Co poslouchat ke konci roku

Vánoční hudbě v těchto dnech nelze uniknout. Ale co to vlastně je – a musí být její poslech takřka očistcem? Když jsem nedávno nastoupil do světélkující tramvaje, překvapilo mě, že mě během cesty doprovázely písně linoucí se odkudsi z útrob vozu. Během dvaceti minut jsem tak byl nucen vyslechnout jímavé skladby od Leony Machálkové či snad Lucie Bílé – rozdíl jsem bohužel nedokázal určit. Nedivím se lidem, že jsou na žánr „vánoční písně“ alergičtí; většina těch novějších by totiž udělala zarytého nepřítele Vánoc i z katolického kněze. Co s tím? Buď zůstat u koled, nebo sáhnout po vánočních deskách od skutečných umělců. Leckdo z nich to nejspíš také nemohl vydržet a raději se pustil do vlastních interpretací tradicionálů.

Elvis Presley nahrál svou klasiku Elvis’ Christmas Album už v roce 1956 a Frank Sinatra své A Jolly Christmas dokonce o rok dříve – a přesto si tyhle desky dodnes uchovávají jakousi nadčasovou eleganci, s níž se současná produkce nemůže měřit. Producentský génius Phil Spector pak v roce 1963 vytvořil kompilaci A Christmas Gift for You from Phil Spector, plnou rozjuchaných vokálů dívčích kapel (The Ronettes, The Crystals) ze zlaté éry popmusic. O čtyři desetiletí později vzniklo album Songs for Christmas (2006), na němž písničkář Sufjan Stevens ukázal, že Vánoce mohou být i melancholické a že k nim nutně nepatří kýč. A ty vůbec nejlepší vánoční písně nahrála kapela Low. Jejich prostě nazvané album Christmas z roku 1999 je pomalým, až vláčným rozjímáním nad životem a smrtí – hudebním protijedem všem těm supermarketovým jingle bells.

Mezi tyto velikány se nyní směle může řadit i Tomáš Niesner. Jeho novinka Adventus mmxxv vychází z rorátů, tedy liturgických zpěvů, jimiž se zahajují adventní mše. Niesner melodie zpěvů převedl do kytarových partů; zvukově se jeho podání nejvíce blíží americkému akustickému protofolku, ale deska vzdáleně připomíná i mistry ambientu; lze ji bez potíží poslouchat hned po Music for Airports od Briana Ena a snese srovnání i s meditativními nahrávkami Hiroshiho Yoshimury. Což je společnost, do níž se čeští hudebníci často nedostávají. Niesner si staré melodie našel v rorátních kancionálech, nicméně místo věrných rekonstrukcí zvolil volnější interpretaci – nechává zaznít jádro, to, co v písních přečkalo staletí. Adventus mmxxv není jen skvělou vánoční deskou; pro ty, kteří si ještě udrželi zbytky příčetnosti a vkusu, je i jednou z nejlepších českých nahrávek, které letos vyšly.

Tomáš Niesner: Adventus mmxxv, 66 min., vyšlo 30. 11. 2025

Období tání

Na přelomu padesátých a šedesátých let zadlužená československá ekonomika dále zaostávala za Západem, centrálně řízené hospodářství se míjelo s očekáváním konzumně naladěné společnosti, lidé naplňovali své potřeby prostřednictvím šedé ekonomiky, kvetla korupce a především rostla poptávka po odhalení policejní a justiční zvůle uplynulých let. Osmnáctý svazek monumentální série Velkých dějin zemí Koruny české komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. Historik Jiří Suk je nahlíží v celé šíři – od hodnocení životní úrovně, bydlení, práce či zdravotnictví až po intimní sféru rodinného prostředí a náboženské víry.

Jiří Suk: Velké dějiny zemí Koruny české XVIII. (1956-1967), Paseka, 695 str.

Skrytá historie

Není malých dějin! Autoři úspěšného historického podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman ve své nové knize ze stejnojmenné řady ukazují proměny krajiny, paměti i lidí na originálních příbězích z regionální historie. Mezi různými kouty Čech, Moravy a Slezska hledají nečekané rozdíly i překvapivé podobnosti, propojují „velké“ dějiny s historií konkrétních měst a odhalují netušené souvislosti. Dozvíte se o osudech zapomenutých osobností před rokem 1918, o šlechtických rodech, o změnách po roce 1945 i o tom, jaké skutečnosti měly vliv na ekonomický vývoj regionů.

Michal Stehlík, Martin Groman: Přepište (místní) dějiny, Jota, 424 str.

Zrak přechází

Unikátní fotografie J. W. Drnka odkrývají tajemství nejjemnějších detailů, které pouhým okem nelze spatřit, a umožňují prohlédnout si Katedrálu svatého Víta tak, jak dosud nebylo možné. Kniha je rozdělena na úvodní příběhy z dějin katedrály a deset tematických kapitol. Autoři svou pozornost zaměřují na nejcennější části stavby, zejména na symboliku a význam architektonických prvků v historickém i náboženském kontextu. Prohlédněte si katedrálu do nejmenších detailů, z nezvyklých úhlů, někdy i v nadživotní velikosti, a hlavně v klidu domova.

Petr Uličný, Jan William Drnek: Katedrála svatého Víta: Kamenná koruna království, NObart, 336 str.