Václav Bělohradský - filozof a esejista

/

Články autora

Postkomunistická militantní demokracie

Immanuel Kant varuje před „povýšeným tónem“ v myšlení, který – opírajíc se o „blouznivou vizi“ – vyhlašuje „smrt veškeré filozofie“. Do diskurzu vstupuje „zahalená bohyně“, blouznivá vize, která hrozí podrobit si rozum a ohýbat jej podle „věšteb přístupných všemožným výkladům“. Interpretuji ta Kantova slova jako varování před tónem, jenž – když se zmocní diskurzu – přebije každou argumentaci, a opevní ho tak proti kritice. Dějinotvornou roli měl v západní tradici tón apokalyptický.

Démoni ve střední Evropě …a jak je krotit společně se sudetskými krajany

Mnoho mých úvah o našich dějinách se inspiruje teorií teatrálnosti české politické kultury, jak ji formuloval Jan Tesař ve vlivné knize Mnichovský komplex (režiséra Petra Zelenku inspirovala k tragikomickému filmu Ztraceni v Mnichově, 2015). „Novočeský národ byl počat na prknech biedermaierovského lidového divadla... to je svéráz české kultury... V žádné jiné kultuře nemá divadlo, herci atd. takové místo. Zákon divadla určuje českou kulturu.

Čtvrtý svět

Karl Popper spolu s biologem Johnem Ecclesem rozvinuli filozofii tří světů. Za první považují svět fyzických entit, za druhý svět psychických stavů a třetí je svět teorií. Život je řešení problémů, říká Popper – lidé vymýšlejí teorie, aby s jejich pomocí řešili své problémy. Ve třetím světě platí přísný vývojový zákon o přežití teorií empirickým pozorováním nevyvrácených a o vymírání teorií empiricky vyvrácených.

Ztráty a rozvraty

Své poslední knize Zaslepená společnost jsem dal podtitul Eseje z doby těsně před koncem. Konec doby, jíž jsem byl věrným svědkem, se ohlašuje v mnoha rozporných znameních, psal jsem o nich na stránkách Týdeníku Echo v posledních dvou letech. Dříve, než se pokusím v tom pokračovat, bych na prahu nového roku chtěl připomenout svým čtenářům otázky, kolem kterých mé eseje kroužily.

Demokracie a náboženství ve věku interpretace

Tereza Matějčková rozvíjí v eseji Chybí demokracii Bůh? (Echo č. 22/2025) tuto myšlenku: „Demokracii a církev – téměř protipóly – v posledních dvou stoletích spojuje to, že ani jedna z nich nemá pro své základy data. Skutečně se Bůh stal člověkem? (…) věříme, (…) jako věříme třeba i tomu, že lidé si jsou rovni a každému náleží důstojnost. Kde jsou pro taková tvrzení data? Nemáme data, jen příběh. A ten samý příběh, z něhož žije církev, byl po staletí i tichým základem demokracie.“

Demokracie ve věku technonihilismu

Na kroměřížském sněmu roku 1848, důležité epizodě v boji rakouských národů o ústavní pořádek, si ministr Anton von Doblhoff-Dier vysloužil posměch za větu: „Za našich dnů se nedělá politika v ministerských křeslech… dnes dělá politiku světový duch!“ Česká veřejnost ten výraz přetvořila na posměšné „vláda světového ducha v povětří“, ale v roce 1848 se i Otec národa František Palacký jím dal strhnout: ve svém „osvědčení“ o působení poslanců českých na kroměřížském sněmu říšském napsal, že jen „uposléchali hlasu ducha světového“.

Evropský deep establishment místo režimu

Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).

Zaslepená společnost

Připomenul jsem v nedávné úvaze příběh jednoho zaslepení, jak ho vypráví slovenské Divadlo Pôtoň v dokumentární inscenaci Terra Apathy. Pojednává o zaniklé staré slovenské obci (1253) Horné Opatovce (latinsky Terra Apathy de Grana), kde byla v roce 1953 postavena hliníkárna, lidé měli práci, moderní byty, kupovali si pračky, televize, jejich životní úroveň rostla. Jedovaté emise hliníkárny ale postupně vyhubily hmyz, zničily stromy, zvířata trpěla deformacemi, ženám se lámaly kosti, zvýšila se závratně dětská nemocnost. Ekologické škody překročily nakonec práh napravitelnosti a obec byla zlikvidována, lidé vystěhováni.

Starší články