Schengenský prostor slaví 40 let od svého vzniku. Podle některých se ale rozpadá před očima, velká část zemí se totiž znovu uchyluje ke kontrolám na hranicích. Ty se začaly masivně praktikovat v roce 2020 v souvislosti s covidovou pandemií, některé země na to pak navázaly kvůli nárůstu ilegální migrace. Postavení schengenského prostoru má upevnit nová Schengenská deklarace.

Přesně před 40 lety, 14. června 1985, byla poblíž lucemburské obce Schengen podepsána dohoda mezi Belgií, Německem, Lucemburskem, Francií a Nizozemskem o postupném zrušení kontrol na svých společných hranicích. K této dohodě se postupem času přidaly i další evropské země a v současné době je součástí schengenského prostoru 29 evropských zemí.

K červnu 2025 oznámilo 11 z těchto 29 zemí své plány na znovuzavedení hraničních kontrol. Kontroly na hranicích prosazují i velikáni, jako je Německo, Francie nebo Itálie. „Schengen se rozpadá před našima očima,“ cituje web Politico španělského europoslance Juana Fernanda Lópeze Aguilara. Podle něj se od covidové pandemie situace na hranicích výrazně zhoršila. „V rámci svých plánů na řešení migračních problémů začaly země příliš často využívat vnitřní kontroly,“ uvedl.

Právě migrace je hlavním důvodem, proč některé země o kontrolách na hranicích rozhodly. Kromě Německa ji jako hlavní důvod pro znovuzavedení kontrol uvedly také Slovinsko, Itálie, Rakousko, Nizozemsko, Francie a Bulharsko. Německo má kontroly na hranicích vůbec nejpřísnější, své hranice s Rakouskem kontroluje již od roku 2015. V roce 2023 pak zahájilo kontroly i na hranicích s Českem, Polskem, Švýcarskem a od roku 2024 přibyla ostraha hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt pak na počátku května oznámil další zpřísnění režimu.

Středoevropští lídři tyto kontroly příliš nevítají, za nepřijatelné je označil například polský premiér Donald Tusk, český ministr vnitra Vít Rakušan pak požadoval, aby Německo omezilo dopad těchto kontrol na přeshraniční cestování, uvádí web Politico.

Upevnění Schengenu

U příležitosti výročí podpisu smlouvy se unijní ministři shodli na společné Schengenské deklaraci, která má upevnit postavení schengenského prostoru. Třístránkový dokument zdůrazňuje důležitost schengenského prostoru a vyjmenovává, na co by se měly členské státy zaměřit do budoucnosti. Jde zejména o investice do inovací a nových technologií, odpovídající financování, ale i o účinnou vízovou politiku, správu hranic a spolupráci se třetími zeměmi v oblasti navracení neúspěšných žadatelů o azyl v Evropské unii. V dokumentu se rovněž hovoří o společném a koordinovaném řešení problémů, kterým Schengen čelí.

Dokument rovněž zdůrazňuje, že to musí být EU, kdo rozhoduje o tom, kdo může vstoupit do Evropy a nikoli pašeráci a obchodníci s lidmi. Právě ochrana vnějších hranic EU podle deklarace přispívá k bezpečnosti celého schengenského prostoru.

„Považuji Schengen jako něco, co vytváří konkrétní hodnotu, kterou vidí každý občan EU,“ uvedl na oslavách 40 let schengenského prostoru český ministr vnitra Vít Rakušan, který Českou republiku na těchto oslavách zastupuje. Jakékoli dlouhodobé omezení tohoto výdobytku je podle něj cesta špatným směrem. „Apelujeme na to, aby se dělala taková opatření, která jsou přiměřená momentálnímu riziku,“ doplnil Rakušan. „Chápu vnitřní politiku jednotlivých zemí, ale pokud chceme Schengen udržet naživu a já to považuji za nezbytnost, tak musíme zabránit tomu, aby ilegální migrace přecházela přes vnější hranice,“ dodal.

Česká republika se stala součástí Schengenu v prosinci 2007. Jeho součástí je 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Členy schengenského prostoru nejsou z EU Kypr a Irsko, které se na schengenském prostoru podílí částečně, dále ale provádí kontroly na hranicích.