Čtvrtého července v poledne postihl severní Čechy, větší část východních Čech a pravobřežní Prahu několikahodinový výpadek proudu. Ještě dlouho po nahození sítě nejezdily některé vlaky a hospodářské škody jdou minimálně do stamilionů. Na reakcích státního dispečera ČEPS, provozovatele sítě vysokého napětí, bylo nápadné, s jakým důrazem preventivně odmítal hypotézu, že by výpadek mohly zavinit náhlé toky obnovitelných zdrojů energie (OZE) zpoza hranic. Oficiálním a doposud jediným viníkem je fázové vedení V411 nedaleko Kadaně, které shořelo a spadlo. Nachází se ovšem nedaleko místa, kudy do České republiky ústí hlavní přívod elektřiny z Německa. Stejně jako dispečer vylučují OZE ze skupiny podezřelých i vládní politici, namátkou ministr dopravy Martin Kupka nebo předseda STAN, ministr vnitra Vít Rakušan. My jsme si pro nejpravděpodobnější vysvětlení zašli na ČVUT za předním českým energetikem, profesorem Františkem Hrdličkou.

Jak k tomu blackoutu došlo podle vás?

Když se podíváte na elektrickou síť v Evropě, zjistíte, že za normálních okolností fungují u nás přetoky asi takto: co přichází z Německa, jde přes nás dál na Slovensko a do Maďarska, odkud tok pokračuje dolů na Balkán. Co přichází z Polska, jde přes nás do Rakouska a odtamtud případně do Bavorska. Anebo to stejnými toky teče obráceně. Jak kdy, a i podle toho, zda je den, nebo noc. Ovšem většinu české poptávky kryje česká soustava a výhodnou elektřinu nakupujeme na spotu pro doplnění přečerpávacích elektráren. V zimě je to samozřejmě úplně jinak, v zimě většinou naopak my prodáváme ven, někdy hodně. Teď ale mluvíme o létu, že. V létě si z přeshraničních přetoků necháváme maximálně tak malé stovky megawattů výkonu, víc ne. Ovšem minulý pátek byl poněkud odlišný a kolega Ivan Beneš provedl zajímavé srovnání: stavu v pátek 4. července v sedm hodin ráno a ten samý den v jedenáct hodin, tedy těsně před blackoutem.

Onen pátek v sedm hodin ráno si z přetoků skoro nic nebereme. Ale v jedenáct hodin, kdy se k přetoku z Německa přidal ještě i obrovský přetok z Polska, jsme z přetoků kupovali víc než 1,5 gigawattu takzvané laciné energie. Systémové elektrárny jsou řízeny z ČEPS, a to po jednotlivých blocích. Blok v elektrárně tvoří turbína a kotel. Až na ty jednotlivé bloky dispečer elektrárnám nařizuje, v jakém výkonu mají jet, může jim nařídit, aby snižovaly, nebo naopak zvyšovaly výkon. Jaderné elektrárny ten pátek jely nepřetržitě ve výkonu 3000 megawattů. Ale z Benešova srovnání vidíme, že uhelné elektrárny ráno v sedm ještě fungovaly v celkovém výkonu 2700 megawattů, zatímco v jedenáct hodin už jen ve výkonu 1760. Rozdíl 1000 megawattů jsou mimochodem například celé Počerady při plném výkonu.

Takže ČEPS coby dispečer v pátek dopoledne stahoval výkon uhelek. Proč?

Protože jsme u nás konzumovali ty zahraniční přetoky OZE. Tentokrát tedy ne že zelený proud tekl přes nás z jedné země do druhé. Tentokrát jsme si ho tu sami spotřebovávali.

Tak je možná lepší mluvit místo přetoků o vtocích.

OK. Jak říkají soudruzi Zelení: Kupovali jsme lacinou elektřinu. Tím pádem dispečer, ČEPS, musel stahovat výrobu a stahoval uhelky. V době pádu vodiče sjížděly svůj výkon Ledvice, byly na 300 megawattech. To řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Z 600 megawattů ráno byly Ledvice před polednem na 300. A ve chvíli, kdy padl onen drát, ještě pořád jely dolů! Přitom následkem spadlého drátu se skokově změnila frekvence. To je špatně, protože v tu chvíli vám začnou vypadávat pohony zařízení. Pan Kříž písemně uvedl, že k potížím a pádu výkonu na 200 megawattů došlo jednu minutu po havárii vodiče vedení V411. Oni se snažili Ledvice zase najet, ale to se už přes opakované pokusy nepodařilo. Je třeba vědět, že 200 megawattů je v pásmu minimálního výkonu, protože to je stav, kdy i blok v elektrárně začíná být nestabilní. Tohle vám nepřiznají, ale taková je prostě skutečnost: dispečer z ČEPS Ledvicím nařídil sjet, ty nakonec spadly úplně, no a ten drát spadl během sjíždění výkonu Ledvic. Drát zase spadl proto, že jím pravděpodobně přiváděli víc elektřiny, než je zdrávo, což byla okolnost nezávislá na Ledvicích.

Jak byste zodpověděl premiérovu otázku, jak je možné, že jeden spadlý drát ochromí velkou část republiky?

Že když drát přetížíme, tak se ohřeje více než při běžném zatížení, dojde k délkovému protažení vodiče a pravděpodobnost poruchy, tedy pád vodiče, se o hodně zvýší. Podstatné je, že tok ze zahraničí byl toho dne vyšší než obvykle. O kolik, v tom už se názory různí. Za normálního provozu když chcete vysokou účinnost, tak vám vedení jako V411 nevede víc než půl gigawattu. Ale v ten inkriminovaný pátek V411 prý táhlo přes jeden gigawatt. Což ono i třeba utáhne, ale už ten drát při tom trochu svítí, jak se říká tomu, když se ohřívá. A jak bylo teplo, drát se může i natáhnout a tak jako v tomto případě spadnout.

Aby nebyla mýlka: pokud vedení 411 táhlo víc než jeden gigawatt, ten rozdíl byl ze zelených přetoků?

No ano, odebírali jsme hodně proudu z Německa a ovšem i z Polska. A ještě teď k tomu všemu nikdo nechce říct, jak to ten den bylo s oddělovacími transformátory u hranic, které mají blokovat příliš velký přítok energie od sousedů. Co já vím, tak ze čtyř transformátorů u nás je jeden dávno mimo provoz, ten se prostě spálil. U ostatních tří se neví, nějaké snad jsou v opravě.

Není možné, že jsou ty transformátory funkční, a my je z nějakého důvodu nezapínáme?

To snad možné ani není. Transformátory jsou zabudované napevno, mají nastavený limit, po který až mohou pustit přetoky tak, aby ty přetoky nepřetížily domácí vedení. No jestli transformátory nejsou funkční, tak máme stav stejný, jako než když jsme je za miliardy postavili: když na to přijde, žhaví se nám dráty. A co se dělo dál: dohromady padlo devět velkých rozvoden, většina na severu Čech. Ale ono jich taky hlavně v Podkrušnohoří je hodně. Ovšem výpadek dolehl až do Královéhradeckého kraje. Takže to nebyl zrovna malý výpadek.

Transformátory na obranu proti německé zelené energii jsme si platili sami, že?

Ano, přičemž tranzit přes naše území je v zásadě zadarmo. A ještě se nám to projeví na ztrátách ve vedení. Když vedení přetěžujete, máte samozřejmě vyšší ztráty elektřiny.

Teď se ČEPS vytýká, že měl frekventovaná vysoká vedení už dávno mít zdvojená, respektive že sice ta vedení zdvojuje, ale nedostatečně.

Ehm, on kdyby zdvojoval dostatečně, tak to v ten pátek bylo ještě horší. ČEPS zdvojuje vedení do Německa. Ale spadlý drát nespadl ve vedení z Německa, ale už ve vnitrostátním vedení! Na úseku od německých hranic k první rozvodně už to zdvojené vedení dávno mají. Dnes vedení v tomto úseku utáhne 2 x 400 megawattů a cílový stav je dokonce 4 x 400. Jenže tím jen přitáhnete víc německého proudu na určitou rozvodnu. A pak tento proud musíte transportovat v naší síti. Když chcete instalovat zdvojení do Německa, musíte už mít zajištěné vnitřní cesty.

Z pohledu Prahy k tomu přistupuje ještě jedna okolnost. Pro případ nouze vedou do Prahy dvě vedení z Temelína. Ale teď bylo jedno mimo provoz, neboť jeden blok Temelína je přes léto vypnutý a rekonstruuje se. V jaderných elektrárnách se prostě všechny opravy plánují na léto. Kdybychom chtěli řídit soustavu ještě i přes jaderné elektrárny, museli bychom snižovat a zvyšovat i jejich výkon. Ono to lze, dělají to Francouzi, pak ovšem mají vyšší četnost poruch, protože jaderné bloky to snižování nemají až tak moc rády.

Tady vsuvka: loni jsme od Evropské komise dostali notifikaci na pátý blok Dukovan a v něm podmínku, že OZE budou mít přednost před jádrem. To se budou Dukovany vypínat a zapínat?

Vypínat je vůbec nesmíte. V okamžiku, kdy byste jaderný reaktor vypnul, nastávají procesy vnitřního rozpadu v palivu. Vznikne v něm takzvaná jodová rána, to, co šlo do vzduchu při výbuchu v Černobylu. Havárie v Černobylu se udála na odstaveném a znovu rychle najetém bloku. Takže vypínat a zapínat určitě ne. Ovšem sjíždět s výkonem v reaktoru můžete. Jen pak potřebujete vysokou reaktivitu a musíte palivo víc zatěžovat, čili při tomto druhu provozu rychleji opotřebováváte palivo. Prostě ekonomicky je to blbost, co vám mám povídat.

Je tedy dukovanská notifikace vůbec hodnotná?

Že se vůbec povedlo pátý blok Dukovan odnotifikovat, je jedna věc. Ale že v notifikaci jsou i takovéto nesmyslné, komické podmínky, to je jiná.

Vrátil bych se do 4. července. Ředitel ČEPS Michal Durčák tvrdí, že v inkriminovaný pátek nebyly přetoky nijak nadprůměrné, takže přeshraniční OZE jsou v tom nevinně.

Jak říkám, tranzit byl pořád stejný, ovšem ten pátek jsme z množství tekoucího k nám brali víc než jeden gigawatt. Což normálně neděláme. Normálně odebíráme z přetoků malé stovky megawattů, minulý pátek to bylo až třikrát tolik. Protože byla levnější elektřina, nejen z Německa, ale i z Polska. Poláci taky mají větrníky, taky ten den měli přebytky a všechno tlačili sem. Výsledkem byl blackout takříkajíc teritoriální, sešlo se to na severních rozvodnách.

Co se dá z českého blackoutu vyvozovat pro českou energetickou politiku?

Že když chci nakupovat v zahraničí lacinou elektřinu, tak se svou soustavou musím umět zacházet lépe, než s ní dnes zacházím. Páteční událost bych tak z 80 procent hodil na krk ČEPS. To ČEPS nějaké konkrétní uhelné elektrárně oznámí: Jedete teď na 400 megawattů, přejděte na 300, tečka. Opakuji: Ve chvíli, kdy spadl ten drát, byli v Ledvicích na 300 megawattech a ještě sjížděli, ani nevím kam až. Přece v ČEPS musejí vědět, že když sjíždím v elektrárně s výkonem, může se elektrárna dostat do potíží. A to pak musím mít ještě jinde zálohu. Proč třeba nenajeli Orlík? V české soustavě máte jednak přečerpávací elektrárny – Dlouhé stráně, Dalešice, Slapy – a jednak průtočné vodní elektrárny, kde držíte vodu v nádrži, a když je zle, tak třeba na hodinu pustíte víc vody a zrychlíte průtok. Dispečer musí vědět, kam až může s uhelkami bezpečně sjet. A musí dohodnout odpovídající záložní zdroje. Za což se samozřejmě jejich provozovatelům platí. Všechno stojí peníze.

Vyvíjí se naše energetická politika dobrým směrem?

Když se podíváte na finální verzi Státní energetické koncepce, nápadů v ní sice spatříte jak od Šumavy k Tatrám, ale podstatné je, že se v koncepci nikde nepíše, čím nahradíme uhlí. Když s vámi bude mluvit ekonomický ředitel ČEZ (Pavel Řežábek – pozn. red.), tak on udělá něco neuvěřitelného: sečte všechny výkony tvrdých zdrojů – plyn, uhlí, jádro –, které jsou teoreticky k mání, taky instalované výkony velkých průmyslových firem.

Škodovka, Setuza, Unipetrol – všechny tyto firmy si elektřinu částečně vyrábějí samy, ale tu také samy spotřebovávají. Žádný podnik nemá vlastní elektřiny dost, a tak musí ještě kupovat další. Když ovšem napaříte vysokou cenu povolenky, i takový podnik si bude elektřinu víc kupovat než sám vyrábět z uhlí. Například Škodovka dnes svůj proud vyrábí z 60 procent z uhlí a 40 procent z biomasy a chce dosáhnout 100 procent biomasy, i když tedy ve svém okolí už biomasu nemá moc kde brát. Unipetrol vyrábí svou elektřinu ze 100 procent z uhlí. Když se v Unipetrolu rozhodnou, že už tedy nepojedou na uhlí a nebudou mít místo toho co jiného postavit, tak prostě rafinerii u nás zavřou. Jsou to Poláci a v posledku jim to je jedno.

Každopádně vzpomínaný ekonomický ředitel ČEZ spočítá hypotetické zdroje a řekne: To přece stačí. Ale zaprvé některé ty výkony už ani neexistují, jsou jen na papíře, zadruhé nikdy nemáte v provozu zdroje všechny a musíte počítat s takzvanou disponibilitou. Dokonce i když je disponibilita vysoká, třeba na 90 procentech, ani to pořád ještě nestačí. Vy musíte mít zálohu proti neočekávaným výkyvům. Ta záloha by měla být aspoň deset až dvacet procent. Do stavu pokrytí poptávky z tvrdých zdrojů tedy tvůrcům SEK odhadem takových 30 procent chybí. Koneckonců se to dočtete i v poslední zprávě ČEPS o zdrojové přiměřenosti, byť ne v závěrech. Je to v textu, tady je potřeba číst zprávu pečlivě a celou.

Taky se Česká republika v evropské přehledové analýze ENTSO-E umístila druhá nejhorší pro rok 2028.

Ano, v hodnocení bezpečnosti, v tom smyslu, že nedojde k výpadku. Což ovšem můžete pojímat různě. Když si přečtete tu českou zprávu o zdrojové přiměřenosti, vidíte, že jedno z kritérií zní: Za kolik by čeští zákazníci byli ochotni koupit elektřinu? ČEPS odhad jejich ochoty v poslední zprávě velmi zvýšil, a tak dosáhl nízkého počtu hodin, kdy není dostatečná nabídka (neboť u enormně drahé elektřiny se podle úvahy ČEPS už investorům vyplatí stavět více zdrojů – pozn. red.) a elektřina se musí nakupovat za hodně vysokou cenu, pokud je tedy odkud. Ale pro ENTSO-E musíme dodávat pravdivé údaje, takže tam jsme najednou vyskočili úplně jinam. V ENTSO-E odhadují pro Českou republiku a pro rok 2028 zhruba 19 hodin ročně teoretických nedodávek. To by znamenalo, že část spotřebičů se v krizovou chvíli musí odstavit. Část toho mají být odstavení nevynucená, ale sjednaná. V poslední české zprávě o zdrojové přiměřenosti se tvrdí, že už u nás má ČEPS přísliby na 400 megawattů, kdy se spotřebitelé odpojí sami.

Kdo, soukromé továrny?

Máte dva různé zdroje odpojování. Jedním jsou takzvané chytré spotřebiče. Když máte doma chytrý spotřebič, ten má v sobě už zabudováno, že vám ho mohou na dálku vypnout. Třeba vám takhle během praní vypnou pračku a časem ji zase pustí. Druhý zdroj představují firmy, s některými se údajně ČEPS dohodl, že se když tak vypnou.

Ty by se asi nevypínaly zadarmo…

Ano, vám se to záhy projeví v ceně, protože její regulovaná složka obsahuje platby za zálohové výkony. I tohle sjednané odpojení bude vlastně zálohový výkon. Stejným způsobem pochopitelně zaplatíte ještě i masivní investice do distribuční sítě.

Zelené zdroje mají obecně menší výkon, je to tak?

Mezinárodní energetická agentura v minulosti porovnala možné scénáře vývoje do roku 2050. Scénáře byly čtyři: první jako zachování dosavadního systému, druhý byl jaderný scénář a konečně dva scénáře takzvaně nízkoemisní, jeden s převahou OZE, druhý téměř jenom OZE. U každého scénáře se počítalo, kolik potřebujete výkonu. Ukázalo se, že čím jste zelenější, tím potřebujete na pokrytí stejné spotřeby vyšší výkon. U fotovoltaiky dostanete v ročním průměrném výkonu z jednoho megawattu dodávku deset procent, tedy průměrná hodnota z jednoho instalovaného megawattu je sto kilowattů. To znamená, že u obnovitelných zdrojů musíte postavit násobný výkon než u palivových zdrojů, a aby to fungovalo, musíte mít násobně dimenzované sítě. Pokud byste směřoval k energetice, která je kompletně zelená, jsou investice do sítě cca čtyřikrát vyšší.

Poslední tři roky u nás probíhala druhá solární horečka. Jak ta přispívá k destabilizaci sítě?

Nejvíc pochopitelně přispívají velké větrné parky – přejdou nad nimi mraky a soustava zaznamená skokový propad ve výkonu. Ten propad musí být dohnán do deseti minut. U malých uživatelů je průšvih v tom, že solárníci, kteří lidem prodávali projekty, je stavějí bez baterie, jen aby byly laciné. Jenže když máte panely a nemáte baterku, pak jste pro síť skutečně zátěž. Chvíli vám vaše elektrárnička jede, pak se zatáhne, ona vám zase nejede a vaše výkyvy musí vyrovnávat dodavatel elektřiny. Když máte k soláru baterie tak jako já, pak je to jiná. Já jsem na sobě dělal pokus: kolik musím mít na chalupě baterií, abych se obešel po celý den bez sítě? Dvě. A ty dvě baterie mi zdražily investici skoro o 80 procent. Jedna pětikilowattová baterie mě stála 60 tisíc korun. Stát vám dá nějakých 160 tisíc na celou elektrárnu, jak si ji pak složíte, je mu fuk.

Máte představu, kolik z nově schválených fotovoltaických připojení má svou baterii?

Odhaduji, že třetina. Neboli dvě třetiny destabilizují síť. Nejhorší tu je, že ČEZ dává zadarmo panely, ale žádné baterky.

S ekonomem Lubomírem Lízalem jste napsali o energetické politice na objednávku ministerstva financí zprávu. Co je její podstatou?

Je to analýza rizik Státní energetické koncepce, jejímž gestorem je zase ministerstvo průmyslu.

A k čemu docházíte?

Že tato Státní energetická koncepce je špatná. Dokazujeme, že výpočet hodin nedodávky čili bezpečnosti soustavy není lineární. Když budete mít v soustavě instalováno o pět procent méně výkonu, neznamená to, že se bezpečnost zhorší o pět procent, ale že zhoršení bezpečnosti soustavy stoupne exponenciálně, nikoli úměrně. Je to dosti komplikovaný výpočet, ale myslím, že nám přinesl významný poznatek.

Když to není lineární, bude i vyšší roční doba nedodávek než těch 19 hodin?

Ano, jde to na vysoké desítky hodin. Nevíme, co ministerstvo financí s touto naší analýzou zamýšlí, protože ji dosud nezveřejnilo. A tak se o ní zatím nemohu moc šířit.

Co se dá proti takovému vývoji dělat? Nechat uhelné elektrárny puštěné?

Prosím vás, byl jsem členem uhelné komise a v roce 2021 jsem byl iniciátorem doprovodného usnesení, v němž stojí, že je jedno, jaký termín pro skončení se do koncepce dá, že podstatné je, aby uhlí skončilo, teprve až za něj bude náhrada.

Tou náhradou měl být plyn. Ale česká vláda dosud v Bruselu nevyjednala kapacitní platby, aby se majitelům vyplatilo je provozovat, náhradou má být zákon lex plyn.

Plyn musíte dovézt a naši podle mě pořád počítají s tím, že jednou plyn zase budeme dovážet přes Slovensko. Ano, ruský plyn. A ano, potřebujete kapacitní platby – a hlavně potřebujete plynové elektrárny postavit. A ČEZ ještě nepostavil ani tu v Mělníku. Plynovkami mohu podle potřeby nahrazovat uhelné zdroje. Ale musím je mít. A my je nemáme.

Jaké tedy vidíte řešení?

Státní energetická koncepce musí obsahovat reálnou náhradu zdrojů, které máme dnes. Její stávající návrh normálně pracuje s teorií, že potřebné množství možná vyrobíme, možná ne, ale že každopádně co nevyrobíme, tak dovezeme. To v ní stojí natvrdo, čtenář si to ostatně sám může přečíst na webu ministerstva průmyslu. MPO v koncepci vůbec neřeší, kolik bychom dováželi a jestli seženeme elektřinu v zimě. ČEPS už se vyjádřil, že je schopen dovézt 30 terawatthodin ročně. To je dobrá koncepce, že?

A proč není?

Protože tolik elektřiny v zimě nemáte šanci dovézt. I ve zprávě o zdrojové přiměřenosti se lze dočíst, že v zimě nám mohou chybět větší megawatty výkonu a že my je nebudeme mít ani kde koupit.

Kdy může nastat tento hororový scénář?

Do tří let. Ve chvíli, kdy provozovatelé zavřou uhelné elektrárny, neboť za daných podmínek budou neufinancovatelné. Jistě, je tu ještě plyn, ale pořád je tu ještě i evropská směrnice o plynu, která říká, že povolenky se budou počítat až k místu těžby. Čili nakonec můžete za plyn na povolenkách platit ještě víc než za uhlí.

S uhlím se to má tak: o tom, že roku 2025 končíme s černým uhlím, poněvadž se dostáváme do slují tak hlubokých, že těžba vyžaduje jinou důlní techniku, jsme psali v první Pačesově komisi roku 2008. Takže v roce 2008 se už například vědělo, že důl ČSM skončí letos. Ani zásoby hnědého uhlí nejsou nekonečné. Proto závěr Pačesovy komise byl: Koukejte stavět jádro. Mezitím ve výstavbě vznikla časová mezera, nevíme, jak přemostit roky, kdy už nebude uhlí a ještě nebude jádro. Ale ta mezera nemusela být.