Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová navštívila Prahu, důvodem bylo turné propagující její paměti nazvané zajímavě Svoboda. Kniha se podle nakladatele velmi dobře prodává, na autogramiádu v knihkupectví uprostřed Prahy přišlo opravdu hodně lidí. Časopis Respekt uspořádal setkání v naplněné Lucerně, kde paní Merkelová byla co chvíli odměňována potleskem.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve středu ostře kritizovala migrační politiku současného kancléře Friedricha Merze. Dokonce jeho politiku označila jako hrozbu pro volný pohyb v EU. „Musíme se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Jinak budeme svědky zničené Evropy," uvedla Merkelová. O zprávě píše Politico. Byla to právě Merkelová, která umožnila nelegální migraci do Německa a Evropy, což znamenalo příchod milionů lidí, převážně z muslimských zemí.
Německo žije šokující zprávou o tom, že Německá Spolková zpravodajská služba (BND) měla již v roce 2020 důkazy o tom, že covid-19 s největší pravděpodobností unikl z čínské laboratoře. BND zjištění tehdy předložila i spolkovému kancléřskému úřadu. Informovali jsme o tom zde. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová nyní odmítá, že by informace veřejnosti tajila, uvedla rozhlasová stanice Deutschlandfunk. Čína hovoří o politickém manévru.
Název tohoto editorialu není předvídatelné a mnohokrát vyjádřené převrácení hesla „Wir schaffen das“ někdejší kancléřky Angely Merkelové poté, co otevřela hranice uprchlíkům. Větu, která v originále zněla „Das werden wir nicht beherrschen“ a jejíž doslovný překlad by byl „Nad tím ztratíme kontrolu“, prý pronesl předseda CSU Horst Seehofer v telefonickém rozhovoru s tehdejší kancléřkou v září 2015. Byl to komentář k otevřeným hranicím.
Šéfredaktor německého deníku Bild Robert Schneider dnes publikoval ostrý komentář na adresu bývalé kancléřky Angely Merkelové za její veřejný odsudek středečního hlasování ve Spolkovém sněmu, kdy se opoziční unii CDU/CSU podařilo prosadit návrh na zpřísnění migrační politiky s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Schneider označil vyjádření Merkelové za „bezprecedentní akt neloajality“ vůči její vlastní straně.
Jeho fotografie obletěla svět. Sedmadvacetiletý Anas Modamani přišel s uprchlickou vlnou v roce 2015 ze Sýrie do Německa. A v azylovém zařízení v berlínském Spandau si udělal selfie s tehdejší spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Modamani nyní vysvětlil, proč se ani po pádu diktátora Bašára Asada nechce vrátit do své rodné země.
Rozhodnutí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové odejít od jádra, vzdát se tak stabilního zdroje energie a vsadit na ruský plyn a zelené zdroje, byla osudová chyba. To není novinka. Loni Němci odpojili svou poslední jadernou elektrárnu. Veřejné mínění se ale proměnilo. Už dvě třetiny Němců by se rády k jádru vrátily. Nová studie ukazuje zásadní věc, a to že restartování až dvanácti jaderných nic nebrání.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v parlamentu obhajovala svůj postup při hektickém stahování spojeneckých vojáků z Afghánistánu v srpnu 2021. Vyšetřovacímu výboru řekla, že se německé vojáky podařilo evakuovat podle plánu. Vojenskou operaci v Afghánistánu, kterou USA a jeho spojenci, včetně Německa či Česka, zahájili po teroristických útocích z 11. září 2001, označila exkancléřka i při zpětném pohledu za správnou.
Ruský prezident Vladimir Putin se omluvil bývalé německé kancléřce Angele Merkelové za to, že ji v roce 2007 při jejich schůzce v Soči vyděsila jeho fena. Někdejší šéfce německé vlády vzkázal, že jí nechtěl nahnat strach, když na jednání přivedl černou labradorku Koni. Informuje o tom agentura AFP. Merkelová, o jejímž strachu ze psů se všeobecně ví, na to vzpomíná ve své knize pamětí vydané v úterý a obviňuje Putina, že mu šlo o „demonstraci síly“.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu. Uvedla to v rozhovoru se skupinou RND, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Kniha s názvem Svoboda, Paměti 1954 - 2021 v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků včetně češtiny. Kritiku, které čelí kvůli některým krokům v politice vůči Rusku, v migrační krizi či v době pandemie covidu-19, bývalá kancléřka podle svých slov bere na vědomí, za svými rozhodnutími si ale stojí.
Někdejší německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit. Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda, Paměti 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa.
Ze zglajchšaltované CDU donedávna vyčnívala postava Arnolda Vaatze. Politický vězeň Honeckerova režimu, posléze zemský ministr životního prostředí a nakonec místopředseda poslanecké frakce strany v Bundestagu, je téměř dokonalý protějšek jiné východoněmecké kariéry v téže straně, Angely Merkelové.
Angela Merkelová seděla na kancléřské židli dlouhých 16 let. Stačilo to k tomu, aby mladší generace Němců neznaly roku 2021 jiného kancléře než ji. Nemajíc rodinu ani žádné zjevné koníčky, žila hlavně politikou a trvalo to velmi dlouho, než ji její kolegové ze špičky CDU přesvědčili, že v dalších volbách už kandidovat nemá. O přesném průběhu tohoto přesvědčování víme jen málo, ale prý to hraničilo s donucením. Za několik let, po něž je Merkelová v politickém důchodu, se základy jejího politického systému stihly rozsypat napadrť.
Určitý typ lidí – zpravidla ti, které by ještě před pár lety nenapadlo se ptát, jestli je dobré, že nás Německo Angely Merkelové kompletně napojuje na ruský plyn – si boj s hybridní válkou vykládá jako co nejhlasitější odsuzování Ruska a hledání jeho vlivu za vším. Je to naivní. Zkušený praktik hybridní války, jímž Rusko je, vám nebude servírovat své záměry na stříbrném podnose. Bude vám hybridní kampaň šít na míru – tak, že se bude strefovat do témat, jež polarizují vaši společnost.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že využila všech dostupných prostředků, které měla k dispozici, v pokusu o zabránění války na Ukrajině. "Skutečnost, že se to nepovedlo, není důkazem toho, že bylo špatné to zkusit," řekla Merkelová v rozhovoru pro německý deník Die Zeit. Zároveň obhajovala svou politiku vůči Rusku a svou imigrační politiku.
Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová obdržela v pondělí nejvyšší německé vyznamenání, takzvaný Velkokříž Záslužného řádu v jeho nejvyšší formě. Od roku 1951, kdy byl založen, ho dostali jen dva kancléři, Konrad Adenauer a Helmut Kohl: o tom prvním nebylo sporu, neboť symbolizoval německé znovuvzkříšení, druhý německé znovusjednocení. Co však symbolizuje Angela Merkelová? Šestnáct let bujení a propadání Německa a s ním i Evropy. Šestnáct let špatně zvládnutých krizí, které jsou přitom vydávány za úspěch a za projev státnické moudrosti a politické vyspělosti.
Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Merkelová ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl. Podle historiků se exkancléřka nemůže těmto politikům rovnat.
Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek řekla, že nijak nelituje kurzu, který razily její vlády v energetické politice a vůči Rusku. Podle agentury Reuters se tak vyjádřila před novináři v Lisabonu, kde předsedala porotě vybírající vítěze Gulbenkianovy ceny za lidskost. Někdejší dlouholetá šéfka německé vlády čelí kritice, že největší evropskou ekonomiku učinila příliš závislou na ruském plynu. Merkelová zdůraznila, že politiku je třeba vnímat v kontextu dané doby.
V Británii padl Boris Johnson a pro řadu lidí široko daleko, kteří komentují politiku, a to i v Evropě, to byla jediná událost na světě. Jeho pád byl nevyhnutelný kvůli souběhu dvou věcí – že spoustu kolegů různě naštval a podrazil a že strana klesá v průzkumech. Ale opravdu to pobouření, radost a zadostiučinění v jednom, jež tvořilo mainstreamovou reakci, bylo úměrné realitě? Když si dohledáte Johnsonovy poslední kauzy, zjistíte, že to byly trapné, občas lechtivé pitomosti, jakými se britský parlamentarismus vzrušuje už dvě stě let, akorát že ti lidé dřív bývali zajímavější.
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit. "Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila," poznamenala Merkelová.
Emmanuel Macron byl zvolen nejnižším procentem francouzských voličů od roku 1969 – 38,1. Marine Le Penová se mu přiblížila víc než minule. To nebránilo generování oslavných komentářů, v nichž se Macronovo upachtěné vítězství proměnilo v bezmála historický triumf. „Porážka Marine Le Penové je důkazem, že populismus lze porazit, přestože bojuje bez rukavic a bez pravidel,“ napsal třeba Vít Rakušan.
Ukrajinské vedení dál stupňuje rétoriku vůči Německu. Bývalá kancléřka Angela Merkelová by měla požádat celý svět o odpuštění za to, co se stalo na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin jí zmanipuloval natolik, že učinila Německo a Rusko na sobě závislými, prohlásila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v rozhovoru pro polský server Wiadomości. Rovněž požaduje stíhání válečných zločinců.
Uplynulý týden zažila Evropa asi největší dávku dějin od roku 1989. Putinova armáda vůbec není tak světoborná, jak se soudilo, a ukrajinský národ zjevně existuje a nevítá ruskou armádu jako osvoboditele. Jednoho rána se v prohlášeních činitelů EU poprvé objevil do té doby nemyslitelný výraz „útočná zbraň“ a v noci EU schválila dodání stíhaček. Německo bude investovat do obrany dvě procenta HDP ročně, o což se marně snažili tři američtí prezidenti, až to během tří dnů dokázal Vladimir Putin.
O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky.
Nenápadná zpráva, která by ještě před rokem byla senzací, ale nyní zapadla kamsi na méně navštěvované stránky portálů: Friedrich Merz, nemesis bývalé kancléřky Merkelové, drtivě vyhrál celostranické hlasování CDU o pozici budoucího předsedy. Událost je přitom mimořádně zajímavá a zaslouží si pozornost hned z několika důvodů. Zaprvé, Merz měl být vlastně už politicky mrtev.
Je všude, naráželi jsme na její fotografii neustále posledních šestnáct let, a přesto o Angele Merkelové, o jejích skutečných názorech a o vlivech, které ji utvářely, mnoho nevíme. Může nás utěšovat, že to nevědí ani Němci, ač si ji čtyřikrát zvolili. První hutnější životopis se objevil až letos, tedy těsně před odchodem Merkelové z politiky. Je od redaktora Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Ralpha Bollmanna, povahou je spíš novinářský než historický.
Je to necelých deset let. Evropa za sebou měla horkou fázi krize eurozóny, kdy Němci ve jménu záchrany eura prolomili tabu, s nímž do měnové unie vstupovali. Nikdy se nesmějí sdílet dluhy. Nikdy nikdo nebude ručit za dluhy těch druhých. Stalo se. Jen to tehdy euro udrželo. Němce do toho dotlačili Francouzi. Ti po dluhové unii toužili od vzniku eura. Společné dluhy, společné ministerstvo financí. Evropská unie jako přerozdělovací unie. Francouzská vize Evropy.
Po šestnácti letech Angela Merkelová není spolkovou kancléřkou. Nejdůležitější politickou židli Evropy po dámě z východoněmeckého Braniborska přebírá Olaf Scholz z Hamburku. Jehoi vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálů bude svým složením, ale hlavně programem naprosto západoněmecká. O Merkelové se mezi českými zájemci o zahraniční politiku vytvořila shoda, že pro nás Středovýchodoevropany byla ona požehnáním jak svou znalostí střední Evropy, tak i schopností se do nás „postkomunistů“ vcítit.
Německá armáda se ve čtvrtek večer slavnostní ceremonií zvanou velké čepobití rozloučila s konzervativní kancléřkou Angelou Merkelovou, která Německo vede 16 let. Merkelová v děkovném projevu ocenila nejen práci vojáků a mezinárodních organizací, ale vyjádřila úctu také lékařům a zdravotníkům bojujícím s pandemií nemoci covid-19. Popřála též úspěch svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi, kterého Spolkový sněm zvolí kancléřem 8. prosince.
