Tag: hudba

Články k tagu

Tučňák, který se vydal špatným směrem

„Poprvé po třiceti letech spouštíme digitální předplatné. Získejte přístup ke všem našim recenzím, hodnoťte a recenzujte alba sami – to vše za pět dolarů měsíčně.“ Tato slova jsme se mohli před pár dny dočíst na hudebním webu Pitchfork. Mediální prostředí je dnes neúprosnější než kdy dřív. Nejenže klesá prodej tištěných médií, zároveň se propadá i návštěvnost webů s originálním obsahem – proč na nějakou stránku vůbec chodit, když vám umělá inteligence na Googlu rovnou nabídne krátký souhrn toho „nejzásadnějšího“? Nač ztrácet čas s dlouhými texty?

Dějeprava Anticharty

Možná to někoho překvapí a možná je to doklad, že událost, jež byla ještě docela nedávno živá, se už stala dějepravnou. Každopádně tři a půl roku žádný z redaktorů Echa nepoužil ve svém textu slovo Anticharta – k mému druhému překvapení jsem to naposledy byl já v srpnu 2022, když zemřela Hana Zagorová. Dnes se ovšem pokusím navázat. Ne snad proto, že by Anticharta slavila kulatiny, nýbrž proto, že zrovna na 30. ledna, kdy text píšu, a na 31. ledna, kdy vyjde, připadá počátek uveřejňování seznamů signatářů Anticharty v Rudém právu.

Springsteen vydal píseň o střelbě v Minneapolisu. Trump ho označil za přeceňovanou ikonu

Americký zpěvák Bruce Springsteen zveřejnil píseň, kterou podle svých slov napsal o víkendu na památku sedmatřicetiletého Alexe Prettiho a stejně staré Renée Goodové. Oba tento měsíc zastřelili federální agenti v Minneapolisu. Skladba nazvaná Streets of Minneapolis (Ulice Minneapolis) přímo kritizuje Úřad pro imigraci a cla (ICE), prezidenta Donalda Trumpa i jeho spolupracovníky, píše list The Washington Post.

Překrásný nový hit, znicotnět a zírat

Zkraje ledna se v USA konal největší veletrh spotřební a výpočetní techniky na světě, CES 2026. Premiéru si zde odbyla například už druhá generace skládací kytary LiberLive, která se zcela obejde bez strun. Nástroj je postavený na vlastním ovládacím systému kombinujícím dotykové senzory, rytmické patterny (opakující se sekvence zvuků) a doprovodné zvukové režimy. K čemu je to dobré? Jeho tvůrci jej prezentují jako nástroj, na který si může sáhnout prakticky kdokoli, i bez předchozích zkušeností s hraním.

Minulost, která straší budoucnost

Začátkem ledna zemřel Béla Tarr. Nezůstaly po něm jen fascinující snímky jako Turínský kůň nebo Werckmeisterovy harmonie (více než sedmihodinové Satanské tango si vám doporučovat netroufám), ale také pár dobrých rad začínajícím filmařům. Jedna z nich zní takto: „Film není příběh. Je to především obraz, zvuk a spousta emocí. Příběhy jsou jen jakousi zástěrkou.“ Zdánlivě banální tvrzení, ale právě současné divácké reakce na díla, která se klasickému „vyprávění“ vymykají, ukazují, jak relevantní ve skutečnosti je.

Biedermeier bratří Ebenů

Folková, respektive folkrocková skupina Bratři Ebenové, zprvu opravdu sourozenecké trio, je dávno vícečlenná, což se samozřejmě projevuje v tom, jaký má zvuk při živých produkcích i v nahrávacích studiích, leč pro následující zamyšlení to není důležité. Řeč tady bude nikoli o kapele a její hře (to nechme hudebním kritikům), nýbrž pouze o jejích písních, a ani to ne, jen o písňových textech. Ty jsou teď pohodlně dostupné v knižním souboru Zpěvník.

Světový úspěch českého dirigenta. Hrůša získal „Oscara klasické hudby“

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Jakuba Hrůši na světové hudební scéně. Porota ocenila zejména jeho schopnost spojovat hluboké porozumění hudebnímu textu s intenzivním výrazem a jasnou uměleckou vizí, kterou uplatňuje jak v symfonickém, tak operním repertoáru

Rok Davida Bowieho

Dává smysl, proč titul s názvem Lazarus: The Second Coming of David Bowie nevyšel už v prosinci, kdy je knižní trh nejsilnější. Lednové vydání totiž připomíná smutné výročí, o němž se v následujících dnech jistě dočtete prakticky všude: když David Bowie 10. ledna 2016 ve věku 69 let zemřel, jeho odchod rozesmutnil celou Británii snad nejvíce od smrti princezny Diany.

Spatřit jaguářího žraloka

Kapelu Babyshambles v roce 2004 tvořili zpěvák a textař Pete Doherty, kytarista Patrick Walden, baskytarista Drew McConnell a bubenice Gemma Clark. S výjimkou útlocitné (nebo prozíravé, jak se to vezme) Gemmy, která už se nemohla dívat na Dohertyho drogovou sebedestrukci a skupinu opustila, šlo o tutéž sestavu, jež následně nahrála debutové album Down In Albion. To vyšlo v listopadu 2005, nedávno tedy oslavilo dvacet let od vydání a dočkalo se reedice.

Představ si, Johne, že jsi na nebesích

V našem Salonu jsme využili vánočního času, abychom si nadělili dárek: zavzpomínali jsme zde s přítomnými pány na své mládí. Neboť to dávno již ztracené mládí mělo různé podoby a také různé přelomové momenty. K nim patřilo, když jsme se 9. prosince 1980 dozvěděli o smrti Johna Lennona: mně bylo tehdy patnáct a právě mi zabili mého idola na dalších pár let. Mezitím samozřejmě uběhla dlouhá doba, na mnoho věcí již pohlíží člověk jinak a také síla idolů slábne, ale přesto by se asi dalo říci, že na Johnu Lennonovi muselo něco zvláštního být, a to nejen kvůli mým infantilním vzpomínkám.

Další hvězda padá k zemi

Stejně jako MTV přestala být společným kulturním jmenovatelem, přestávají být mainstreamová média společným referenčním rámcem společnosti. Ne proto, že by zanikla, ale proto, že se změnilo prostředí, ve kterém fungují. Do vzniklého vakua nevstupuje chaos, ale korekce. Kyvadlo se vrací. Ne ke starým pořádkům, ale k hodnotám, které byly po léta odsouvány jako podezřelé: odpovědnost, hranice, zdrženlivost institucí, respekt k pluralitě názorů. Říkejme tomu klidně neokonzervativní obrat.

Jak si Češi přivlastnili Patti Smith

Jen málokterá rock’n’rollová postava byla v tuzemském mediálním prostředí opředená tolika mýty a vysloužila si tolik divokých interpretací jako Patti Smith, básnířka a punková kněžka newyorského undergroundu první poloviny sedmdesátých let. „Ježíš položil život za hříchy, ale ne za ty mé.“ Těmito slovy, recitovanými do jednoduchého klavírního doprovodu, začíná deska Horses. Neobyčejně silné album, spojující syrový a přímočarý rock s dlouhými, extatickými skladbami, často pojatými spíš jako podklad pro sugestivní recitaci.

Filmy, seriály a hudba v roce 2026. Nick Cave, spartakiádní vrah nebo filmoví Peaky Blinders

Příští rok je natřískaný novinkami ze světa filmu, televize i hudby. Na co se můžete těšit? Je toho opravdu hodně. Do Prahy přijede například Nick Cave, rapová legenda Pitbull nebo kmotr blues Eric Clapton. Hollywood zase přichází s novinkou Christophera Nolana Odyssea nebo třetím dílem sci-fi spektáklu Duna. Streamovací služby a televize zase své diváky zavedou do nových příběhů ze světa Hry o trůny (Rytíř Sedmi království) či Yellowstonu (Marshals: Příběh z Yellowstonu).

Co poslouchat ke konci roku

Vánoční hudbě v těchto dnech nelze uniknout. Ale co to vlastně je – a musí být její poslech takřka očistcem? Když jsem nedávno nastoupil do světélkující tramvaje, překvapilo mě, že mě během cesty doprovázely písně linoucí se odkudsi z útrob vozu. Během dvaceti minut jsem tak byl nucen vyslechnout jímavé skladby od Leony Machálkové či snad Lucie Bílé – rozdíl jsem bohužel nedokázal určit. Nedivím se lidem, že jsou na žánr „vánoční písně“ alergičtí; většina těch novějších by totiž udělala zarytého nepřítele Vánoc i z katolického kněze. Co s tím?

Příznivci během několika minut vyprodali vzpomínkový koncert na Hezuckého

Příznivci v pátek během několika minut vyprodali vzpomínkový koncert na zesnulého moderátora Patrika Hezuckého, který se uskuteční 19. ledna v pražské O2 areně. Vyplývá to z webových stránek prodejců. O plánu koncert uspořádat informoval v pátek ráno v Ranní show rádia Evropa 2 jeho dlouholetý kolega Leoš Mareš. Výtěžek z akce dostanou Hezuckého manželka Nikola a syn Oliver. Hezucký zemřel minulý pátek po krátké těžké nemoci.

Hra na umění

Recenze jsou ze své podstaty subjektivní disciplína, k nějaké objektivitě se lze dobrat jen stěží. Rád si představuji, že by se jí mohl blížit třeba můj názor na zpěvačku Rosalíu (nebo na Queen – absolutní ošklivost zkoncentrovaná do jedné skupiny, s kníratou operní zpěvačkou, kytaristou v galoších, imbecilními skladbami a výpůjčkami z klasické hudby…). Jak je vidět na mém příkladu, i recenzent – nebo možná právě on – podléhá silným subjektivním svodům; většinou je to však způsobené láskou k hudbě, nikoli opakem.

Spotify a znesvobodnění svobodou volby

Hudební streamovací platforma Spotify vydala svůj roční přehled, víme díky tomu, co její uživatelé poslouchali, jaké byly nejstreamovanější skladby v jejich zemích. Dozvěděl jsem se tak, že existuje skladba jménem Pistácie a kus jí slyšel, ale nejsem si jistý, jestli to prospělo mé duši. Uživatelé taky dostali svou osobní bilanci, pro nemálo z nich to je velká věc, jakýsi okamžik pravdy – obraz jejich skutečných posluchačských preferencí, který třeba moc neodpovídá jejich veřejnému obrazu, jemuž věnují kurátorskou péči.

Španělsko, Nizozemsko, Slovinsko a Irsko odstupují z Eurovize kvůli Izraeli

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize, reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal. Účast Izraele v soutěži Eurovize se stala terčem kritiky některých zemí kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, kde Izrael vedl dva roky válku proti teroristickému hnutí Hamás.

O tom, co v nás zůstává

Na začátku osmdesátých let se New York otřásal hudební revolucí a vytvářel překvapivé předobrazy následující dekády. Patřil k nim vzestup hip-hopu i elektronické experimenty, stále ale poháněné punkovou energií, která se jen přesunula z legendárního klubu CBGB do klubu Mudd. V čele studiových pokusů a odklonu od punkového minimalismu stáli Talking Heads. Žádné album předtím neznělo jako Remain in Light: hutná, africkými vlivy nasáklá funková masa prokládaná exaltovanými promluvami a pronikavě vtíravými refrény zpěváka Davida Byrnea.

Dvojnictví v umění, pivo pod Hradem a Šíma v Plzni

Kurátorka Kristýna Jirátová (občas označovaná jako Otto M. Urban v sukni – milá lichotka!) připravila monumentální výstavu věnovanou motivům dvojnictví. Rozčlenila ji do několika tematických okruhů: víra v dvojníka, rozdvojenost a mnohočetnost osobnosti, alter ego, zrcadlo, stín a digitální dvojník. Na rozdíl od kurátorských vizí právě Otta M. Urbana není tato výstava tak temná a – bohužel – ani tak dramaturgicky sevřená. Přesto patří k nejzajímavějším počinům, s nimiž se letos GHMP představila.

Ewa Farna potřetí ovládla Českého slavíka. Nejoblíbenější skupinou je opět Kabát

Kategorii zpěvaček v letošním ročníku ankety Český slavík potřetí v řadě ovládla Ewa Farna. V předchozích dvou ročnících se s nejvyšším počtem hlasů stala i absolutním slavíkem. Celkově v anketě zvítězila počtvrté. Druhá letos byla jedenadvacetinásobná vítězka ankety Lucie Bílá, třetí místo obhájila Monika Absolonová. Pořadí je stejné jako loni a předloni. Slavnostní udílení cen se dnes koná v pražském Foru Karlín. Nejoblíbenější hudební skupinou v anketě Český slavík je opět kapela Kabát.

Burroughs a Waits, nejistí muži, nová Patti Smith

Mexico City, září 1951. V baru sedí Čarostřelec. Miluje Joan. Spolu si hrají na Viléma Tella. Jenže i Čarostřelec (spisovatel William S. Burroughs) se jednoho dne utne. Moderní přepis klasické opery Čarostřelec v režii Roberta Wilsona měl premiéru v roce 1990. Inscenace slavila ohromný úspěch a od té doby se dočkala mnoha uvedení po celém světě. Nyní se konečně představí i v české premiéře v Divadle Komedie.

Fuck you very, very much

Na britské zpěvačce Lily Allen nikdy nebyla hudba to nejzajímavější. V roce 2005, ve svých dvaceti letech, podepsala svou první profesionální smlouvu. Tou dobou se zároveň začal rodit fenomén MySpace, Allen se o něm dověděla od své kamarádky, britské raperky Lady Sovereign, a začala tam zveřejňovat své popové demoverze s prvky rapu a ska – a už v roce 2006 sledovala, jak se její písně stávají virálními: třeba hit Smile, ve kterém zpívá nevěrnému ex: „When I see you cry / Yeah, it makes me smile.“

Drama ve filharmonii. Koncert Izraelců v Paříži narušili propalestinští demonstranti s dýmovnicí

Dramatické momenty provázely pařížský koncert izraelských filharmoniků. Čtvrteční koncert v budově Pařížské filharmonie narušili propalestinští a protiizraelští aktivisté, kteří přímo v koncertním sále zapálili dýmovnici a hudební program pod vedením izraelského dirigenta Lahava Šaniho několikrát přerušili. Policie zadržela čtyři osoby. Aktivisté údajně chtěli vyjádřit nesouhlas s izraelskou vojenskou ofenzívou v Gaze. O události informoval server France24.

Česko-německá rapperka Krasavice řídila opilá. Útěk před policií skončil milionovou pokutou

Česko-německá rapperka Katja Krasavice ujížděla policistům v Lipsku. Byla opilá, překročila povolenou rychlost a policisté jí následně naměřili 1,28 promile alkoholu v krvi. Nyní zpěvačka dostala pokutu 100 až 200 tisíc eur (2,5 až 5,1 milionu korun) a na deset měsíců přišla o řidičský průkaz. Rodačka ze západočeských Teplic se proslavila svými provokativními klipy a hitem „Boss Bitch“, píše německý deník Bild.

Neutíkat před sebou, pij a modli se, zvukové ponory

Bruce Springsteen patří mezi největší jména světové hudby, ale jeho celosvětová popularita se do návštěvnosti kin příliš nepromítla. Hudební životopisný film Springsteen: Deliver Me From Nowhere, který vypráví o vzniku jeho ceněného akustického sólového alba Nebraska z roku 1982, v kinech propadá – v USA utržil jen slabých sedm milionů dolarů. Není těžké dopátrat se důvodů. Na rozdíl od filmů jako Bohemian Rhapsody nebo Rocketman se Deliver Me From Nowhere soustředí pouze na jednu, méně komerční kapitolu ze Springsteenovy kariéry.

Tak řekni Sokolov…

Existuje takové poutní vzpomínkové místo pro nostalgiky i masochisty, což jsou emoce, jež k sobě jaksi patří. Tím poutním místem je chebské Retromuseum, pobočka Galerie výtvarného umění v renesančním domě na náměstí Jiřího z Poděbrad. Je to ředitelem galerie Marcelem Fišerem vzorně a odborně spravované „vetešnictví“, shromažďující a vystavující předměty, jejichž někdejší uživatelé se sami pomalu mění v mizející druh. Čas plyne a vytrácejí se nejen lidé, kteří bezpečně poznají třeba sifonovou bombičku, znají plastové pohárky na domácí zmrzlinu, vědí dobře, jak je příjemné, když vám nehet zadrhne o chemlonové vlákno (...).

Nesmrtelní depešáci, vinylové vyprávění, Pynchon se vrací

„Pamatuj na smrt,“ připomněli svým posledním albem Memento Mori (2023) Depeche Mode. Patnáctou studiovou desku, poznamenanou náhlým úmrtím dlouholetého člena kapely Andyho Fletchera, následně představili i živě – samozřejmě v doprovodu všech svých velkých hitů. Nyní míří do kin film Depeche Mode: M, který koncertní záběry propojuje s hlubokou meditací o smrtelnosti. A kde jinde mluvit o smrti než v Mexiku, že? Día de los Muertos! Film zkoumá propojení mexické kultury se smrtí, vyprávění rámují záběry z posledního turné Depeche Mode.

Kanadský expremiér Trudeau a zpěvačka Katy Perry se veřejně ukázali jako pár

Kanadský expremiér Justin Trudeau a americká zpěvačka Katy Perry se poprvé objevili na veřejnosti jako pár. Podle časopisu TMZ spolu byli spatřeni na kabaretním představení v Paříži v sobotu u příležitosti zpěvaččiných 41. narozenin. Fotografové zachytili, jak se někdejší šéf kanadské vlády se zpěvačkou drží za ruce při odchodu z divadla. Perry na sobě měla červené šaty a Trudeau ležérní černý outfit s černým sakem.