Je trochu smutné, že Jiří Svoboda skončil v čele SŽ až poté, co u něj našli „osmdesát míčů ve strožoku“. Z pohledu pravidelného cestujícího měl být odvolán už dávno. Ale nejen on. Česká železnice se pod svým současným vedením drží kdesi dvacet let v minulosti.

SŽ sice jednoho dne zjistila, že konkurenční ŘSD má proklikávací mapu staveb a PDF dokumenty k jednotlivým projektům, a tyto prvky zkopírovala, ale v zásadě je to cargo cult – slepé napodobování vnějších projevů vyspělejší civilizace, aniž by jim dotyčný rozuměl. V té skutečné stavební aktivitě Správa železnic za ŘSD zásadně pokulhává.

A co se vysokorychlostních tratí týče, začínají nás předbíhat státy jako Maroko, Uzbekistán, Turecko, Indonésie či Egypt. Ale ono je možná i dobře, že se u nás VRT zatím nestaví, protože současné vedení SŽ „umí“ soutěžit stavby tak draho, že se z toho jednomu protáčejí panenky.

Ryba smrdí od hlavy, ale necháte-li ji smrdět dostatečně dlouho, bude zkažená celá. Chceme-li mít železnici na úrovni za rozumné peníze, bylo by vhodné vyměnit nejen ředitele, ale celou starou gardu, která tam rotuje skrze různá křesla už desítky let. A místo nich povolat nějaké odborníky ze zemí, které jsou nám ekonomicky podobné, ale železnici mají na vyšší úrovni než my – Španělsko, Itálie? Nikde není psáno, že ředitel SŽ by měl být Čech – a vzhledem k nutnosti rozbít staré „kamarádšofty“ mezi SŽ a všelijakými dodavatelskými firmami by snad ani být neměl.

Právě Španělsko dokázalo svoji síť VRT postavit velmi ekonomicky efektivně a mohlo by nám posloužit jako praktický vzor. Ale to znamená zbavit se s konečnou platností dvou manter, které v české železnici panují. Znějí „Nikdy se to tak nedělalo“ a „Vždycky se to tak dělalo“ a je to kombinace, která nás odsuzuje k zaostávání.