Konflikt Izraele s Íránem sleduje celý svět s obavami nejen kvůli vojenskému střetu, ale i dopadům na ceny ropy a plynu. Írán jako významný exportér obou komodit znepokojuje světové trhy. V reakci na konflikt stoupla výrazně cena ropy i plynu. Podle ekonomů by mohl benzín zdražit o několik korun. Po přímém útoku USA na Írán zažilo Česko největší jednodenní zdražení za téměř dva roky, upozornil ekonom Lukáš Kovanda a radí motoristům natankovat teď plnou nádrž.

Od počátku června stoupla cena ropy Brent o 20 %. Pohybuje se nyní těsně pod 80 dolary za barel. Přitom ještě na začátku měsíce se pohybovala okolo 66 dolarů za barel. Po útoku USA na Írán se očekává další nárůst po pondělním otevření trhů.

„Výrazný vzestup ceny ropy či velkoobchodní ceny nafty plyne z enormního růstu napětí na Blízkém východě. Obavy obchodníků budí stále pravděpodobnější zapojení Spojených států do střetu mezi Izraelem a Íránem a možná blokáda či výrazné narušení přepravy Hormuzským průlivem,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda. O situaci v Hormuzském průlivu referovalo Echo už v minulosti.

Zablokování této úžiny by mohlo vést k raketovému růstu cen ropy, podle banky J.P. Morgan až k hranici 130 dolarů za barel. Agentura Reuters pak upozorňuje, že dlouhodobé navýšení cen ropy okolo 100 dolarů za barel by zpomalilo růst globální ekonomiky o 1 % a přispělo by k růstu inflace.

V současnosti nárůst cen ropy vede už ke zdražování na benzínových pumpách v Česku. V uplynulém týdnu zdražil benzin o 16 haléřů na 33,77 koruny za litr a nafta o 21 haléřů na 32,24 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Podle Lukáše Kovandy se dá očekávat další růst přibližně o 50 haléřů.

V sobotu pak růst pokračoval. Benzín během jediného dne zdražil na 34,31 Kč/l, nafta pak dokonce na 32,79 Kč/l. Jednalo se o nejvýraznější jednodenní zdražení od srpna 2023. Tehdy ceny reagovaly na změnu u spotřební daně z nafty, upozornil Kovanda

Írán podle agentury Bloomberg začal od počátku konfliktu zároveň rychleji ropu exportovat. Ukazují to satelitní snímky z ostrova Chárk. Zde se nachází jeden z největších íránských terminálů. Místní nádrže na ropu mají plovoucí střechy a jejich naplněnost se tak dá odhadovati za pomoci satelitů. Oproti stavu před izraelským útokem jsou naplněnější, Írán tak pravděpodobně chce co nejvíce ropy před hrozícími útoky Izraele na kritickou infrastrukturu.

S tím už se Írán potýká v případě plynu, kdy Izrael krátce po začátku konfliktu zasáhl největší pole pro těžbu plynu, které Írán sdílí s katarským QatarEnergy. To bylo poškozeno a Írán částečně omezil produkci. Ceny plynu od počátku konfliktu stouply z přibližně 36 dolarů za MWh na 41 dolarů za MWh. Podle ekonoma Radima Dohnala z Capitalinked.com právě u plynu může být dopad horší. "Cena ropy má totiž tendenci vystřelit rychle a silně, ale pak rychle padnout. U plynu čekám dopad dlouhodobý. Navíc v koncové ceně plynu pro spotřebitele je plyn jako komodita podstatnější," řekl.

Írán je třetím největším producentem plynu a devátým největším producentem ropy na světě podle statistik Mezinárodní agentury pro energii.