Je všude, naráželi jsme na její fotografii neustále posledních šestnáct let, a přesto o Angele Merkelové, o jejích skutečných názorech a o vlivech, které ji utvářely, mnoho nevíme. Může nás utěšovat, že to nevědí ani Němci, ač si ji čtyřikrát zvolili. První hutnější životopis se objevil až letos, tedy těsně před odchodem Merkelové z politiky. Je od redaktora Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Ralpha Bollmanna, povahou je spíš novinářský než historický.
Je to necelých deset let. Evropa za sebou měla horkou fázi krize eurozóny, kdy Němci ve jménu záchrany eura prolomili tabu, s nímž do měnové unie vstupovali. Nikdy se nesmějí sdílet dluhy. Nikdy nikdo nebude ručit za dluhy těch druhých. Stalo se. Jen to tehdy euro udrželo. Němce do toho dotlačili Francouzi. Ti po dluhové unii toužili od vzniku eura. Společné dluhy, společné ministerstvo financí. Evropská unie jako přerozdělovací unie. Francouzská vize Evropy.
Po šestnácti letech Angela Merkelová není spolkovou kancléřkou. Nejdůležitější politickou židli Evropy po dámě z východoněmeckého Braniborska přebírá Olaf Scholz z Hamburku. Jehoi vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálů bude svým složením, ale hlavně programem naprosto západoněmecká. O Merkelové se mezi českými zájemci o zahraniční politiku vytvořila shoda, že pro nás Středovýchodoevropany byla ona požehnáním jak svou znalostí střední Evropy, tak i schopností se do nás „postkomunistů“ vcítit.
Německá armáda se ve čtvrtek večer slavnostní ceremonií zvanou velké čepobití rozloučila s konzervativní kancléřkou Angelou Merkelovou, která Německo vede 16 let. Merkelová v děkovném projevu ocenila nejen práci vojáků a mezinárodních organizací, ale vyjádřila úctu také lékařům a zdravotníkům bojujícím s pandemií nemoci covid-19. Popřála též úspěch svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi, kterého Spolkový sněm zvolí kancléřem 8. prosince.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizovala odcházející německou kancléřku Angelu Merkelovou za nedávné telefonické rozhovory s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Na běloruský lid to podle ní působí velmi zvláštně. I když v telefonátech šlo o humanitární situaci migrantů na běloruské hranici, nesmí být podle Cichanouské Lukašenko legitimizován diplomatickým dialogem.
Vedle pandemie koronaviru představovala největší výzvu pro německou kancléřku Angelu Merkelovou migrační krize z roku 2015. Uvedla to v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle. Kancléřka na odchodu se v něm ohlížela za 16 lety své vlády. V boji proti změnám klimatu radí mladým lidem, aby vyvíjeli více tlaku. Nápor uprchlíků ze Sýrie a okolních zemí, a potom pandemie koronaviru si od odcházejí německé kancléřky Angely Merkelové vyžádaly nejvíc osobního nasazení.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce zpřísnit omezení pro neočkované proti nemoci covid-19, v úvahu připadají mimo jiné odepření vstupu do vybraných zařízení či každodenní testování na pracovišti. Podle informací televize n-tv to kancléřka řekla na jednání předsednictva své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Tlak na neočkované se rozhodlo vyvinout i Sasko, které chce od pondělí omezit vstup do kulturních, gastronomických a volnočasových zařízení.
Český premiér Andrej Babiš v pondělí na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit. Německá kancléřka Angela Merkelová naopak vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí.
Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se dnes v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha svých kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká dnes v Bruselu debata o tom, jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Na summitu, který bude zřejmě posledním pro německou kancléřku Angelu Merkelovou a možná i pro českého premiéra Andreje Babiše, se budou věnovat i covidové pandemii či obchodní politice. Podle diplomatů však může tyto plánované body zastínit potenciálně vyhrocená výměna názorů o právním státu v Polsku.
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že členské státy Evropské unie musí nalézat kompromisy a je třeba hovořit i s polskou vládou o možnostech překonání rozdílných názorů. Ve sporu s Polskem a Maďarskem je však třeba podle Merkelové vyčkat rozhodnutí Soudního dvora EU. V unii jsou podle ní velké problémy ohledně právního státu, ale ty by měly být řešeny vzájemnou komunikací.
Šestnáct let pod kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) přineslo stabilitu a prosperitu, a to nejen Německu, ale i celé Evropě, potažmo celému světu, míní bývalý velvyslanec v Německu a současný ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Připomněl, že Merkelová dobře rozuměla dění v Česku a dodnes umí trochu česky. V rozhovoru pro Echo24 zároveň říká, že usiluje o to, aby kancléřka zavítala na rozlučkovou zahraniční cestu do Prahy. Merkelová v poslední době navštívila několik států, ČR však vynechala.
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 procent), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 procent) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 procent; údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Německá kancléřka Angela Merkelová se vyslovila pro řešení sporu EU s Polskem kvůli kontroverzní reformě justice jednáním, nikoli soudní cestou. Podle DPA to řekla po dnešním jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. „Politika je víc, než jen jít k soudu,“ prohlásila Merkelová s narážkou na čtvrteční návrh Evropské komise Soudnímu dvoru EU, aby uložil Polsku pokutu za neplnění soudního příkazu k zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce.
Česká republika s Tálibánem určitě jednat nebude. V rozhovoru s Mladou frontou DNES to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Postoj k Afghánistánu pod vedením Tálibánu je podle něj spíš otázkou na Evropskou radu nebo na debatu v Severoatlantické alianci (NATO). Jestli se dá radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán, které v polovině srpna ovládlo Afghánistán, věřit, ukáže podle Babiše čas. Premiér je ve svém tvrzení v přímém rozporu se slovy německé kancléřky Angely Merkelové.
Zásah v Afghánistánu byl od samého počátku odkázán na podporu USA, což bylo všem jasné, spojenci ale podcenili ochotu samotných afghánských bezpečnostních sil vzdorovat radikálnímu islámskému hnutí Tálibán. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila, že podpora Afgháncům pracujícím kdysi v německých službách nesmí skončit s odchodem německých vojáků a že pomoc s afghánskými uprchlíky potřebují i sousedé Afghánistánu.
Předmětem schůzky ruského prezidenta Vladimira Putina a německé kancléřky Angely Merkelové byla převážně situace v Afghánistánu. Řešili ale také kauzu okolo opozičního předáka Alexeje Navalného a v neposlední řadě stvrdili zájem na dokončení ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa. Putin po rozhovoru s v Moskvě na společné tiskové konferenci prohlásil, že hnutí Tálibán nesmí svou nově nabytou moc v Afghánistánu šířit do zahraničí.
Německá kancléřka Angela Merkelová bude podle médií chtít při dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě hovořit zejména o tématech, která udržují ve vztazích obou zemí napětí. Jde především o vězněného opozičního politika Alexeje Navalného, o Ukrajinu, i o potlačování opozice v Bělorusku autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Cesta Merkelové do ruské metropole je prakticky rozlučkovou návštěvou, neboť letos končí ve funkci šéfky německé vlády.
Německo od 11. října nebude až na výjimky nabízet bezplatné testy na koronavirus. Dnes se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí. Kancléřka na tiskové konferenci rovněž oznámila, že při týdenním průměru nad 35 nových případů koronaviru na 100 000 obyvatel nebude již tento měsíc možné posedět v interiérech restaurací či navštívit kadeřnictví. Německo tak značně zvyšuje tlak na to, aby se lidé nechali očkovat proti nemoci covid-19.
Spolková republika půjde k volbám jako už tradičně těsně před Českou republikou, letos na konci září. Asi dva poslední roky to vypadalo, že o příští vládě Německa je v podstatě rozhodnuto. Vysoká podpora pro Zelené, kteří se letos na jaře v průzkumech senzačně dostali i před dominátory poválečné spolkové republiky, křesťansko-demokratickou CDU, by znamenala, že tlak Evropské unie na snižování emisí oxidu uhličitého (CO2), už dnes naprosto iracionální, bude od podzimu ještě vystupňován.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Novinářům to při odchodu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Návrh Německa a Francie po tříhodinovém nočním jednání summitu v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že na setkání s Putinem ještě nenastal čas.
Evropská unie by měla udržet dialog s Ruskem navzdory hlubokým rozdílům v pohledu na mnoho bezpečnostních otázek. Uvedla to v pátek německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem před společnou večeří. Francouzský prezident s názorem kancléřky souhlasil. „Rusko je pro nás velkou výzvou a je také kontinentálním sousedem Evropské unie a my potřebuje zaručit, že všechny hybridní útoky ustanou,“ uvedla Merkelová.
V roce 2013 poprvé přišlo od bývalého analytika tajné služby Edwarda Snowdena skandální odhalení, že USA špehovaly přední evropské politiky. Mezi nimi byla i německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) a nynější prezident Frank-Walter Steinmeir (SPD). Právě na jejich špionáži se měl podílet i německý spojenec - Dánsko. Zjištění přineslo několika evropských médií, píše rozhlas Deutsche Welle.
Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí EU, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.
Česko se musí po boku dalších států z Východu musí vrátit zpátky do jádra Evropy. Myslí si to nástupce Angely Merkelové ve vedení německé Křesťanskodemokratická unie (CDU) Armin Laschet. Dodal, že Evropská unie musí poskytnout státům a jejich občanům hmatatelné výhody, které přináší členství. Laschet se stal šéfem CDU v lednu letošního roku. Nyní se očekává, jak křesťanští demokraté dopadnou u podzimních voleb.
Německá kancléřka Angela Merkelová jednala o možném uvolnění patentů na vakcíny proti nemoci covid-19 s Ugurem Şahinem, spoluzakladatelem německé biotechnologické společnosti BioNTech, která jednu z úspěšných očkovacích látek vyrábí společně s mezinárodní firmou Pfizer. Německé farmaceutické firmy s pozastavením platnosti patentů nesouhlasí a podobný názor má i německá vláda, která se chce spíše soustředit na posílení výrobních kapacit. Uvolnění patentů překvapivě podpořily USA.
Minulou středu kancléřka Angela Merkelová hovořila na veřejné debatě mimo jiné o otázce bezpečnosti globálních výrobních řetězců a jako příklad uvedla, že nemáme jistotu, že Indie bude v době koronavirové krize plnit dodávky léků. „Samozřejmě jsme vůbec dovolili, aby se Indie stala tak velkým farmaceutickým výrobcem, v očekávání, že toto budou dodržovat. Pokud se to neděje, budeme to muset nanovo zvážit.“ My jsme dovolili? Něco divného tu vystrkuje rohy.
Premiér ČR Andrej Babiš (za ANO) ve čtvrtek vpodvečer telefonicky jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Tématem hovoru byla vážná situace ohledně česko-ruských vztahů. Požádal ji o podporu v rámci EU i NATO. "Ujistila mě, že Německo za námi pevně stojí,“ uvedl Babiš na Twitteru. Českou republiku již v neděli podpořil německý velvyslanec v Praze Christoph Israng.
Němečtí poslanci dnes schválili takzvanou nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada. Po jejím souhlasu, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier. Kvůli nesouhlasu se změnou zákona protestovaly v centru Berlína od rána tisíce lidí.
Celostátní vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) se v noci na úterý jasně vyslovilo pro předsedu strany Armina Lascheta jako kandidáta konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře v zářijových volbách. Hledání volebního lídra unie po dosluhující kancléřce Angele Merkelové je tak prakticky u konce, neboť Söder v pondělí řekl, že bude jakýkoli postoj CDU respektovat. Pro Lascheta na závěr náročného šestihodinového jednání hlasovalo 31 členů vedení, devět pro jeho soupeře, předsedu bavorské sesterské CSU a bavorského premiéra Markuse Södera.
