Berlínské nemocnice se připravují na možnost, že vypukne válka a budou muset ošetřovat velké množství zraněných. Podle členky berlínské zemské vlády Iny Czyborraové je tento scénář kvůli válce na Ukrajině pravděpodobnější, než se ještě před rokem 2022 mohlo zdát. Vznikl proto nový plán civilní ochrany, který s válečným konfliktem v německé metropoli počítá. Jeho části jsou ale tajné.

"Máme v Německu a i v Berlíně velmi dobře vybavený a fungující systém, jak se vypořádat s katastrofami, nehodami, přírodním nebezpečím a kriminalitou. Kvůli změně stavu ohrožení ale bylo nutné posílit civilní obranu více, než tomu bylo v minulých letech," řekla berlínská senátorka pro zdravotnictví Czyborraová.

"Milionová metropole se stala terčem vojenského útoku, v ulicích se bojuje. Nemocnice nefungují, zároveň je ale třeba ošetřit mnoho zraněných," popsala agentura DPA "pochmurný scénář", na který se v novém plánu Berlín připravuje. Pracovalo na něm v posledních letech společně 12 berlínských klinik, vedení metropole a německá armáda. Z bezpečnostních důvodů je ale jeho část utajená.

Podle Czyborraové se plán zabývá mimo jiné tím, jak zachovat zásobování nemocnic, jak rozdělovat pacienty a jak zajistit dostatek energie či léků. V plánech se počítá i se scénářem, že bude nutné evakuovat celé hlavní město. V současnosti žije v Berlíně zhruba 3,8 milionu obyvatel, podle nedávno zveřejněného odhadu by jich ale do roku 2040 měly být čtyři miliony.

Šéf Společnosti berlínských nemocnic Marc Schreiner zároveň uklidňuje, že nemocnice jsou na různé scénáře díky pravidelným cvičením připravené. Nový rámcový plán podle něj ale ukázal, že je třeba některé věci ještě zlepšit. Kromě války obsahuje plán také scénáře pro případ pandemie, přírodních katastrof jako například vlny veder či povodní, ale i teroristických útoků.

Německo se začalo na možnost vypuknutí války výrazněji připravovat už v reakci na ruskou okupaci ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014, naléhavě ale promluvila do plánů ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Spolkový úřad pro civilní ochranu (BBK) mimo jiné začal hledat způsob, jak získat dostatek prostor, do kterých by se mohli v případě nebezpečí obyvatelé uchýlit. Civilních krytů totiž nemá Německo dostatek. Už v roce 2020 obnovila německá vláda každoroční celostátní zkoušky varovného systému, který zahrnuje sirény, varovné aplikace a nouzové vysílání.

Němečtí politici a armádní činitelé v posledních letech upozorňovali, že by Rusko mohlo napadnout do roku 2029 i Severoatlantickou alianci. Nejčastěji se hovoří o útoku na Pobaltí, politici ale tvrdí, že nelze vyloučit ani útok na Berlín jako centrum moci nejsilnějšího hospodářství v Evropské unii.

Německá média přitom před časem informovala, že vláda kancléře Friedricha Merze se rozhodla v tomto směru změnit způsob komunikace. Po schůzce se zástupci Spolkové zpravodajské služby (BND) totiž vyvstaly pochybnosti, zda varování před rokem 2029 nezpůsobilo pravý opak toho, co by mělo. "Letopočet sugeruje, že ještě můžeme v klidu a míru čtyři roky odpočívat," řekl časopisu Der Spiegel zdroj z armády. Merz a další členové jeho vlády proto v poslední době hovoří o tom, že Německo v určitém válečném stavu už je. Čelí totiž už nyní ruským útokům v podobě špionáže, sabotáže či dezinformačních kampaní.

Berlín se naposledy dějištěm válečných událostí stal před osmdesáti lety, kdy porážkou nacistického Německa skončila druhá světová válka. Město tehdy bylo zničené a spojenci jej rozdělili do čtyř okupačních sektorů, z nichž následně vznikly Západní a Východní Berlín. Až do pádu berlínské zdi v roce 1989 a následného sjednocení dvou německých států v roce 1990 bylo město silně militarizované.