Pokud by politická kariéra současného amerického prezidenta byla filmovou trilogií, jeho návrat do Bílého domu by mohl nést název „Donald Trump vrací úder“. Trump se nijak netajil tím, že „zaklekne“ na všechny, kteří šli proti němu. A na listině jeho nepřátel jsou moderátoři večerních talkshow dost vysoko.

Takzvané „late night show“ byly po desetiletí americkou kulturní institucí a doslova tiskárnami na peníze. Johnny Carson, král tohoto žánru od 60. až do 90. let, přitahoval k obrazovkám každý večer až deset milionů diváků. Jejich hlavním úkolem v těch dobách bylo především bavit, Carson se důsledně vyhýbal politickým tématům. Přestože byl v soukromí celkem liberální, odmítal své názory prezentovat na obrazovce. „Jsem v televizi pět večerů v týdnu; neměl bych z toho žádný prospěch a můžu jen ztratit,“ vysvětloval svůj postoj.

Současná generace moderátorů těchto pořadů jde přesně opačným směrem. Ti lidé své liberální názory nijak neskrývají, naopak snad každý večer kritizují Trumpa a republikány. Výjimkami jsou Jimmy Fallon, který se snaží být spíš apolitický, a Greg Gutfeld na Fox News, který je naopak neskrývaným fanouškem Donalda Trumpa.

Když tedy nedávno americké televize oznámily zrušení dvou talkshow, někteří to považovali za důkaz, že podlehly Trumpovu tlaku. V případě show Stephena Colberta na CBS šlo zřejmě o čistě byznysové rozhodnutí. Jeho pořad údajně prodělával přes 40 milionů dolarů ročně. CBS ho také nezrušila okamžitě, nechává ho doběhnout do května 2026.

U pořadu Jimmyho Kimmela je situace složitější. Kimmelovu show televize ABC náhle suspendovala po jeho slovech o vrahovi Charlieho Kirka. „Dosáhli jsme o víkendu nového dna, když se banda MAGA zoufale snažila vykreslit toho kluka, který zavraždil Charlieho Kirka, jako někoho jiného než jednoho z nich,“ prohlásil. Jenže to není pravda. V prvních dnech po zadržení atentátníka Tylera Robinsona se šířily spekulace, že šlo o pravicového radikála, který Kirka zabil, jelikož byl příliš umírněný. Republikáni toto zpochybňovali a tvrdili, že šlo o levičáka. Informace od té doby zveřejněné policií jim daly v zásadě za pravdu. Podle deníku Wall Street Journal vedení televize situaci s Kimmelem řešilo a dospělo k názoru, že jím připravená reakce vše jen zhorší. Kimmel prý znovu plánoval vzít si na paškál trumpistické MAGA hnutí a osočit ho z toho, že jeho slova překroutilo. Pořad tedy televize stáhla. Na první pohled se tak může zdát, že jde o spravedlivý trest pro moderátora, který se dopustil chyby a odmítal se kát. Finanční zájmy také mohly hrát roli. Kimmelova sledovanost byla mizerná – v září 2025 měl průměr 1,1 milionu diváků na díl, zhruba třetinu ve srovnání se zrušeným Colbertem.

V pozadí ale je nepochybně i tlak Trumpovy administrativy. Jednak jsou tu hrozby ze strany společností Sinclair a Nexstar, provozovatelů desítek „přidružených“ stanic ABC. Jsou to lokální stanice, které ale přebírají obsah ABC. Ty oznámily, že Kimmelovu show kvůli jeho slovům přestanou vysílat. Sinclair požaduje, aby se veřejně omluvil a poslal dar Kirkově rodině a jeho organizaci Turning Point USA. To už samo o sobě zavání „cancel culture“, jejímž hlavním praktikujícím byla zatím americká levice, byť lze namítnout, že majitel si může dělat se svými stanicemi, co chce.

Minimálně v případě Nextaru ale nemusí jít jen o spravedlivé rozhořčení nad Kimmelem. Společnost je právě uprostřed procesu převzetí dalšího provozovatele lokálních stanic Tegna. K tomu potřebuje souhlas Federální komise pro komunikace (FCC), jejímž ředitelem je Trumpův člověk Brendan Carr. Ten nijak neskrývá, že chce využít pravomocí komise, tedy hlavně udělování vysílacích licencí, k ovlivnění televizí. „Můžeme to udělat snadným, nebo složitým způsobem,“ řekl v podcastu Bennyho Johnsona. „Tyto společnosti mohou najít způsoby, jak změnit své chování a přijmout opatření, upřímně řečeno, ohledně Kimmela, nebo bude FCC čekat další práce,“ dodal. Podle zákona o vysílání televize mají sloužit „zájmu veřejnosti“. Carr nijak neskrývá, že by toto mohl využít k odebírání licencí, jež podle něho „nejsou posvátné krávy“. „Ať už veřejný zájem znamená cokoli, provozování úzkoprsého stranického cirkusu to rozhodně není,“ pronesl na adresu večerních talkshow na Fox News.

Jimmy Kimmel minimálně dočasně padl, jelikož byl snadným cílem. Dopustil se zjevné chyby a nejspíš velké peníze stanici nepřinášel, pokud vůbec nějaké. Trumpa to ale jen nabudilo. Post, ve kterém oslavil Kimmelovu suspendaci, zakončil výzvou k vyhazovu Jimmyho Fallona a Setha Meyerse, kteří uvádějí talkshow na NBC. Trump také už předtím zažaloval, a nakonec se s nimi mimosoudně vyrovnal, televize ABC a CBS. V srpnu nazval televize ABC a NBC „pažemi Demokratické strany“ a pohrozil odebráním licencí. Pokud by došlo na soud o zjevně politicky motivované odebrání licencí, televize by ho vyhrály. Ale do sporu s vládou se jim moc nechce. Nastává mrazivý efekt, kdy si začínají hlídat, co se u nich říká.

Tento efekt se ale netýká jen velkých televizí. Viceprezident J. D. Vance vyzval, aby lidé schvalující Kirkovu smrt byli nahlašováni zaměstnavatelům, evidentně s cílem, aby byli vyhozeni. Což se také děje – práci ztratili třeba zaměstnanci aerolinek American Airlines nebo obchodu s kancelářskými potřebami Office Depot. Zastánci vyhazovů tvrdí, že nejde o pravicovou verzi cancel culture, jelikož schvalování něčí smrti je přece jenom větší prohřešek než třeba nedostatečné nadšení pro hnutí Black Lives Matter. Ale někteří propuštění se brání, že jejich posty násilí ani Kirkovu smrt neschvalovaly.

Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová dokonce okopírovala argumentaci progresivní levice, když napsala na síť X, že nenávistný projev není chráněn prvním dodatkem ústavy zaručujícím svobodu projevu, což není pravda.

Řada konzervativních komentátorů a intelektuálů, kteří se považují za principiální zastánce svobody slova, kroky Trumpovy administrativy odsoudila. Jenže mezi principiální zastánce svobody slova se současné osazenstvo Bílého domu evidentně samo nepočítá.

Komentář vznikl v pátek. Jen o pár dní později byl Kimmelův pořad obnoven.