Znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.

Testy se jmenují PISA. Znalosti a schopnosti se v nich zjišťují od roku 2003 pravidelně vždy po šesti letech. Poslední, včera zveřejněné výsledky jsou za rok 2022. Takže máme před sebou obrázek vývoje znalostí a schopností čtyř generací patnáctiletých. Test je vypovídající v tom, že zůstávají pořád stejné otázky a úkoly.

U všech tří disciplín – matematiky, schopnosti číst a porozumět textu a všeobecné orientace sleduje OECD průměr za všechny země, kde znalosti zkoumala. V matematice byl u generace patnáctiletých v roce 2003 za celý svět průměr 501 bodů. Na stejné laťce se držel ještě v roce 2009. Pak začíná pád. V roce 2015 už jsou děti na 496 bodech. A loni prudce klesají na 480 bodů.

My si na celkovém žebříčku nevedeme špatně, pokud jde o úroveň znalostí ve srovnání s ostatními. V matematice jsme s výsledkem 487 bodů světovou patnáctkou. To vůbec nevypadá špatně. Jsme vysoce nad průměrem zemí OECD, který je 472 bodů. Světovou jedničkou je Singapur s 575 body, za ním Japonsko a Jižní Korea. Evropskou jedničkou je Estonsko s 510 body. V závěsu za ním Švýcarsko s 508 body. Před námi je ještě Nizozemsko, Polsko, Irsko, Belgie, Dánsko, Velká Británie, Kanada, Rakousko a Austrálie.

Za námi kdysi nejlepšími znalostmi a nejvyšší konkurenceschopností se pyšnící Finsko, na jehož rovnostářský systém bez elitních škol ráda upozorňuje domácí levice. Finské děti dosáhly v matematice 484 bodů. Za námi je i Švédsko, Německo, Francie. Hluboko pod námi Spojené státy americké s 465 body.

Podobně dopadají žebříčky i ve schopnosti číst a porozumět vědám.

To je celkový stav. Pak jsou tady ale trendy. A ty nevypadají dobře nejen pro nás, ale ani pro evropské lídry žebříčku. České děti mají v matematice o 12 bodů méně než jejich vrstevníci před dvaceti lety. Úplně stejně ztratili mladí Švýcaři. Ještě více třeba Nizozemci, kde se skóre za dvacet let propadlo o 20 bodů. Zrovna oni prošli nejdramatičtějším pádem i ve schopnosti číst (o 25 bodů) a rozumět vědám (o 23 bodů).

Úroveň znalostí klesá téměř ve všech evropských zemích i ve Spojených státech. Čestnou výjimkou je premiant Estonsko, kde se už tak vysoká úroveň ještě zvedla. Speciální příklad je vzestup Polska. Asijské země z čela žebříčku jdou stále nahoru.

Tohle jsou dlouhodobé trendy. Změna v úrovni znalostí za dvacet let. Pak je tady ale krátký trend. Generace patnáctiletých z loňského roku má dramaticky horší znalosti, než měli jejich vrstevníci v roce 2018. Ta propast je obrovská. Ve všech třech disciplínách. Ve všech zemích z čela žebříčku, pyšnících se dobrou úrovní vzdělání. Ale opět to platí jen v Evropě. Děti ze Singapuru i Japonska jsou lepší, než byly ty o pět let starší v jejich věku.

Ten pád posledních let se dá vysvětlit covidem. Pro teenagery byly lockdowny ničivé. Ztratili roky vzdělání. Vedle nárůstu psychických nemocí ukazuje PISA další ničivou daň v poklesu znalostí. Jenže tvrdé lockdowny měla i Asie. A jejich děti se s tím, pokud jde o znalosti a schopnosti, zjevně lépe vyrovnaly.

PISA dává spoustu inspirace k přemýšlení. Třeba i o tom, jak ubývá těch výjimečných s nejlepšími výsledky. U nás jich v matematice dosahuje jen 15,5 procenta dětí. Ve Švýcarsku 22,7, ale v Singapuru 44,5 procenta.