O co jde ve sporu mezi Ukrajinou a Polskem? Válčící země vzdala hold jednotkám, se kterými mají Poláci historicky problém. V Polsku se proti tomu vzedmul odpor napříč politickým spektrem. „Paměť na druhou světovou válku v Polsku a na Ukrajině je velmi nekompatibilní. Trvá spor o to, kdo pojede na summit NATO – prezident, nebo premiér?
Zaplaví Česko až stopadesátimetrové supervětrníky? Vláda o nich nerozhoduje úplně dobrovolně. „Jsme pod ostřížím dohledem Evropské komise, která pojala podezření, že vláda pro větrníky neplane a zákulisně jí vyhrožuje zastavením dotací,“ říká Daniel Kaiser. Údajně může jít až o sto miliard korun. Premiér Babiš je tímhle zranitelný a vydíratelný. Vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha je trnem v oku mnohým. Začínala u Zdeňka Bakaly, pracovala pro Agrofert v Maďarsku a nyní je pravou rukou Andreje Babiše.
Jsou Ukrajinci odolní? Ano, co jim zbývá. Kdyby byla válka u nás, bylo by to podobné. „Nic jiného by nám nezbylo, lidé chtějí přežít, takže jsou rezilientní. Ale jakou cenu zaplatíme, když chceme společnost převádět do neustálého módu připravenosti na nějaký konflikt. Neříkám, že odolnost je špatná, ale všechny podobné velké módní pojmy mají nějakou odvrácenou stránku,“ říká Tereza Matějčková.
Setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu nečekaně rezonuje. Co sleduje Petr Pavel tím, že sjezd podpořil? „Posledních dvacet třicet let je při debatách o česko-německé minulosti konvenční všímat si utrpení nikoliv Čechů, ale Němců. Do roku 1989 byly více ,sexy’ oběti Češi a od té doby jsou ,sexy’ oběti Němci,“ soudí Daniel Kaiser. „Svátek sudetských Němců se prostě poprvé odehraje v Česku. Připravuje se to deset let a čekalo se, že dnes už to vzbudí menší ohlas. Nestalo se, protože celá situace v Evropě je napjatější než tehdy.
Kauza srazu sudetských Němců v Brně. Co komu hrozí a co to znamená? „Před rokem jsem si myslel, že to proběhne v klidu, protože společnost už na to je připravená. Jednak je to dávno, jednak dochází k posunu vztahu lidí k Sudetům a jednak se mění i náš vztah k Němcům. Obecně z nich už nejde strach,“ říká Jiří Peňás. „Podle mě organizátoři už dosáhli cíle. Ti, kdo měli být vyprovokováni, se nechali vyprovokovat. Ale v zásadě si myslím, že Babišova vláda si ve své většině myslela, že to odignoruje. Což byl rozumný postoj,“ tvrdí Daniel Kaiser.
O komplikovanosti kolumbijské společnosti vypráví Tereza Matějčková, která se právě vrátila z knižního veletrhu v Bogotě. „Je to nepředvídatelný svět. Hromadnou dopravu nepoužívá radši ani střední třída, ale auta a taxíky stojí věčně v zácpách. Strach o život jsem neměla, lidé tam jsou strašně milí, laskaví a velkorysí. Ale zároveň tam úplně bezpečno není,“ vypráví.
Petr Pavel se vyjádřil pozitivně k federalizaci Evropské unie. „Myslím, že představa o společné Evropě není ani pravicová, ani levicová. Každý si to bere po svém. Progresivista chce, aby to všude vypadalo jako v multikulturním ráji, konzervativec si vzpomene na historické důvody, které měli Karel IV. nebo Karel Veliký,“ říká Jiří Peňás. „Prezident má mentalitu člověka za provincie, který za každého režimu musí mít nějakou svoji Moskvu. Dřív to byla opravdová Moskva, teď hledá jinou. Amerika to pro něj být nemůže, tak mu zbyl Brusel,“ komentuje to Daniel Kaiser.
Pokračuje debata o fungování veřejnoprávních médií. Například senioři nebo zdravotně postižení nemusí platit licenční poplatky BBC. Může se něco podobného aplikovat v Česku? „Andrej Babiš nepůjde kvůli České televizi na barikády. Jeho voliči ji neřeší, jsou ovšem diváky StarDance. Proto za tento pořad bojovat bude,“ říká Dalibor Balšínek. Jak bude nové Maďarsko fungovat v rámci Evropské unie? „Je možné, že na Roberta Fica si může Péter Magyar dovolovat skrze Benešovy dekrety, zatímco ve vztahu k EU bude muset být více pokorný.
Vítězství Pétera Magyara v maďarských volbách bylo drtivé a pro mnohé překvapující. Je ekonomická situace v Maďarsku skutečně tak katastrofální, jak se vykresluje? „Při pohledu do statistik ne. Nikdy jsem třeba nepochopil, proč se Fialova vláda poměřovala s Maďarskem a říkala, že nechceme jít touhle cestou. Jenže zatímco tady padla životní úroveň o osm procent, tak v Maďarsku stoupla o sedmnáct, což je neuvěřitelný rozdíl,“ říká Daniel Kaiser. A co lze od budoucího maďarského premiéra čekat?
Můžeme debatovat o maďarských volbách, když neumíme jejich jazyk a neznáme pořádně tamní prostředí? A jsme odkázaní na výklad jednoho, nebo druhého tábora? „Minimálně můžeme komentovat mezinárodní působení Maďarska a působení Maďarska v Evropské unii, případně chování Evropské komise vůči Maďarsku. To jsou docela snadno postihnutelné věci,“ říká Daniel Kaiser na Echo Poradě. „Pro Evropu je důležité, aby Viktor Orbán zůstal premiérem, protože vytváří silnou protiváhu současnému bruselskému establishmentu,“ soudí Dalibor Balšínek.
Pokud válka s Íránem nebude ukončená během několika týdnů, hrozí, že její ekonomický dopad bude horší než v případě covidu. A krize v Hormuzském průlivu může být ničivější než to, co se dělo po ruské invazi na Ukrajinu. „Nicméně je zajímavé, že trhy to takhle zatím nevnímají. A to i přesto, že podíl nyní zablokovaných surovin na globálním provozu je podstatně větší než to, co před válkou dodávalo Rusko,“ upozorňuje Maciej Ruczaj.
Demonstrace na Letné ukazuje, že opozičnický potenciál ve společnosti je, jen současná opozice ho neumí podebrat. „Zajímavý je posun od antibabišovského étosu, se kterým Milion chvilek vznikl, k tomu, že nepřítelem jsou SPD a Motoristé a Andrej Babiš se stává přijatelným,“ říká na Echo Poradě šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek. „V zásadě říkají – vy nás nechte na pokoji, pane Babiš, nesahejte do neziskového sektoru a my necháme na pokoji vás,“ dodává Daniel Kaiser. Velkým tématem je i budoucnost veřejnoprávních institucí.
Je demokracie kvůli nové vládě v ohrožení? „Neposmíval bych se potřebě lidí být na stráži. Jde jenom o to, jaké momenty nás mají znepokojovat. Sobotní demonstrace na Letné nemá žádný konkrétní spouštěč a zdůvodnění je příliš vágní,“ říká Daniel Kaiser. „Na druhou stranu demokracii ohrožuje i to, že se usazují určité struktury a přestává být prostor pro debatu. A je otázka, jestli se taková struktura nestala z Milionu chvilek. Už to není spolek zezdola, ale instituce, která má své sponzory a zajeté rituály,“ míní Tereza Matějčková.
Volební preference ukazují, že ODS už není lídrem opozice, o jeden procentní bod ji překonali Starostové, 3,5 % má Martin Kuba. Stabilním číslem jedna je hnutí ANO. „ODS se snaží stát STANem, navzájem se budou přetlačovat o malé místečko ve středu politické scény. Ale není to fotbalová liga pro dospělé, spíš pro juniory,“ říká Daniel Kaiser. „Společenská nálada se vyhrocuje, aniž by se reálně stalo cokoliv, co by ospravedlňovalo tu vyšší tóninu hysterie. A STAN tuhle vypjatější interpretaci nyní reprezentuje lépe,“ soudí Maciej Ruczaj.
Zastínila titulní strana Rudého práva projev prezidenta Pavla ve Sněmovně? „Mně připadá, že je to definice neudálosti. Platí to do jisté míry i o prezidentově projevu. Ale mávání Rudým právem je pro mě nezajímavá provokace. Nicméně Motoristé jsou mimořádně úspěšní trendsetteři, že na jejich akce zase naskakuje i opozice,“ říká Tereza Matějčková. „Motoristům stačí mít dvacetiprocentní podporu. A nepochybně je silné jádro lidí, kteří odmítají Petra Pavla a jeho komunistickou minulost.
Ministr zahraničí Petr Macinka přednesl v OSN projev, za který ho chválí i opozice, naopak někteří příznivci Motoristů vyjadřují své rozčarování. „Byl to projev, který podle mě po dlouhé době reflektoval realitu. Musíme si sednout a bavit se spolu. Je Rusko bezpečnější než před válkou? No, není. Bylo to velmi dobře vypointované,“ říká Pavel Štrunc. „Odkaz na Berlínskou zeď, která teď stojí na Ukrajině, je trochu dětinské čtení situace,“ míní Daniel Kaiser.
Přestřelka ministra zahraničí Petra Macinky na mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolala ohlas. „Jeden z nejrozšířenějších komentářů na straně polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorskiho to formuloval tak, že Macinku vyškolil. Pro tuhle polovinu spektra je typické, že mají tu zálibu ve školních metaforách – zpátky do lavic, chtěli bychom být v EU premianti, ale bohužel jsme žáci v poslední lavici. A neumějí si představit, že ostatní ze školy už dávno vyrostli,“ říká Martin Weiss.
Téma covidových vakcín stále funguje jak rudý hadr na býka. Česká společnost se brání diskusím o tom, co jsme si to udělali. „A přitom je to napěchované emocemi z obou stran. Já nejsem doktor, ale jako novinář mám za povinnost mít povědomí o tom, jaké kontroverze jsou s touhle vakcínou spjaté,“ říká Daniel Kaiser v novém vydání podcastu Echo Porada. Epidemii připomíná i trend léků na hubnutí. Kolik lidí je dnes na přípravcích Ozempic, Mounjaro či Wegovy? „Ten lék má sílu změnit pohled na nadváhu a obezitu, kdy přestaneme moralizovat a řekneme si – vždyť ti lidi potřebují lék. Ale má to svou odvrácenou stránku.
Skončila bouře ve sklenici vody? Andrej Babiš se chce potkávat s prezidentem sám, otázka, kdo bude reprezentovat Českou republiku na summitu NATO, však zůstává otevřená. A občanská společnost se opět sešla na demonstraci. „To, co vidíme několik posledních let při akcích podobných demonstraci ze Staroměstského náměstí, je taková lumpenobčanská společnost. Jsou to lidi, kteří mají potřebu se společně vzrušit, kolektivně si někým zaopovrhovat,“ říká Daniel Kaiser.
Zveřejnění soukromé korespondence ministra Petra Macinky rozdělilo opozici a vládní koalici. Mluví se i o vydírání. „Je to banalita a příklad politického amatérismu. Jenom to ukazuje, že prezident politiku neumí dělat. Petr Pavel není politický hráč a je pod silným vlivem svých poradců,“ říká Dalibor Balšínek. „On je také amaterismus psát věci, které neunesou zveřejnění. Když píšete osobě, v níž nemáte stoprocentní důvěru, tak musíte vážit slova,“ připomíná Maciej Ruczaj.
Skončil kongres ODS, ta má podle očekávání nového předsedu. „Martin Kupka je člověk, který má podle mě představu, že se naučí spisovně mluvit, a tím že má hotovo. Co do projevu, tak se nám ještě bude stýskat po Petru Fialovi. Dva roky se bude rozhodovat o tom, jestli je Kupka žába na prameni, nebo jestli se nechá strhnout pravicovějšími místopředsedy a tím pramínkem, který teče zpátky ke kořenům strany,“ říká Daniel Kaiser. Otázka je také, jestli je v době politických hnutí stále poptávka po klasických stranách.
„Prezident nerespektoval ústavu, Motoristé mu to budou různým způsobem vracet a dlouhodobě to bude nepříjemné spíš pro něj,“ komentuje Dalibor Balšínek výsledek střetu Petra Pavla a Filipa Turka. „Na tom, zda je Turek exces, nebo jsme měli ve vládách podobné lidi, se neshodnou třeba ani Jan Kysela a Miroslav Singer. A prezident tu přece není od toho, aby tyhle postoje morálně rozhodoval,“ říká Tereza Matějčková.
Premiér Babiš konečně donesl na Hrad návrh na jmenování Filipa Turka ministrem, prezident Pavel jej znovu odmítl. Shodí kvůli tomu Motoristé vládu? „Motoristé by měli přitvrdit. Petr Pavel si od svého docela jasného vítězství myslí, že tvoří skoro až nedotknutelnou kastu české politiky. Tak by ho někdo už brzo mohl a měl vyvést z omylu,“ říká Daniel Kaiser. „Ukazuje to absenci strategického uvažování na Hradě. Pavel dohrál hru s jmenováním vlády a přichází o největší podíl moci, který kdy mohl mít,“ dodává Dalibor Balšínek.
Poslední Echo Porada roku 2025 je bilanční. Tereza Matějčková, Jiří Peňás a Daniel Kaiser se setkali nad svými rozhovory z vánočního dvojčísla. Podcast moderoval šéfredaktor Dalibor Balšínek. „Postava otce je v centru západní kultury a když se nyní ten status proměňuje, tak se proměňuje celá kultura,“ uvozuje Matějčková svůj rozhovor s historikem Augustinem Sedgewickem o jeho knize Fatherhood. Hokej je u nás nejpolitičtějším sportem, nejpozději od mistrovství světa v roce 1969
Bude, nebo nebude obětován Filip Turek? „Nezpochybňuju, že je nemocný, ale kdyby se měl setkat s prezidentem, určitě to šlo zařídit. Zdá se mi, že se tahle situace využila, aby se do vyjednávání vnesla nová dynamika. A já ji zatím nejsem schopná číst,“ říká Tereza Matějčková v Echo Poradě. Má se v politice moralizovat? „Podle mě neexistoval žádný důvod, aby Petr Pavel Turka nejmenoval. Společnost je rozdělená, pro některé přijatelný je, pro jiné ne. Proto se máme držet zákona. A k žádnému porušení zákona ze strany Turka nedošlo,“ soudí Dalibor Balšínek.
Rozhovory mezi prezidentem a potenciálními členy budoucí vlády nekončí. „Podle mě se trochu zapomíná na faktor Babiše, který není zvyklý za ministry bojovat a Filipa Turka sám ve vládě nechce,“ říká na Echo Poradě Ondřej Leinert. „Já si myslím, že Turek ministrem spíš bude. Petr Pavel rozehrál hru, kde neměl moc silné karty, a teď ji dohrál,“ myslí si Daniel Kaiser.
Echo Porada se tentokrát vysílala živě. Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Tereza Matějčková hodnotili a komentovali středeční schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem. „Já si myslím, že to Andrej Babiš neumí hrát. A to proti němu nestojí zrovna silný soupeř. Když si vybavíme souboj mezi Havlem a Klausem, ti by si to vůbec nenechali líbit. Babiš se sám oslabuje tím, jak to hraje,“ soudí Balšínek. Budou Motoristé sobě trvat na nominaci Filipa Turka?
Jednání mezi prezidentem a Andrejem Babišem je pokračování latentní občanské války. „Hlavně nepřipustit něco, co je nepřípustné. To vidíme i v Německu v souvislosti s AfD. A teď se vytvořil narativ, že vznikající vláda je v podstatě zločinecký komplot,“ myslí si Jiří Peňás. „Babišův konflikt zájmů je v podstatě neřešitelný, ale jednou už premiérem byl. Teď dosáhl druhého nejlepšího volebního výsledku v historii,“ připomíná Dalibor Balšínek.
Jak se vyvíjí jednání mezi Petrem Pavlem a Andreje Babišem o nové vládě? Fotografie, kterou zveřejnil Hrad, mluví za vše. Povede se Babišovi přesvědčit prezidenta, že jeho střet zájmů bude do jeho jmenování premiérem vyřešen? „Já si myslím, že do toho Petru Pavlovi nic moc není, protože vláda se zodpovídá poslanecké sněmovně, nikoliv prezidentovi,“ tvrdí Dalibor Balšínek.
