V sobotu a neděli se v pražském hotelu Clarion sejdou občanští demokraté z celé republiky, aby zvolili nové vedení své strany a rozhodli o jejím dalším směřování na příští dva roky. Hlavním bodem programu bude volba předsedy ODS, o kterou se utkají dva kandidáti: exministr dopravy a poslanec za Středočeský kraj Martin Kupka, kterého podpořila většina krajů, a místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a spoluzakladatel iniciativy ČESKO.plus Radim Ivan. Dosavadní šéf a expremiér Petr Fiala již funkci obhajovat nechce, nicméně možná nastíní své další kariérní plány.

Jasným favoritem předsednické volby je Kupka, kterého si Fiala vybral jakožto svého nástupce, neboť ho veřejně podpořil. Exministr dopravy se zároveň nechce distancovat od Fialy jako člověka, se kterým spolupracuje 12 let, a to ani po prohraných volbách, po kterých ODS zamířila do sněmovní opozice. Kupka chce, aby ODS obnovila kredit strany s vysokou ekonomickou expertizou. Podle Ivana se ODS vzdálila svým přirozeným voličům natolik, že se nyní dívají jinam. Míní, že demokraté musí získat voliče zpět a být znovu propodnikatelskou stranou. Ve vedení ODS by podle něj měli být lidé s reálnou byznysovou zkušeností, přičemž o sobě hovoří jako o dravějším, než je Kupka.

Ivan by chtěl reformovat některé struktury strany, které má za přežité – například umožnit, aby do vyšších pater mohli kandidovat i lidé, kteří neprošli komunální politikou, což je nyní nepsaným předpokladem, nebo vytvořit status příznivce strany, odkud může partaj do budoucna čerpat členy i experty. Od řady významných členů ODS ovšem zaznívala kritika Ivana, že tzv. pere špinavé prádlo na veřejnosti. Někteří vysoce postavení členové strany ovšem, byť pod podmínkou anonymity, hovořili o tom, že by připomínky měly být vzaty v potaz.

O co se také bude hrát?

V nové sněmovně má ODS 27 poslanců, klub opět vede matador Marek Benda. Jedním z místopředsedů dolní parlamentní komory byl zvolen Jan Skopeček z ODS. V dolní komoře strana vede dva výbory, a to pro evropské záležitosti a kontrolní. Nejvyšším ústavním činitelem z řad ODS je předseda Senátu Miloš Vystrčil. A právě o horní komoře se spekuluje jako o možnosti, kam by mohl zamířit expremiér Petr Fiala, který je nyní řadovým poslancem. Na podzim letošního roku se promění třetina senátorů. Fiala chce ovšem své další plány naznačit až po kongresu.

Kupka postupně sesbíral nominace v domovském Středočeském kraji, v krajích Ústeckém, Jihomoravském, Pardubickém, Libereckém, Olomouckém, Plzeňském, Královéhradeckém a Zlínském, na Vysočině a ve středu večer i na pražském sněmu. Radim Ivan na regionálních sněmech otevřenou podporu nezískal, nicméně v ostře sledovaném Jihočeském kraji získal z celkových 42 hlasů více nežli jeho konkurent: 20 proti 13, které získal Kupka. Usnesení ale kraj nevydal, protože ani jeden z kandidátů nezískal v tajné volbě nadpoloviční většinu. Koho podpoří, se před kongresem nedohodly ani krajská organizace v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Koncem listopadu oznámil oblíbený jihočeský hejtman Martin Kuba odchod z ODS a založení vlastní strany, přičemž s sebou strhnul část členů včetně obecních a městských zastupitelů i senátorů. Exodus ale ještě zřejmě neskončil. Spekuluje se o tom, že pokud zvítězí favorit Kupka, který bude z velké části pokračovat ve Fialou nastavené trajektorii, odejdou další senátoři: spekuluje se o zhruba pěti, mezi nejčastěji skloňovaná jména patří Tomáš Jirsa z jihočeského obvodu Český Krumlov či Vladimíra Ludková z pražského obvodu. To by mohla být citelná rána pro 30členný senátorský klub, z něhož 9 členů bude na podzim mandát obhajovat. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 nezískalo nyní v preferencích silné ANO téměř žádný mandát v senátních volbách, očekává se, že obhájit všech 9 mandátů nebude ze strany ODS možné.

Obmění se celé předsednictvo

Kongres v sobotu dopoledne otevře bilanční projev Fialy, který se rozhodl ve vedení ODS skončit po prohře v říjnových sněmovních volbách. Následovat budou zdravice předsedů stran bývalé vládní koalice Spolu - Matěje Ondřeje Havla (TOP 09) a Marka Výborného (KDU-ČSL). Na dálku občanské demokraty osloví i předseda STAN Vít Rakušan.

Předem je jasné, že vedení strany projde velkou obměnou, vedle Fialy nekandiduje ani jeho statutární zástupce Zbyněk Stanjura, exministr financí, který ve volbách neuhájil ani poslanecký mandát. Končí i dva další nynější členové vedení, konkrétně poslanec a exministr kultury Martin Baxa a poslankyně a exministryně spravedlnosti Eva Decroix. Ve vedení strany tak nebude, pokud se nominace nezmění, žádná žena. Ještě v sobotu v podvečer by mělo dle harmonogramu být jasno o obsazení postu 1. místopředsedy strany, o který se ucházejí senátor a krajský zastupitel Martin Červíček, někdejší policejní prezident, a Tomáš Portlík, předseda pražského klubu zastupitelů ODS a starosta městské části Praha 9, nově též kandidát „modrých“ na primátora hlavního města v nadcházejících komunálních volbách. Zde by souboj mohl být poměrně vyrovnaný, tedy o to zajímavější.

Kongres se podle vedení strany ponese ve znamení otevřené vnitrostranické diskuse: Nad rámec tradičního programu zařadila ODS nově u jednotlivých voleb takzvané grilování kandidátů – tři diskusní bloky o celkové délce tří a půl hodiny, během nichž budou moci delegáti přímo klást otázky uchazečům o funkce. „ODS je dnes stranou s největší vnitrostranickou demokracií a s nejrozvinutějšími vnitrostranickými orgány. Dokládá to i samotný proces nominací – kandidáta do vedení může nominovat každý člen, a to prostřednictvím oblastních nebo regionálních sdružení, ale také každý delegát kongresu,“ uvedl mluvčí strany Jakub Skyva.

Sobotní večer bude patřit širší politické debatě o budoucím směřování ODS. Podle Skyvy se kongresu zúčastní celkem 550 delegátů z celé České republiky, kteří budou kromě personálních otázek diskutovat i programové priority strany. Sjezd má mimo jiné ukázat, jakým směrem se ODS vydá po prohře koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) v říjnových sněmovních volbách a odchodu uskupení ze Strakovy akademie. Tam Spolu a STAN nahradila po volbách koalice ANO, SPD a Motoristů. Zatímco na celostátní úrovni je koalice nyní u ledu, v jiných typech voleb může ještě může usvědčit. „Rozhodně nebudeme zasahovat do rozhodnutí na místní úrovni. V některých městech budou kolegové v koalici Spolu kandidovat i v letošních komunálních volbách,“ sdělil Kupka Echu tento týden na dotaz, který mířil na hlavní město.

Z místopředsedů obhajuje Vondra

V neděli kongres uzavře volba řadových místopředsedů. O tyto funkce se uchází osm kandidátů, přičemž automaticky do ní spadnou neúspěšní kandidáti z předchozích voleb. Zájem má exministr Pavel Drobil (nominovaný oblastním sdružením Ostrava), poslanec Karel Haas (OS Pardubice), čerství poslanci Štěpán Slovák (OS Zlín) a Petr Sokol (OS Prostějov), europoslanec Alexandr Vondra (OS Litoměřice), senátor Martin Červíček (OS Náchod), Radim Ivan (OS Ostrava) a Tomáš Portlík (OS Praha 9). Nominovat kandidátky a kandidáty do vedení ODS mohou regionální sdružení, ale také přímo delegáti kongresu – není tedy vyloučeno, že víkend přinese ještě nějaké překvapení v podobě zdvižené rukavice od zatím nerozhodnutého kandidáta.

ODS existuje již téměř 35 let, vznikla v únoru 1991 na mimořádném sněmu Občanského fóra (OF) jako jeden ze dvou kolektivních členů OF (spolu s Občanským hnutím); v dubnu 1991 se konal ustavující kongres strany. V březnu 1996 se ODS sloučila s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS). Zhruba polovinu doby své existence byla vládní stranou, což se pojí s evropsky unikátní záležitostí: každý z jejích dosavadních čtyř předsedů byl zároveň premiérem ČR.

Strana, která – před příchodem hnutí ANO – spolu s ČSSD dominovala české politice, se v poslední dekádě dokázala odrazit ode dna, kterým byly sněmovní volby v roce 2013. Ty proběhly poté, co padla vláda Petra Nečase po policejním zásahu na úřadu vlády, který nakonec skončil blamáží. Po předčasných volbách v říjnu toho roku skončili občanští demokraté až pátí a partaj získala rekordně nízkou podporu voličů, jen necelých osm procent hlasů a 16 poslaneckých mandátů. V roce 2017 už ODS skončila druhá, byť s velkým odstupem za ANO, a v roce 2021 již jako součást koalice Spolu volby vyhrála. Loni skončila v rámci koalice Spolu opět druhá za hnutím ANO.