Tag: cenzura

Články k tagu

Trump odstoupil od Pařížské dohody o klimatu. Zrušil desítky Bidenových výnosů

Nový americký prezident Donald Trump několik hodin po složení přísahy podepsal své první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Staronový prezident potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a pak do davu v hledišti házel pera, kterými dokumenty podepisoval.

Budeme ostrovem neocenzury

Evropská komise má problém. Snaží se regulovat výměnu zpráv a debaty na sítích, ale platformy náhle vypovídají spolupráci. Po Facebooku a Instagramu – a předtím samozřejmě Twitteru – teď následuje Google. Přitom Google byl i mezi IT giganty velmi svazácký, existuje například skrytou kamerou natočené vyjádření manažerky firmy Jen Gennaiové z roku 2019, jak u prezidentských voleb konaných další rok zabránit „příští situaci Trump“. A teď z Googlu píší Evropské komisi, že nebudou používat fact-checkery.

Zuckerbergova zpověď: „Cenzura na Facebooku byla jako z 1984. Bidenovi lidé nás nutili mazat pravdu“

Zakladatel Facebooku a šéf společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg v podcastu Joea Rogana nebývale otevřeně popisoval tlaky, kterým měl dosud čelit a jež nakonec vedly k zásadním změnám v politice jeho sociálních sítí, píše hollywoodský magazín Variety. „Bylo to jako z (románu) 1984. Bidenova administrativa nás nutila mazat pravdivé informace o vakcínách (za covidu) a jejich vedlejších účincích. Nechtěl jsem být ten, kdo rozhoduje o pravdě pro miliardu uživatelů.

Společnost pro ochranu svobody slova se zastala radního RRTV, který je pro regulaci videoobsahu

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov se ocitl pod tlakem kvůli diskuzím o regulaci a registraci influencerů, když na sociálních sítích hájil stanovisko rady. Téma vyvolalo širokou veřejnou debatu poté, co RRTV oznámila povinnost influencerů a youtuberů registrovat se podle zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Za Petrova, který podle svých slov dospěl k závěru, že nějaká míra regulace být má, se paradoxně postavila Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP)

Cenzuro, tvé jméno je RRTV

Velkou módou se v určitých kruzích stalo mluvit o svobodě slova. Připomíná to beránka z pohádky, který bezdůvodně křičel: Vlk, vlk, až ho lidé přestali brát vážně. Když se pak zjevil, už mu na pomoc nepřišli. Tak vypadá dnešní reakce na iniciativu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Před několika měsíci začaly chodit různým médiím, ale i běžným tvůrcům a influencerům z internetu výzvy „velké rady“. Obsahovaly sdělení, že se musí u tohoto orgánu povinně registrovat. Následně se RRTV stane „dozorovým orgánem“, jak se praví v tiskové zprávě tohoto úřadu.

Cenu za svobodu projevu získali imunologové, Institut Václava Klause, či Petr Drulák

Společnost pro obranu svobody projevu poprvé ocenila instituce a osobnosti, které se podle názoru poroty dlouhodobě staví na podporu svobody projevu. Porota v čele s Vadimem Petrovem ocenila například Institut Václava Klause či Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SIMS), ale i projekt Echo24. Mezi jednotlivci získali ocenění například Cecílie Jílková či Oldřich Kužílek.

King, Vonnegut či Orwell. Školní knihovny na Floridě odstraňují stovky knih se sexuální tematikou

Školní knihovny na Floridě odstraňují stovky knih, včetně románů od Stephena Kinga, Kurta Vonneguta nebo George Orwella. Podle zprávy Ministerstva školství Floridy pro školní rok 2023 až 2024 byly ze školních polic odstraněny klasiky jako Jatka č. 5 Kurta Vonneguta, Modrooká Toni Morrison nebo knihy s LGBTQ tematikou jako All Boys Aren’t Blue od George M. Johnsona. Podle změn v zákonech nyní mohou rodiče a obyvatelé státu snadněji napadnout obsah školních knihoven, upozorňuje NBC News.

Zásadní slovo filozofa. „Bělohradskiánský obrat“

Prožíváme nekonečnou honbu za dezinformacemi. Ty nám totiž rozkládají tu naši liberální demokracii. Honbu na jednotlivé jejich exemply, na jejich množírny, ale hlavně na jejich definici. Když ta bude vágní, jako je dosud, nebudeme moci na ni vypustit psy státní moci – cenzuru a trestní postihy. Ušijme aspoň přibližně přesné skutkové podstaty trestných činů. Nasadili jsme na to štrikování další úředníky na sám Hrad.

Rusko investuje 60 miliard rublů do cenzury na internetu

Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard korun) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.

Programátor proti policii

Město Sankt Petěrburg, v minulosti také Petrohrad a Leningrad, mělo v Rusku vždycky trochu výjimečné postavení. Leží u moře, nedaleko od Helsinek, Tallinnu a Stockholmu, a kontakt se západními cizinci je tu mnohem intenzivnější než jinde. Koncentrují se tu vědy a umění, s nimi i nezávisle uvažující osobnosti. Ačkoli zde sídlil car, zdejší obyvatelé mu nikdy nebyli oddáni na život a na smrt a nesouhlas s vládní politikou je tu součástí městské DNA. Tady začaly vzpoury, které ukončily samoděržaví a o něco později smetly prozatímní vládu Kerenského. Tady demonstrovali mladí lidé a jejich matky proti válce v Afghánistánu.

Koho zavřeme příště?

Bouři vzbudilo o předminulém víkendu zatčení Pavla Durova na letišti u Paříže. Durov je zakladatelem a výlučným majitelem velké sociální sítě Telegram, která přerostla území bývalého Sovětského svazu a dnes se pyšní 900 miliony uživatelů po celém světě. Francouzská policie Durova viní z toho, že na Telegramu umožňuje kriminální činnost, jako jsou obchod s drogami nebo dětská pornografie. Mnoho lidí, například Elon Musk, naopak zásah proti Durovovi považuje za bezprecedentní útok na svobodu projevu. Téma pro Salon Echa.

Muskův Starlink odmítl zablokovat síť X v Brazílii, nařízení soudu navzdory

Společnost Starlink amerického podnikatele Elona Muska oznámila, že nesplní nařízení brazilského soudce pozastavit v této jihoamerické zemi fungování sociální sítě X. Požaduje odblokování svých účtů. Informoval o tom v neděli místní zpravodajský portál G1 s odvoláním na brazilského telekomunikačního regulátora (Anatel).

Bílý dům na nás za Bidena tlačil, abychom cenzurovali obsah o covidu, prohásil Zuckerberg

Mark Zuckerberg, šéf a zakladatel americké technologické společnosti Meta Platforms, která vlastní a provozuje sociální sítě Facebook a Instagram (a WhatsApp), ve svém v pondělí zveřejněném dopise předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů Jimu Jordanovi přiznal, že Facebook a Instagram udělaly chybu, když během pandemie cenzurovaly některé příspěvky o covidu. Prý na týmy jeho sítí tlačila tehdejší Bidenova prezidentská administrativa.

„Zuckerberg nebude zatčen, protože cenzuruje.“ Musk komentuje vazbu šéfa Telegramu

Šéf korporace Meta Mark Zuckerberg na rozdíl od spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova nebude zadržen, protože spolupracuje s úřady jiných zemí a cenzuruje obsah na své platformě, napsal majitel sociální sítě X Elon Musk v souvislosti se zadržením Durova ve Francii. „Zuck nebude zadržen, protože cenzuruje svobodu projevu a poskytuje zahraničním úřadům prostor pro přístup k datům,“ napsal Musk na X. Podle Muska jeho hlavní konkurent Zuckerberg „podlehl tlaku cenzury“.

Chcete se zastávat Rusa, vy dezoláti?

Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, sedí ve francouzské cele. Sebrala jej tajná služba na letišti Le Bourget, když přiletěl do své adoptované vlasti (má francouzské občanství) svým soukromým letadlem. Durov je původem Rus, ale většinu času trávil v Dubaji, kde pro něj asi bylo bezpečněji. Je totiž autorem a správcem velké šifrované sítě – a to je v moderním světě mnohem nebezpečnější řemeslo než obchodovat s dynamitem. Ačkoli ústavy všech možných demokratických a liberálních států obsahují klauzule o nedotknutelnosti privátní komunikace.

Ohrožujete svobodu projevu, píší signatáři v dopise eurokomisaři Bretonovi

Představitelé několika institucí, které se zabývají svobodou projevu, obviňují eurokomisaře Thierryho Bretona ze zneužití nařízení Evropské unie o digitálních službách a z ohrožení svobody slova. Ve středu mu zaslali dopis, ve kterém mu dávají za vinu, že minulý týden před debatou Elona Muska a amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na síti X dopisem vyhrožoval Muskovi.

Sociální síť X uzavírá kanceláře v Brazílii. Musk nechtěl přistoupit na cenzuru obsahu

Sociální síť X ruší kanceláře v Brazílii kvůli právním hrozbám ze strany brazilského soudce Alexandra de Moraese. Podle sobotního vyjádření společnosti byli manažeři „nuceni učinit toto rozhodnutí“ poté, co de Moraes pohrozil zatčením právního zástupce sociální sítě. Brazilská vláda totiž některý zveřejněný obsah považovala za problematický a požadovala jeho stáhnutí. O zprávě informují Fox News. Kancelář X pro řešení mezinárodních záležitostí vydala k situaci vyjádření na síti X.

„Dosti rizikové.“ Muskova síť X hodnotí a boduje uživatele podle jejich reputace, ukázalo se u soudu

V nedávném rozhodnutí amsterdamského soudu do centra pozornosti dostala sociální síť X (dříve Twitter) miliardáře Elona Muska, a to kvůli praktikám, které soud označil za nevhodné a nesouladné s pravidly GDPR. Případ se týká novináře, jehož účet byl bez jeho vědomí takzvaně shadowbanován kvůli příspěvku obsahujícímu slovo „dětská pornografie“.

Časopis Compact smí vycházet, rozhodl soud v Lipsku. Ministryni vadilo „duchovní žhářství“

Německý Spolkový správní soud v Lipku ve zrychleném řízení předběžně zrušil zákaz vydávání magazínu Compact. V polovině minulého měsíce zákaz vydala německá sociálnědemokratická (SPD) ministryně vnitra Nancy Faeserová s odůvodněním, že list je "centrální hlásnou troubou pravicově extremistické scény". Magazín nyní může za určitých podmínek opět vycházet, a to až do konečného rozhodnutí o jeho případném zákazu v hlavním řízení. Soud ale vyjádřil pochybnosti především nad přiměřeností zákazu.

Evropská komise uděluje prokurátorskou výstrahu

Plukovník Otakar Foltýn z Úřadu vlády ČR odmítá, že by byl cenzor. Ale jak si šlo přečíst před dvěma měsíci v rozhovoru s ním pro Echo, nějaké ty cenzurní nástroje vítá, ač je sám v ruce nedrží. Vítá unijní nařízení o digitálních službách, známé pod anglickou zkratkou DSA, vytýká mu jen, že je málo tvrdé. Tak se podívejme, jaké tento údajně bezzubý nástroj dává sebevědomí mocným lidem se sklony zavádět předběžnou cenzuru. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton teď zaslal otevřený dopis majiteli sítě X Elonu Muskovi.

Ukaž, co posíláš přátelům, jinak přijde zákaz. Šmírování v soukromých zprávách je v EU opět na stole

Dejte nám souhlas se sledováním vašich online konverzací, jinak vám zakážeme posílat fotky. Zhruba tak vypadal poslední „kompromisní“ návrh, s kterým přišlo belgické předsednictví Rady EU. Ten byl už druhým pokusem o prosazení nařízení o ochraně dětí proti sexuálnímu zneužívání na internetu, který nakonec zastavily členské státy. Ani tím však není snaze prolomit šifrované konverzace konec, návrh se znovu vrátí k jednání za nynějšího předsednictví Maďarska.

Musk: Brusel nám nabízel tajnou dohodu: X bude tiše cenzurovat a EK nebude pokutovat. Řekli jsme NE

„Evropská komise nám nabídla nezákonnou tajnou dohodu: pokud budeme v tichosti cenzurovat projevy a nikomu to neřekneme, nebudou nás pokutovat.“ Takto se Elon Musk dnes vyjádřil k údajné nabídce EK, kterou podle něj ostatní velké platformy,kromě jeho sítě X přijaly. Tato nabídka má souviset s kroky, které EK momentálně podniká v rámci nově zavedeného nařízení Digital Services Act (DSA), které má za cíl regulovat a cenzurovat právě především činnost různých online zprostředkovatelů a platforem.

„Cenzurují mě,“ kritizoval moderátor včera vedení TV Markíza, dnes už nemá svůj pořad

Nejsledovanější slovenská televize Markíza oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Zdůvodnila to zneužitím vysílacího času moderátorem. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Podle Kovačiče, kterého se mezitím zastaly desítky kolegů, mu televize v pondělí oznámila, že pořad končí. Redaktoři Markízysi už několik měsíců stěžují na zásahy do své práce.

Neuvědomujeme si, jak je svoboda slova ohrožena

Do Prahy přijel koncem března zakladatel britské Unie pro svobodu projevu Toby Young. Pozvala ho česká Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) na spuštění prvního ročníku své ceny. Nominace kandidátů – jak hrdinů svobody slova, tak novodobých cenzorů – je otevřena veřejnosti on-line, vítěze i „vítěze“ pak vybere porota složená z několika veřejně známých osobností. Návštěva se časově strefila do kauzy Albatros, v níž stejnojmenné nakladatelství upustilo od vydání českého překladu knihy Nevratné poškození od americké autorky Abigail Shrierové.

„Faktická cenzura obsahu.“ Přelomový rozsudek, který cupuje blokování dezinformačních webů

Po invazi Ruska na Ukrajinu vyzvala česká vláda k zablokování takzvaných dezinformačních webů. Podle nedávného konstatování Městského soudu v Praze bylo ovšem pozastavení přístupu nezákonné. Poskytovatelé internetových služeb totiž neměli vyslechnout špatně a vágně formulované žádosti státu a poškozené weby tak mají pravděpodobně šanci na odškodné. Deník Echo24 nyní přináší plné znění zásadního rozsudku.

Cenzurní smyčka

Na tomto místě by se mohla objevovat občasná rubrika: Jaký zase nápad přišel z EU, my ho s bídou stačíme vzít na vědomí, ale na odpor se nezmůžeme. Tentokrát jde o EMFA, Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. EMFA byla přijata předminulý týden Evropským parlamentem, a protože předtím už prošla Coreperem, tedy Výborem stálých zástupců členských zemí, zbývá už jen aklamační souhlas Rady ministrů, v tomto případě ministrů školství. Akt o svobodě sdělovacích prostředků je doplňkem dosti nebezpečné DSA, Nařízení o digitálních službách, které je účinné od února a které vyhrožuje provozovatelům velkých internetových platforem.

Nová definice nenávisti: policie vyšetří i zesměšnění a urážky. „Stát se dostane až do domácnosti“

Skotsko došlo demokraticky k progresivní antiutopii, jako vystřižené z románu George Orwella. I takové hlasy se ozývají poté, co má v pondělí vejít v platnost nový zákon o zločinech z nenávisti (The Hate and Public Order Scotland) Act). Ten nově výrazně rozšiřuje množství kritérií, na jejichž základě může být člověk vyšetřován policií. Mezi nová kritéria patří věk, postižení, sexuální orientace, či genderová identita. Zákon kriminalizuje rozpoutávání nenávisti vůči někomu, kdo takové charakteristiky vykazuje.

Rajchlova strana PRO varuje před cenzurou. YouTube jí zablokoval obsah

Den před plánovanou demonstrací na Václavském náměstí byl straně PRO Jindřicha Rajchla zablokován kanál na stránkách YouTube. Strana to s obrazovou dokumentací uvedla na sociální síti Facebook. Demonstrací se chce vymezit proti vládě Petra Fialy (ODS). Krok ze strany YouTube označil Jindřich Rajchl na svém Facebooku za cenzuru a vyzval své příznivce, aby přišli na demonstraci „promluvit, dokud ještě můžou“. Redakce zjišťuje vyjádření majitele YouTube, kterou je společnost Google.

Filmy s Jamesem Bondem mohou „urazit a pohoršit“ moderní diváky

Britský filmový institut v Londýně uspořádal filmovou přehlídku slavného skladatele Johna Barryho, kde představil několik ikonických snímků z 60. a 70. let, včetně bondovek jako Žiješ jenom dvakrát nebo Goldfinger. Institut opatřil filmy varováním, které upozorňuje na zastaralý jazyk či stereotypní obrazy, které „dnes mohou způsobit pohoršení“ a mohou „urazit“ moderní diváky, píše deník The Telegraph. Barry složil hudbu také k filmu Půlnoční kovboj, Vzpomínky na Afriku nebo ke starším snímkům s agentem 007.

Krize v polské televizi. Poslanci PiS obsadili ve sporu o nezávislost redakci, chtějí držet hlídky

Dolní komora polského parlamentu schválila v úterý pozdě večer usnesení vyzývající k obnovení nestrannosti veřejnoprávních médií. Poslanci nově opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) hlasování bojkotovali a shromáždili se v budovách veřejnoprávní televize TVP. Informovala o tom v noci na středu polská média. Nová vláda slíbila reformovat média, která se podle kritiků za vládnutí PiS dostala pod politický vliv této strany a kanál TVP Info se stal hlásnou troubou vládní propagandy, napsala televize TVN 24 na svém webu.