Domovní zvonek spustil, zrovna když se Elizabeth Kinneyová koupala. Ženský hlas ode dveří zavolal její jméno. Asi sestra, rozhodla se Elizabeth nevylézat z vody. Pokud aspoň rámcově sledujete britský volný pád od demokracie k tyranii, tušíte správně. Sestra to nebyla. Do koupelny se nahrnulo jedenáct policistů, kteří se předtím iniciativně sami vpustili dovnitř do domu. Deset mužů, jedna žena.

Jenže milá známá obsah jejich soukromé konverzace předala policii s tím, že se jedná o zločin z nenávisti, protože napadená žena použila také slovo „buzna“. S takovými přáteli nepotřebujete nepřátele. Není to poprvé, kdy britská policie zasáhla proti domnělé „hate speech“ na základě obsahu, který vůbec nebyl určen pro veřejnost.

V listopadu bylo přiznáno 20 tisíc liber odškodného za nespravedlivé zatčení pro manželský pár, který v privátní whatsappové skupině kritizoval postup školy jejich dcery ve výběru nového ředitele. V cele strávili jedenáct hodin kvůli „podezření z šíření škodlivých sdělení“. Zatčení bylo podobně impresivní, statečných obránců zákona bylo tentokrát sice jen šest, zato akci provedli před očima tříletého dítěte.

Vůbec ochota tamních policistů účastnit se takových habaďůr dokládá buď, že vynaložené miliony liber na různé převýchovné DEI programy opravdu fungují – nebo že v každém konstáblovi, navzdory staleté demokratické tradici a tradiční britské slušnosti, dřímá normalizační příslušník.

Svoboda slova v Británii nyní reálně platí pro novináře z titulu jejich profese – ne že by to většinově využívali –, ale běžní lidé žijí pod neustálou hrozbou toho, že budou zatčeni, zničeni, že ztratí zaměstnání a jméno, pokud vyjádří názor, kterým se někdo bude nebo může cítit dotčen.

Starmerův aparát neumí nebo nechce hlídat hranice (za 19 měsíců jeho vlády se do Británie vecpalo dalších 65 tisíc nelegálních migrantů), a tak si aspoň došlápne na konverzaci. Mimořádně vlivné kritičce masové imigrace (a také šílené evropské zemědělské politiky), nizozemské občance Evě Vlaardingerbroekové tak britské úřady po kritice Starmera zrušily elektronickou cestovní autorizaci nutnou pro vstup, neboť „její přítomnost v zemi není považována za veřejné blaho“. Samozřejmě Vlaardingerbroeková měla být mazanější a připlout přes kanál na lodičce s partou veselých Afričanů než papíry řešit oficiálně. To už by byla dávno v teple na hotelu, doslova za vodou.

Británie nevzkvétá. V roce 2025 se z Británie odstěhovalo šestnáct a půl tisíce milionářů, to je největší únik bohatství v historii. Třetina Britů s majetkem vyšším než pět milionů liber vážně přemýšlí o změně daňové rezidence. Jedenáct milionů lidí v produktivním věku zůstává dlouhodobě bez práce, také kvůli „duševnímu zdraví“ nebo „stresu“.

Spojené arabské emiráty přestaly posílat své studenty do Británie, aby se mladí muslimové neradikalizovali na britských univerzitách. Británie reálně znovuzavedla zločin blasfemie a možnost infanticidy. Roste kriminalita, násilná i ta drobná. V Khanově Londýně je někomu co pět minut vytržen mobil z ruky – specialisté jezdí na motorkách a jsou rychlejší než blesk. Kamery jsou všudypřítomné, ale policie krádeže mobilů rutinně odloží do dvou dnů a pachatele nehledá. Potřebuje napřít síly na zatýkání žen ve vaně.