V Německu poprvé za 14 let ubylo uprchlíků. S odvoláním na data německé vlády o tom dnes informovala agentura DPA. Zatímco na konci loňského roku lidí s různými druhy mezinárodní ochrany v zemi žilo 3,545 milionu, na konci letošního prvního pololetí to bylo 3,495 milionu. Za prvních šest měsíců letošního roku klesl počet uprchlíků v Německu zhruba o 50.000, uvedla německá vláda.
Ukrajinští uprchlíci, kteří po vypuknutí ruské agrese našli v České republice útočiště, se stali důležitou součástí zdejší ekonomiky. Firmy proto apelují na vládu, aby jim umožnila delší setrvání a jistotu budoucnosti. Ministerstvo vnitra sice nabídlo možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt, který by mohl vést až k trvalému usazení, podmínky jsou ale nastaveny tak přísně, že je splnilo jen 15 tisíc lidí. To představuje necelá čtyři procenta ze zhruba 391 tisíc Ukrajinců, kteří v Česku žijí.
Na vodním skútru do Evropy. To se podařilo 31letému Muhammadu Abu Dakhovi z Palestiny. Ten se přes rok snažil opustit Pásmo Gazy a dostat se nejdříve do Číny a pak do Evropy. Jeho pokusy emigrovat ho stály desítky tisíc dolarů a několik neúspěšných incidentů s pašeráky. Nakonec se kuriózním způsobem dostal do Německa přes italskou Lampedusu. S dalšími dvěma krajany si v Libyii koupili starý vodní skútr a na něm dojeli až k evropským břehům, píše portál CBC News.
Tvrdý střet turistů s ilegálními migranty se odehrál na pobřeží řeckého ostrova Gavdos. Na sociálních sítích se objevilo dramatické video, kde skupina turistů vlastními silami zabránila přistání lodě s migranty. Malé plavidlo s desítkami osob z Libye se v sobotu pokusilo dostat na oblíbenou pláž Sarakiniko, ale rekreanti se postavili proti a loď odtlačili zpět do moře, píše britský deník Daily Mail.
„Zvládneme to!“ zahlásila sebevědomě tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová, aby uklidnila Němce před enormní migrační vlnou. Slavné zvolání však dnes spíše straší německou politiku i společnost. V roce 2015 v Evropě kulminovala migrační krize. Tehdy na kontinent dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, téměř 900 000 z nich zamířilo do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.
V Česku začínají platit změny v azylovém zákoně a v zákoně o pobytu cizinců. Jeden zpravodajský server je shrnuje takto: „V případě tří závažných přestupků během jednoho roku budou moci úřady od ledna 2026 odebrat cizincům ze třetích zemí povolení k pobytu. Pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl… Migranti budou nově procházet epidemiologickým vyšetřením. A policie či úřady budou smět k odhalení jejich totožnosti využít i informace z jejich mobilu. Zrychlit by se pak mělo i vyřizování žádostí o azyl.
Britské policistky vymyslely past na násilníky. Policistky z anglického jihovýchodního hrabství Surrey totiž vyběhly do ulic v těsném, sportovním oblečení, aby pochytaly násilníky a muže, kteří se nevhodně chovají a obtěžují ženy. Policejní volavky se setkaly s troubením, vulgárními gesty, pokřikováním i kritikou. Někteří kritici tvrdí, že by se policie měla věnovat vynucování zákonů, než aby se účastnila bizarních sociálně-psychologických experimentů.
Rodina ani právníci nemají informace o osudu muže, který byl v červenci prvním Syřanem vyhoštěným za posledních 15 let z Rakouska, uvádí agentura Reuters s odkazem na právničku muže Ruxandru Staicuovou. Výbor OSN pro nucená mizení vyzval rakouskou diplomacii, aby se o osud Syřana aktivně zajímala. Rakousko muže deportovalo jako prvního Syřana za posledních 15 let po prosincovém pádu režimu prezidenta Bašára Asada.
Němci odhalují další plány, jak hromadně deportovat ze země ilegální imigranty. Na mnichovském letišti se pro tyto účely chystají postavit speciální terminál, který má odbavit až sto migrantů denně a učinit repatriace efektivnějšími a rychlejšími, uvádí deník Süddeutsche Zeitung (SDZ). Terminál má být hotový do roku 2028, píše deník Bild. Budova terminálu bude postavena a následně pronajata spolkovou policii, která bude také odpovědná za její provoz, informuje Bild.
Uběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce.
Česká a německá pozice k válce v Pásmu Gaze jsou podle českého premiéra Petra Fialy blízké. Řekl to dnes po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Berlíně. Merz na tiskové konferenci znovu vyzval k uzavření příměří a doručení humanitární pomoci do Gazy. Podle Fialy ale nelze zaručit Palestincům v pásmu důstojný život, pokud nebude poražena teroristická organizace Hamás.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) v pátek během své první velké letní tiskové konference přiznal, že se jeho země nevyrovnala s důsledky migrační krize, která začala před deseti lety za éry Angely Merkelové. V reakci na tehdejší slavný výrok „Zvládneme to“ („Wir schaffen das“) uvedl: „Dnes víme, že jsme to v této oblasti, kterou měla na mysli, zjevně nezvládli. – Wir haben es offenkundig nicht geschafft!“ Píše Bild.
Tragédie v Gaze bude mít pokračování v Evropě, kde se o ni nyní masochisticky přihlásila Francie. Francouzský Národní azylový soud (CNDA) v pátek udělil status uprchlíka palestinské ženě a jejímu synovi, neboť byli vystaveni násilí v důsledku izraelské operace v Gaze. Verdikt je považovaný za přelomový a může vést k tomu, že status uprchlíka tak mohou ve Francii dostat hypoteticky všichni Palestinci z Pásma Gazy, i ti, kteří jimi podle definic Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) nejsou. Tento precedent může spustit masovou migraci.
Jestli se nějaké médium dá považovat za hlas světové elity, je to týdeník The Economist. Od svého vzniku v roce 1843, kdy byl založen za účelem propagace volného trhu, je považován za tribunu „rozumného středu“, odmítající extrémní pozice jak na levici, tak na pravici. Jeho poměrně vysoká cena zaručuje, že ho čte především vyšší třída, politici, podnikatelé a kapitáni průmyslu. Když tedy tento magazín umístí na přední stránku titulek „Zrušte azylový systém“, je to signál velkého posunu na vrcholu společnosti.
Německá vláda musí udělit víza pro vstup do země zvláště ohroženým Afgháncům, kterým už to přislíbila. Rozhodl o tom ve zrychleném řízení berlínský správní soud v kauze Afghánky a jejích 13 příbuzných, kteří na udělení víz čekají v Pákistánu, informovala dnes agentura DPA. Vláda kancléře Friedricha Merze sice v rámci zpřísňování imigrační politiky zmrazila program přijímání afghánských uprchlíků, ale už přislíbená víza musí udělit, vyplývá z rozhodnutí.
Rakousko poprvé po 15 letech vyhostilo člověka do Sýrie. Informovalo o tom dnes podle agentury APA rakouské ministerstvo vnitra. Vyhoštění syrského pachatele trestného činu do vlasti potvrzuje ohlášené přitvrzení rakouské azylové a návratové politiky. Vyhošťování nyní má být možné i do Sýrie, potvrdilo ministerstvo.
Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová navštívila Prahu, důvodem bylo turné propagující její paměti nazvané zajímavě Svoboda. Kniha se podle nakladatele velmi dobře prodává, na autogramiádu v knihkupectví uprostřed Prahy přišlo opravdu hodně lidí. Časopis Respekt uspořádal setkání v naplněné Lucerně, kde paní Merkelová byla co chvíli odměňována potleskem.
Boj proti „pravicovému populismu“ v Evropě přinesl v posledních dnech dva zásadní zvraty. Nejdříve 1. května britská Reform UK ovládla komunální volby. Získala 30 % hlasů a 677 zastupitelů z celkových 1641 možných. Taktéž získala dalšího poslance v doplňovacích volbách v okrsku Runcorn a Helsby. Labouristé a konzervativci, tradiční strany střídající se u moci zhruba jedno století, pohořeli. Konzervativci získali 317 zastupitelů, labouristé 98. Labouristy obzvláště děsí prohra v Runcornu. V parlamentních volbách minulý rok tam totiž přesvědčivě vyhráli a okrsek byl považován za nedobytnou baštu.
Budoucí německý ministr vnitra Alexander Dobrindt chce po středečním nástupu do funkce ihned nařídit přísnější odmítání migrantů a zvýšení kontrol na hranicích. Řekl to deníku Bild. "Čísla nelegální migrace musí klesnout. Pro úspěch lidskosti i pořádku je nutná kontrola, jasnost a důslednost. Připravujeme národní a evropská rozhodnutí, abychom toho dosáhli," prohlásil politik bavorské Křesťanskosociální unie (CSU).
Britská ministryně vnitra Yvette Cooperová oznámila plán na zpřísnění imigračních pravidel a potírání nelegálního zaměstnávání. Jejím cílem je ukončit systém, v němž je podle jejích slov práce pro nelegální přistěhovalce „na počkání“. Plánuje zpřísnit legislativu, která by měla výrazně zasáhnout firmy v tzv. gig ekonomice, jako jsou rozvozové služby nebo kosmetické salony, kde je zaměstnávání lidí bez platného víza rozšířeným jevem. Zpřísnění pravidel pro migranty chystají i další evropské země.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal vládní návrh zákona, který umožňuje pozastavit za určitých podmínek právo na azyl na území Polska. Na základě zákona vláda okamžitě uvedla do provozu nařízení, které tento režim zavádí na 60 dnů na hranicích s Běloruskem. Zákon není zaměřený proti ilegální migraci jako takové, ale týká se specifické situace, kdy běloruský režim (pravděpodobně ve spolupráci s Moskvou) cíleně organizuje migrační toky ze zemí globálního Jihu se snahou destabilizovat sousední země (terčem podobných hybridních operací byla i Litva, Lotyško a Finsko).
Vyhrocené vztahy v současné době panují mezi našimi severními sousedy – Německem a Polskem – a Evropskou komisí (EK). Příčinou je opakované prohlášení polského předsedy vlády Donalda Tuska, který uvedl, že Polsko nebude přijímat migranty navrácené z Německa. Podle mluvčího Evropské komise by se ale jednalo o porušení práv Evropské unie, které je Polsko, jako její člen, povinno dodržovat, informuje polský deník Do Rzeczy.
Příští berlínská vláda pod vedením šéfa CDU Friedricha Merze vyhlíží první koaliční problém. Plán, který počítá s tvrdší azylovou politikou a zavedením přísnějších migračních opatření, chce koaliční partner SPD do velké míry upravit. Merzově CDU přitom právě i slib tvrdšího přístupu k nelegální migraci po nedávné sérii útoků ze strany azylantů přihrál hlasy voličů v předčasných únorových volbách. Socialisté však prosazují mnohem měkčí přístup k uprchlíkům.
Kandidát na příštího německého kancléře Friedrich Merz (CDU/CSU) slíbil po sérii útoků přitvrdit v oblasti přistěhovalecké politiky a plánuje vracet nelegální migranty přímo od německých hranic. Pokud by Německo zavedlo na hranicích se sousedními státy trvalé kontroly, jak Merz požaduje, nelegální migranti by mohli zůstat uvězněni v okolních zemích včetně Česka. Opatření navrhovaná Merzem by ukončila současnou praxi, kdy jsou migranti, kteří na německé hranici požádají o azyl, vpuštěni do země.
Stará dobrá Spolková republika je minulostí, pohřbilo ji nikoli sjednocení, ale Angela Merkelová a její slavný výrok z roku 2015 o tom, že to Němci zvládnou. Byly doby, kdy sledovat (západo)německé volby bylo zajímavé jen pro toho, kdo to měl rád a trochu se nudil. Soutěžily dvě masové klasické politické strany: sociální demokracie (SPD) pro dělnictvo a zaměstnance – a křesťanští demokraté a sociálové (CDU-CSU) pro střední stav, zemědělce a Bavory. Do toho pár procenty zasahovali ještě liberálové (FDP) pro intelektuály a podnikatele.
Americká biskupka episkopální církve Marianne Buddeová zaujala, když se během mše po inauguraci Donalda Trumpa obrátila na prezidenta: „Ve jménu našeho Boha vás žádám, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí.“ Zdůraznila, že naprostá většina imigrantů nejsou kriminálníci. Hovořila přímo k moci – odvážně a obdivuhodně. „I my jsme byli hosté,“ citovala Písmo.
Název tohoto editorialu není předvídatelné a mnohokrát vyjádřené převrácení hesla „Wir schaffen das“ někdejší kancléřky Angely Merkelové poté, co otevřela hranice uprchlíkům. Větu, která v originále zněla „Das werden wir nicht beherrschen“ a jejíž doslovný překlad by byl „Nad tím ztratíme kontrolu“, prý pronesl předseda CSU Horst Seehofer v telefonickém rozhovoru s tehdejší kancléřkou v září 2015. Byl to komentář k otevřeným hranicím.
Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.
Do albánského přístavu Shëngjin doplula dnes loď italského námořnictva se 49 migranty zadrženými v mezinárodních vodách. V záchytných střediscích, spravovaných italskými úřady, mají vyčkat na posouzení svých žádostí o azyl v Itálii. Jde o třetí pokus realizovat plán, který dříve zkomplikovaly překážky kladené italskými soudy, napsala agentura AP. Italské ministerstvo vnitra neupřesnilo, ze kterých zemí migranti pocházejí, ale podle italských médií jde obyvatele Bangladéše, Egypta, Pobřeží slonoviny a Gambie.
Braniborská policie zatkla 24letého muže z Guineje poté, co ve městě Beelitz-Heilstätten, asi 30 kilometrů jižně od Berlína, došlo k dvěma násilným trestným činům. Jak listu Die Welt potvrdily bezpečnostní orgány, muž je podezřelý, že v noci na neděli nožem v obytném domě vážně zranil 54letou ženu. Poprvé o tom informovaly deníky Bild a zpravodajský portál Nius. Vyšetřování podle informací listu odhalilo indicie, že se muž mohl již dříve ve stejném domě dopustit jiného násilného jednání,
