K revizi klíčového pilíře politiky ODS, tedy Poděbradských artikul, není podle šéfa poslanců občanských demokratů Marka Bendy důvod. Řekl to v rozhovoru pro Echo24 s tím, že ODS se hlavních priorit, jako nezadlužená budoucnost, nadále drží. Dále uvedl, že každá vláda vždycky „odmává“ pár blbostí z nepozornosti, v příštím období by se ale současná koalice na úrovni Evropské unie poučila. Hovořil o budoucnosti koalice Spolu i tvorbě volebního programu, průběhu předvolební kampaně i potenciální situaci po volbách.

Začnu aktuálním vývojem v kauze bitcoin. Jak moc vás jako koalici Spolu kauza poškozuje?

Kauza nám určitě nepomohla, ale mám pocit, že většina lidi to vnímá jako něco prapodivného. Pavel Blažek chtěl přinést něco státu a ukázalo se, že je to problém. Já myslím, že je dobře, že konečně začaly konat orgány činné v trestním řízení a přenáší se to tam, kam se to přenést mělo. Nikdo jiný než orgány činné v trestním řízení a posléze soudy není schopen říci, zda ty peníze byly, nebo nebyly čisté, zda budou zabaveny, nebo ne. Dostalo se to do nějakého normálního režimu, předtím to byla mlha spekulací, v níž se paní ministryně Decroix snažila něco vysvětlovat. Ale ona není ten, kdo má pravomoc cokoliv vyšetřovat. Vyšetřovat musí příslušné orgány a je dobře, že začaly konat.

Jak mají voliči věřit, že tak zkušený politik jako je Pavel Blažek, udělal takto hrubou a nevysvětlitelnou chybu?

To je více otázka na Pavla Blažka. Myslím si, že byl upřímně přesvědčen, že je to v pořádku a že si nedokázal představit tento svět. Jsme generace, která ještě žije ve světě, ve kterém, když máte účet, tak je stát schopen vám ho zabavit, respektive když ho chce zabavit, tak ho prostě zabaví. Neumí si představit svět, ve kterém stát na určité typy účtů vůbec nemůže. Ale to je opravdu spekulace, musíte se zeptat Pavla Blažka.

Svou roli v kauze sehrál i váš bratr Filip Benda. Ten tu situaci veřejně nekomentuje, nicméně i vy sám jste uvedl, že udělal chybu. Stojíte za tím, že jak váš bratr, tak ministr Zbyněk Stanjura mají nadále zůstat na ministerstvu financí?

Určitě za tím stojím, stejně jako stojím plně za paní ministryní Decroix, která se opravdu snaží, možná občas až příliš. Oni po ní chtějí pořád nějaká nová zjištění, kde žádná nová zjištění, dokud s nimi nepřijdou orgány činné v trestním řízení, nebudou. Odpovědnost podle mě nesl Pavel Blažek, protože se rozhodl, že operaci provede u sebe a schůzku, kterou žádal po ministerstvu financí, nakonec nechtěl absolvovat a tím pádem se podklad ke schůzce k ministrovi financí nedostal.

Jak moc narušila ta kauza fungování vládní koalice? Narážím především na postoje hnutí STAN k ministryni Decroix a ministru Stanjurovi?

Jsme necelých 50 dní do voleb. Bylo jasné, že se všechny koaliční strany budou snažit maximálně vymezovat. Myslím si, že to nemá co dočinění se vztahem k paní ministryni Decroix ani k panu ministru Stanjurovi. Když si projdete reakce STANu, tak nejradikálněji vystupují ti, kteří nemají s českou politikou nic moc společného. Honza Farský, který si sedí v Evropském parlamentu a z obláčku nám radí, jak to tady máme dělat lépe, ty čtyři roky bojů s opozicí tady neprožil a neví, že tady není jiná varianta. Vždy to tak v předvolebním čase je, že se jednotlivé strany vymezují a nemá to moc společného s tím, jak reálně vnímají bitcoinovou aféru jako takovou.

Je tedy za vás na stole opět pouze koalice s hnutím STAN, respektive v případě potřeby Piráty?

Já hrozně nerad dělám předem tato účtování. Nevíme, kdo se tam dostane. Jsou ale některé věci, které jsou za čarou. Myslím si, že hnutí Stačilo! a Kateřina Konečná nechce slyšet ani slovo o spolupráci s námi a já nechci slyšet ani slovo o spolupráci s nimi. Myslím si, že Tomio Okamura a SPD, které bude nepředstavitelným slepencem, je pro nás nepřekročitelná linie, stejně jako Andrej Babiš. Ten v tomto volebním období ukázal, že není schopen žádné, ani elementární dohody o důchodech, vyzbrojování a dalších věcech. Všechno do 14 dnů zpochybní, tak jak se chcete s někým takovým vůbec racionálně bavit?

Co Motoristé?

Já jsem je považoval za možného partnera a oni by se rádi tvářili jako pravicový subjekt. Ale jestliže od počátku tvrdí, že chtějí být jen doplňkem vlády Andreje Babiše, tak co s tím máme dělat? Moje teze je, že vládnout bude ten tábor, buď vládní, nebo opoziční, který vyhraje volby a že příští volební období může být mnohem méně stabilní než bylo toto. Ať už to bude naše vláda s Piráty pod vedením Zdeňka Hřiba, které by bylo nekonečně náročnější než bylo tři roky, které jsme to vydrželi v tomto období, nebo to bude vláda Andreje Babiše s SPD, které bude složené ze čtyř nebo pěti subjektů a může to být obdoba Dankovy SNS na Slovensku, kde pak tři poslanci mohou vydírat celou vládu.

Jakékoliv propojení současného vládního tábora s tím opozičním tedy odmítáte? Nebylo by pro vaše voliče vysvětlitelné, kdybyste například nějakou formou tolerance menšinové vlády Andreje Babiše zabránili jeho spojení s SPD a Stačilo!?

Nic takového určitě dělat nebudeme. Dohoda s Andrejem Babišem není možná, protože on nedodrží nikdy nic. V minulém období se ukázalo, že když jeho nejvybranější lidé dorazili na Pražský hrad a on jim vzkázal z bazénu, že asi špatně slyšeli, tak oni uznali, že asi špatně slyšeli. S takovým člověkem se pak strašně špatně dá na něčem spolupracovat. Nechci mluvit za ostatní koaliční partnery, co budou po volbách dělat. Ale kdo zažil sociální demokraty v menšinové vládě s tou takzvanou tichou podporou komunistů, tak ví, že to prostě nefunguje.

Kampaň koalice Spolu je výrazně jiná než před čtyřmi lety. Jediným lídrem je premiér Petr Fiala, mohou se výrazně více vést individuální kampaně. Jak zatím průběh té kampaně hodnotíte?

Myslím si, že pan premiér jako jediný lídr funguje. My jsme občas obviňováni z toho, že vedeme nějaké antikampaně, vyčítají nám toho takzvaného anti-Babiše. To je vždycky jen jeden spot, třeba na sociálních sítích, kde se říká „Rusko, pro tebe všecko“. Babiš oblepí celou zemi plakátem “Nejhorší premiér” a tak dále, ale ten asi antikampaň nedělá, ten dělá jen pozitivní kampaň pro voliče zklamané s vývojem v zemi. Já mám pocit, že se v této zemi opravdu žije mimořádně dobře. Jsme mimořádně bezpečná a bohatá země s mimořádnou kvalitou veřejných služeb, takže vykládat něco o spálené zemi, je nesmysl. V tomto smyslu tedy kampaň funguje hezky.

A ty individuální kampaně?

Jak já to vnímám v Praze, ale i v jiných místech, tak to spoustu kandidátů motivovalo k tomu, aby chodili za lidmi, snažili se, upozorňovali na sebe. Mně individuální kampaně nevadí, protože v Praze už 15 let, od roku 2010 a Janouchova „kroužkujte poslední čtyři“, nebyl zvolen za ODS ani za Spolu nikdo, kdo by neměl dostatečný počet preferenčních hlasů. Pro mě je každý hlas, který člověk přinese pro celou kandidátku, dobrý. V Praze nám to umožňuje mimořádně dobré výsledky.

Neobáváte se kroužkování mimořádně loajálních voličů lidovců, především na Moravě?

To samozřejmě uvidíme. Já to neumím stoprocentně říct, ale každopádně se zvyšuje tlak i na aktivitu našich kandidátů, že si hlasy musí získat také. V minulých volbách jsme je získali, každý se každopádně musíme snažit. My jako nejsilnější subjekt vládní koalice bychom se opravdu neměli bát, že bychom pro své kandidáty hlasy nezískali.

Jak probíhalo vyjednávání o programu koalice Spolu, který představíte dnes (ve středu 20. srpna)? Neměla i na tato jednání dopad bitcoinová kauza?

Program měl na starosti Martin Kupka, takže tyto dotazy spíše na něj. Myslím, že kauza bitcoin se do vyjednávání vůbec nepropsala, protože to jsou věci, o kterých se bavíme opravdu dlouhodobě. A také si všimněte, že naši partneři ze Spolu, tedy lidovci, ani TOPka nijak výrazně nevystupovali, škodil opravdu jen STAN. A to nemluvím o Pirátech, kteří se chovali opravdu jako urvaní ze řetězu. Program je vždycky je o vyjednávání, každý má trochu jiné důrazy a priority. Lidovci jsou hodně konzervativní a prorodinní, ODS zase více svobodomyslná a protržní, TOPka je více evropská a lehce nazelenalá. Průsečíky se ale stejně jako před čtyřmi roky podařilo najít.

A opravdu se je podařilo najít? Zaznamenal jsem různá vyjádření, že v programu nebudou konkrétní opatření třeba v daňové oblasti. Jsou tam tedy konkrétní návrhy řešení?

Nejsem v takové míře detailu. Myslím si, že některé věci by se slibovat neměly. Minulý slib 130 procent průměrné mzdy pro učitele nebyl uvážlivý. Všichni vědí, jak jsme poslední čtyři roky vládli, všichni vědí, jak jste tuto zemi zvládali a zvládali jsme ji v úplně jiné situaci, než jakou jsme čekali. Očekávali jsme poměrně klidné období, kdy budeme dávat dohromady zemi po pandemii covidu po Andreji Babišovi a rozjíždějící se inflaci. Vůbec jsme netušili, že bude válka na Ukrajině, migrační a energetická krize, ale lidé vědí, jak jsme se s těmito situacemi popasovali. My víme, kdo jsme a co chceme dělat, ale myslím si, že program nemusí zabíhat do takového detailu, že nemá být protkán různými sliby, že těm dáme tolik a jiným tolik.

Jsou letošní volby poslední pro koalici Spolu?

To samozřejmě dnes nikdo netuší. Bude strašně záležet na tom, jak dopadnou volby a jestli budeme znovu ve vládě. Rozhodnutí jít společně do těchto voleb bylo dlouhodobě připravované a celkem bez velkého odporu v jednotlivých stranách. Co se odehraje během příštího volebního období, je hluboká budoucnost a uvidíme, zda budou pokračovat integrační procesy, nebo nastane dezintegrace.

Mohly by integrační procesy dojít až do té fáze, že ODS některou z partnerských stran pohltí?

Čím dál tím méně voličů chápe rozdíl mezi ODS a TOP 09. Už před deseti lety mi voliči na ulicích a v restauracích říkali, proč máme dvě partaje. Mysleli si, že je to jen Kalouskovo neukojené ego. Takže toto spojení je věc představitelná, lidová strana má úplně jinou historii, jiné zakotvení v politickém systému. Ale nechci spekulovat, ani nic předjímat.

Sám jste ale zmínil, že TOP 09 je více do zelena, je liberálnější v některých věcech než vy. Není to, že se hranice mezi vámi a TOPkou stírají, odklonem od původního, devadesátkového založení ODS, respektive její podstaty?

Uplynulo 34 let od založení ODS. Samozřejmě, že všechny věci se trochu změnily, lidé se změnili. Já vždycky říkám, že Václav Klaus nebyl prvních pět let schopen říci, jestli je ODS konzervativní nebo liberální. Jeden rok napsal knihu Proč jsem konzervativcem, druhý rok knihu Proč jsem liberálem, aby udržel tyto dva proudy vedle sebe. Vždycky se mu to dařilo a myslím si, že ODS stále má rovnováhu. Mirek Topolánek svého času říkal, že bude pomlčkou mezi konzervativním a liberálním křídlem. Určitě je u nás řada lidí, kteří jsou blíže TOPce třeba v ekonomických tématech, řada lidí je blíže v hodnotových otázkách k lidovcům. ODS je velká partaj a je naučená žít s tím, že má různá křídla, která spolu soupeří. Dnes si myslím, že i skutečnost, že jsem předsedou poslaneckého klubu trochu naznačuje, že jsme lehce konzervativní.

Platí ještě ty takzvané Poděbradské artikuly? Nebylo by dobré po skoro 30 letech tento základní programový pilíř ODS aktualizovat? V tomto období se zdá, že jste ho snad ve všem porušili…

V čem jsme ho porušili?

Třeba zvyšováním daním…

Za prvé, daně jsme v tomto období nezvýšili.

Pan premiér říká, že ano.

Celková daňová zátěž během naší vlády klesla. Ne o moc, ale nestoupla. Nebo jen o pár desetinek procenta. Protože se na začátku některé daně rušily, třeba silniční. Nízké daně nikdy nebyly poděbradským artikulem.

No je tam věta o snižování daní…

Je tam nezadlužená budoucnost, ale nízké daně nikdy nebyly programovou prioritou ODS. Nebo v různých časech se říkalo, že budeme snižovat daně, ale nikdy to nebylo poděbradským artikulem, které jsou vysoce obecné. To, že celý svět začal směřovat k dramatičtějšímu braní si z budoucnosti, to je prostě realita. My bychom hrozně rádi měli vyrovnané rozpočty. Když se podíváte, co se děje v USA a v Evropě, o Rusku a Číně ani nemluvím, tak se musíte pohybovat v reálném čase a prostoru. My se snažíme deficity snižovat a myslím si, že kdyby nebyla válka na Ukrajině, tak bychom byli na konci volebního období na nule. Sestoupili jsme ze salda veřejných financí na úrovni pěti procent HDP, teď jsme na 2,2 procentech. Příští rok možná budeme na 2,8 procentech kvůli výdajům na zbrojení. Ale ano, budoucnost se snažíme se budoucnost zadlužovat co nejméně a na Poděbradských artikulech se nic nemění.

„Vždycky odmáváte pár blbostí z nepozornosti“

Stojíte si za svým výrokem, že kdybyste volil v Americe, volil byste Donalda Trumpa?

Kdybych volil v Americe, volil bych Donalda Trumpa. Je to jako v případě brexitu, kdy se vedly sáhodlouhé debaty a všichni celkem říkali, že brexit je špatně pro Evropu a speciálně pro Českou republiku. Kdybych volil v Británii, nevím jak bych tehdy volil, teď to vypadá, že je to i pro ně složitější. Stojím si ale za výrokem, že kdybych měl na výběr mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou, tak bych volil Donalda Trumpa.

Jak vnímáte vývoj posledních dní ohledně války na Ukrajině, summit na Aljašce mezi Trumpem a Putinem a jednání evropských lídrů v Bílém domě? Blížíme se podle vás ke konci války?

Asi bychom byli všichni hrozně rádi, kdyby se chýlila. Nikdo z nás nemá radost, že se válčí. Já to neumím odhadnout, protože to závisí na Vladimiru Putinovi a jeho chuti dále válčit, nebo najít určitý kompromis. Jsou kroky, které dělá americká administrativa, ať neříkáme jen Donald Trump, které byly relativně velmi pozitivní. Od operace v Íránu, přes zprostředkování dohody mezi Arménií a Ázerbajdžánem, Arménie mě jako historicky první křesťanské království enormně zajímá. V konfliktu na Ukrajině má každý trochu jiné zájmy. USA na to kouká úplně jiným způsobem, my jako Evropané na to musíme koukat úplně jiným způsobem, protože to fakt máme za humny. Zítra si připomínáme vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa, která tuto zemi okupovala. Byl bych rád, kdyby k nějaké dohodě došlo. Minimálně se zdá, že aktéři na naší straně, tedy USA, Evropa a prezident Zelenskyj, slaďují své noty mnohem více. Jestli se podaří přesvědčit Vladimira Putina, to nedokážu odhadnout.

Z toho evropského pohledu, který zmiňujete, dává podle vás smysl natáhnout Vladimiru Putinovi červený koberec a tleskat mu?

Z našeho pohledu je to strašné, o tom myslím nikdo nepochybuje. Tady na to všichni koukali jak z jara a byli vyděšení. Kdyby to měla být cena, kterou Američané zaplatí za to, že se ten konflikt přesune alespoň do nějakého příměří, tak je to jejich platba, které já rozumím, protože jim tolik nevadí, nám samozřejmě vadí mnohem více.

Vrátím se do Evropy. Na sociálních sítích se v posledních dnech sdílí vaše slova, která jste řekl v dřívějším rozhovoru pro Echo, že vaše vláda v tomto období odmávala některé blbosti z nepozornosti. Teď bojujete třeba za změnu systému ETS 2. Jak vám mají voliči věřit, že neodmáváte v příštím období zase nějaké blbosti?

Vždycky odmáváte pár blbostí z nepozornosti. I ve vnitřní politice, i ve vládě, i Evropě. To množství věcí, které se na vás valí, je obrovské. V době předsednictví Česka v EU se vycházelo z toho, že do těch procesů předsednická země téměř nezasahuje, ale spíše je koordinuje a má dopředu stanovené priority. Já jsem dlouhodobě nešťastný, patnáct let minimálně, že se diskuse o zásadních dopadech politik EU začíná až ve chvíli, kdy už je to opatření schválené. Hrozně málo se mluví o těch věcech předem, když se připravuje legislativa, když se třeba připravoval Green Deal jako obecný plán a obecný závazek, že máme do roku 2050 bezemisní. Řešit se to začalo až, když už to bylo schválené. Výhodou toho, že když máte za sebou bezprostředně čtyři roky vládnutí, tak poučenost jednotlivých ministrů i lidí kolem nich je mnohem vyšší a pozornost podle mého názoru bude mnohem vyšší.

Mluví se o tom, že se Evropská komise posouvá více doprava, o některých návrzích hlasuje s pravicovými frakcemi včetně ECR, kde sedí ODS. Je tam opravdu ten pravicový posun?

Mně přijde, že Komise není příliš posunutá doprava, je s otazníkem, kam se posouvá paní předsedkyně. Ale na některých klíčových místech tam sedí lidé, které by tam člověk radši neviděl. Evropský parlament se určitě posunul doprava, stejně jako předsedové vlád jednotlivých zemí. Už jen na Německu je vidět, že k určitému posunu směrem doprava dochází a tento posun je vidět už i v Evropské radě. Tedy alespoň podle toho, jak nám o tom referuje pan premiér, který tam pravidelně jezdí. EU je ale letadlová loď a když otočíte kormidlem, tak trvá 2,5 míle, než se loď pohne. Určitě ale k nějakým posunům dochází a i naši europoslanci mají více šancí něco prosadit, tak si myslím, že tohle období bude trochu jiné. Čeká nás velmi zajímavá debata o tom prolamování soukromí v on-line prostředí. V tomto jsme byli pozorní a máme dva roky schválené negativní stanovisko a nevšimli jsme si toho až po zvolení do EP jako někteří. Zase se uvidí, jestli se najde dostatečné množství států, ale myslím si, že v této věci bude Česko stát jednoznačně na straně ochrany soukromí.

Pan ministr Stanjura teď navrhuje nulu na národní dotace. Je vaším záměrem ten systém úplně zrušit a postavit znovu, jak avizuje třeba TOP 09?

Já nejsem odborníkem na rozpočty a dotační politiku. Musíme si uvědomit, že největším příjemcem z neziskového sektoru je Česká fotbalová asociace. A tu asi nikdo nezruší. Motoristé vykřiknou, že zruší všechny dotace, ale pak dodají, že kromě fotbalu. Některé dotace směřují do škol, sociálních a zdravotnických zařízení. Ale to, že bychom měli soukromý a část veřejného sektoru učit, že se nemají spoléhat na to, že jim všechno přisype stát, je realita západního světa a měli bychom k tomu přikročit. Proběhl obrovský souboj ve sněmovně a v Senátu, zda se pokusíme alespoň dílčím způsobem zkrouhnout dotace na soláry, kde mají dále pokračovat velké a problematické transfery. I to jsme dokázali působením části senátorů a některých koaličních partnerů ve sněmovně bohužel prohrát.

Před začátkem horké fáze kampaně máte zatím stále stejnou ztrátu na hnutí ANO jako v březnu, kdy jste říkali, že chce volby vyhrát. Pracujete už i s variantou, že byste byli v opozici?

Myslím, že bohužel právě bitcoinová kauza zastavila nárůst, který vypadal zpočátku poměrně dobře. Rozhodnou voliči podle mě v posledních 14 dnech podle nálady v zemi, jestli budeme žít více v představě spálené země nebo v tom, že se nám daří dobře a není důvod přepřahat, protože nechceme znovu návrat do vládnutí v době covidu, zaklekávání na firmy, vět jako “Nebuďte slušnej”. Jsem ale ve sněmovně velmi dlouho a jsem připraven být jak ve vládě, tak v opozici. V roce 2010 už se zdálo, že nemáme šanci a ještě ve volební večer jsme zjistili, že budeme ve vládě. Já stále ještě věřím ve vítězství.

Ve sněmovně může být v krajním případě až 16 stran. Co to může pro sněmovnu znamenat?

Je otázkou, jestli některé ty pseudokoalice nejsou tak trochu podvodem na voličích. V minulosti se to několikrát stalo a žaloby připravené byly. Nakonec ale všichni, například TOPka s podporou STANu, bohatě překročili ten zvýšení práh. Jak by bylo posuzováno, kdyby mělo hnutí Stačilo! se sociálními demokraty 5,5 procenta, jestli to není překročení volebního zákona, to si fakt nejsem jist. Teď jdou žaloby na tu registraci, ale jak říkám, v minulosti se to nikdy nerozhodlo Ústavním soudem nebo Nejvyšším správním soudem, protože ta hranice byla vždy překročena. SPD složené ze čtyř subjektů, tak to opravdu může být obdobou slovenské SNS.

A není možné, že si jednotlivé strany budou během období, pokud se rozhádají, vytvářet své poslanecké kluby, s čímž se pojí přednostní práva atd…?

To si myslím, že v reálu možné není, protože kluby zakládat v průběhu volebního období podle jednacího řádu lze jenom se souhlasem sněmovny a ještě musí mít 10 poslanců. To, že se v subjektech, které předem deklarovali, že jdou jako koaliční partneři, udělají tři kluby, možné je. Víte sám, že se SPD a ANO divily, že budeme mít jako koalice Spolu tři kluby a my jsme říkali, že jsme kandidovali jako koalice, splnili jsme vyšší kvorum, tak proč bychom je neměli? Nemyslím si, že by tady po příštích volbách bylo 15 klubů, to je nerealizovatelné.

Nebyla by ta situace s pseudokoalicemi na úpravu volebního zákona?

Musí tady padnout nějaké soudní výroky. Volební zákon je dost jasný, říká, že koalice mají zvýšené kvorum. Když někdo koalice schovává, tak se ukáže, pokud kvorum nepřekročí, jak to vnímá moc soudní. Já si myslím, že v takové situaci ale tyto subjekty hranici nesplnily.

I v opozici byste chtěli přistoupit ke změnám jednacího řádu, jak navrhujete buď vy, nebo iniciativa Moderní sněmovna? Nepřipravíte se tím případně o možnosti obstrukcí?

Změny, které jsme navrhli my, byly velmi umírněné a velmi v duchu jednacího řádu v jeho současné podobě. I kdybychom byli v opozici, nebudeme chtít dělat ze sněmovny takovou bramboračku jako dělala stávající opozice. Nebude z nás nikdo mít zájem trumfovat, zda vydrží mluvit 11 hodin nebo jen 6,5 hodiny a blábolit od ničeho k ničemu. Změny jednacího řádu jsou racionální. Mnozí mi vyčítají, že jsem je nenavrhnul dříve. Já k tomu jen říkám, že bych k jejich prosazení potřeboval kvůli této nesmiřitelné opozici půl roku, kde bych se věnoval jen jednacímu řádu. A v tomto období jsme kvůli válce, konsolidačnímu balíčku, důchodové reformě a tak dále prostě toho půl roku neměli. I kdybych byl v opozici, tak snahy o racionalizaci jednacího řádu bych podpořil.