Tag: hudba

Články k tagu

Jak si Češi přivlastnili Patti Smith

Jen málokterá rock’n’rollová postava byla v tuzemském mediálním prostředí opředená tolika mýty a vysloužila si tolik divokých interpretací jako Patti Smith, básnířka a punková kněžka newyorského undergroundu první poloviny sedmdesátých let. „Ježíš položil život za hříchy, ale ne za ty mé.“ Těmito slovy, recitovanými do jednoduchého klavírního doprovodu, začíná deska Horses. Neobyčejně silné album, spojující syrový a přímočarý rock s dlouhými, extatickými skladbami, často pojatými spíš jako podklad pro sugestivní recitaci. Právě k padesátému výročí vydání tohoto legendárního alba vychází (v českém překladu souběžně s originálem) i nová kniha Patti Smith, Chléb andělský.

Příznivci během několika minut vyprodali vzpomínkový koncert na Hezuckého

Příznivci v pátek během několika minut vyprodali vzpomínkový koncert na zesnulého moderátora Patrika Hezuckého, který se uskuteční 19. ledna v pražské O2 areně. Vyplývá to z webových stránek prodejců. O plánu koncert uspořádat informoval v pátek ráno v Ranní show rádia Evropa 2 jeho dlouholetý kolega Leoš Mareš. Výtěžek z akce dostanou Hezuckého manželka Nikola a syn Oliver. Hezucký zemřel minulý pátek po krátké těžké nemoci.

Hra na umění

Recenze jsou ze své podstaty subjektivní disciplína, k nějaké objektivitě se lze dobrat jen stěží. Rád si představuji, že by se jí mohl blížit třeba můj názor na zpěvačku Rosalíu (nebo na Queen – absolutní ošklivost zkoncentrovaná do jedné skupiny, s kníratou operní zpěvačkou, kytaristou v galoších, imbecilními skladbami a výpůjčkami z klasické hudby…). Jak je vidět na mém příkladu, i recenzent – nebo možná právě on – podléhá silným subjektivním svodům; většinou je to však způsobené láskou k hudbě, nikoli opakem.

Spotify a znesvobodnění svobodou volby

Hudební streamovací platforma Spotify vydala svůj roční přehled, víme díky tomu, co její uživatelé poslouchali, jaké byly nejstreamovanější skladby v jejich zemích. Dozvěděl jsem se tak, že existuje skladba jménem Pistácie a kus jí slyšel, ale nejsem si jistý, jestli to prospělo mé duši. Uživatelé taky dostali svou osobní bilanci, pro nemálo z nich to je velká věc, jakýsi okamžik pravdy – obraz jejich skutečných posluchačských preferencí, který třeba moc neodpovídá jejich veřejnému obrazu, jemuž věnují kurátorskou péči.

Španělsko, Nizozemsko, Slovinsko a Irsko odstupují z Eurovize kvůli Izraeli

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize, reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal. Účast Izraele v soutěži Eurovize se stala terčem kritiky některých zemí kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, kde Izrael vedl dva roky válku proti teroristickému hnutí Hamás.

O tom, co v nás zůstává

Na začátku osmdesátých let se New York otřásal hudební revolucí a vytvářel překvapivé předobrazy následující dekády. Patřil k nim vzestup hip-hopu i elektronické experimenty, stále ale poháněné punkovou energií, která se jen přesunula z legendárního klubu CBGB do klubu Mudd. V čele studiových pokusů a odklonu od punkového minimalismu stáli Talking Heads. Žádné album předtím neznělo jako Remain in Light: hutná, africkými vlivy nasáklá funková masa prokládaná exaltovanými promluvami a pronikavě vtíravými refrény zpěváka Davida Byrnea.

Dvojnictví v umění, pivo pod Hradem a Šíma v Plzni

Kurátorka Kristýna Jirátová (občas označovaná jako Otto M. Urban v sukni – milá lichotka!) připravila monumentální výstavu věnovanou motivům dvojnictví. Rozčlenila ji do několika tematických okruhů: víra v dvojníka, rozdvojenost a mnohočetnost osobnosti, alter ego, zrcadlo, stín a digitální dvojník. Na rozdíl od kurátorských vizí právě Otta M. Urbana není tato výstava tak temná a – bohužel – ani tak dramaturgicky sevřená. Přesto patří k nejzajímavějším počinům, s nimiž se letos GHMP představila.

Ewa Farna potřetí ovládla Českého slavíka. Nejoblíbenější skupinou je opět Kabát

Kategorii zpěvaček v letošním ročníku ankety Český slavík potřetí v řadě ovládla Ewa Farna. V předchozích dvou ročnících se s nejvyšším počtem hlasů stala i absolutním slavíkem. Celkově v anketě zvítězila počtvrté. Druhá letos byla jedenadvacetinásobná vítězka ankety Lucie Bílá, třetí místo obhájila Monika Absolonová. Pořadí je stejné jako loni a předloni. Slavnostní udílení cen se dnes koná v pražském Foru Karlín. Nejoblíbenější hudební skupinou v anketě Český slavík je opět kapela Kabát.

Burroughs a Waits, nejistí muži, nová Patti Smith

Mexico City, září 1951. V baru sedí Čarostřelec. Miluje Joan. Spolu si hrají na Viléma Tella. Jenže i Čarostřelec (spisovatel William S. Burroughs) se jednoho dne utne. Moderní přepis klasické opery Čarostřelec v režii Roberta Wilsona měl premiéru v roce 1990. Inscenace slavila ohromný úspěch a od té doby se dočkala mnoha uvedení po celém světě. Nyní se konečně představí i v české premiéře v Divadle Komedie.

Fuck you very, very much

Na britské zpěvačce Lily Allen nikdy nebyla hudba to nejzajímavější. V roce 2005, ve svých dvaceti letech, podepsala svou první profesionální smlouvu. Tou dobou se zároveň začal rodit fenomén MySpace, Allen se o něm dověděla od své kamarádky, britské raperky Lady Sovereign, a začala tam zveřejňovat své popové demoverze s prvky rapu a ska – a už v roce 2006 sledovala, jak se její písně stávají virálními: třeba hit Smile, ve kterém zpívá nevěrnému ex: „When I see you cry / Yeah, it makes me smile.“

Drama ve filharmonii. Koncert Izraelců v Paříži narušili propalestinští demonstranti s dýmovnicí

Dramatické momenty provázely pařížský koncert izraelských filharmoniků. Čtvrteční koncert v budově Pařížské filharmonie narušili propalestinští a protiizraelští aktivisté, kteří přímo v koncertním sále zapálili dýmovnici a hudební program pod vedením izraelského dirigenta Lahava Šaniho několikrát přerušili. Policie zadržela čtyři osoby. Aktivisté údajně chtěli vyjádřit nesouhlas s izraelskou vojenskou ofenzívou v Gaze. O události informoval server France24.

Česko-německá rapperka Krasavice řídila opilá. Útěk před policií skončil milionovou pokutou

Česko-německá rapperka Katja Krasavice ujížděla policistům v Lipsku. Byla opilá, překročila povolenou rychlost a policisté jí následně naměřili 1,28 promile alkoholu v krvi. Nyní zpěvačka dostala pokutu 100 až 200 tisíc eur (2,5 až 5,1 milionu korun) a na deset měsíců přišla o řidičský průkaz. Rodačka ze západočeských Teplic se proslavila svými provokativními klipy a hitem „Boss Bitch“, píše německý deník Bild.

Neutíkat před sebou, pij a modli se, zvukové ponory

Bruce Springsteen patří mezi největší jména světové hudby, ale jeho celosvětová popularita se do návštěvnosti kin příliš nepromítla. Hudební životopisný film Springsteen: Deliver Me From Nowhere, který vypráví o vzniku jeho ceněného akustického sólového alba Nebraska z roku 1982, v kinech propadá – v USA utržil jen slabých sedm milionů dolarů. Není těžké dopátrat se důvodů. Na rozdíl od filmů jako Bohemian Rhapsody nebo Rocketman se Deliver Me From Nowhere soustředí pouze na jednu, méně komerční kapitolu ze Springsteenovy kariéry.

Tak řekni Sokolov…

Existuje takové poutní vzpomínkové místo pro nostalgiky i masochisty, což jsou emoce, jež k sobě jaksi patří. Tím poutním místem je chebské Retromuseum, pobočka Galerie výtvarného umění v renesančním domě na náměstí Jiřího z Poděbrad. Je to ředitelem galerie Marcelem Fišerem vzorně a odborně spravované „vetešnictví“, shromažďující a vystavující předměty, jejichž někdejší uživatelé se sami pomalu mění v mizející druh. Čas plyne a vytrácejí se nejen lidé, kteří bezpečně poznají třeba sifonovou bombičku, znají plastové pohárky na domácí zmrzlinu, vědí dobře, jak je příjemné, když vám nehet zadrhne o chemlonové vlákno (...).

Nesmrtelní depešáci, vinylové vyprávění, Pynchon se vrací

„Pamatuj na smrt,“ připomněli svým posledním albem Memento Mori (2023) Depeche Mode. Patnáctou studiovou desku, poznamenanou náhlým úmrtím dlouholetého člena kapely Andyho Fletchera, následně představili i živě – samozřejmě v doprovodu všech svých velkých hitů. Nyní míří do kin film Depeche Mode: M, který koncertní záběry propojuje s hlubokou meditací o smrtelnosti. A kde jinde mluvit o smrti než v Mexiku, že? Día de los Muertos! Film zkoumá propojení mexické kultury se smrtí, vyprávění rámují záběry z posledního turné Depeche Mode.

Kanadský expremiér Trudeau a zpěvačka Katy Perry se veřejně ukázali jako pár

Kanadský expremiér Justin Trudeau a americká zpěvačka Katy Perry se poprvé objevili na veřejnosti jako pár. Podle časopisu TMZ spolu byli spatřeni na kabaretním představení v Paříži v sobotu u příležitosti zpěvaččiných 41. narozenin. Fotografové zachytili, jak se někdejší šéf kanadské vlády se zpěvačkou drží za ruce při odchodu z divadla. Perry na sobě měla červené šaty a Trudeau ležérní černý outfit s černým sakem.

Hořkosladká symfonie

Videoklip k písni Bitter Sweet Symphony britské skupiny The Verve udělal z jejího zpěváka Richarda Ashcrofta hvězdu. Stal se memem ještě dřív, než vůbec existovaly memy. Přitom se v něm neděje nic víc, než že Ashcroft prostě kráčí vpřed. Prochází londýnskou čtvrtí Hoxton, po ulici chodí i jiní lidé, míjejí ho na chodníku. On ale pořád jde dál. Kupředu, ať se děje cokoli: strčí do dívky tak silně, že spadne na zem, přejde po kapotě auta, které mu stojí v cestě, a nevšímá si řidiče, který na něj křičí. Smyčce se mohutně zvedají, Ashcroft zpívá o tom, že je milionem různých lidí a že se nedokáže změnit, i když tvrdí, že by chtěl.

Český pop potřebuje duši, ne dokonalost, říká Eli Kopecká a mluví o hudbě a (ne)férovém showbyznysu

Zpěvačka a autorka Eli Kopecká patří k novým hlasům českého popu, které si cílevědomě hledají vlastní prostor mimo zavedené škatulky. V rozhovoru pro podcast Men’s Factor mluví o tom, jak těžké je uspět v tuzemském showbyznysu, kde se podle ní „pořád točí stejní lidé“. „Mám ráda hudbu, která má emoci, ne jen perfektní techniku,“ říká.

Hudba Plastiků se nedala poslouchat, přesto se za ně postavili

Underground nebyl vůbec v kruzích odpůrců komunistického režimu vnímán zvlášť pozitivně. Jeden z „otců zakladatelů“ české alternativní hudební scény Martin Chadima ho obviňoval ze sektářství, Milan Knížák vytýkal Ivanovi Jirousovi, že indoktrinuje a zneužívá kluky, kteří věci nerozumí, Václav Černý kritizoval underground za mělkost a vulgaritu a Ivan Sviták namítal, že undergroundoví hudebníci nenabízí politickou alternativu, že je to útěk. A navíc jim chybí univerzalistický étos kultury.

Všechno ti něco připomíná

„Proč vedl nástup neoliberálního, postfordistického kapitalismu ke kultuře retrospekce a pastiše?“ ptá se kulturní teoretik Mark Fisher v knize Duchové mého života, která nedávno poprvé vyšla i v českém překladu. Během posledních patnácti let se Fisher stal ikonou české levice – přesněji té málo početné, ale poměrně hlasité části, která se vyjadřuje o kultuře v médiích. Dalo by se říct, že právě jeho četba přivedla tyto lidi k nápadu psát každou recenzi tak, aby z ní vyplývalo, že nějaká kapela bojuje proti nespravedlivému uspořádání světa, prekarizaci práce, kolonialismu a všemožným dalším formám útlaku.

Po pádu zemřel zakladatel americké kapely Kiss Ace Frehley

Ve věku 74 let ve čtvrtek zemřel někdejší člen americké rockové skupiny Kiss Paul Daniel Frehley známý jako Ace Frehley. V noci na dnešek o tom informoval portál Variety s tím, že Frehley zemřel následkem zranění, která v září utrpěl po pádu. "Jsme naprosto zdrceni a naše srdce jsou zlomena," uvedla v prohlášení rodina. Ta uvedla, že mu během skonu byla na blízku a že jeho neuvěřitelné životní úspěchy budou ve vzpomínkách žít navždy.

Věřit v rock’n‘roll, hranice umění, ve stínu Říše

Mohou být první velkou americkou rockovou kapelou generace Z – tou, která obrací naši pozornost k budoucnosti rocku, nikoli k jeho minulosti. Přesně tak vyznívají nadšené články zahraničních médií, které teď o mladé americké kapele Geese vycházejí. V něčem ta až přehnaná mediální pozornost připomíná příběh kapely Jonathan Fire*Eater z konce devadesátých let či The Strokes ze začátku nultých let – období, kdy stejně jako dnes už málokdo věřil v sílu rock’n’rollu. Dnešní doba je k mládeži s kytarami opět nastavena spíše pohrdavě.

Merz hrozí bojkotem Eurovize: Německo se nezúčastní, pokud Izrael nebude moci soutěžit

Německý kancléř Friedrich Merz pohrozil bojkotem Eurovize 2026, pokud bude Izrael vyloučen z účasti. Evropská vysílací unie plánuje mimořádné online hlasování všech členských stanic, které rozhodne o osudu izraelské stanice KAN. V nedělním rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD byl Merz dotázán, zda by se Německo mělo dobrovolně vzdát účasti na největší světové hudební události příštího roku, pokud bude Izrael vyloučen.

Andrej Babiš to řekl písní

Vítězství ANO v letošních volbách ozvučil hit italské kapely Ricchi e Poveri, píseň Sarà perché ti amo z roku 1981. Andrej Babiš ji pouštěl, když vystupoval z auta před volebním štábem. Hrála i k nástupu lídrů hnutí na vítěznou tiskovku, někteří činitelé se v tu chvíli dali do jakéhosi snaživého potancovávání. Ta hudební dramaturgie nepochybně vyjadřovala vkus a preference předsedy, nepodezíral bych Babiše, že na jeho nadšení z té písně bylo něco předstíraného (novinářům ochotně vysvětloval, co v češtině znamená její název). Její zvuk a melodie mu asociují radost, zábavu, veselí, mládí... Samé příjemné věci.

Well, she was an American girl, Art Week, deformace lidství

Americká hudebnice Fiona Apple v rozhovoru pro magazín The New Yorker popsala, jak probíhal jeden večírek ve společnosti filmových režisérů Quentina Tarantina a Paula Thomase Andersona. Během něj oba filmaři hojně konzumovali kokain a několik hodin v kuse se bavili o filmech. „Každý závislý by měl být zavřený v soukromém kinosále s Quentinem Tarantinem a Paulem Thomasem Andersonem na kokainu – a už by nikdy nechtěl kokain,“ postěžovala si zkroušená umělkyně.

Ariela Pinka zrušit nedokážete

Své o tom ví americký hudebník Ariel Pink. Vydal teď novou desku With You Every Night – a je skvělá, dost možná jeho nejlepší nahrávka od Before Today (2010). Pokud byste si však o ní chtěli něco přečíst, narazíte na podivné prázdno. Z velkých mainstreamových hudebních médií – jako Pitchfork, Stereogum, Rolling Stone, The Guardian či Spin – o něm dnes nepíše nikdo. Proč se Pinkovi všichni vyhýbají, přestože právě vydal jednu z nejlepších desek roku?

Půvab krize středního věku

Jeho nové album Allbarone (2025) je nabité zlobou, ztracenými iluzemi i poťouchlou škodolibostí. V postironických textech odkazuje na postavu Kubla Khana z básně Samuela Taylora Coleridge, legendární berlínský klub Berghain nebo třeba na tzv. habsburský ret – aristokratický znak degenerace. Právě skladba Hapsburg patří k vrcholům desky. „Celé je to o toxické maskulinitě a o tom, jak nedospět. O ztroskotaných, ale stále ambiciózních chlapech. Jako jsem já,“ směje se Baxter Dury.

Můj život s Davidem Byrnem

Na nové desce Davida Byrnea je písnička My Apartment Is My Friend (Můj byt je můj přítel), nasládlou ironií cinknuté vyznání lásky k místu, kde člověk prožil dlouhý čas, bylo svědkem jeho euforie, zmatků, hanby i těch nejtemnějších momentů, sdílelo s ním i všechno to, o čem jiným lidem nikdy neřekl. Kdybych zkusil popsat nějaký svůj imaginární byt, prostor, v němž se odehrává můj vnitřní život, zařízený starými známými věcmi, z nichž člověk vnímá jakousi uklidňující kontinuitu a jednou za čas k nim třeba přidá něco nového, viděl bych v něm i stopu Davida Byrnea a jeho hudby.

Už nezbývá moc času

Sezona britpopu pokračuje: Suede s novinkou Antidepressants obsadili druhé místo v oficiálním britském albovém žebříčku. Ustoupili pouze Sabrině Carpenter, přesto jde o výrazný úspěch skutečné hudby oproti prefabrikovanému popu. V devadesátých letech byl britský hudební tisk posedlý vytvářením nových scén. Mezi lety 1988 a 1991 se objevily proudy, které změnily celou kulturu – acid house, rave či Madchester – a přicházely tak rychle, že působily, jako by se valily jeden přes druhý.