Čtyři členové Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), které při návratu z Ruska nevpustilo Lotyšsko, se už dostali do unijního schengenského prostoru. Informaci Deníku N potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake. Komunistická strana dříve uvedla, že čtveřice byla v Rusku na soukromé cestě.
Před deseti lety, když vrcholila migrační krize, jejímž symbolem se stala německá kancléřka Angela Merkelová se svým heslem „Zvládneme to“, se mohlo zdát, že se nám před očima mění klíčová složka definice státu. Všichni, kteří poukazovali na to, že stát nemůže reálně fungovat bez možnosti kontroly těch, kteří vstupují na jeho teritorium, byli označovaní za – v lepším případě – staromilce, kteří nestíhají držet krok s dobou, v horším za nebezpečné fašisty. Dnes Evropou v chápání vlastních hranic prochází mohutná reakční vlna, která by se dala shrnout heslem „Získejme kontrolu zpět“.
Schengenský prostor slaví 40 let od svého vzniku. Podle některých se ale rozpadá před očima, velká část zemí se totiž znovu uchyluje ke kontrolám na hranicích. Ty se začaly masivně praktikovat v roce 2020 v souvislosti s covidovou pandemií, některé země na to pak navázaly kvůli nárůstu ilegální migrace. Postavení schengenského prostoru má upevnit nová Schengenská deklarace. Právě migrace je hlavním důvodem, proč některé země o kontrolách na hranicích rozhodly.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve středu ostře kritizovala migrační politiku současného kancléře Friedricha Merze. Dokonce jeho politiku označila jako hrozbu pro volný pohyb v EU. „Musíme se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Jinak budeme svědky zničené Evropy," uvedla Merkelová. O zprávě píše Politico. Byla to právě Merkelová, která umožnila nelegální migraci do Německa a Evropy, což znamenalo příchod milionů lidí, převážně z muslimských zemí.
Mnohakilometrové kolony, hory odpadků podél cest, zoufalí řidiči osobních vozů i kamionů, narušený život obyvatel pohraničních oblastí. Takový obraz polsko-německé hranice, který všem připomněl realitu z dob před vstupem do EU, popsal tento týden v lokálním tisku maršálek (hejtman) západopolského Lubušského vojvodství. Zástupce samosprávy se v dopise obrátil i na německou ministryni vnitra Nancy Fraserovou: „Jde o popření ideje svobodného pohybu, která je základem EU,“ napsal. Proč se zabývat takovou lokální šarvátkou? Protože se z ní stává pravidlo.
V Německu se po tragickém útoku Afghánce z minulého týdne rýsují tvrdé kroky, které by mohly znamenat konec volného pohybu osob přes hranice v EU, jak ho dosud známe. Už nyní prakticky třetina států v unii provádí na hranicích dočasné kontroly, favorit na dalšího německého kancléře Friedrich Merz však chce kontrolu celých hranic nařídit zpět natrvalo. Znamenalo by to podle něj faktický zákaz vstupu do země všem bez potřebných dokumentů. A už se opět ozývají hlasy, že může jít o finální krok, který spustí dominový efekt v Evropě.
Bulharsko a Rumunsko dnes plně vstoupily do takzvaného schengenského prostoru volného pohybu osob a spolu s novoročním ohňostrojem zrušily kontroly na pozemních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Kontroly na vzdušných a námořních hranicích skončily již v březnu 2024. Těsně po půlnoci, kdy ministři vnitra Bulharska a Rumunska symbolicky zvedli závoru na mostě Přátelství přes řeku Dunaj, ozářil oblohu na hraničním přechodu nedaleko bulharského města Ruse ohňostroj.
Německo bude pokračovat v kontrolách na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem i po neděli, kdy vyprší platnost jejich posledního prodloužení. Německé ministerstvo vnitra sdělilo, že se rozhodlo kontroly prodloužit do 15. března 2025. Ministryně Nancy Faeserová už nicméně avizovala, že kvůli boji s nelegální migrací budou kontroly na hranicích pokračovat i po tomto datu.
Nizozemsko kvůli omezení migrace plánuje na konci listopadu zavést hraniční kontroly, jak to učinilo Německo. S odvoláním na vládní zdroje o tom informovala nizozemská stanice RTL, opatření musí ještě schválit strany vládní koalice. Krok přichází ve dnech, kdy obnovení hraničních kontrol oznámila i Francie, Rakousko či Dánsko.
Je to již rok, co zavedlo Německo kontroly na hranicích s Českem a Polskem a několik týdnů, kdy k tomuto kroku přistoupilo na všech svých hranicích. Varšava se nyní bojí, že pokud Berlín plně využije procedury zpětného přebírání migrantů, pošle do Polska až 40 tisíc těchto lidí, které spolková policie zadržela. Náměstek polského ministra zahraničí Marek Prawda v sobotu prohlásil, že tyto kontroly na vnějších hranicích znamenají začátek konce Schengenu. A konec Schengenu znamená v určité perspektivě konec EU.
Francouzská vláda zavádí kontroly na všech svých hranicích kvůli migrantům a teroristům. Zatím do konce dubna. Oznámil to v pátek večer na svém účtu X francouzský premiér Michel Barnier. „Francouzi od nás očekávají účinnou politiku kontroly přistěhovalectví. Vláda právě oznámila Evropské komisi rozšíření ochrany vnitřních hranic, zavedenou roku 2015,“ zdůraznil premiér. Konec opatření se proto podle webu Evropské komise odkládá do 30. dubna 2025, uvedla televize BFMTV.
Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání v neděli oficiálně vstoupily do schengenského prostoru. Zatím končí kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstávají, což znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP. Důvodem zachování kontrol na silnicích je veto Rakouska, které se obává přílivu žadatelů o azyl.
Schengenský prostor volného pohybu osob se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Na síti X o tom informovalo španělské předsednictví, podle něhož na konci března odpadnou kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později. Vstup obou zemí do schengenského prostoru volného pohybu osob, zboží a služeb dlouho kvůli obavám z nelegální migrace blokovalo Rakousko, svůj souhlas udělilo až před několika dny.
Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí. Budapešť pohrozila vetem poté, co všech 27 států Evropské unie s výjimkou Maďarska dalo ve čtvrtek souhlas se zahájením přístupových rozhovorů s Ukrajinou, navzdory probíhající válce vyvolané ruskou invazí.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru za scestný a rusofobní. Dodala, že pokud by byl návrh zrealizován, bude Rusko na situaci reagovat, uvedla agentura TASS. O české snaze omezit pohyb ruských diplomatů napsal v úterý britský deník Financial Times. Český ministr zahraničí Jan Lipavský prostřednictvím svého mluvčího následně potvrdil, že Česko s tímto návrhem skutečně přišlo.
Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie ČTK poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake
K tvrdšímu vymáhání protiruských sankcí a to včetně zákazu vjezdu aut s ruskou poznávací značkou se kromě Pobaltí v minulých dnech připojilo Finsko a nově Polsko. Učinily tak poté, co Evropská komise upřesnila výklad sankcí a nevyloučila konfiskaci ruského majetku, který podléhá sankcím. Česká republika však podobně přísná opatření nechystá. V pondělí to upřesnil ministr vnitra Vít Rakušan, když uvedl, že uvedené země, které opatření zavádí jsou na vnější hranici schengenského prostoru.
Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci na pátek prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě na bruselském summitu. Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Český premiér Petr Fiala ale řekl, že debata o kvótách není na pořadu dne.
Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen dnes uvedl, že veta lituje.
Ministři vnitra členských zemí Evropské unie ve čtvrtek schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od začátku příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání.
Současnou migrační krizí se na pátečním mimořádném jednání v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU. Po jednání zaznělo, že Evropská komise připraví plán opatření, který má pomoci řešit problémy s vlnou nelegálních migrantů mířících do EU přes západní Balkán, a to nejpozději do 6. prosince.
Český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán ve středu společně kritizovali Evropskou unii, která podle nich dostatečně nebrání své hranice před ilegální migrací. Ministerští předsedové společně navštívili nedaleko přechodu Röszke plot na maďarsko-srbské hranici, který Maďarsko nechalo vybudovat v roce 2015 na vrcholu migrační krize. "V Evropské unii chybí vůle chránit hranice,“ uvedl Orbán, podle něhož na ochranu takzvaného schengenského prostoru volného pohybu Brusel neposkytuje finance.
Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je složitý proces, který potrvá dlouhou dobu. Brusel by měl do té doby nabídnout regionu perspektivu členství v schengenském prostoru volného pohybu. Na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku to dnes řekl český premiér Andrej Babiš (ANO), přestože minulý týden se nechal slyšet, že Schengenský prostor není funkční.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že navrhne zásadní reformu takzvaného schengenského prostoru volného pohybu. Přednese ji na prosincovém summitu Evropské unie.
Albánský premiér Edi Rama se vyslovil pro vytvoření balkánské obdoby schengenského prostoru, který by zahrnoval sousední země Albánie. Podle místních médií to uvedl po středečním setkání se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem v Tiraně, s nímž uzavřel dohodu o vzniku společného hospodářského prostoru. Obě země doufají v zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií letos v červnu.
Špičky Evropské unie a vlády Belgie či Finska v úterý vyjádřily podporu vizi Evropy, jak ji předestřel francouzský prezident Emmanuel Macron v textu otištěném v denících ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Mluvčí německé vlády zdůraznil, že je důležité, aby proevropské síly představily své myšlenky před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Podle českého premiéra Andreje Babiše je Macronův návrh mimo realitu.
Belgický premiér se zlobí, že Visegrádská skupina blokuje společné azylové právo pro EU. Vyloučit je za to ze Schengenu je asi ten nejbizarnější možný nápad.
Tím, že tvrdohlavě odmítají projevit byť minimální solidaritu v migrační otázce, otevírají státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) debatu o tom, zda by měly setrvat v schengenském prostoru. Na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie to v pátek řekl belgický premiér Charles Michel, informoval místní list Le Vif. Země EU se podle očekávání na vrcholné schůzce neshodly na reformě azylového systému.
Neformální summit v Salzburgu, svolaný toho času předsedajícím rakouský premiérem Sebastianem Kurzem, byl další nepříjemnou ukázkou, jak se v Evropské unii zhoršují vztahy. Jak se cíleně ponižují ti, kdo se netouží účastnit cesty k další hlubší integraci. Jak se měří za stejné věci dvojím metrem. A jak se vyhrožuje svévolným porušováním unijních pravidel těm, kdo odmítají sdílet představy, kterým se svévolně říká solidarita.
Země Evropské unie, které odmítají projevit solidaritu s ostatními členy EU, by mohly být vyloučeny z schengenského prostoru a odříznuty od strukturálních fondů. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na čtvrteční neformální summit v Salcburku, kde část zemí nechtěla podpořit posílení evropské pohraniční agentury Frontex. „Evropa není menu, ze kterého si můžete vybírat,“ prohlásil Macron podle agentury AFP.
