Tag: názorová svoboda

Články k tagu

Evropská komise „agresivně“ cenzuruje obsah na internetu, uvádí nejnovější zpráva americké Sněmovny

Nová zpráva Justičního výboru americké Sněmovny reprezentantů „odhaluje desetiletou kampaň Evropské komise za cenzuru amerických projevů“. Píše se to v textu k této zprávě na stránkách výboru. Již v samotném názvu zprávy se dokonce hovoří o „cenzuře globálního internetu“ ze strany komise vedené Ursulou von der Leyenovou. Komise podle zprávy především tlačila sociální sítě, „aby cenzurovaly agresivněji“ obsah například o Covidu-19 či masové migraci.

Bouřková mračna nad Atlantikem

Když na začátku prosince oznámila Evropská komise, že uvalí na sociální síť X pokutu ve výši 120 milionů eur, mohlo se na první pohled zdát, že nejde o nic zásadního či mimořádného. EU je ostatně uvyklá pokutovat americké technologické firmy s vyloženým gustem a představuje to pro ni i nemalý zdroj finančních prostředků – je smutnou vizitkou pro starý kontinent, že podle odhadů za rok 2024 dokonce penále zaplacená společnostmi ze zámoří převyšovala objem peněz, který v souhrnu odvedl na daních atrofovaný technologický sektor v Evropě jako celek.

„Buďte příště opatrnější a nebudete mít žádné problémy.“ Bylo to zastrašování, popsal policejní razii Bolz

Komentátor německého listu Die Welt a expert na media Norbert Bolz se v deníku Bild v sobotu vyjádřil k policejní domovní prohlídce kvůli jeho starému satirickému tweetu. Podle něj nešlo ve skutečnosti o vyšetřování, ale o způsob jak ho zastrašit a demonstrovat státní moc. Policejní razie čtyř policistů trvala 50 minut.

Nazíráme na lidi jako na idioty

„Nenávist je nenávist – nikdo by jí neměl být vystaven,“ prohlásila před časem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Boj s nenávistí se v Evropě rozmáhá, ale kritici upozorňují na to, že postihy jsou jednak neúčinné a jednak ohrožují svobodu slova. O tématu jsme hovořili s Natalií Alkiviadou, přední odbornicí na nenávistné projevy, která mimo jiné upozorňuje na často přehlíženou roli Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).

„Děsivé.“ Německá policie vtrhla ráno do domu komentátora deníku Welt kvůli jeho příspěvku na síti X

Německá policie ve čtvrtek ráno provedla domovní prohlídku u mediálního teoretika a komentátora deníku Die Welt Norberta Bolze. Důvodem byl Bolzův ironický komentář v příspěvku na síti X, kde komentoval článek listu Die Tageszeitung (taz). Vedení deníku se proti zásahu policie ohradilo, píše německý list Bild. "Despotická realita, kterou jsem v posledních letech vždy jen popisoval, mě dohnala – děsivé,“ komentoval Bolz osobní zkušenost s policejní razií kvůli názorům, což bylo dosud známé v Evropě v podstatě jen v Británii.

Donald Trump vrací úder

Pokud by politická kariéra současného amerického prezidenta byla filmovou trilogií, jeho návrat do Bílého domu by mohl nést název „Donald Trump vrací úder“. Trump se nijak netajil tím, že „zaklekne“ na všechny, kteří šli proti němu. A na listině jeho nepřátel jsou moderátoři večerních talkshow dost vysoko. Takzvané „late night show“ byly po desetiletí americkou kulturní institucí a doslova tiskárnami na peníze. Johnny Carson, král tohoto žánru od 60. až do 90. let, přitahoval k obrazovkám každý večer až deset milionů diváků. Jejich hlavním úkolem v těch dobách bylo především bavit, Carson se důsledně vyhýbal politickým tématům.

Mučedník motorismu

Stala se strašná věc. Někoho vyhodili z kapely. Za názor! Týká se to nás všech, protože je to jen další ilustrace... něčeho. Asi tušíte, nač narážím. Oto Klempíř, politický marketér, textař a jeden z vokalistů skupiny J.A.R., dostal padáka z kapely, když se jeho spoluhráči dozvěděli, že se stal volební lídrem Motoristů v Plzeňském kraji. Došlo tím mimo jiné k pověstnému rozpoutání diskuse. J.A.R. jsou docela populární kapela, do těch debat se ale pustili i lidé, kterým je populární hudba spíš volná, situace to zjevně vyžaduje. Jde o hodně.

„Cenzura není svoboda.“ Americké ministerstvo zahraničí neoklame „orwellovská rétorika“ EU

Spojené státy ostře zkritizovaly legislativu Evropské unie týkající se tzv. regulace obsahu na internetu, zejména tzv. Akt o digitálních službách (DSA). Americké ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření jednoznačně označilo evropský přístup za formu cenzury, která má chránit politické elity, nikoli občany, píše server Politico. „Tato orwellovská rétorika neoklame Spojené státy,“ uvedlo ministerstvo zahraničí na sociálních sítích.

Fico se obořil na Merze: „Jediný povinný názor je nebezpečný stejně jako třetí světová“

Slovenský premiér Robert Fico považuje za nepřijatelné výroky německého kancléře Friedricha Merze o možném přitvrzení v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. Fico to řekl novinářům během návštěvy Arménie a o svém postoji informoval (od 05:48) na facebooku.

Mluvit o cenzuře je pitomost, říká Foltýn. Názory jsou ostrakizovány, míní Zahradil

Hovořit v České republice o cenzuře je bohapustá pitomost, ale mám právo říci, že mi je schvalování zvěrstev, které dělá režim Vladimira Putina, odporné. V pořadu Echo Prime Time to uvedl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Bývalý člen ODS a dlouholetý europoslanec Jan Zahradil reagoval s tím, že cenzura, jaká byla v Československu za minulého režimu, tady není, ale řada legitimních názorů je podle něj ostrakizována.

Čeho se bojí Češi. Polovina manipulace voleb Fialovou vládou, 42 % nechce říct svůj názor nahlas

Ministerstvo vnitra si na počátku letošního roku nechalo zpracovat průzkum, který by zjišťoval, čeho se Češi obávají a v co věří. Z výzkumu, jehož výsledky resort zveřejnil v minulých dnech, překvapivě vyplývá, že lidé mají obavy o svobodu slova, manipulace voleb i celkovou důvěryhodnost demokratických institucí. Až 78 procent lidí se podle šetření domnívá, že volby mohou být negativně ovlivněny sociálními sítěmi.

Co je svoboda řeči?

Americký historik literatury Stanley Fish nazval jednu ze svých nejvlivnějších knih There’s No Such Thing as Free Speech (Nic takového jako svoboda řeči neexistuje). Každý slovní projev vždy patří do nějakého politického kontextu, je „pod napětím“, k něčemu podněcuje, naráží na odpor. Předpokladem srozumitelné řeči jsou zamlčené stipulativní definice, které stanovují, co budeme v dialogu považovat za samozřejmé. V proslulém spise na obranu svobody řeči Johna Miltona Areopagitika (1644) najdeme tuto pasáž: „Jistě chápete, že když mluvím o toleranci a svobodě projevu, nemám na mysli katolíky. Ty totiž musíme vyhladit.“

„Éra ne nepodobná normalizačnímu socialismu.“ Svoboda slova je ohrožena, tvrdil Okamura

Svoboda slova je v západním světě ohrožena, řekl ve Sněmovně předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura při středečním jednání o policejní žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání za kontroverzní plakáty z loňské volební kampaně. Poslanci hnutí umístili před řečniště transparent s nápisem „Neodvolám“. Do debaty se hlásilo 14 zákonodárců výhradně z SPD, jednací sál byl prakticky prázdný.

Svoboda projevu jako kladivo na každý hřebík

Asi bychom měli být rádi, že lidé v dalších společenských bublinách začínají objevovat hodnotu svobody projevu. Jenže se taky potvrzuje, že tak jako se každému, kdo má kladivo, jeví každý problém jako hřebík, ani svoboda projevu není tím správným ani jediným analytickým nástrojem pro všechny situace. Vedení České televize chystá Chartu pracovníka ČT, jež mimo jiné zavádí pravidla pro vystupování zaměstnanců na sociálních sítích. A vzbudila excitované reakce.

Ústavní soud odmítl stížnost Čermáka a Tušla: svoboda projevu není absolutní

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Další trestní stíhání jim později vynesla ještě přísnější tresty. ÚS rozhodoval před časem bez veřejného jednání, usnesení ve středu zpřístupnil ve své databázi. Připomněl, že svoboda projevu není absolutní.

Rakušan se zastal kritičky vládního kabinetu: „Nikdo nesmí být stíhán za svůj názor na vládu”

Nikdo v naší zemi nesmí být stíhán za svůj názor na vládu nebo komentář vůči vládě. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s případem ženy, která na sociálních sítích zveřejnila příspěvky s negativním obsahem vůči vládě a byla kvůli tomu pozvána prostějovským magistrátem k podání vysvětlení. Možnost kritizovat vládu je totiž podle Rakušana „stěžejním prvkem demokracie“. O případu opakovaně informoval deník Echo24.

Trump i Fico byli postřeleni kvůli protiválečným názorům, myslí si Orbán

Bývalý americký prezident Donald Trump a slovenský premiér Robert Fico se stali terčem atentátů kvůli svým protiválečným názorům. V rozhovoru poskytnutém maďarské státní rozhlasové stanici Kossuth Rádió to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, informovala agentura Reuters. Orbán také uvedl, že se experti Fidesz podílejí na přípravě volebního programu Donalda Trumpa, a to především v oblasti rodinné politiky a migrace.

Právo na názor bez razítka

Současná vládní „line to take“, řečeno termínem strategických komunikátorů, k tragické střelbě na filozofické fakultě zní: Udělali jsme všechno správně a víc vám bohužel nemůžeme říct, protože informování o případu si vyhradil dozorující státní zástupce. Při absenci přesnějších informací tedy diskuse ponouká k vyjadřování možná zcela zbytečných a nemístných spekulací a sporů mimo mísu.

Nejtěžší je mít názor a chtít něco změnit

Vláda Petra Fialy vznikla jako důsledek boje proti něčemu a zcela nepřekvapivě těžko může prosazovat srozumitelnou konzistentní politiku. Ostatně je to případ i prezidenta Petra Pavla, který byl volen proto, aby nebyl zvolen Andrej Babiš. Nemožnost hlavy státu vystoupit s výročním projevem ke vzniku republiky přesahujícím parametry slohové práce studenta průměrného gymnázia ani s podporou nové sady poradců je další potvrzení, že máme marketingového prezidenta. Pro mnohé zůstává útěchou a omluvou představa, že ten druhý by byl horší. Více zatím nic.

Holá svoboda projevu nestačí

I politický život podléhá módám. Není nutné, aby se nějaký problém přímo vyřešil. Problém islámského terorismu rozhodně není vyřešen, stejně jako problém ilegální migrace do Evropy; počty zadržených naopak v posledních měsících stoupají. Rozhodně nikdo nevyřešil válku na Ukrajině. Ale spotřebitelské chování je neúprosné. Lidé se některých témat prostě přejedí a chtějí něco nového. Boj proti dezinformacím a na něj navázaný boj proti boji proti dezinformacím teď jako by vstupovaly do tohoto stadia. Ne že by organizace zasvěcené tomuto boji vymizely, kola se točí dál.

Voliči levice a zelených nejsou tolerantní k jiným názorům, ukázal průzkum

Nejvíce odmítají názory druhých voliči levice. Vyplývá to z výsledku průzkumu Technické univerzity v Drážďanech. Výzkumníci zkoumali politické názory respondentů a zeptali se jich, jak moc polarizující jsou podle nich pro jejich oponenty témata jako covid či válka na Ukrajině. „Voliči levicových a zelených stran stran se radikálněji vymezují vůči lidem s odlišnými názory než lidé, kteří se řadí spíše k pravicovému pravicovému politickému spektru,“ je jeden ze závěrů obsáhlé studie.

„Politicky korektní James Bond je komický.“ Svoboda slova na Západě je v ohrožení, řekl Rushdie

Indicko-britský spisovatel a autor kontroverzního románu Satanské verše Salman Rushdie poděkoval svým zachráncům, převzal cenu za odvahu a varoval před slábnoucí svobodou slova na Západě. Poprvé od loňského srpna, kdy přežil pokus o atentát, tak romanopisec vystoupil na veřejnosti a nečekaně se zúčastnil galavečera amerického PEN klubu v New Yorku. Spisovatel zde převzal cenu za odvahu, varoval před slábnoucí svobodou slova a kritizoval cenzuru knih Iana Fleminga, Roalda Dahla a Agathy Christie.

Plné zuby názorů

Maďarsko si své zájmy v ukrajinské válce vyhodnotilo po svém. Viktor Orbán a mluvčí jeho režimu v projevech, které posílají do světa, často používají slova, že „Maďarsko je na straně míru“. Působí to jako fráze, kterou nemá cenu snažit se nějak hlouběji vykládat, protože je to prostě jen nosič emocí. Asi jako „buduj vlast, posílíš mír“. Teď ale informují maďarská média, že nový náčelník generálního štábu Gábor Böröndi minulý týden řekl: „Vzpomeňme si na druhou světovou válku, v roce 1939 začala německo-polská válka jako lokální válka, a jaký byl její konec? Tato eskalace nebyla včas podchycena – mohu-li to tak říci – mírovým procesem a vedla k druhé světové válce.“

Svoboda projevu za 787 milionů dolarů

Měl to být mediální soud století, ale publikum si musí nechat zajít chuť. V den, kdy měl spor Fox News a výrobce hlasovacích zařízení Dominion začít, oznámil soudce, že obě strany dosáhly dohody. Vypadá dobře pro Dominion, co se týče finanční částky – 787 milionů, největší v dějinách. A dobře pro Fox, co se týče ostatního – nikdo se nemusí na obrazovce omlouvat. Obě strany měly své důvody. Fox se chtěl vyhnout dlouhému soudu, při němž by ještě vyšlo najevo kdovíco, a hlavně, jak už potvrdil soudce, by byli předvoláváni k veřejné svědecké výpovědi jeho hvězdy z obrazovky a nejvyšší šéfové

Blokovat legitimní část názorového spektra?

Akční plán pro čelení dezinformacím je název vládního dokumentu, jehož podrobnosti na konci prosince unikly do Deníku N a vzbudily pozdvižení mezi lidmi strachujícími se o svobodu projevu. Plán obsahuje především tři známé kontroverzní body. První je zavedení nového trestného činu šíření dezinformací, což podle kritiků hrozí ohrožením svobody slova. Dále je tam nápad rozdělit 100 milionů korun médiím, kritici tvrdí, že to povede k servilnosti ze strany novinářů k vládě.

Svoboda na prodej

Za jedno z největších nebezpečí pro současnou společnost jsou označovány dezinformace. Od Bruselu po Prahu vznikají návrhy na boj s dezinformacemi, ale bojuje se samozřejmě také v Americe. Připravují se různé nové návrhy zákonů nebo nová evropská nařízení, jež mají společnost před nebezpečnými informacemi ochránit a dotačními penězi podporovat vybraný typ médií. Boj s dezinformacemi se stal ideologickým pojmem, politickým nástrojem, který společnost polarizuje stejně jako třeba názory na přístup k nemoci covid.

Názory neohrožují, nebezpečná je manipulace

Když propukl skandál kolem britské konzultační společnosti Cambridge Analytica, pro všechna důležitá média to bylo klíčové téma, které mělo prokazovat sofistikovanou politickou propagandu. V principu šlo o to, jak se využívala osobní data, která uživatelé internetu po sobě zanechávají v podobě digitálních stop, k ovlivnění lidí k nějakému typu politické volby. Nejčastěji se uvádělo referendum o brexitu, tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie, ale služby využívali i republikánští politici v Americe, například Ted Cruz, senátor za stát Texas.

EU proti dezinformacím. „Mám strach ze seznamů nevhodných názorů,“ říká Zahradil

Na pozadí války na Ukrajině byla v Evropském parlamentu odhlasována výzva Evropské komisi, aby se více zaměřila na boj s takzvanými dezinformacemi, zejména ze strany Ruska a Číny. V návrhu, který začal vznikat ve výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE) už dávno před ruskou invazí, jsou ale obsaženy podle některých europoslanců i problematické pasáže, které by mohly zaměřit proti konkrétním názorům a vést k omezení svobody slova na internetu.