Smrt české pravice?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V rozsáhlém článku Orientace LN (18.10) se Petr Kamberský zamýšlí nad historickými důvody krachu české pravice a dochází k závěru, že byla od počátku politický omyl. Dvě třetiny obyvatel se považují za středové až pravicové voliče, zaujímají ale postoj tradiční levice. A jsme také paradoxně jediná země, kde venkov volí levici a města pravici. To ovšem paradox není, totální kolektivizace (až na jihovýchodní Moravu) zničila venkovské náboženské a konzervativní kořeny.
Pisatel se domnívá, že je česká pravice výsledkem úspěšné rétoriky ekonoma Václava Klause, jenž hospodářskou přestavbu prohlásil za spor kapitalismu se socialismem, za zápas o tržní svobodu (prosperitu) s regulačním státem, tak jak probíhal za Thatcherové a Reagana v době, kdy čeští reformátoři „nasávali ducha ekonomického vzdělání.” „Nezvládli snad naši sousedé ekonomickou transformaci stejně dobře (nebo špatně) jako my?” Jistěže, ale i v Polsku nebo Chorvatsku bylo nutné privatizovat většinu státních podniků. Klausova rétorika byla logická, panovaly obavy, že se prosadí nějaké pokusy o třetí cestu a po vzoru Němců i o sociálně tržní experiment.
Že má ODS potřebu držet se zdání své identity, přestože „neříká a nedělá téměř nic, snad aby nikoho nenaštvala,” je pochopitelné. I konzervativci v Anglii se drží názvu své strany, jež nemá s tradicí nic společného. Kamberský má pravdu, že „nebýt války na Ukrajině a Babiše není zřejmé, proč ji volit.” Mýlí se však, postuluje-li potřebu vůdce s vizí, jenž by zmobilizoval „českou rovnostářskou, opatrnou a konzervativní společnost” k obraně „národních zájmů včetně národní hrdosti” místo, aby „zůstala jen extremistům.” Jak dobře víme, západní odpor vůči pravolevému establishmentu v obraně domova, vůči islámské imigraci, ideologii progresivismu, multikulturalismu a globalismu, většinu lidí zatím neoslovil. Vlastenectví i náboženský obraz světa nemá dostatek příznivců. Liberálové všech stran mají převahu, úspěšně nahradili civilizační zásady svým politickým náboženstvím. Lapidárně formuloval dnešní zápas americký židovský komentátor Denis Prager:
Lidská přirozenost Liberálové: v podstatě dobrá, vinu za zlo nese společnost. Konzervativci: daná a poškozená, za zlo odpovídá každý individuálně.
Ekonomie L: posilovat rovnost K: svoboda podnikání
Role státu L: chránit rovnost K: chránit svobodu
Vláda L: co největší. K: co nejmenší
Ideál rodiny L: každé partnerství lásky K: otec, matka, děti
Společenské určení L: rasa, pohlaví, třída
K: svoboda a důvěra v Boha
Zlo a dobro L: relativní K: základ v absolutních zásadách
Rozdělení lidstva L: bohatí a chudí, silní a slabí
K: dobří a zlí
Společenský Ideál L: likvidovat nerovnost K: výchova charakteru
Výchova L: k sebeuvědomění K: k sebekontrole
Hodnota nenarozeného L: rozhoduje matka
K: rozhoduje židovsko-křesťanská tradice
Příčina zločinu L: bída, rasismus, společnost
K: špatně fungující svědomí
Světová hrozba L: globální oteplování K: islamismus
Mezinárodní ideál L: globální vláda
K: nezávislé národy pod ochranou Ameriky
Příčina konfliktu v Palestině L: izraelské osady
K: Odmítnutí existence židovského státu
Umění L: útok na buržoazní estetiku K: krása a povznesení
Válka L: není řešením K: někdy jediným
Kultury L: všechny stejně hodnotné K: některé lepší než jiné
Soudní moc L: sociální spravedlnost K: spravedlnost
Státní hranice L: přežitek minulosti K: zajišťuje národní existenci
Příroda L: hodnota sama o sobě K: hodnota ve vztahu k člověku
Má-li česká pravice uspět, musí opustit staré ekonomické hřiště a naučit se hájit konzervativní zásady proti liberalismu, což nebude snadné, levicový progresivismus nahradil křesťanství a na Západě ovládl elitu, u nás převažuje pouze mlhavá skepse vůči utopii a ta je na zápas s otevřenými hranicemi, islámem a zelenými daněmi, čili s EU, příliš slabá.
Diskuze k tomuto článku probíhá na partnerském webu Cesta.cz. Zde ji čtete, přispívat a hodnotit můžete po přechodu na Cesta.cz.