naprosto destabilizovat celou planetu a není to dobrá politika. Amerika musí ukázat, že je ochotná někde bojovat. A zde cíle jsou konkrétní, velmi malé a ne příliš nebezpečné. Izrael už nyní naprosto dominuje íránskému nebi, dokázal dramaticky omezit balistické schopnosti Íránu. Takže USA mohou maximalizovat výsledek s minimem rizika. Očekávám, že se časem USA přidají k útoku (což se mezitím stalo – pozn. red.). Víte, všichni rádi vítězí a chtějí být na straně vítězů. A USA mohou svou účastí na útoku hodně získat.

Před pár dny to podle vyjádření prezidenta Trumpa vypadalo, že Američané se přidají k útoku každým okamžikem. Pak ale začal tvrdit, že potřebuje dva týdny na rozhodnutí. Jak to čtete?

Velmi jasně řekl, že musí nastat totální vítězství a naprostá porážka. Také jasně řekl, že se rozhodne do dvou týdnů, ne že bude čekat dva týdny. Takže v následujících dnech snad uvidíme americkou účast. Pokud ne, Izrael to zvládne. Jsme velmi dobře schopni to udělat sami. Americké zapojení není kvůli nám – Spojené státy musejí zaútočit kvůli Spojeným státům, ne kvůli Izraeli. Je to důležité pro americké zájmy.

A pokud Írán uzavře Hormuzský průliv, je to něco, co by mohlo vtáhnout Američany?

Samozřejmě. Ale nemyslím si, že je to něco, čeho jsou schopni. Jejich loďstvo by bylo okamžitě zničeno. Takže si myslím, že to neudělají. Byl by to velmi hloupý krok.

Raketové salvy z Íránu se zdají úspěšnější než ty dvě minulé, loni v dubnu a říjnu. Mají relativně hodně zásahů. Čím to je? Má izraelská protiraketová obrana problémy?

Izraelská protivzdušná obrana dokázala zničit sto procent dronů, které na Izrael mířily. To se počítá, protože na Ukrajině a v Rusku můžeme vidět, jak drony mohou být devastující. Izrael se s nimi dokázal stoprocentně vypořádat. Co se týče balistických raket, Izrael zvládá zlikvidovat něco okolo devadesáti procent. Mluvíme o něčem velmi komplikovaném, o schopnosti zničit balistickou raketu, která se pohybuje velmi rychle, ve vesmíru. Nelze dosáhnout stoprocentního úspěchu. Proto se nemůžeme spoléhat pouze na protiraketovou obranu. Musíme také systematicky ničit íránské raketové schopnosti. Izrael během týdne zničil padesát procent odpalovacích zařízení. Takže snad během dalšího týdne zničíme jejich schopnost na nás střílet. Ale přece jenom se nemůžeme spoléhat pouze na protileteckou obranu. Proto máme velitelství domácí fronty a proto máme kryty. Lidé vědí, kam mají jít. Jediné oběti v Izraeli jsou lidé, kteří nebyli v krytech. Takže máme několik vrstev obrany, a pokud je všechny použijeme, tak to zvládneme. Dramaticky to minimalizuje oběti, zatímco útočíme na Írán.

Jaká je podpora v Izraeli pro válku?

Velmi vysoká. Na devadesát procent obyvatel válku a vítězství v ní podporuje. Izraelci se sjednotili ohledně válečných cílů. Chtějí rozhodné vítězství na všech frontách. Jsme velmi silná, odolná společnost. Jsme národ, který tu je téměř 4000 let. Dokázali jsme se vypořádat s impérii. A stále jsme zde, prosperující.

A co íránská schopnost zvládat oběti? Přece jenom to je velká země cca s 90 miliony lidí, takže má velké rezervy. A v 80. letech dokázala po osm let vést totální válku proti Iráku. Nemohou se znovu zatvrdit?

Izrael nedovolí, aby to byla opotřebovávací válka, a nebude to dlouhá válka. Nebude trvat ani měsíce, budou to týdny. Pokud Izrael bude muset kompletně zničit íránskou ekonomiku, celé vedení a všechny vojenské objekty, tak je toho schopen docílit za týden nebo dva. Toto nebude dlouhá válka. Bude krátká a rozhodná. Tohle není irácko-íránská válka.

Jaký je konečný cíl? Dotlačit Írán k ústupkům ve vyjednávání? Úplně zničit jeho jaderný program? Nebo dokonce změna režimu, jak tvrdí někteří lidé?

Hlavním cílem je naprosté zničení jaderného programu a také schopností vypouštět balistické rakety, zničení veškerého průmyslu, který je vyrábí, odpalovacích zařízení i raket, a vytvořit podmínky pro změnu režimu. Říkám vytvořit podmínky, jelikož i když zabijete celé vedení, tak nakonec to je íránský lid, kdo musí převzít zodpovědnost za svou budoucnost. Musí se rozhodnout pro změnu. Musí zformovat vládu. Nemůžeme to udělat za něj. Můžeme vytvořit podmínky. Izrael útočí na vládní symboly, na vládní objekty, destabilizuje schopnost režimu vládnout efektivně. Takže Izrael dělá hodně pro to, aby pomohl íránskému lidu. Ale zodpovědnost za svou budoucnost má jenom on. Je to jeho země a jeho rozhodnutí.

Pokud ale režim přežije, neuspíší tento útok íránský jaderný program, jelikož to potvrdí jejich domněnku, že jaderná bomba je jediná dostatečná bezpečnostní pojistka?

Jakmile Izrael kompletně zničí jejich jaderný program a všechny balistické rakety a protivzdušnou obranu, tak s jakýmkoli íránským pokusem se Izrael dokáže vypořádat. Bude to stejné jako s Hizballáhem. Ten jsme porazili. Když chtěli příměří, tak jsme řekli, že nesmějí obnovit svoji sílu. Na jakýkoli pokus o znovuvyzbrojení znovu odpovíme. Pokud se objeví nějaké nebezpečí, zaútočíme. To funguje. Izrael nyní útočí na Írán a Hizballáh ho nepodpořil. S Íránem to bude úplně stejné, stejná situace. Bude naprosto bezbranný. Jakýkoli pokus o obnovení jaderného programu bude zastaven. Obnovení takového programu trvá roky, není to rychlé. Izrael na něj okamžitě odpoví a oni vědí, že to ohrožuje jejich schopnost vládnout. Ale nejlepším řešením je prosté svržení režimu. Doufám, že to bude výsledkem toho všeho.

V případě pádu režimu – nebojíte se, že přijde někdo ještě horší? Nebo že nastane nestabilita a občanská válka?

Je lepší mít v Íránu chaos než režim podobný nacistickému, jako je tento. Myslím, že většina Íránců má ráda Izrael, chtějí mír, chtějí prosperitu, chtějí být součástí západního světa a chtějí, aby dostali takovou šanci. Nejdřív ale musíme zničit své nepřátele. Stejně jako Evropa bojovala proti nacistům. Když ničíte nacisty, tak nepřemýšlíte, co bude po nich – nejdřív je zničíte. Pak uvidíme, jak se situace vyvine.

Nebojíte se, že Írán by mohl odpovědět teroristickými útoky na izraelské a židovské cíle mimo Blízký východ? Ať už v Evropě, Spojených státech, nebo kdekoli jinde?

Snaží se o to po mnoho let. Není to nic nového. V minulosti jsme zabránili mnoha útokům. Hodně mluví, ale jejich schopnosti neodpovídají jejich řečem. Ale Izrael, jeho velvyslanectví a židovské komunity jsou připraveny na jakýkoli pokus o útok.

A nebojíte se o židovskou komunitu v Íránu? Protože ta je pořád relativně velká.

Ano, ale nevím o žádném nebezpečí, které by jí momentálně hrozilo.

Je Izrael nějakým způsobem v kontaktu s Rezou Pahlavím, posledním íránským korunním princem? Podporuje jeho případný návrat a nástup na trůn?

Izrael neřeší, kdo nahradí současný režim. Je to interní íránská věc. Nekorunujeme krále, řešíme nebezpečí ohledně jaderného programu, balistických raket. Destabilizujeme vládu, ale nerozhodujeme za ně.

Jaké jsou reakce v regionu? Saúdové a Emiráťané izraelskou operaci veřejně odsoudili.

Jsou velmi šťastní. Izrael je zbavuje jednoho z největších nebezpečí pro sunnitsko-arabský svět. Všichni jsou tedy velmi šťastní. Až tato válka skončí, tak to vydláždí cestu k normalizaci a mírovým smlouvám mezi Izraelem a Saúdskou Arábií a mnoha dalšími zeměmi.

Může mít operace proti Íránu dopad i na válku v Gaze? Hamás si uvědomí, že už opravdu nastal konec?

Rozhodně. Bude to mít velký dopad nejen na Gazu, ale na celý Blízký východ, na Húsíe, na to, co zbývá z Hizballáhu, z Hamásu. Zkrátí to válku. Tento útok není začátkem války, je to konec války. Odříznutí hadí hlavy je to, co je potřeba k ukončení této války, protože Írán neustále dodává palivo této válce. Až se s nimi vypořádáme, tak nebude palivo, nebudou rozkazy, nebudou peníze, nebudou kapacity. Bude to mít dopad na všechno. Bude to mít dopad i na Hamás.

A vývoj v Sýrii? Nový režim v Damašku dovolil Izraeli létat přes syrské území, přestože prezident Ahmad Šara je bývalý člen al-Káidy.

Nic nám nedovolili. Nebyl žádný vyjednávací proces. Létáme bez jejich svolení. Ano, Šara je z al-Káidy, vyznavač radikální ideologie, a Izrael chápe, že mu nemůže věřit. Musíme zajistit, aby neměli kapacitu nás ohrozit. Proto zůstáváme na klíčových pozicích na syrské straně Golanských výšin a na jakýkoli pokus o obnovení kapacit bude muset Izrael odpovědět.

Nicméně syrský režim vysílá signály, že má zájem o nějakou normalizaci s Izraelem. Věříte mu?

Myslím, že po porážce Íránu se může stát cokoli. Jakmile vytvoříte koalici Západ–Izrael, tak země jako Libanon, Sýrie, Irák se mohou chtít k ní přidat. Ale uvidíme. Nejdřív musíme normalizovat vztahy se Saúdskou Arábií a pak uvidíme.

Posledním velkým hráčem v regionu, kterého jsme nezmínili, je Turecko. Jaký to bude mít vliv na vztahy s ním?

Turecko má jedinou aspiraci – chce být osmanskou říší. Chce expandovat napříč Blízkým východem. Na druhé straně čelí mnoha problémům, má velmi špatnou ekonomiku, není momentálně příliš stabilní. Myslím, že když uvidí, čeho je Izrael schopný, vytvoří to pochopení ohledně odstrašení – že jsou červené linie, které nelze překročit. Doufám, že v budoucnu budeme mít lepší vztahy. Mývali jsme skvělé vztahy s Tureckem. Doufám, že jednoho dne budeme opět přátelé.

A vaše hodnocení reakce Evropanů? V posledních týdnech se zdálo, že vztahy se velmi zhoršují kvůli událostem v Gaze. Ale nyní například německý kancléř Merz řekl, že Izrael za nás dělá špinavou práci.

Máme dobré vztahy s mnoha zeměmi. Mnoho zemí se také spoléhá na izraelské kapacity a bojí se hlavně Ruska. Izrael poskytuje mnoho kapacit východní i západní Evropě. Máme dobré vztahy se zeměmi na Blízkém východě, ale i třeba s Itálií, Řeckem a Německem. Myslím, že až všichni uvidí, čeho je Izrael schopný, dojdou k závěru, že potřebují být si s Izraelem blízcí. Myslím, že po této válce se mezinárodní vztahy Izraele dramaticky zlepší. Dojde na mírové dohody, obchod bude proudit skrz Izrael, Izrael se stane energetickým koridorem a centrem globálního obchodu, lídrem v technologiích. Země chtějí mít úzké vztahy s někým takovým. Takže jsem ohledně mezinárodních vztahů velmi optimistický.