Že Velká Británie není žádnou oázou svobody slova, se již tak nějak ví. Lidé jsou tam běžně vyšetřováni, stíháni a zavíráni do vězení za své posty na sociálních sítích. V roce 2023 bylo za „urážlivou online komunikaci“ zatčeno přes 12 tisíc lidí, tedy asi 30 denně. Z toho bylo přes 1100 nakonec i potrestáno. Pravda, ty příspěvky jsou často urážlivé, nevhodné a sprosté. Na liberální demokracii se však jedná o neobvykle drsný režim omezování svobody vyjadřování. A ten se nyní pouze utuží – vše kvůli zákonu o online bezpečnosti.

Ten byl schválen v roce 2023 s bohulibým úmyslem chránit děti před pornografií, stránkami vyzývajícími k sebepoškozování, online šikanou a podobně. Provedení je ale mimořádně nešťastné.

Opravdový problém je ale ve formulaci zákona. Poskytovatelé online služeb totiž musí zaručit, že se děti nedostanou k obsahu, který je pro ně „škodlivý“. To je velmi široký pojem. Odpůrci zákona upozorňují, že velké pokuty pro firmy – ty mohou dosahovat až 10 % globálního ročního obratu – a hrozba vězení pro vedoucí pracovníky povedou k co nejširšímu výkladu, aby si byli jistí, že se mu nezprotivili.

Ihned po zavedení této povinnosti začaly sociální sítě s pochybnou cenzurou. Ověření věku bylo potřebné například pro zhlédnutí videa zatýkání lidí na protiimigračním protestu v Leedsu. Podobně zcenzurovaná byla řeč poslankyně Katie Lamové v Dolní sněmovně, ve které popisovala řádění násilnických gangů. Člověk, který by chtěl třeba na X (Twitteru) tato videa vidět, musel dát všanc své osobní údaje nebo obejít zákon skrze VPN.

Dozor nad implementací zákona má převzít Ofcom, cosi jako britská obdoba naší Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pár státních úředníků tak získá obří pravomoc regulace internetu v Británii.

Tím ale špatné dopady zákona nekončí. Příští rok mají začít platit ustanovení o transparentnosti. „To znamená, že od příštího roku bude Ofcom moci požadovat od firem poskytnutí veškerých informací o jejich algoritmech a přístup k interním dokumentům, datům, technické infrastruktuře a zdrojovým kódům,“ popisuje dopady legislativy Melisa Tourtová pro magazín The Critic. Dodává, že vláda, „která je sužována úniky dat“, tím získá „přístup k některým z nejcitlivějších duševních vlastnictví na světě“.

Kritici varují, že tyto regulace mohou v nejlepším případě zbrzdit rozvoj firem na internetu, jelikož naplnění těchto norem bude drahé a technologicky náročné. V nejhorším se mohou z Británie úplně stáhnout. Společnost OpenAI, která vyvinula umělou inteligenci ChatGPT, ohlásila, že kvůli zákonu nezavede v Británii některé nové funkce. Fórum chovatelů křečků ohlásilo konec, jelikož nebylo schopné splnit požadavky zákona. Podobný osud postihl další malé weby.

Londýn také riskuje střet s Washingtonem. Donald Trump se nijak netají tím, že je proti cizí regulaci amerických technologických firem.

Vláda ale implementace nelituje. Pro ochranu dětí cokoliv. Ministryně Heidi Alexanderová prohlásila, že zákon „není koncem“ debaty o bezpečnosti na internetu. Ministr pro vědu Peter Kyle řekl, že šéf Reform UK Nigel Farage je „na straně predátorů a pedofilů“, jelikož prohlásil, že zákon zruší, pokud se dostane k moci. Lídryně konzervativců Kemi Badenochová je sice k zákonu skeptická, ale odpor její partaje působí pokrytecky. Zákon byl schválen právě za jejich vlády.

Britové se chlubí, že jejich zákon je jedním z prvních takových na světě. Doufejme, že naši zákonodárci u nich nenajdou inspiraci. Spojené království ukazuje, jak internet neregulovat.