Donald Trump si po návratu do Bílého domu vytyčil cíl ukončit dvě války – tu na Ukrajině a tu v Gaze. Ohledně té první zmiňované ale narazil. „Upřímně řečeno, myslel jsem si, že ta ruská záležitost bude z těch, které jsem zastavil, patřit k těm jednodušším, ale zdá se, že je to něco o trochu složitějšího než některé ostatní,“ prohlásil pro CBS News ohledně Putinovy agrese. Ale na Blízkém východě si momentálně vede mnohem lépe, a i když není nic jisté, brzké ukončení tamějšího konfliktu se zdá reálnější než kdy dřív.

Nynější úsilí Trump zahájil 29. září, kdy s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem po boku představil svůj dvacetibodový plán na ukončení války. Nejzásadnější body Trumpova plánu jsou následující: válka skončí a Hamás do 72 hodin propustí veškerá rukojmí, živá i mrtvá. Momentálně teroristé zadržují 48 lidí, z toho se předpokládá, že asi 20 je naživu. Izrael zase vydá 250 vězňů, kteří byli odsouzeni na doživotí, a 1700 lidí, kteří byli zatčeni po masakru ze 7. října. Izraelská armáda se také stáhne na předem domluvené pozice. To hlavně znamená, že přestane operovat v Gaza City, kde se nyní snaží eliminovat zbytky Hamásu. Členové Hamásu, kteří se zavážou k mírovému soužití a odzbrojí se, dostanou amnestii. Těm, kteří budou chtít odejít z Pásma, to bude umožněno.

To jsou body týkající se bezprostřední budoucnosti. Zbytek načrtává delší budoucnost Gazy. Správu nad Pásmem má převzít technokratická palestinská vláda. Na tu bude dohlížet „rada míru“ složená z význačných světových osobností, předsedat by jí měl sám Trump a jedním z členů by měl být bývalý britský premiér Tony Blair.

Do Gazy budou nasazeny mezinárodní stabilizační síly, založené na spolupráci USA a jejich arabských i mezinárodních partnerů. Jejich úkolem bude dohlížet na bezpečnost a vycvičit palestinskou policii. Izraelská armáda se postupně stáhne z většiny Gazy, i když plán předpokládá, že bude dohlížet na hraniční perimetr. Následně masivní investice, doprovázené například vytvořením zvláštní ekonomické zóny, povedou k rekonstrukci a modernizaci Gazy. Někdy v budoucnu správu nad Pásmem převezme reformovaná palestinská samospráva. Zároveň má probíhat deradikalizace, „mezináboženský dialog“ založený na „hodnotách tolerance a mírového soužití“. To vše má vyústit ve „věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti“. Izrael nebude anektovat žádné území a všem Gazanům bude umožněno zůstat.

Plán má samozřejmě jisté nedostatky. Kromě lhůty 72 hodin na propuštění rukojmích neobsahuje žádné konkrétní časové schéma. Vůbec je dost skoupý na podrobnosti. Pak jsou tu takové detaily, jako co s členy Hamásu, kteří se zavážou k mírové koexistenci jen naoko. Rekonstrukce Gazy i snaha o deradikalizaci jejího obyvatelstva je běh na opravdu dlouhou trať s nejistým výsledkem. Celkově jde ale o maximum možného.

Už žádné zdržování

Plán přijal Netanjahu i arabské a evropské státy. Trumpovi se podařilo prolomit diplomatickou izolaci Izraele a mezinárodní tlak na ukončení války přesunout na teroristy. Celý svět tak čekal odpověď Hamásu. V pátek se vyjádřil: odpověď zní „Ano, ale“. Souhlasil s vydáním rukojmích a plánem, aby správu nad Gazou převzala technokratická vláda. Na první pohled tedy dobré zprávy. Jenže Hamás se nezavázal k okamžitému propuštění rukojmích. Tvrdí, že Trumpova lhůta 72 hodin je nereálná. Rukojmí mají být osvobozeni, pouze pokud „budou zajištěny vhodné podmínky pro provedení výměny“. Hamás prý „v tomto ohledu potvrzuje svou připravenost okamžitě zahájit prostřednictvím zprostředkovatelů jednání o podrobnostech tohoto procesu“. Tedy žádné automatické propuštění podle Trumpova plánu, ale další vyjednávání. Další body mají být řešeny „v rámci inkluzivního palestinského národního rámce, jehož budeme nedílnou součástí a k němuž budeme přispívat s plnou odpovědností“ – stojí v prohlášení Hamásu. Přeloženo: Podílu na vládě v Gaze se nevzdáme. O nějakém odzbrojení ani slovo. Hamás tak předvedl svůj oblíbený trik, kdy prohlásí, že přijímá příměří s pár podmínkami, a pak ho kompletně přepíše.

Trump ale prohlášení Hamásu přijal jako souhlas. Teroristé jsou dle něj „připraveni na trvalý MÍR“ a nařídil Izraeli přestat bombardovat Gazu. Ten se podřídil a izraelská armáda oznámila, že přestává s ofenzivními operacemi a bude se soustředit pouze na defenzivu. Přechytračil tedy Hamás Trumpa?

Ne tak úplně. Na Trumpův popud začala vyjednávání v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, kam v pondělí, tedy v den uzávěrky tohoto vydání, přijeli zástupci Hamásu, Izraele a USA, aby jednali o implementaci jeho plánu. Americký prezident si nejspíše uvědomil, že Hamás by se mohl snažit prodlužovat vyjednávání donekonečna, a proto ho varoval před zdržováním. „Hamás musí jednat rychle, jinak se může stát cokoli. Nebudu tolerovat zpoždění, o kterém si mnozí myslí, že nastane, ani žádný výsledek, při kterém by Gaza opět představovala hrozbu. Pojďme to udělat – RYCHLE,“ napsal na sociální síť Truth Social. Tam také publikoval mapu Gazy s vyznačenou linií, na kterou se Izrael souhlasil stáhnout, pokud Hamás kývne na příměří a propustí rukojmí. Zároveň postoval fotografie z izraelské demonstrace za osvobození rukojmích i s obřím transparentem „Teď, nebo nikdy“.

Soustavným nátlakem a trváním na tom, že se musí postupovat rychle, Trump nechce dát ani jedné straně šanci na úplné odmítnutí dohody. Doufá, že vytvoří velká očekávání a nastartuje setrvačnost a následně k uzavření příměří dojde nakonec samospádem. Jedna z překážek k úspěchu je ta, že sám Hamás je rozdělený.

Klíčový Katar

Zásadním zlomem ve válce byl izraelský útok na politické vedení Hamásu v Kataru. Izraelské rakety zasáhly dům, o němž se domnívaly, že tam právě probíhá schůzka nejvyšších představitelů teroristického hnutí. Prvotní zprávy hlásily, že úder byl úspěšný a podařilo se zlikvidovat velkou část hamásovského velení. Nyní se zdroje shodují, že hamásovci přežili (zároveň je ale nikdo od té doby neviděl na veřejnosti, takže kdo ví). Přesto šlo o úspěch. Bombardování vyděsilo katarskou královskou rodinu.

Katar to dlouhodobě hraje na Blízkém východě na všechny strany. Hostí obří americkou vojenskou základnu. Zároveň ale hostil hamásovské vedení a byl jedním z jeho financiérů. Díky tomu si vypracoval pověst nenahraditelného prostředníka, kterého všichni v regionu potřebují k vyjednávání. Myslel si, že je v bezpečí, jelikož si kvůli tomu na něj nikdo nedovolí. Jenže nejdříve Írán symbolicky bombardoval americkou základnu v odvetě za americký útok na jeho jaderná zařízení a pak se Izrael pokusil o eliminaci nejvyšších hamásovců. Katar si uvědomil, že jeho strategie se přestává vyplácet a hrozí, že bude zatažen do války. Obrátil se tedy na Američany o pomoc. Trump vydal exekutivní příkaz, že „Spojené státy budou považovat jakýkoli ozbrojený útok na území, suverenitu nebo kritickou infrastrukturu státu Katar za ohrožení míru a bezpečnosti Spojených států“. V případě takového útoku „Spojené státy přijmou veškerá zákonná a vhodná opatření – včetně diplomatických, ekonomických a v případě nutnosti i vojenských – k obraně zájmů Spojených států a státu Katar a k obnovení míru a stability“. Jedná se o téměř bezprecedentní bezpečnostní záruky. Vyrovnají se jim jen ty obsažené v Severoatlantické smlouvě. Bilaterálně nemá snad kromě Japonska tyto záruky od USA nikdo. Zároveň jde ale pouze o exekutivní příkaz, ne o smlouvu schválenou Kongresem, takže je prezident jediným podpisem může zase odebrat. Nicméně momentálně Trump drží nad Dauhá ochrannou ruku.

Nebylo to ale zadarmo – výměnou Trump chtěl, aby Katar pořádně zaklekl na Hamás. Podle deníku The Wall Street Journal Hamás v Dauhá s Trumpovým plánem souhlasí, i když k němu má velké výhrady, což by naznačovalo, že katarské přesvědčování zabralo. Proti je ale Hamás v Gaze, který chce pokračovat v boji.

Nicméně podle Wall Street Journal je i tamější vedení svolné k částečnému kompromisu. Šéf gazanské odnože Hamásu Izz ad-Dín al-Haddád je prý ochotný předat rakety a další ofenzivní zbraně Egyptu a OSN. Chce si ponechat ruční zbraně, které považuje za defenzivní. Navíc Hamás v Gaze utrpěl těžké ztráty, rozpadlo se mu centrální velení a jeho bojůvky prý operují do velké míry nezávisle. To může zkomplikovat odzbrojení, i pokud by s ním Hamás souhlasil, jelikož tyto skupinky nemusí uposlechnout rozkazu. Tyto rozpory můžou stát za hamásovským „ano, ale“ ohledně Trumpova plánu.

Vše v rukou Hamásu

Přes stále nejistý výsledek Netanjahu srší optimismem. V podstatě prohlásil, že rukojmí budou zpátky do konce svátku Sukot. Ten letos připadá na pondělí 13. října. Optimističtí jsou i Američané. Ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že 90 procent detailů je vyřešeno a zbývá doladit otázky logistiky, není tedy důvod, aby vyjednávání trvala týdny či i dny.

Důvody se zřejmě skrývají v Trumpově plánu. Výměna rukojmích za vězně a částečné stažení izraelské armády nepředpokládá celkový odchod z Gazy. Ten se má dít po částech, podle toho, jak Hamás bude plnit podmínky. Izrael tedy získá zpět rukojmí a zachová si bezpečnostní kontrolu nad velkou částí Gazy. Hamás bude izolovaný do tenkého pásma uvnitř Pásma. Trumpův plán přímo předpokládá, že pokud Hamás odmítne některé jeho části, jeho implementace začne na územích, která neovládá. Izraelský komentátor Amit Segal takové ukončení války nazval tříčtvrtečním vítězstvím.

Tento postup má své kritiky. Tvrdí, že situace, kdy Hamás přežije byť na části území Gazy, je problematická a povede k dalšímu teroru a opakování války někdy v budoucnu. Drtivá většina Izraelců – podle průzkumu pro izraelskou televizi Channel 13 celých 72 procent – ale Trumpův plán podporuje. Izraelci jsou už válkou také unavení a chtějí její konec. Opozice Netanjahuovi slíbila, že mu dodá hlasy k protlačení dohody parlamentem, pokud by se vzpouzeli jeho extremističtí koaliční partneři Itamar Ben Gvir a Becal’el Smotrič. Vše tak nasvědčuje tomu, že válka v Gaze se opravdu chýlí ke konci. Jediný, kdo to může nyní zhatit, je Hamás.