Evropský tlak na snižování emisí by mohl polevit. V Bruselu dnes zástupci zemí EU mají debatovat o klimatických cílech pro rok 2040, a to za situace, kdy už v září se jednotlivé státy nedokázaly na hranici snížení emisí do tohoto roku domluvit. Ve hře je tak i zmírnění původních cílů. Mluví se například o možnosti si cíle snížit nákupem zahraničních emisních kreditů či o odsunutí data konce spalovacích motorů, což vehementně prosazují některé evropské automobilky. Rakousko pak navrhlo opětovné odsunutí směrnice o odlesňování. Ta má omezit dovoz plodin, jejichž produkce přispívá k ničení tropických lesů, ale zemědělci a obchodníci ji kritizují kvůli rostoucí administrativní zátěži. Informuje například Reuters.

Návrhy změn, o kterých mají dnes evropští politici jednat, přicházejí na poslední chvíli. Francouzští politici navrhli, aby se klimatické cíle k roku 2040 snížily o 3 procentní body, pokud se v budoucnu ukáže, že evropská příroda pohlcuje méně emisí oxidu uhličitého, než se v současnosti předpokládá. Souvisí to především s obřími požáry, které v posledních letech soustavně pustoší lesy zejména na jihu Evropy. Kompromisní návrh v tomto směru pak posvětilo i dánské předsednictví, které ve svém novém návrhu pro jistotu neudává konkrétní čísla, o kolik by se klimatické cíle měly snížit. Evropská komise by dopadové studie měla mít hotové do roku 2026 a  podle toho případně cíle upravit.

Evropská komise přitom stále vychází z návrhu, aby do roku 2040 Unie snížila čisté emise o 90 procent oproti roku 1990. Tento plán má udržet Evropu na cestě k dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století. Proti se staví především státy s energeticky náročným průmyslem – Itálie, Polsko či Česká republika –, které varují před dopady na konkurenceschopnost i zaměstnanost.

Německo a několik velkých evropských automobilek zase prosazují, aby se přehodnotil plánovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. V úterý k tomu opět vyzval šéf Renaultu Francois Provost, který uvedl, že žádná evropská automobilka není schopná splnit klimatické cíle k roku 2030 a zákaz spalovacích motorů se má minimálně o deset let odložit.

Dalším sporným bodem je otázka tzv. uhlíkových kreditů. Princip spočívá v tom, že země, která nedokáže snížit své emise dostatečně rychle, si může „koupit“ část úsilí jinde – například financováním projektů, které snižují nebo pohlcují uhlík v zahraničí. V současné debatě o klimatickém cíli pro rok 2040 se mluví o tom, že by členské státy EU mohly pokrýt část svých povinností právě prostřednictvím těchto kreditů. Evropská komise navrhla, aby tento podíl činil maximálně tři procenta, zatímco Francie žádá navýšení na pět procent. Odpůrci tohoto řešení ale upozorňují, že by tím Evropa mohla jen „vykupovat“ své emise místo toho, aby skutečně investovala do dekarbonizace vlastního průmyslu.

Dalším sporným bodem, o kterém se v Bruselu v současnosti jedná, je takzvaná směrnice o odlesňování. Směrnice, která je první svého druhu na světě, vyžaduje po dovozcích komodit, jako je kakao, káva, palmový olej, dřevo či hovězí maso, důkaz, že jejich produkce nezpůsobila odlesňování. Evropská komise uvedla, že navrhne odklad směrnice, která měla původně platit od roku 2024, o další rok. Rakousko pak kromě odkladu platnosti chce také, aby některé země byly označeny jako „bez rizika odlesňování“, či aby se zavedl minimální limit, pod kterým by pravidla neplatila, a aby se snížila administrativní zátěž v dodavatelských řetězcích v zemích, které s odlesňováním problém nemají.

Jednání o nových cílech v Bruselu probíhá dva dny před začátkem konference COP v brazilském Belému. Před tímto setkáním světových státníků chtěla přitom původně EU mít své cíle dávno schválené.

Země jako Česko, Francie, Itálie či Polsko označily cíle snížení emisí o 90 % oproti roku 1990 k roku 2040 jako příliš ambiciózní, nicméně jsou státy, pro které je naopak 90 procent minimum. Pro schválení je přitom potřeba kvalifikovaná většina. Odcházející český ministr Petr Hladík již v pondělí oznámil, že ČR bude hlasovat proti novému cíli. Kvalifikovaná většina znamená, že pro hlasuje 15 z 27 států EU a návrh zároveň podporují státy zastupující nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel EU.