Překrásný nový hit

Zkraje ledna se v USA konal největší veletrh spotřební a výpočetní techniky na světě, CES 2026. Premiéru si zde odbyla například už druhá generace skládací kytary LiberLive, která se zcela obejde bez strun. Nástroj je postavený na vlastním ovládacím systému kombinujícím dotykové senzory, rytmické patterny (opakující se sekvence zvuků) a doprovodné zvukové režimy. K čemu je to dobré? Jeho tvůrci jej prezentují jako nástroj, na který si může sáhnout prakticky kdokoli, i bez předchozích zkušeností s hraním. Verze C1 před dvěma lety zaujala právě tím, že i naprostí začátečníci byli schopni si během chvilky „zahrát“ známé songy.

Nový model C2 v této linii pokračuje a nabízí širší paletu zvukových možností, rytmických módů i herních režimů. To zní skvěle, že? Když se dnes rozhodnete založit kapelu, nemusíte se učit hrát. Ani zpívat umět nemusíte, to je jasné. Zbývá už jen někdo, kdo za vás napíše texty, pokud byste náhodou neměli co říct. A od toho je tu umělá inteligence. Řadoví posluchači – ti, kteří berou hudbu jen jako kulisu – od vás stejně žádná vyšší očekávání mít nebudou. Podle analytické firmy Luminate nevadí v USA jednomu ze tří posluchačů používání generativní AI při tvorbě hudby a více než čtvrtina z nich je spokojená i s tím, když písně mají i „strojové“ texty.

„Produkční náklady jsou zanedbatelné a na streamingu se dá vydělat spousty peněz. Určitě přijde řada dalších napodobitelů,“ píše Alex Selby-Boothroyd, vedoucí datové žurnalistiky časopisu The Economist. Brave New World! Ale odložme chmury spisovatele Aldouse Huxleyho a vezměme to z té lepší stránky. Už dnes zní řada současných interpretů jako výtvor AI. Stačí se podívat na nominace tuzemských hudebních cen. Kapela The Prostitutes se po letech vítaného zapomnění vrátila s nahrávkou Inevitably Delayed – a jejich upachtěný zvuk působí, jako by si už skládací kytary LiberLive pořídili a přehrávali si s nimi své oblíbené fláky z osmdesátek. I halucinující robot by pak zvládl vytvořit chytřejší texty než třeba taková Terezie Kovalová. Považte sami: „Jsem lapač tvých citů, světlem i tmou. Střídavým proudem, náruživou milenkou. Splašeným koněm osedlán výčitkou.“ Lidstvo skutečně dělá vše pro to, aby se stalo postradatelným. Naštěstí skvělých starých desek je dost; měly by nám nějakou dobu vystačit – třeba já se znovu lačně proposlouchávám diskografií Davida Bowieho, zrovna jsem v roce 1978.

A mezitím, při čekání na tvůrčí apokalypsu, můžete vyrazit na koncert a vidět skutečné umělce. Už 4. února zahraje v pražském Klubu 007 Strahov skvělý americký folkový písničkář Cory Hanson (recenze v Týdeníku Echo č. 31/2025). V březnu v Lucerně vystoupí Geese, nejlepší současná mladá rocková kapela, a už v červnu se v klubu Roxy můžete těšit na seladona Baxtera Duryho (rozhovor s ním najdete v Týdeníku Echo č. 30/2025). Jen o den dřív přijede do MeetFactory také Tricky, legenda britské scény 90. let, která zásadně formovala trip hop a alternativní elektroniku. Jak je to vracení se do minulosti někdy progresivní…

Cory Hanson, 4. 2., Klub 007, Praha, Geese, 13. 3., Lucerna Music Bar, Praha, Tricky, 7. 6., MeetFactory, Praha, Baxter Dury, 8. 6., Roxy, Praha

Znicotnět

Divadelní adaptace zatím posledního románu Michela Houellebecqa o ztrátě smyslu, o vztazích, které jsme nedokázali udržet, i o tom, co se stane ve chvíli, kdy přestaneme věřit, že by budoucnost mohla být jiná. Houellebecq bývá občas mylně označován za mizantropa; kdo ale dokáže alespoň trochu přemýšlet, ví, že Zničit je – vedle Mapy a území – jeho nejlidštější a nejdojemnější knihou. V hlavní roli životem zuboženého Paula kdo jiný než Jan Hájek.

Michel Houellebecq: Zničit, r. Tomáš Ráliš, Divadlo Komedie, Praha, premiéra 24. 1.

Zírat

Nejen pro sběratele nabízí výstava Tichý rozhovor jedinečný přehled současných tendencí v portrétní tvorbě, které převádějí tradiční žánr do rámce dnešní estetické praxe. Výstava je kurátorskou apelací k hlubší reflexi toho, jakým způsobem vytváříme a konzumujeme obrazy druhých – a jak tyto obrazy formují naše chápání sebe samých. Svou tvorbu představí Ivan Pinkava, Bára Šlapetová, Michal a Lukáš Rittsteinové, Klára Sedlo, Jaroslav Róna, Jakub Špaňhel a další.

Tichý rozhovor, Nová galerie, Praha, do 26. 2.