Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Vládní strany ustály volby

Byly to volby v nejtěžším momentu v historii České republiky. Dost pravděpodobně i v nejtěžším momentu svobodné éry po roce 1989. V době, kdy země zažívá největší historický propad životní úrovně, která se za tento rok mnohým sníží víc než o pětinu. V době, kdy jsme poprvé v historii přišli o cenovou stabilitu a inflace šplhá ke dvaceti procentům. V době, kdy jsou ceny elektřiny a plynu tak zdivočelé, že se lidé obávají, jak vysoké budou mít účty.

Žádné referendum o vládě se nekonalo. Fiala a Babiš hrají pro jiné publikum

Komunální volby mají pro politiky půvab v tom, že si do nich každý může dosadit svou interpretaci vlivu té velké, celostátní politiky na jejich výsledek. Takže po sečtení výsledků hlásí spokojenost premiér Petr Fiala i lídr opozice Andrej Babiš. A oba mají i z nezaujatého pohledu pravdu. Volby totiž znovu potvrdily trend z loňských voleb parlamentních, který potvrzují pravidelně všechny průzkumy. Voliči jsou rozděleni ostrou hranou do dvou sfér. Do té první patří strany současné vládní koalice, do druhé opoziční a ty, co skončily mimo sněmovnu jako ČSSD či KSČM.

Proč se nejméně zdražuje v Paříži

Na otázku, kde jsou aktuálně nejstabilnější ceny z celé Evropské unie, by málokdo intuitivně odpověděl správně. Němcům, kteří se vždy inflace báli jako málokdo a považovali ji za projev nezvládnutého hospodaření, musí připadat těžko uvěřitelné, že ve Francii je už řadu měsíců inflace výrazně nižší než u nich. Ceny zboží a služeb aktuálně ve Francii stoupají meziročně o 5,9 procenta. V Německu rostou o 7,9 procenta. Průměrná inflace v zemích eurozóny dosahuje 9,1 procenta. Ve srovnání s námi, kteří máme se 17,2 procenta stále čtvrtou nejvyšší inflaci z celé Unie, je francouzský vzestup cen skoro třikrát nižší.

Nejsilnější dolar za více než dvacet let

Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn. Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb

Bianko šek pro energetiky za desítky miliard

V nervózní době plné obav, nejistoty a strachu z pádu životní úrovně bylo lidem třeba dát jistotu, kde leží hrana, přes kterou jejich účty za elektřinu v žádném případě nepůjdou. To byla priorita. Vysvětluje premiér Petr Fiala a další členové jeho kabinetu, proč je nad vládním plánem zastropování elektřiny i po týdnu stále víc otázek než konkrétních odpovědí. Jistota je jediná. Strop na silovou elektřinu (což je zatím státem neregulovaná část účtu, kterou dostává každá domácnost) bude už od listopadových zálohových faktur na 240 eurech za MWh včetně DPH.

Do drahých energií nás stáhly chyby Němců. Řekněme jim to natvrdo

Alexandr Vondra byl prvním z politické elity, kdo jasně a otevřeně říká, že energetická politika největší evropské ekonomiky, našeho souseda a největšího obchodního partnera má na současných extrémech a rozpadu trhu s elektřinou zásadní podíl. Že to není jen Vladimir Putin, který si právě přes závislost na plynu pohrává s Evropou jako kočka s myší. Ale že to jsou i další dva velmi silné důvody. Vondra v televizní debatě symbolicky rozdával medaile největším hříšníkům energetické krize.

Proč je vládní strop na elektřinu tak vysoko? Úplně chybí strop pro výrobce

Od prvního listopadu by žádná domácnost, živnostník, firma s méně než 250 zaměstnanci a žádná veřejná instituce včetně škol, nemocnic a úřadů neměli za silovou elektřinu platit více než 240 eur za megawatthodinu, včetně daně z přidané hodnoty. Přepočteno do korun a kilowatthodin, v nichž nově prezentuje své plány vláda, je to 6 korun včetně daně z přidané hodnoty. To je jediný tvrdý fakt, který víme o zastropování cen elektřiny, jež v pondělí schválila jako „národní řešení“ vláda Petra Fialy.

Není alternativa

Životní úroveň většiny lidí se propadá nejvíc v historii České republiky. Inflace je nejvyšší. Ceny základního životního standardu, jako jsou energie, letí na násobky. Trend je všude v Evropě podobný. Jen u nás je to všechno hlubší a horší. Petr Fiala má jednu z nejnižších podpor ze všech premiérů v Evropě. Podle aktuálního průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi je jen 22 procent lidí spokojeno s tím, jak vláda řeší energetickou krizi. Zbytek jí vyčítá, že nedělá dost. Měla by to být doba, kdy podpora opozice prudce sílí a u vládní koalice naopak padá. Jenže nic takového se podle aktuálního průzkumu citované agentury Kantar pro ČT neděje. ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Evropský strop na elektřinu je výrazně nižší než ten vládní

Preferujeme celoevropské řešení. To národní ho jenom doplní, rozšíří a prohloubí. Opakovali v minulých týdnech členové české vlády, která toho času předsedá Evropské unii. To znamená, že ji vede. V pondělí večer schválil kabinet Petra Fialy strop na cenu elektřiny pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky na úrovni 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Sama vláda to přepočítává na české koruny za kilowatthodinu, strop dosahuje šesti korun.

Fialův velmi vysoký strop

Zdivočelé ceny elektřiny a plynu a trh, který se v posledních týdnech srpna vymkl tomu, co by ještě před měsíci vůbec nebylo představitelné, dotlačily kabinet Petra Fialy k tomu, čemu se dlouho bránil. Vláda od 1. listopadu zastropuje pro domácnosti, veřejné instituce a živnostníky ceny elektřiny a plynu. Rozhodla o tom v pondělí 12. září večer, krátce předtím, než odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny.

Skutečný evropský strop na drahou elektřinu je v nedohlednu

Když máme příliš rozdílné názory a zájmy, které nedokážeme dotáhnout k jasnému kompromisu, s nímž se všichni dokážeme vyrovnat, přesto chceme vytvářet pozitivní atmosféru dohody, vypustíme nějaké obecné principy. Věty, které budí zdání kompromisu a každý si do nich pro své publikum může dosadit to svoje. V EU je tato metoda klasickým komunikačním stylem. Obecná hesla bez detailů, z nichž se dají dohlédnout konkrétní dopady na lidi a firmy.

Zdražovací infekce vynáší

S prudkým zdržováním a pádem životní úrovně se do veřejné debaty dostávají slova, která v klidných časech prosperity, stabilních cen a hladce fungujících trhů zajímala jen finančníky a ekonomy. Tím nejčastěji zmiňovaným v poslední době je marže. Rozdíl mezi částkou, za niž dokázala firma zboží nebo službu vyrobit či nakoupit, a částkou, za kolik ji prodala zákazníkovi. Marže je to, co dokázala k ceně přirazit, vydělat. Právě teď se ukazuje, že éra vysoké inflace, jakou právě Evropa a vyspělý svět prožívají, je ideální doba, jak si přirazit k ceně. Když se všude zdražuje, vytváří to všeobecnou atmosféru, že ceny jdou nahoru.

Pět minut po dvanácté na zásah do cen energií

Pokud nezačneme rychle jednat, za pár týdnů už tady nebudeme. Strach, úzkost a hněv ve společnosti z nezvládnuté energetické krize, prudkého propadu životní úrovně většiny obyvatel a ochromení ekonomiky tuto vládu smete. Premiér působí dojmem kapitána Titaniku, kterému nedochází, že náraz se blíží. Tak mluví v kuloárech stále víc politiků vládní koalice, včetně ministrů za ODS. Ceny elektřiny a plynu v Evropě se dostaly mimo jakoukoli kontrolu. Běžným stavem jsou denní výkyvy o desítky procent.

Česko míří k zastropování cen elektřiny

Před pátečním pražským jednáním ministrů pro energetiku Evropské unie, které svolal český ministr průmyslu Jozef Síkela, panuje na všech frontách chaos a nejistota. Jde totiž o mimořádně citlivé téma, které ovlivní životní úroveň stovek milionů Evropanů v příštích měsících. V sázce je opravdu hodně. Veřejným prostorem napříč Evropou proto létají různé úniky z údajných návrhů, na nichž se testují reakce trhů i lidí. Politici se předhání ve výrocích. Když nemají řešení, které by představili, sestaví alespoň další komisi expertů. Jako ji čerstvě ohlásil premiér Petr Fiala.

Žádné kompenzace a dávky už nepomůžou. Jen strop na cenu elektřiny

Evropský trh s elektřinou přestal fungovat. Neustál současnou krizi, v níž se potkal nedostatek stabilních zdrojů výroby elektřiny, tvrdá regulace a umělé zdražování Green Dealu a ruská invaze na Ukrajinu. To nejsou slova žádného euroskeptika ani eurorealisty. To jsou slova předsedkyně Evropské komise, německé političky Ursuly von der Leyenové. „Trh s elektřinou není připraven na současnou krizi. Prudce stoupající ceny elektřiny ukazují limity našeho trhu s elektřinou.

Krocení evropského energetického šílenství

Nebyl to premiér, ministr financí ani ministr průmyslu, ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kdo ostře a jasně pojmenoval, co je zjevné. Ale ti, kdo mají rozhodovat, před tím strkají hlavu do písku a snaží se to pasivně vysedět. Protože jsou bezradní a moc nevědí, co s tím. Blažek ve sněmovně v krátkém vystoupení varoval, že pokud se okamžitě nevyřeší ceny elektřiny, které se vymkly ze všech mezí, hrozí rozklad politického systému České republiky.

Kdo zařídil náhlý prudký pád cen elektřiny

Najednou jde to, co se dlouhé týdny zdálo nemožné. Poslední dny atakovaly ceny elektřiny v Evropě rekordy, které už se vymykaly představivosti. Když překonaly 1000 eur za MWh, byla to přesně ta hranice zlomu, která otřásla evropskými politiky a po měsících nečinnosti je konečně rozhoupala zatím ne k razantní akci, ale aspoň k razantním prohlášením. Ta cena 1000 eur za MWh je totiž více než dvacetinásobek ceny z roku 2020.

Jsme vazalové Berlína i Moskvy. A platíme za to

Energetická krize se vyhrotila do stavu, kdy mnozí varují před kolapsem ekonomiky a rozkladem společnosti. Odpověď na to, co s tím, hledají v Salonu Týdeníku Echo předseda představenstva státní energetické společnosti ČEPS Martin Durčák, předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl a expremiér Mirek Topolánek, který se dlouhodobě věnuje energetice.

Vládo, prober se, varuje Fialu spojenec Blažek

Pavel Blažek je pro premiéra klíčovou figurou. On byl ten, kdo dokázal s prezidentem, s nímž má velmi dobré vztahy, dohodnout, aby neblokoval vznik vlády s ministrem zahraničí Janem Lipavským, kterého Zeman nechtěl. Politická bystrost a instinkty se poznají v těžké době. O tom, že ji prožíváme a ceny elektřiny se už vymkly jakékoli tržní racionalitě a evropský pseudotrh nás dostal na hranu kolapsu ekonomiky, už dnes pochybuje málokdo. Je stále zjevnější, že nic jiného než zastropování cen už cestu do ekonomické a společenské katastrofy neodvrátí.

Ano, bude hůř. Co s tím, pane profesore?

Premiér Petr Fiala navštívil v Lánech prezidenta Miloše Zemana. Po odchodu z audience prohlásil: „Velmi podrobně jsme se bavili o situaci s cenami energií a s energetickou politikou jak v České republice, tak v Evropské unii. Shodli jsme se, že vývoj cen elektřiny – zvlášť v těch posledních dnech – překračuje všechna, i ta nejhorší očekávání.“ Jen pár hodin předtím cena elektřiny na burze překročila 700 eur za MWh. Před dvěma lety ve stejné době se obchodovala za 48 eur za MWh.

Sny mládí vytlačuje strach a úzkost

Proč si mladí lidé neužívají život? Proč se tolik nimrají ve své identitě? Proč čas nevěnují snům, čím chtějí být a čeho mohou dosáhnout? Kolegyně Tereza Matějčková vypichuje, že jedním z mnoha důvodů může být to, že žijeme ve společnosti sestupu. Kdy mnoho mladých lidí tuší, a někteří poučenější asi i vědí, že standard svých rodičů si neudrží. Že se budou mít hůř než oni. Budou vydělávat méně než oni v jejich věku. Budou se hůř stavět na vlastní nohy a pořizovat si vlastní bydlení. Zakládat rodinu. Lidé se proto nedefinují podle toho, čeho chtějí dosáhnout, čím chtějí být. Ale podle toho, čím se cítí být.

Země, kde se nejrychleji chudne

Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii. V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko.

Za dva roky zchudnete o třetinu. Nic s tím neděláme. Vzkazují vláda a centrální banka

Bankovní rada České národní banky se včera s novým guvernérem Alešem Michlem, viceguvernérkou Evou Zamrazilovou a dvěma novými členy poprvé sešla na měnovém zasedání. Ukázalo se to, co mnozí tušili. Nový guvernér má pro své pasivní přihlížení inflaci, kdy odmítá zvyšovat úroky a brzdit ji, v bankovní radě většinu. Podařilo se mu prosadit, že úrokové sazby se nezvedly a zůstaly na současných sedmi procentech.

Proč se v Praze zdražuje méně než jinde

Po několika měsících, kdy navzdory největšímu zdražování v historii České republiky lidé nakupovali ve stylu „utrať, co můžeš, zítra už to bude dražší“, přichází v posledních týdnech obrat. Pod tíhou dramaticky rostoucích účtů za základní služby a zboží, jako je elektřina, plyn, benzin nebo potraviny, lidé omezují útraty. V květnu, za který jsou poslední dostupná data, už lidé nakoupili o 6,9 procenta méně zboží a služeb než v předchozím roce.

Lidé propadli nejhlubšímu pesimismu v historii České republiky

To, s jakou důvěrou a nadějí přemýšlíme o budoucnosti, tu budoucnost do značné míry ovlivňuje. Ta nálada má značný vliv na to, jak se budeme rozhodovat. Jestli budeme mít důvěru v budoucnost, sny a odvahu. Nebo naopak budeme propadat pesimismu z měsíců a let příštích. Očekávání rozhodují o tom, jak budeme žít. Proto se také různými průzkumy velice pečlivě sledují. Velký průzkum nálad domácností a firem dělá dlouhodobě Český statistický úřad. Ten aktuální je hodně temný.

Vláda levně půjčí miliardy výrobcům, aby draze a s vysokým ziskem prodávali elektřinu

Premiér Petr Fiala se v poslední době snaží osobně poskytovat veřejné výroky k tvrdé krizi drahé elektřiny, která zasáhla Českou republiku. Zemi, která je schopná v jaderných a uhelných elektrárnách vyrábět pro svou spotřebu dost elektřiny za velmi nízkou cenu. Ale výrobci ji prodávají lidem a firmám násobně dráž, protože v Evropě je kvůli všem možným regulacím elektřiny nedostatek, zdroje jsou velmi nestabilní, a ceny proto letí prudce vzhůru. Jsme v pozoruhodné situaci.

Bez vyšších úroků by se zdražovalo o 30 procent

V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. ČNB za poslední dva měsíce musela na udržení kurzu koruny podle oficiálních statistik utratit skoro 160 miliard korun. Podle Mory ovšem devizové intervence nelze jako nástroj měnové politiky používat dlouhodobě.

Kam až spadne česká koruna

Udržení koruny pod hranicí 25 za euro stálo za měsíce květen a červen deset miliard eur. Skoro 250 miliard korun. Zatím nejsou k dispozici data na červenec. Česká národní banka ale uměle drží korunu intervencemi pod touto laťkou stejně jako v předchozích dvou měsících. Pokud to stojí stejné peníze jako v onom období, dá se očekávat, že koncem července se objeví celkový účet za intervenci 15 miliard eur, 375 miliard korun.

Doufejme, že recese bude krátká a mírná

Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.

Starší články