Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Přestala jsem číst sociální sítě. Kvůli duševnímu zdraví

Na to, že nově zvolený prezident Petr Pavel získal s 3 359 151 nejsilnější mandát v historii České republiky, měla velký vliv i aktivní podpora jeho poražených soupeřů z prvního kola v čele s Danuší Nerudovou a téměř 14 procenty voličů, kteří dali hlas jí. A podle modelů po prezidentské volbě drtivá většina z nich v druhém kole podpořila Petra Pavla. Právě s Danuší Nerudovou diskutovali v úterý 24. ledna, tři dny před druhým kolem, ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla duchovní otcové tohoto projektu a aktivní pozorovatelé voleb Dalibor Balšínek a Michael Žantovský.

Prezident s nejsilnějším mandátem

Referendum o Andreji Babišovi skončilo jeho drtivou porážkou. A zvolením Petra Pavla prezidentem s nejsilnějším mandátem v historii České republiky při nejvyšší volební účasti. Armádní generál ve výslužbě dostal skoro 3,4 milionu hlasů. Andreje Babiše porazil rozdílem téměř milionu voličů. Byl to největší rozdíl ze všech českých přímých prezidentských voleb. Když před pěti lety vyneslo Miloše Zemana na Pražský hrad necelých 2,9 milionu hlasů, rozjela se velká debata, jak obrovskou moc a sílu mu tato podpora dává. Teď jsme ještě skoro o půl milionu výš.

Vysoký účet za strašení

Strach je mimořádně silná emoce, která manipuluje s politikou i ekonomikou. V politice to právě teď v přímém přenosu sledujeme jako z učebnice pro manipulátory. Andrej Babiš bez zábran zneužívá strachu lidí z války, o jehož síle ho pečlivě přesvědčily průzkumy. V ekonomice má strach ještě rychlejší a bezprostřednější projevy. Okamžitě manipuluje cenou. Všechny prudké vzestupy a pády měn, cen i celých ekonomik mají na svědomí strachy.

Země tvrdě odmítla Andreje Babiše. Žádné dělení na město a venkov se nekoná

Petr Pavel byl zvolen prezidentem s nejsilnějším mandátem v historii České republiky. Při rekordní účasti 70,5 procenta získal 58,32 procenta hlasů. Se 3 358 926 voliči s obrovským náskokem překonal sílu mandátů Miloše Zemana. Ten zvítězil před pěti lety s 2 853 390 hlasy. V roce 2013 získal 2 717 405 hlasů. Ze srovnání je na první pohled vidět, o kolik je Pavlův mandát silnější.

Andrej Babiš se sám likviduje

Největším soupeřem Andreje Babiše v prezidentské volbě není jeho protikandidát Petr Pavel. Je si jím sám Andrej Babiš. Každý den, kdy promluví na veřejnosti, sám sebe likviduje. Zasazuje si ránu za ranou. Byla to odvážná sázka. Andrej Babiš si už před několika lety nechal udělat průzkumy, jaké by měl šance v přímé prezidentské volbě. Dopadly velmi špatně. Ukazovaly velmi silnou nepřijatelnost pro více než polovinu společnosti. Proto tak dlouho hledal nějakého vhodného populárního maskota, který by v jeho dresu do prezidentské volby nastoupil.

Referendum o Babišovi

Andrej Babiš je nejvíc polarizující, odpor většiny společnosti vyvolávající figurou, jakou česká politika po roce 1989 zažila. Tím, že se rozhodl kandidovat v přímé volbě hlavy státu ve většinovém dvoukolovém systému, se v ostrém světle obnažilo, co dlouhodobě ukazovaly průzkumy. Míra odporu vůči němu neklesala. V kampani se naopak jeho ostrou hrou s vyvoláváním strachu z války začala hrotit. Dávno pryč byl smířlivý strýc Andrej Babiš, jak se snažil prezentovat po ohlášení prezidentské kandidatury. Na scéně řádí Andrej Babiš, tak jak ho všichni znají od nástupu do politiky.

Vyhrocené referendum o urputném hovadu

Pro ty, kdo by měli sklon vidět v titulku dehonestaci nebo urážku, hned na začátku vysvětlení. Těmito slovy sám o sobě mluví Andrej Babiš. Označuje tím svoji bojovnost. Jeden z posledních exemplářů užití tohoto výrazu je zde v rozhovoru s redaktorem Mladé fronty DNES Petrem Kolářem po prohraných parlamentních volbách na podzim 2021. Ten výraz je velmi výstižný. Andrej Babiš se dobře zná. Pro většinu lidí je to ale neomalenost, absence jakýchkoli hodnot a hranic, schopnost nezastavit se před ničím víc než bojovnost, co chování Andreje Babiše od volební soboty po prvním kole beze zbytku vystihuje.

Unikátní okno příležitosti

Teď, nebo nikdy. Pokud chce vláda Petra Fialy skutečně udělat něco z toho, co lidem před volbami v roce 2021 slibovala, a posunout Česko blíž bohatým prosperujícím zemím, právě teď se před ní otevírá unikátní okno příležitosti. Skoro dva roky bez „velkých“ celostátních voleb. Dva roky k tomu, udělat bez obav z okamžitých, třeba jen chvilkových ztrát popularity skutečně důležité věci. Nestane-li se nic mimořádného, bude v sobotu 28. ledna zvolen prezidentem Petr Pavel.

Amerika tvrdě válcuje upadající Evropu. Prosadit se ještě umí Francouzi, Švýcaři, Britové a Dánové

Hodnota firmy se pozná podle toho, kolik jsou za ni investoři ochotni zaplatit. Ekonomicky se tomu říká tržní kapitalizace. Žebříčky nejcennějších světových společností dobře ukazují, kdo si jak stojí v globální konkurenci. Ten poslední, který dala dohromady poradenská firma Ernst and Young, není pro Evropu vůbec příjemným čtením.

Metro versus retro

Když se zavřely volební místnosti a začaly přicházet výsledky z prvních sečtených okrsků, Andrej Babiš vedl s výrazným náskokem několika desítek procent před Petrem Pavlem, který ho nakonec o pár desetin procenta porazil. Oba skončili s velmi vysokými výsledky 35,40 versus 34,99 procenta při rekordní účasti 68,22 procenta. Před pěti lety přišlo k prvnímu kolu prezidentské volby 61,92 procenta lidí. V roce 2013 to bylo 61,31 procenta.

Cože? Zdražuje se už jen o 15 procent?

Rekordní už více než rok trvající zdražování a nejvyšší pád životní úrovně v historii České republiky je tím, co lidi v této chvíli nejvíc trápí. Nakonec to potvrdily i tři velké debaty prezidentských kandidátů na všech hlavních televizích. Vůbec nejostřejší osobní střet se nakonec odehrál až v samotném finále, ve čtvrtek večer v televizi Nova. Mezi Danuší Nerudovou a Andrejem Babišem. Televizní dramaturgové zamířili debatu správným směrem. Jestli má český prezident nějakou silnou pravomoc, která je jen a jen jeho, nikdo ho v ní nevyvažuje, nekontrasignuje ani ne kontroluje, je to jmenování velmi mocné bankovní rady ČNB.

Nebezpečné daňové hrátky

Veřejným prostorem se šíří tlak na zvyšování daní. Kabinet Petra Fialy do něj tlačí Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou si sám premiér vybral. V rámci pokusu o odvrácení daně z mimořádných zisků pro velké banky, energetiky a petrochemii po celkovém zvýšení daní volají šéfové největších bank. S argumentem, že prostě nevěří, že kabinet bude schopen skoncovat s obřími státními dluhy snížením výdajů. Jako hlavní téma si tlak na zvyšování příjmových daní u těch, kdo nadprůměrně vydělávají, vybral vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka. Kudy chudí, tudy opakuje věty o potřebě progresivního zdanění a solidárních přirážek u vyšších platů.

Přesvědčivý soudce Šott upozornil na dotační perverzi

Ten, kdo je zdravý, to často vnímá jako samozřejmost a v běhu dní si nepřipouští, jak vysoká je to hodnota. To samé platí pro nezávislou justici, která poctivě hledá spravedlnost – a výsledek toho hledání se dá předem těžko odhadnout. Právě pro tu poctivost při hledání. V procesu s Andrejem Babišem to předvedl pražský soudce Jan Šott. Oba obžalované, vedle Babiše i jeho spolupracovnici Janu Nagyovou, prohlásil za nevinné, protože se nepodařilo dát dohromady důkazy, že spáchali trestný čin dotačního podvodu. A v trestním právu platí princip in dubio pro reo.

Vyhraje ten, kdo vadí nejméně

Nekandiduji proti něčemu, kandiduji pro něco. Opakuje často v debatách Danuše Nerudová, která patří do trojice největších favoritů historicky třetí přímé prezidentské volby. Čtyři dny předtím, než v pondělí 9. ledna odešlo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, to ale vypadalo, že lidé volí spíš proti něčemu. Vybírají si kandidáta, kterého považují za nejméně špatnou volbu. Poslední dny kampaně mohou všechno otočit. Mohou přiletět černé labutě, které nikdo nečekal. Ve čtyřech dnech před uzávěrkou jich přiletělo docela hodně. I tento text nutně odráží stav a atmosféru k pondělnímu večeru.

Česká výjimečnost. Předvolební projev ze soudní síně trestního tribunálu

Volá jedna z televizí a zve ke komentování aktuálních událostí. „Rádi bychom probrali prezidentskou volbu a rozsudek nad Andrejem Babišem.“ Do prvního kola volby hlavy státu zbývá právě týden a přesně to vystihuje atmosféru, v níž jde Česká republika volit. Ty volby nemají téma. Drtivá většina lidí nemá svého favorita, k němuž by měli silný vztah. Nejdou volit pro něco. Jdou volit proti něčemu. Vyberou si tu nejméně špatnou volbu.

Čtyři fenomény roku 2023

Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.

Odstřiženi od Ruska na předválečné ceně

To, že bude Evropská unie téměř kompletně odstřižena od dodávek ruského plynu, jeho cena bude na předválečné úrovni a zásobníky budou začátkem ledna naplněné z téměř devadesáti procent, by si ještě před pár měsíci netroufli odhadovat ani největší optimisté. Je to ale fakt, s nímž Evropa vstoupila do nového roku 2023. Druhého ledna se plyn v referenčním bodě TTF v Nizozemsku prodával za 74,93 eura za megawatthodinu. To je hodnota, kde byl naposledy před Putinovým napadením Ukrajiny v únoru.

Zchudnete a stanete se závislejšími na státu

Premiér Petr Fiala přivítal zemi do nového roku 2023 důstojným projevem z kategorie nenadchne a neurazí. Kdo se chtěl dozvědět, co konkrétně může od vlády očekávat v příštích měsících, které budou od prezidentské volby unikátní příležitostí udělat něco podstatného, nedočkal se. Sympatické, že místo všudypřítomného katastrofismu a strašení, jež ovládá veřejný prostor, se předseda vlády držel energického a optimistického tónu.

Tvořím, proto bohatnu a prosperuji

Generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer si přečetl aktuální průzkum vysněných firem a institucí, pro které by chtěli pracovat mladí absolventi ekonomie na českých vysokých školách. Výsledek ho vyděsil tak, že k němu napsal komentář do Hospodářských novin. „Studenti českých ekonomických škol chtějí pracovat pro stát. Mladá generace, která by měla brzy převzít otěže při tolik potřebném restartu české ekonomiky, si do top desítky ideálních zaměstnavatelů z poloviny navolila státní instituce? Znamená to snad konec podnikavosti mezi současnou mladou generací?“

Vyhnout se za každou cenu recesi? Proč?

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

Řekněme to lidem otevřeně: Evropa se politicky rozhodla snížit si životní úroveň

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Prezident není král

Dnes začínají Vánoce. Pro mnoho lidí nejmagičtější svátky v roce. Svátky, které mají na rozdíl od jiných velmi duchovní, osobní a soukromý charakter. Stahujeme se do svých domovů, ke svým nejbližším. Chceme být co nejméně rušeni tím veřejným. Chceme mít klid od provozu a politiky. Když nastoupil na Pražský hrad v roce 2013 Miloš Zeman jako první přímo volený prezident, zavedl novou tradici. Místo tradičního novoročního prezidentského projevu přišel s vánočním, který pronáší na Štěpána, druhý svátek vánoční. V Evropě je to dost unikát.

Evropa 2022: potraviny na příděl a energetická chudoba

Loni v tento předvánoční čas si asi nikdo nedokázal realitu, kterou žijeme dnes, představit. Fantazie dokáže být bujná a divoká, skutečnost ji ale dost často předčí. V Evropě končí asi nejtěžší rok od pádu železné opony v roce 1989. Kontinent nezasáhla žádná přírodní katastrofa, zasahuje ho bohužel tak ničivá politika, že si z ní uhnal největší pád životní úrovně. Strůjcem toho pádu není Vladimir Putin, který v únoru brutálně napadl Ukrajinu. Jeho agrese se stala jen katalyzátorem trendů, které už byly v Evropě nějaký čas rozjeté. Tím, co Evropu ničí, je nový nástup socialismu.

Nejtvrdší soupeř Andreje Babiše: děti ze základní školy

Koho považujete za svého největšího soupeře? Ptala se moderátorka v pořadu Epicentrum deníku Blesk prezidentského adepta Andreje Babiše. Ten zjevně nechtěl zvyšovat citační index a veřejnou známost svých nejsilnějších protikandidátů, tak odvětil, že za největšího soupeře považuje média. Byla to možná jedna z mála autentických odpovědí, kdy Babiš vypadl z partesu své role smířlivého strýce, který obchází rozhovory s novináři a přehrává jim, jak je teď jiný. Smířlivý, přátelský, outsider, který prezidentskou volbu zkouší z pozice posledního vzadu.

Nevyměňme svoje staré závislosti za nové

V Bruselu se minulý týden odehrála velká policejní razie, a to přímo v nejvyšších patrech evropské socialistické politiky. Zadrženo bylo několik pracovníků Evropského parlamentu. Ve vazbě skončila místopředsedkyně Eva Kailiová z řecké socialistické strany PASOK. Stejně jako její přítel, asistent italského europoslance. V byte Kailiové našla policie při razii pytle plné bankovek v hodnotě několika set tisíc eur. Prokuratura je obvinila z účasti ve zločinecké organizaci, praní špinavých peněz a korupce, aniž je jmenovala.

Miloš Zeman, kmotr největšího zdražování v historii České republiky

Pokud se dosluhující prezident Miloš Zeman ve finále svého druhého mandátu nevydá za hranu ústavy a nezaprovokuje předčasným jmenováním nového předsedy Ústavního soudu, viděli jsme ve středu jeho personální derniéru. Do Senátu poslal návrh na nového ústavního soudce, který by měl zaujmout prázdné místo po odchodu Kateřiny Šimáčkové na Evropský soud pro lidská práva.

Agrobaroni v čele s Babišem využili krizi na maximum

Je to zvláštní stav. Ceny potravin v listopadu už osmý měsíc po sobě klesají. V téže době u nás jídlo stále rychleji zdražuje. Kdyby tady nebyl Viktor Orbán se svým chaosem, který vyvolal zastropováním cen a zvedl tím inflaci potravin meziročně na evropsky skutečně rekordních 47 procent, byli bychom s celkovým meziročním růstem cen jídla o 25 procent jedním z přeborníků v drahotě my. Jak je to možné, když současně třeba ve Švýcarsku zdražuje jídlo o 4,4 procenta?

Maďarská šikmá plocha. Jak si uhnat rekordní zdražování a nedostatek

V přímém přenosu právě sledujeme tvrdou lekci, jak moc se nevyplácí populisticky líbivé politické zásahy do trhu. Jak ten trh nakonec nemilosrdně potrestá ty, kdo se do toho pustili. Velkou lekci pro Evropu sehrál maďarský premiér Viktor Orbán. V obavách ze zdražování, které už se v té chvíli rozlévalo Evropou, zastropoval už loni v listopadu ceny potravin, pohonných hmot, elektřiny a plynu. Nechme teď stranou energie, které jsou složitější příběh a vrátíme se k němu později.

Starší články