Česká vláda se po dlouhých letech váhání rozhodla postavit proti návrhu vzešlému z Evropské komise, který měl pod rouškou boje proti dětské pornografii prolomit šifrovanou komunikaci a umožnit tak přístup k soukromým konverzacím lidí na aplikacích jako je Signal či WhatsApp. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Návrh, o němž deník Echo24 dlouhodobě informoval, se na několikátý pokus snaží prosadit tentokrát dánské předsednictví v Radě EU.

Čeští vládní politici v těchto dnech razantně odmítají plošné šmírování a čtení zpráv, v rámci boje proti dětské pornografii a hledají spojence pro blokaci příslušného návrhu EU. Donedávna však tak razantní nebyli (více jsme o tom psali například zde). Na sociálních sítích se objevil několik měsíců starý veřejně dostupný dokument z průběhu jednání o směrnici, z něhož vyplývá, že v nedávné minulosti Fialova vláda tak razantně proti plánované směrnici rozhodně nebrojila. Obsahuje i vyjádření české delegace, ve kterém se mluví o rozšíření povinnosti, nikoliv o jejím zrušení. O evropské směrnici, která má sledování komunikace lidí plošně umožnit, se bude v EU hlasovat v říjnu.

Takzvaná „chat control“ vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022 namířenému proti sexuálnímu zneužívání dětí. Poskytovatelé on-line služeb včetně chatovacích aplikací, sociálních sítí a datových úložišť by podle návrhu měli zákonnou povinnost prohledávat s pomocí algoritmů obsah zpráv a uložených souborů. Na materiály týkající se dětské pornografie nebo zneužívání nezletilých by poskytovatelé služeb museli upozornit příslušné úřady.

Původní návrh Evropské komise i následující kompromisní návrhy už několik let naráží na neshodu mezi unijními státy. Myšlenkou návrhu, který od počátku vzbudil kritiku odborníků i některých politiků, je reagovat na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí.

Možné prosazení návrhu v dosavadních podobách je snem pro bezpečnostní složky a zároveň noční můrou pro zastánce internetu jako svobodného prostoru. Proti samotnému cíli návrhu nikdo neprotestuje, kritici však upozorňují na to, že za zcela neefektivní způsob boje proti dětské pornografii návrh zcela obětuje právo na soukromí. A přinese zároveň obrovské množství neprávem obviněných lidí, kteří se dopustí „zločinů“, jako je sdílení fotografií z dovolené.

Zásadní problém návrhu i dosavadních kompromisních variant je podle kritiků jak to, že ho nelze dosáhnout bez prolomení takzvaného koncového šifrování, tak značná nespolehlivost nástrojů, které by se ke kontrole využívaly. To tak znamená jediné: úředníci by kontrolovali soukromé fotografie či videa u zcela bezúhonných lidí, kteří nic neprovedli.