Neformální summit v Salzburgu, svolaný toho času předsedajícím rakouský premiérem Sebastianem Kurzem, byl další nepříjemnou ukázkou, jak se v Evropské unii zhoršují vztahy. Jak se cíleně ponižují ti, kdo se netouží účastnit cesty k další hlubší integraci. Jak se měří za stejné věci dvojím metrem. A jak se vyhrožuje svévolným porušováním unijních pravidel těm, kdo odmítají sdílet představy, kterým se svévolně říká solidarita.
Země Evropské unie, které odmítají projevit solidaritu s ostatními členy EU, by mohly být vyloučeny z schengenského prostoru a odříznuty od strukturálních fondů. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na čtvrteční neformální summit v Salcburku, kde část zemí nechtěla podpořit posílení evropské pohraniční agentury Frontex. „Evropa není menu, ze kterého si můžete vybírat,“ prohlásil Macron podle agentury AFP.
Zavedení společného elektronického systému, který by měl zlepšit kontroly občanů třetích zemí na vnějších hranicích takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, ve středu na svém plenárním zasedání ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu. Takzvaný systém vstupu a výstupu (EES) by měl usnadnit i kontrolu dodržování povolené délky pobytu cizinců v EU.
Britští pasažéři se musejí na některých evropských letištích připravit na hodiny strávené ve frontách a na následné pozdější odlety. Občané ze zemí mimo schengenský prostor jsou totiž od března podrobováni přísnějším bezpečnostním kontrolám a některá letiště nemají dostatečné personální kapacity. Mezi nejvíce zasažená letiště patří ta v turistických destinacích, jako je Madrid, Lisabon a Palma de Mallorca, ale také amsterodamské letiště Schiphol či pařížské Orly, píše britský deník The Guardian.
Expert na otázky vnitřní bezpečnosti německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Schuster v souvislosti s posílením ostrahy hranic kvůli nedávnému hamburskému summitu skupiny předních světových ekonomik (G20) kritizoval Česko a Polsko za zanedbávání dohodnutého pátrání v blízkosti hranic.
Mezi Ukrajinou a zeměmi schengenského prostoru začal v neděli platit bezvízový styk. Do Polska, Maďarska, České republiky, Itálie, Německa či na Slovensko tak už vycestovaly stovky Ukrajinců, informuje list Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Petro Porošenko při této příležitosti slavil na slovensko-ukrajinské hranici se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou.
Ukončit hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru volného pohybu zatím podle německého ministerstva vnitra nepřipadá v úvahu. Zda to bude možné za šest měsíců, jak v úterý doporučila Evropská komise, to se podle mluvčího ministerstva Johannese Dimrotha teprve uvidí.
Evropská komise v úterý doporučila pěti zemím, aby nejpozději do šesti měsíců ukončily kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru volného pohybu zavedené v souvislosti s migrační krizí v roce 2015. Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Komise zároveň vyzvala k zavedení „alternativních opatření“, která by zajistila zachování úrovně bezpečnosti v EU.
Evropská komise se v sobotu na summitu evropských zemí dohodla se Slovinskem a Chorvatskem na uvolnění režimu kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru. Přísnější opatření, která vyžadují kontrolu porovnávání údajů všech občanů EU překračujících hranici s daty v některých databázích, byla zavedena začátkem dubna.
Mezi Gruzií a zeměmi schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic začal v úterý platit bezvízový styk. Jako jeden z prvních ho využije premiér Giorgi Kvirikašvili, který spolu s dalšími členy vlády zamířil na jednání do Atén a do Bruselu.
Evropská unie zpřísní kontroly na svých vnějších hranicích. V reakci na nedávné teroristické útoky v Evropě se na tom ve středu shodli zástupci osmadvaceti členských zemí a Evropského parlamentu. Systematické kontroly se budou týkat i občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků.
Švédsko a Norsko prodloužily do února 2017 pohraniční kontroly, které byly zavedeny s cílem omezit počet migrantů vstupujících na jejich území. Švédská vláda přijala rozhodnutí o zachování kontrol až do 11. února příštího roku poté, co země EU v pátek potvrdily říjnový návrh Evropské komise právně umožňující prodloužení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru až o čtvrt roku.
Rozpačité reakce sklízí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kvůli záměru vytvořit evropskou armádu. Obranu Schengenu by mohly podle lidovců stejně dobře zajišťovat jednotky složené z národních armád.
Tuto neděli se německá kancléřka Angela Merkelová chystá do Turecka na summit OSN o humanitární pomoci. Už dva měsíce platí její dohoda s tureckým prezidentem Erdoganem.
Pokud nejste zrovna příjemce evropských dotací, student na Erasmu či investiční bankéř, co je pro vás nejhmatatelnějším přínosem evropské integrace? Pravděpodobně volný pohyb přes hranice.
