Kulturní tipy

Co poslouchat ke konci roku

Kulturní tipy
Co poslouchat ke konci roku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Co poslouchat ke konci roku

Vánoční hudbě v těchto dnech nelze uniknout. Ale co to vlastně je – a musí být její poslech takřka očistcem? Když jsem nedávno nastoupil do světélkující tramvaje, překvapilo mě, že mě během cesty doprovázely písně linoucí se odkudsi z útrob vozu. Během dvaceti minut jsem tak byl nucen vyslechnout jímavé skladby od Leony Machálkové či snad Lucie Bílé – rozdíl jsem bohužel nedokázal určit. Nedivím se lidem, že jsou na žánr „vánoční písně“ alergičtí; většina těch novějších by totiž udělala zarytého nepřítele Vánoc i z katolického kněze. Co s tím? Buď zůstat u koled, nebo sáhnout po vánočních deskách od skutečných umělců. Leckdo z nich to nejspíš také nemohl vydržet a raději se pustil do vlastních interpretací tradicionálů.

Elvis Presley nahrál svou klasiku Elvis’ Christmas Album už v roce 1956 a Frank Sinatra své A Jolly Christmas dokonce o rok dříve – a přesto si tyhle desky dodnes uchovávají jakousi nadčasovou eleganci, s níž se současná produkce nemůže měřit. Producentský génius Phil Spector pak v roce 1963 vytvořil kompilaci A Christmas Gift for You from Phil Spector, plnou rozjuchaných vokálů dívčích kapel (The Ronettes, The Crystals) ze zlaté éry popmusic. O čtyři desetiletí později vzniklo album Songs for Christmas (2006), na němž písničkář Sufjan Stevens ukázal, že Vánoce mohou být i melancholické a že k nim nutně nepatří kýč. A ty vůbec nejlepší vánoční písně nahrála kapela Low. Jejich prostě nazvané album Christmas z roku 1999 je pomalým, až vláčným rozjímáním nad životem a smrtí – hudebním protijedem všem těm supermarketovým jingle bells.

Mezi tyto velikány se nyní směle může řadit i Tomáš Niesner. Jeho novinka Adventus mmxxv vychází z rorátů, tedy liturgických zpěvů, jimiž se zahajují adventní mše. Niesner melodie zpěvů převedl do kytarových partů; zvukově se jeho podání nejvíce blíží americkému akustickému protofolku, ale deska vzdáleně připomíná i mistry ambientu; lze ji bez potíží poslouchat hned po Music for Airports od Briana Ena a snese srovnání i s meditativními nahrávkami Hiroshiho Yoshimury. Což je společnost, do níž se čeští hudebníci často nedostávají. Niesner si staré melodie našel v rorátních kancionálech, nicméně místo věrných rekonstrukcí zvolil volnější interpretaci – nechává zaznít jádro, to, co v písních přečkalo staletí. Adventus mmxxv není jen skvělou vánoční deskou; pro ty, kteří si ještě udrželi zbytky příčetnosti a vkusu, je i jednou z nejlepších českých nahrávek, které letos vyšly.

Tomáš Niesner: Adventus mmxxv, 66 min., vyšlo 30. 11. 2025

 

Období tání

Na přelomu padesátých a šedesátých let zadlužená československá ekonomika dále zaostávala za Západem, centrálně řízené hospodářství se míjelo s očekáváním konzumně naladěné společnosti, lidé naplňovali své potřeby prostřednictvím šedé ekonomiky, kvetla korupce a především rostla poptávka po odhalení policejní a justiční zvůle uplynulých let. Osmnáctý svazek monumentální série Velkých dějin zemí Koruny české komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. Historik Jiří Suk je nahlíží v celé šíři – od hodnocení životní úrovně, bydlení, práce či zdravotnictví až po intimní sféru rodinného prostředí a náboženské víry.

Jiří Suk: Velké dějiny zemí Koruny české XVIII. (1956-1967), Paseka, 695 str.

 

Skrytá historie

Není malých dějin! Autoři úspěšného historického podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman ve své nové knize ze stejnojmenné řady ukazují proměny krajiny, paměti i lidí na originálních příbězích z regionální historie. Mezi různými kouty Čech, Moravy a Slezska hledají nečekané rozdíly i překvapivé podobnosti, propojují „velké“ dějiny s historií konkrétních měst a odhalují netušené souvislosti. Dozvíte se o osudech zapomenutých osobností před rokem 1918, o šlechtických rodech, o změnách po roce 1945 i o tom, jaké skutečnosti měly vliv na ekonomický vývoj regionů.

Michal Stehlík, Martin Groman: Přepište (místní) dějiny, Jota, 424 str.

 

Zrak přechází

Unikátní fotografie J. W. Drnka odkrývají tajemství nejjemnějších detailů, které pouhým okem nelze spatřit, a umožňují prohlédnout si Katedrálu svatého Víta tak, jak dosud nebylo možné. Kniha je rozdělena na úvodní příběhy z dějin katedrály a deset tematických kapitol. Autoři svou pozornost zaměřují na nejcennější části stavby, zejména na symboliku a význam architektonických prvků v historickém i náboženském kontextu. Prohlédněte si katedrálu do nejmenších detailů, z nezvyklých úhlů, někdy i v nadživotní velikosti, a hlavně v klidu domova.

Petr Uličný, Jan William Drnek: Katedrála svatého Víta: Kamenná koruna království, NObart, 336 str.

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.