Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).
Francouzská armáda vyslala své kartografy na východní hranici NATO, konkrétně do Rumunska, aby zde vytvořili přesné 3D mapy, a připravili tak plány na možný válečný střet s Ruskem v tomto prostoru. Píše o tom deník le Figaro. Tento krok přišel v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v regionu, kde NATO buduje největší vojenskou základnu ve východní Evropě.
Echo i nadále věnuje pozornost evropskému trendu, v jehož rámci je pravicovým a obecně populistickým kandidátům znemožňováno účastnit se voleb. Rumunský Ústavní soud loni v prosinci zrušil první kolo prezidentského klání, jež překvapivě vyhrál exotický kandidát a suverenista Călin Georgescu. Argumentem pro soud byly nesrovnalosti v jeho volební kampani a kampaně na sociálních sítích údajně iniciované ze zahraničí, čímž se myslí Rusko. Letos v březnu byla Georgescovi zakázána účast i do budoucna. Na jeho místo tak nastupuje výrazně mladší a názorově ukotvenější George Simion, předseda Aliance pro unii Rumunů (AUR).
Když se v Rumunsku „odnikud“ vynořil tzv. populistický kandidát Călin Georgescu a vzápětí Ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb a Georgescovi zakázal v těch budoucích kandidovat, přivolala na sebe tato velká balkánská země nárazovou pozornost. Co se to u nich děje? A co vlastně o té zemi víme? Co se tam za poslední léta stalo? Jak to, že tam najednou soud ruší volby? Může se to stát také někde jinde? Lidí, kteří Rumunsko sledují soustavně, není zas tak mnoho. Určitě mezi nimi ale je diplomat a historik Jiří Šitler, který byl v letech 2010 až 2015 velvyslancem České republiky v Bukurešti.
„Bidenova vláda pustila do země miliony lidí, mnozí jsou zločinci nejhoršího typu. Čelíme invazi, je to v podstatě válka,“ vysvětlil Donald Trump, proč jeho administrativa používá pro zdůvodnění deportace ilegálních migrantů zákon o nepřátelských cizincích během válečného konfliktu (Alien Enemies Act) z roku 1798. Jistě, drogové kartely z Latinské Ameriky představují pro USA společenský a bezpečnostní problém, nicméně je otázka, zda lze nazvat tento stav válkou. Zpochybnil to i federální soud a vyzval k zastavení vyhoštění členů venezuelského gangu do středoamerického Salvadoru.
Po zrušení prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku a následném zákazu účasti favorita voleb Cailina Georgesca se politickou Evropou šíří tichý šok. Smíme vylučovat politické síly z voleb kvůli údajně manipulativní kampani na sítích? „Pravicový populista“ Georgescu v pozadí toho rozhodnutí vidí Evropskou komisi. Fakt je, že bývalý evropský komisař Thierry Breton použil nedávno obrat „Udělali jsme to v Rumunsku“. Tato zápletka zapadá i do ideologického střetu mezi Bruselem a USA. O tom všem jsme mluvili s kolegyní Bretona a spolubojovnicí proti neomezené svobodě projevu na internetu Věrou Jourovou.
Rumunská politická tragédie pokračuje. Jak známo, zakázala v minulých dnech tamní centrální volební komise účast favoritovi prezidentských voleb Călinu Georgescovi, který možná porušil a možná neporušil pravidla volební kampaně, který je ale určitě populista, euroskeptik a NATO-skeptik. I u nás vznikla debata o tom, jestli trochu jiný pohled na zahraniční politiku, než jaký vyznává dosavadní establishment v Bukurešti, mohl být hlavním důvodem pro vyloučení Georgesca. I eurooptimistům a NATO-optimistům, kteří jsou upřímnými demokraty, se taková varianta jeví příliš divoká a nepravděpodobná.
Nejde jen o útok na jednoho kandidáta, ale o útok na celý rumunský lid, popsal situaci v Rumunsku v polské televizi TV Republika George Simion, předseda Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), který se pokouší kandidovat v květnových, dříve zrušených prezidentských volbách poté, co bylo tamním ústavním soudem znemožněno kandidovat Călinu Georgeskuovi. Ten nečekaně vyhrál první kolo loňských voleb, aby už v době, kdy začalo druhé kolo, ústavní soud volby zrušil.
Je neuvěřitelné, že to mohlo dojít tak daleko, nicméně v Rumunsku volební komise o víkendu opravdu vyloučila z prezidentských voleb jejich favorita Calina Georgeska. I kdyby byl tento nález při odvolacím řízení zvrácen, překročili jsme v Evropské unii jistý milník. Establishment členské země je rozhodnut nepustit „pravicového populistu“ k moci, a to doslova za žádnou cenu. Zdůvodnění se mohou měnit, cíl zůstává.
Rumunský pravicový politik Calin Georgescu se bude u ústavního soudu bránit proti rozhodnutí volební komise, která mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Informoval o tom jeden z jeho poradců. Jeho podporovatelé rozhodnutí volební komise ostře kritizují a označují ho za nedemokratické, podporu Georgescovi vyjádřila i jeho přímá oponentka ve volbách i miliardář Elon Musk. EU se podle oslovených českých politiků nemá do situace míchat.
Slovenský premiér Robert Fico dnes vyzval Evropskou komisi, aby se jasně vyjádřila k vývoji prezidentských voleb v Rumunsku. Po nečekaném vítězství pravicového kandidáta Calina Georgescua v prvním kole voleb loni na podzim rumunský ústavní soud rozhodl o jejich zrušení. Následně byl Georgescu obviněn z trestných činů, což byl údajně důvod, proč mu v neděli volební úřad znemožnil kandidovat v opakovaných volbách.
Rumunský pravicový politik Calin Georgescu, který vyhrál první kolo loňských prezidentských voleb, nemůže znovu kandidovat na prezidenta. Informuje o tom například server Do Rzeczy s odvoláním na ústřední volební úřad (CBW). Georgescu podal kandidaturu do opakovaných voleb, které budou v květnu, v pátek. Důvodem zamítnutí žádosti o registraci Georgescua byl podle dostupných informací nesoulad přiznání příjmů se skutečnými příjmy politika.
Rumunské úřady zadržely šest lidí, které podezřívají z vlastizrady a vytvoření polovojenské organizace vyvíjející protistátní činnost. Podle prohlášení prokuratury údajně plánovali zosnovat Ruskem podporovaný puč proti vládě v Bukurešti. Uvedla to ve čtvrtek rumunská agentura pro vyšetřování organizovaného zločinu (DIICOT). Jedním ze zadržených je i 101letý generál ve výslužbě, který popírá holocaust, píše Politico.
Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru Bukurešti na protivládním protestu organizovaném pravicovými skupinami. Demonstranti požadovali rezignaci premiéra Marcela Ciolaka a obnovení loňských prezidentských voleb, které ústavní soud anuloval kvůli podezření na ruské vměšování. Protestující se shromáždili před budovou vlády, mávali rumunskými trikolorami a podle agentury AP, kterou citoval například deník Washington Post, skandovali hesla jako „Pryč s vládou!“ a „Zloději!“.
Rumunská policie ve středu zadržela prezidentského kandidáta Călina Georgesca k výslechu v souvislosti s loňskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo vyhrál, ale které byly následně anulovány kvůli podezření z ruského vměšování. Na základě zpráv rumunských médií informuje například Politico. Podle informací rumunské televize Digi24 byl na Georgesca vydán zatykač a prokuratura začala prohledávat majetek jeho blízkých spolupracovníků.
„Nechť soudcokracie zvítězí nad demokracií,“ zněl titulek, kterým se před rokem Deník N vztahoval k možnému soudnímu zastavení Trumpovy kandidatury. „Není jisté, že voliči Trumpa zastaví, proto by bylo lepší, kdyby to udělaly soudy,“ pokračoval text. Šlo o pořád ještě vzácný okamžik upřímnosti. V západním světě je demokracie stále ještě fetišem, i když, jak píše polský filozof Michał Kuź, „stále více připomíná náboženské dogma – může se uctívat, ale běda tomu, kdo by ji chtěl moc zkoumat“. Proměňuje se totiž vnitřní chápání demokracie, v níž „vůle lidu“, projevená volební aktem, je stále více vnímána jako hrozba,
Slovensko je bohatou zásobárnou nekončícího sledu událostí, nad nimiž lze kroutit hlavou. Minulý týden například po jednání tamní bezpečnostní rady státu premiér Fico i prezident Pellegrini varovali, že na opozici jsou napojeny struktury, jež chtějí využít protivládní demonstrace k pokusu o převrat. Osoby neslovenského původu, které mají zkušenost s podobnými aktivitami. Fico je slíbil vyhostit. Oba politici to tvrdili prý na základě informací bezpečnostních složek a tajných služeb. Prostě běžná slovenská fantazmagorie. Jenže počkat. Kde se nedávno vláda odvolávala na zprávy tajných služeb, když tvrdila, že v zemi je ohrožena demokracie
Zpráva, že se banda gaunerů v noci vloupala do Drentského muzea v holandském městě Assenu a ukradla z něj, kromě jiného, nádhernou zlatou helmu dáckého náčelníka z pátého století před Kristem, musela otřást i těmi, kdo zatím nevěděli, že něco takového existuje. Já shodou okolností věděl, neboť jsem na ten zázrak obdivně hleděl před dvěma lety v podzemních prostorách Národního historického muzea v Bukurešti. Tam se totiž přilba, nejcennější část „dáckého pokladu“, obvykle nachází: v Holandsku byl na cestách, tedy na výstavě, která se jmenovala „Dácie!“, bohužel s podtitulem „Království zlata a stříbra“.
Rumunsko přišlo o cenné předměty národního pokladu včetně 2500 let staré zlaté přilby, již zapůjčilo do Nizozemí. Zlaté a stříbrné artefakty byly odcizeny v sobotu ráno z Drentsova muzea v Assenu. Dácký poklad patřil Národnímu historickému muzeu v Bukurešti, které ho zapůjčilo spolu s exponáty z dalších rumunských muzeí v rámci putovní výstavy. „Toto je temný den pro Drentsovo muzeum v Assenu a Národní historické muzeum Rumunska v Bukurešti,“ uvedl generální ředitel Drents Museum Harry Tupan
„Udělali jsme to v Rumunsku a samozřejmě, když to bude nutné, uděláme to i v Německu.“ Slova bývalého komisaře Thierryho Bretona pro televizi RMC vzbudila na sociálních sítích nebývalý poprask. Francouzský politik si dokonce od miliardáře Elona Muska vysloužil přízvisko "tyran Evropy". Musk tak reagoval na příspěvek na sociální síti X, který uváděl, že Breton v krátkém sestřihu mluví o možnosti anulování německých voleb.
Bulharsko a Rumunsko dnes plně vstoupily do takzvaného schengenského prostoru volného pohybu osob a spolu s novoročním ohňostrojem zrušily kontroly na pozemních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Kontroly na vzdušných a námořních hranicích skončily již v březnu 2024. Těsně po půlnoci, kdy ministři vnitra Bulharska a Rumunska symbolicky zvedli závoru na mostě Přátelství přes řeku Dunaj, ozářil oblohu na hraničním přechodu nedaleko bulharského města Ruse ohňostroj.
Více než tisíc stoupenců vítěze prvního kola rumunských prezidentských voleb Călina Georgesca protestovalo v pondělí na schodech před sídlem bukurešťského soudu, který řeší zrušení zmíněných voleb, uvedla agentura Agerpres a rumunská média. K soudu přišel i sám Călin Georgescu. Jednání bylo v podvečer přerušeno poté, co právníci Georgesca požádali o odvolání soudkyně kvůli možné podjatosti.
„Kauza Rumunsko“ nabrala o víkendu ostrý zvrat, po němž to vypadá na debakl pátračů po ruském vlivu. Ti se už před nějakou dobou etablovali jako obor a vpád Ruska na Ukrajinu jim dodával auru naléhavosti a byl štítem před rejpaly. Záchranáře taky nekritizujeme, když nás vyprošťují z převráceného auta. Rumunsko je prvním členským státem EU, v němž byly anulovány výsledky voleb poté, co po prvním kole prezidentských voleb šel do vedení protisystémový kandidát, nacionalista Calin Georgescu. Chronologii už jsme tu načrtávali.
Náhoda tomu chtěla, že pád syrského režimu Bašára Asada zastínil docela významnou politickou událost pro Evropu, jíž bylo anulování prvního kola rumunských prezidentských voleb. Balkánským zemím je ještě víc než nám souzeno druhořadé postavení v očích evropské veřejnosti. Nicméně jakožto členové Evropské unie jsou podřízeny stejnému právnímu řádu, jejich státní struktury jsou aspoň rámcově podobné a i tam se, byť třeba jen teoreticky, vytvářejí precedenty pro to, co je evropské. A anulování voleb poté, co první kolo nedopadne dobře, je povážlivý precedent. Existuje vůbec nějaký předobraz pro to, co rumunský ústavní soud udělal?
Už nějaký čas i u nás sledujeme jev, kterému by se dalo říkat geopolitizace domácí politiky. Řada českých politiků, expertů, novinářů komentuje vnitropolitické dění v zemích bližších i vzdálenějších výlučně geopolitickými brýlemi, které, s mírnou nadsázkou, ze Spojených států do Evropy dodává Joe Biden.
Vítěz prvního kola později zrušených prezidentských voleb v Rumunsku, krajně pravicový kandidát Calin Georgescu se dostavil k volební místnosti, kde se chtěl zúčastnit druhého kola hlasování. Ústavní soud přitom volby v pátek zrušil, když se objevily informace, že předvolební kampaň ovlivňovalo Rusko. Georgescu prohlásil, že rozhodnutí soudu je osudné pro demokracii, píše agentura Reuters.
Rumunský ústavní soud rozhodl o nutnosti opakovat první kolo prezidentských voleb. Rozhodl poté, co už výsledky prvního kola potvrdil, a v okamžiku, když už začalo (alespoň mezi krajany) hlasování v kole druhém, ve kterém se měli utkat zástupce antisystémových sil Calin Georgescu a liberálka (nicméně nepocházející ani z jedné ze dvou vládnoucích stran v zemi po roce 1989) Elena Lasconi.
Rumunský ústavní soud dnes potvrdil nečekaný výsledek prvního kola prezidentských voleb a země se tak může připravovat na kolo druhé, které se uskuteční 8. prosince. Podle agentury Reuters, která o verdiktu informovala, může výsledek prezidentských voleb změnit prozápadní orientaci země a oslabit rumunskou podporu Ukrajiny. Ústavní soud zamítl jako neopodstatněnou žádost o zrušení prvního kola prezidentských voleb.
Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení 90 procent hlasů získali 23,9 procenta, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který se blíží k 18 procentům, napsala agentura AP. Na vítězství sociální demokracie, které je členem premiér Marcel Ciolacu a úspěch AUR ukazovaly již průzkumy u volebních místností.
Rumunský ústavní soud v sobotu odložil rozhodnutí, zda potvrdí výsledek sporného prvního kola prezidentských voleb, nebo nařídí nové hlasování. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud rozhodne o osudu voleb v pondělí 2. prosince, tedy den po nedělních parlamentních volbách. Soud již ve čtvrtek nařídil přepočet hlasů z prvního kola, které překvapivě vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu.
