Ustavila se nová sněmovna a současně ANO, SPD a Motoristé předložili návrh programového prohlášení vlády. Text potvrzuje, nebo aspoň nevyvrací starší hypotézu Petra Macinky, že Andrej Babiš je programově tvárný a že bude nanejvýš záležet na tom, kdo s ním vládu sestaví.

Pokud soudíme podle programového prohlášení, je na spadnutí vznik mnohem pravicovější vlády, než jaká vládne dosud. Pro dělení na pravici a levici je dnes víc než míra zásahů státu do ekonomiky důležitější míra zásahů do ostatních oblastí života a také míra státní suverenity vůči nadnárodním institucím. V obou ohledech je text prohlášení téměř vzorový.

Mezi tzv. hlavními strategickými směry vláda jako první jmenuje levnější energie, přičemž úplně první je konkrétní slib, že odmítne emisní povolenky pro domácnosti. K sebevědomějšímu vystupování v EU má sloužit i oprava pošramocené visegrádské čtyřky. Do ústavy se dopíše, že naší měnou je česká koruna (nikoli euro). Ostražitost se neomezuje pouze na EU, prohlášení slibuje zastavení převodu pravomocí na Světovou zdravotnickou organizaci: neboli nepodepíšeme pandemickou dohodu, pokud bude radikální.

Následuje neúplný výklad konzervativních či klasicky liberálních prvků z prohlášení: nezvýší se žádná daň a jmenovitě se ani oklikou nebude zvyšovat daň z nemovitosti, na kterou mlsně pohlíží česká levice; bude právo platit v hotovosti; zruší se koncesionářské poplatky pro dva instituty národní převýchovy, známé dnes jako Česká televize a Český rozhlas; policie bude víc v ulicích než v úřadovnách; nebude se tolerovat migrace; neziskovky budou muset přiznávat dotace z veřejných rozpočtů a obecně ze zahraničí; budou odstraněny politické neziskovky ze škol a zásadně se bude revidovat inkluze ve školství.

Speciální kapitolu tvoří slib postavit z hlavy na nohy energetickou politiku státu. Odchod od uhlí se nekoná, přinejmenším dokud nebude náhrada ze stabilních zdrojů. Babišova vláda nedopustí, abychom se stali dovozci elektřiny, k čemuž teď skutečně máme nakročeno. Takové body jsme měli číst v programu ODS, ta ale místo toho nabídla Petra Fialu a sázku na středovou koalici.

Tyto až překvapivě dobré části programového prohlášení vyvažuje předobraz eldoráda ve státních výdajích: vedle charakteristických levicových jednohubek jako školkovné nebo vyšší sleva na jízdném pro důchodce a studenty nástupních 50 tisíc korun v policii, vězeňské službě, v armádě, u hasičů a ve školství je to hlavně zpětvzetí změn prosazených pětikoalicí v důchodech. Bude se horlivěji valorizovat a věk odchodu do důchodu se vrátí na 65 let. Je sice pravda, že strop na věk odchodu do důchodu by se stejně projevil až za nějakých 25 let – a do té doby se toho politicky může stát hodně. Ale rozpočtově zodpovědná vláda by prostě nerušila změnu, která rozpočtově dává smysl a která bude pro jakoukoli příští vládu politicky tak nákladná.

Část ekonomické obce kalkuluje, že toto programové prohlášení místo Stanjurových schodků kolem 280 miliard přinese schodky kolem 340, nebo dokonce 350 miliard. A to by bylo neomluvitelné. Byla by to za čtyři roky pohroma pro Motoristy, kdyby se vládě trajektorii schodku nepodařilo aspoň viditelně stlačit.

Co do programového prohlášení kdo vnesl? Zhruba řečeno nápady, které jsme chválili, navrhují menší strany: právo na hotovost SPD, zakotvení koruny v ústavě Motoristé, „zásadní revizi“ inkluze obě menší strany společně proti Robertu Plagovi (ANO), který chtěl jen „revizi“.

ANO stojí za rozpočtovou lehkomyslností, jíž jsou ony nástupní platy ve sborech a sborovnách či revize změn v důchodech. Kromě toho ANO hraje hodného policajta z pohledu mezinárodních institucí: Andrej Babiš vyškrtl větu o odstoupení České republiky od Pařížské (klimatické) dohody. Babiš také v kapitole o zahraniční politice vyškrtl taxativní výčet sousedů, s nimiž usilujeme o přátelské vztahy, a nechal jen sousední země. Ve výčtu totiž bylo i  Maďarsko, což Babiš, jinak Orbánův spojenec, považoval za nadbytečný červený hadr.

Jak moc pravicovou – ve smyslu suverenistickou i rozpočtově zodpovědnou – vládu budeme mít, závisí na cyklu hospodářské konjunktury, na Evropské komisi, která má nastupujícího premiéra v dotačních kleštích, a na prezidentovi republiky, který se při jmenování ministrů může buď opičit po Miloši Zemanovi a blokovat Motoristy, anebo dodržet ducha ústavy.