Tag: křesťanství

Články k tagu

Papež našich jistot a nejistot

Když zemře papež, píší o tom všichni, neboť navzdory postupující sekularizaci naší části světa lze konstatovat, že papež stejně všechny zajímá. První dny po oné smutné události se sluší spíše projevovat zármutek a vzpomínat na vše dobré, co se v naší mysli ozývá. Teprve později, s určitým pietním odstupem, přijde čas na kritickou reflexi jeho služby. Nyní, kdy nás od skonu papeže Františka dělí jen pár dní, by tedy byly namístě spíše kondolence a emoce – těch ale zaznívá všude dost a dost.

Papež, který šel světu vstříc

Papež František už několik let nebyl tím veselým energickým papežem, kterého si po jeho zvolení tak rychle oblíbili právě i ti, které církev nikdy nezajímala, ba ani by je nenapadlo, že by měla. Katolická církev zjevně odcházela (a odchází) z té části světa, kde kdysi vznikla, její místo zabrala média, sociální sítě a pop-kultura, oblast, do níž se podařilo papeži Františkovi vniknout jako do té doby žádnému jeho předchůdci, tak, jak se o to ani nikdo předtím ani nepokoušel. Papež František se alespoň v prvních letech pontifikátu jevil, jako by si ta stará instituce na posvátno nechala poradit od nějaké píár firmy.

Nečekaný nález na místě Poslední večeře Krista může přepsat dějiny

Právě v době Velikonoc archeologové představili fascinující objev v jeruzalémském Večeřadlu, tradičně označovaném jako místo Poslední večeře Ježíše Krista s jeho apoštoly. Oznámení o objevu zveřejnila ve středu Rakouská akademie věd (OeAW) ve spolupráci s Izraelským památkovým úřadem (IAA). O objevu informovaly i zpravodajské weby Fox News a Daily Mail. Pomocí multispektrální fotografie a technologie RTI (Reflectance Transformation Imaging) badatelé odhalili téměř 40 nápisů a rytin.

Kulturní křesťanství jako „víra pozpátku“?

V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.

Arcibiskup Graubner a kněz Vácha se jeden druhému omluvili. Vydali společné prohlášení

Pražský arcibiskup Jan Graubner a kněz Marek Orko Vácha se jeden druhému omluvili. Graubner za formu, jak s knězem ukončil spolupráci, Vácha pak za způsob slavení mše. Uvedli to dnes ve společném prohlášení, které arcibiskupství zveřejnilo na webu. Kritiku v minulých dnech vyvolalo to, že Graubner Váchu odvolal z funkce vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Vácha tam působil 18 let, měl částečný úvazek.

Dolní Rakousko zasahuje proti islámu: Ve školkách bude povinný Mikuláš a svátek sv. Martina

„Bez sankcí to nepůjde.“ Lidovecko-svobodná vláda Dolního Rakouska dnes oznámila tvrdá opatření v boji proti radikálnímu islámu, který ohrožuje rakouskou společnost. Vedle restriktivních omezení chystá zemská vláda „učinit naše zvyky a tradice viditelné, hmatatelné a tedy srozumitelné pro imigranty." Školky a školy budou povinně slavit svátky sv. Martina a také Mikuláše. Dolní Rakousko také vyslalo požadavky ke spolkové vládě. Informovala o tom dnes rakouská média.

Věřím, že Bůh má plán s Romy a hned potom i s Čechy

Poslední české město na Labi zažívá duchovní obrodu, respektive ji zažívá jeho malá, avšak viditelná část. V centru města se konají pravidelné bohoslužby pod širým nebem, které vede bývalý „pouliční rváč“ a bývalý uživatel drog René Ferko (40). Je veden, jak říká, „božím plánem“, který chce probudit Romy ke křesťanské víře, skrze Romy probudit Čechy a nakonec třeba celou Evropu.

Bůh v Americe

Starozákonní Bůh v americkém knižním světě právě řádí jako černá ruka. Kniha We Who Wrestle with God (My, kteří bojujeme s Bohem) od kanadského psychologa Jordana Petersona se umístila hned po vydání na první příčce žebříčku Amazonu, autor se svým výkladem Starého zákona objíždí stadiony amerických měst. Kniha Reading Genesis od Marilynne Robinsonové zas budí nadšení u literárních kritiků a objevuje se v žebříčcích nejlepších knih roku 2024.

Sláva! Naše Paní opět září

Pár dní před Velikonocemi v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre Dame požár. Tehdy měl možná nejeden z nás pocit, že sleduje symbolický zánik západní křesťanské civilizace. Teď v adventu se po pěti letech s velkou slávou katedrála znovu otevřela. Naše doba nemá moc důvodů k nějakým radostným kolektivním prožitkům, ale na tento bychom snad tak pohlížet mohli.

Senzační objev v Německu. Amulet vzývající Ježíše pochází již ze třetího století

Archeologové ve Frankfurtu objevili 1800 let starý stříbrný amulet s křesťanským nápisem. Tento nález, starší o 50 let než dosud známé artefakty, by mohl přepsat dějiny šíření křesťanství v Evropě. Informuje například Bild či Hessenschau. Amulet byl nalezen již v roce 2018 při vykopávkách na území bývalého římského města Nida, dnešního Frankfurtu.

Židle pro Pavla v Notre-Dame zůstala prázdná. Prezident nevyužil pozvánku mezi státníky celého světa

Slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži, které proběhlo za účasti řady světových lídrů, se obešlo téměř bez českého zastoupení. Zatímco kardinál Dominik Duka reprezentoval českou katolickou církev, politická elita České republiky na akci chyběla. Nejvíce zarazila neúčast prezidenta Petra Pavla, který byl podle vyjádření jeho mluvčího zaneprázdněn jinými závazky.

Místo kultury oběti chci kulturu odolnosti

Tento rozhovor se odehrál v Londýně ještě před vraždami v Southportu 29. července. Vlna násilných protestů, již vyprovokovaly, pozornost upřená na původ vraha, na to, jak oficiální Británie reaguje na tyto protesty ve srovnání s protesty jinými – o tom všem se lépe uvažuje ve světle myšlenek kanadského, v Británii působícího politologa Erica Kaufmanna.

Olympijský rekord v pobouření

Michelangelo Buonarroti vytvořil Pietu a vymaloval Sixtinskou kapli, jsou to vrcholná díla křesťanstvím inspirovaného umění. Je také autorem sochy Bakcha, opět velmi sugestivním a okouzlujícím způsobem zachycené podoby přiopilé prostopášnosti. Michelangelo v tom ohledu mezi velkými umělci renesanční Itálie nebyl zdaleka jediný.

Tiché zametání stop? Oficiální kanál olympiády odstranil kritizovaný zahajovací ceremoniál

Z oficiálního kanálu olympijských her na platformě Youtube byl smazán sestřih zahajovacího ceremoniálu her. Ten se dočkal ostré kritiky a to především za scénu, ve které herci – tzv. „drag qeens“ – napodobovali poslední večeři. Organizátoři olympijských her se k celé situaci oficiálně nevyjádřili. Smazaného videa si všimlo několik britských deníků jako například Daily Mail či deník Metro. Celý několikahodinový ceremoniál se setkal u části veřejnosti s ostrou kritikou.

„Výsměch posvátné chvíli křesťanství.“ Pořadatelé her se omluvili za LGBT na Poslední večeři

Pořadatelé olympijských her v Paříži se omluvili katolické církvi a všem křesťanským skupinám, kterých se při slavnostním zahájení dotklo ztvárnění obrazu Poslední večeře. Ve scéně připomínající slavné dílo Leonarda da Vinciho zobrazující Ježíše Krista ztvárnily jeho apoštoly drag queens či transgender modelka, téměř nahá zpěvačka zpodobňovala řeckého boha vína Dionýsa. "Samozřejmě nikdy nebylo naším záměrem projevit neúctu k jakékoliv náboženské skupině. Zahajovací ceremoniál se snažil oslavit toleranci ve společnosti."

Křesťanská víra jako překážka v britské politice

Může hluboce věřící křesťanka vést vládu? To je momentálně otázka, kterou řeší ve Skotsku. První ministr, jak se říká předsedovi skotské autonomní vlády, Humza Yousaf v pondělí rezignoval, když naprosto nezvládl náhlou vládní krizi. Jeho Skotská národní strana (SNP) nyní musí vybrat jeho nástupce. Teoretickou favoritkou byla bývalá ministryně financí Kate Forbesová. Mladá, je jí 34, sympatická a podle všeho velmi schopná politička byla ideální kandidátkou.

Popírat přirozenost vede ke zpátečnictví

Abigail Favaleová, autorka knihy Zrození genderu, kterou před několika týdny vydalo nakladatelství Kalich, kdysi ráda znejišťovala své studenty ohledně jejich identity. Tehdy učila genderová studia. „Co je to muž? Co je to žena? Buďme kreativní! Každý si přece může najít vlastní odpověď.“ Aspoň to nám říká takzvané genderové paradigma, které zpochybňuje existenci přirozeného ženského nebo mužského těla. Dnes zdobí pravou ruku Abigail Favaleové tetování Johanky z Arku. Poté, co prošla konverzí ke katolicismu a stala se matkou čtyř dětí, nepovažuje hvězdy genderové teorie za zdroj inspirace.

Uvězněni v očekáváních

Ten a ten (případně ta nebo to či ti) „nemůže za vaše posraný životy“. Tahle sžíravá hláška se stala pevnou součástí zdejšího diskurzu, poprvé byla, myslím, použita místní Antifou směrem k českým rasistům (Cikáni nemůžou za vaše posraný životy!), během let se v roli toho, kdo „za to nemůže“, vystřídalo mnoho lidí, skupin, jevů. Ty „posraný životy“ jsou ale konstantou, jejich existence je nezpochybnitelná, proměnlivá je jenom skupina těch, kdo je žijí. Ten skutečný viník ale dál zůstává neznámý.

Vrcholí křesťanské Velikonoce. Věřící si připomínají vzkříšení Ježíše Krista

Dnes je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnostnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného velikonočního třídenní, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.

České Velikonoce: bohatší svátky, než si myslíme

Poslední dům v obci, hřbitov na dohled, jinudy se tam nedá, a tak všici chodí nebo na kolech se valí kolem nás, aby opodál vzpomněli na své zemřelé. Zdravíme se a přejeme si požehnané svátky. Najednou je šest hodin večer, čas klekání. Ulicí, skoro už polňačkou, rozléhá se klapotavý a chřastavý zvuk, to kluci táhnou Babicemi a řehtají a hrkají, aby zastali zvuk kostelních zvonů, které od včerejška mlčí – odletěly do Říma. Krajinu to vždycky změní, když z ní zmizí zvuk.

Papež a jeho bílý prapor aneb Odvaha k odvaze

Papež František řekl, že prezident Zelenskyj by měl najít odvahu vyvěsit bílou vlajku. Vyvolal tím vlnu údivu, znechucení i odporu, zvláště u těch, kteří tak moc doufají ve vítězství Ukrajiny, že by byli ochotni za ni bojovat ještě léta. U počítačů a zdálky. Papež, který obvykle získává sympatie vstřícnými výroky a gesty vůči slabým, vyloučeným, pokořeným, se tady prý postavil za agresora, začal hrát, jak se říká, podle not Kremlu, stal se pomalu Putinovým agentem.

VIDEO: Islamisté vtrhli do kostela a začali střílet. Uvnitř byl i polský konzul s rodinou

Na sociálních sítích se objevilo video z bezpečnostních kamer kostela v Istanbulu, kam v neděli uprostřed mše vtrhli dva maskovaní ozbrojenci se zbraněmi a zabili jednoho člověka. Zřejmě šlo o bezdomovce, který se jim postavil. Policie následně zadržela dva muže, o kterých se domnívá, že byli útočníky, a považuje je za členy teroristické organizace Islámský stát, která se k útoku přihlásila na Telegramu. Podezřelí jsou cizinci – jeden z nich je z Ruska, druhý z Tádžikistánu.

Pražské arcibiskupství zvažuje vrácení chátrajícího kláštera svatého Jiří státu

Pražské arcibiskupství nevylučuje možnost vrácení kláštera svatého Jiří státu. Významnou památku od Správy Pražského hradu převzalo v březnu 2016. Tehdy se zavázalo, že ji do pěti let opraví a zpřístupní veřejnosti. Nejstarší český klášter však chátrá, přestože součástí dohody církve s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem byla i smluvní pokuta. Správa Pražského hradu v souladu s uzavřenou dohodou o vydání nemovitosti uplatňuje sjednanou smluvní pokutu ve výši jeden milion korun, počínaje rokem 2021.

Papež vyzval na Štědrý den k míru na Ukrajině, v Izraeli a Palestině

Papež dnes znovu vyzval k míru na Ukrajině, v Izraeli a na palestinských územích. Píší to zahraniční agentury. Při půlnoční mši ve Vatikánu řekl, že srdce křesťanů jsou v Betlémě, na který doléhá konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Dříve vyzval k oslavě Vánoc ve střídmosti. "Naše srdce jsou dnes večer v Betlémě, kde je kníže pokoje stále odmítán odsouzeníhodnou logikou války, rachotem zbraní, který mu i dnes znemožňuje nalézt své místo ve světě," řekl papež při půlnoční mši ve Vatikáně, které se zúčastnilo 6500 lidí.

Je Štědrý den a čtvrtá adventní neděle. Křesťané si připomínají příchod Krista

Dnes je Štědrý den a zároveň čtvrtá adventní neděle. Křesťané si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na večerní rozdávání dárků, které podle tradice nosí v Česku Ježíšek. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. Právě o Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kdo je jinak běžně nenavštěvují

Vánoční poselství šťastného průjmaře

Je Štědrý den, nejdelší noc v roce je za námi, očekáváme příchod světla, očekáváme příchod a narození Spasitele – těšíme se, radujeme, zpíváme, navzájem obdarováváme a pobýváme ve vzájemné blízkosti, jenže ti moudří rozumějí, že aby nás Pán spasil, bude muset trpět. Což značí, že Vánoce sice jsou čas radosti, ale také uvědomění, že život není jen radostný a blahobytný, ale že je také těžký, složitý, někdy marný, že dokonce může být zlý a že dobrého bývá poskrovnu

Když byl islám tolerantnější než křesťanství

V Evropě si klademe otázky, nakolik je možné soužití různých kultur a náboženství, zda není naše vlastní kultura v nebezpečí a co čekat od budoucnosti. Mnozí žijí v přesvědčení, že takovou situaci zažíváme poprvé v historii. A právě proto existuje stará literatura, abychom v ní nacházeli příběhy o tom, jak podobným situacím čelili naši předkové. Odpovědi nabízejí třeba eposy a hrdinská vyprávění – antická, germánská, severská, samozřejmě i česká. Ale jak o světě vypráví hrdinská literatura byzantská, jejíž příběhy se odehrávají právě na hranicích mezi křesťany a muslimy? O tom hovoří literární historička Markéta Kulhánková.