Dnes je Boží hod vánoční a křesťané, pro které je to nejdůležitější den Vánoc, si připomínají narození Ježíše Krista. V kostelech příchod Mesiáše připomínají betlémy a předvádějí se vánoční hry, které mají většinou podobu pásma koled a scén z příběhu o Ježíšově narození. Papež Lev XIV. dnes pronese ve Vatikánu tradiční poselství Městu a světu (Urbi et orbi).

Spolu s Božím hodem velikonočním, který připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání, patří dnešní Boží hod vánoční k největším svátkům liturgického roku. O dnešním svátku by lidé měli zůstat v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Dříve byla v tento den zapovězena práce. Někde se údajně ani nestlala lůžka, a pokud v ohništi vyhasl oheň, nikdo se neosmělil znovu ho rozdělat.

Název Boží hod vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání – slavili tedy „duchovní hody“. Tento den je také příležitostí sejít se u slavnostně prostřeného stolu. Božíhodové obědy byly bohaté i v dávné minulosti.

Vánoční obědy naplánovala na dnešek také křesťanská komunita Sant’Egidio, určeny jsou pro chudé a potřebné a budou v Arcibiskupském paláci v Praze a na radnici Brno-střed.

Památka narození Páně se slavila 25. prosince zpočátku jen v Římě, od 7. století se oslava stala součástí liturgie celé západní církve. Východní církev světila od 4. století slavnost Epifanie neboli slavné zjevení se Božího Syna v těle. Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.

O narození Ježíše se píše jen ve dvou evangeliích – Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.