Slušný člověk by se při vědomí dopadů, které budou mít nové klimatické cíle na Českou republiku, při hlasování v Evropském parlamentu alespoň zdržel. Uvedl to bývalý premiér Mirek Topolánek v reakci na to, že šestice českých europoslanců podpořila klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Budoucí vládní hnutí ANO opakovaně nové cíle kritizuje.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Evropské komise zamítnut. Jeho návrh ale tento týden v pondělí ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a europoslanci naopak podpořili alternativní, kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Právě tento návrh byl odsouhlasen i čtvrtečním na plenárním zasedání EP v Bruselu.

Z českých europoslanců nový klimatický cíl podpořilo všech pět zástupců frakce Evropské lidové strany (EPP), tedy Danuše Nerudová, Jan Farský (oba STAN), Luděk Niedermayer, Ondřej Kolář (oba TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), a rovněž i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Proti hlasovalo 14 českých europoslanců, devět z frakce Patriotů pro Evropu, tři z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo!. Europoslanec Ivan David se hlasování neúčastnil.

Bývalý premiér Mirek Topolánek na sociální síti X europoslance, kteří návrh podpořili, ostře zkritizoval. „Až budou zase někde europoslanci Farský, Kolář, Nerudová, Niedermayer, Zdechovský a Gregorová kvákat o ochraně národních zájmů, tak jim připomeňte toto hlasování. Slušný člověk, při vědomí dopadů speciálně na ČR, by se aspoň zdržel,“ napsal Topolánek.

Nerudová poukázala na to, že v dílčím hlasování cíl 90 procent nepodpořila. Topolánek nicméně reagoval s tím, že „odpustek“ dílčího hlasování nikoho nezajímá. „Vy jste proti revizi systému emisních povolenek, technologické neutralitě v autoprůmyslu a energetice a možnosti revidovat ten cíl, když je potřeba? Protože to všechno v tom textu je a já tyhle věci podpořila. 90 % ale ne. Svět není černobílý. Čekala bych od vás víc,“ napsala pak Nerudová.

Havlíček: EU dál jede elektromobilem proti zdi

Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) uvedl, že postoj europarlamentní většiny je naprosto nerealistický i ve světle faktu, že už nyní musíme opravovat v minulosti schválený klimatický cíl pro rok 2030 i celý balík legislativy v rámci Fit for 55. Nikdo soudný proto nemůže chtít ještě ambicióznější cíl pro rok 2040, protože ho budeme také muset brzo začít zmírňovat, pokud nechceme úplně zničit evropskou ekonomiku. Stejně tak mě mrzí, že Evropský parlament nevyužil šanci odložit start emisního obchodování pro vytápěni budov a silniční dopravu o tři roky a zamítl tento náš pozměňovací návrh,“ uvedl na síti X Krutílek.

Nerudová mu vzkázala, že nabíhá na rétoriku Patriotů. „Víc dojednat prostě nešlo, za stávajícího rozložení sil. Kompromis do velké míry odpovídá českým požadavkům včetně odkladu platnosti povolenek pro dopravu a budovy (ETS2), ale (ministr) Hladík stejně hlasoval proti. Česko tak potvrdilo, že je pro své partnery v EU často nesrozumitelné,“ napsala Nerudová.

Krutílek odmítá, že by nabíhal na rétoriku Patriotů. „Moc dobře víte, jakou má pozici naše frakce ECR a o tom, co vyjednal ministr Hladík, mě fakt nemusíte poučovat. Jasně, ústupky jsou fajn, ale sama moc dobře musíte vědět, že ten finální text je nereálný nesmysl. Dojednat víc samozřejmě šlo, ale to by u vás, liberálů a socialistů musela být nějaká vůle jednat a nejen všechno válcovat. A chápu správně, že jste v tajném hlasování nepodpořila pozměňováky polských a dalších kolegů z EPP ke snížení cíle 2040 a odložení ETS2 o 3 roky?“ ptal se Krutílek.

Hnutí ANO, které je klíčovým subjektem v budoucí vládě a také členem Patriotů, odklad platnosti ETS2 a další ústupky nepovažuje za zásadní. „Je to jako když sdělíte odsouzenému, který je nevinný, že se mu nástup do vězení odsune o rok, ale jinak trest v plné výši platí. Odklad o rok nic podstatného neřeší, je to nekompromisní forma zdanění, navíc nepředvídatelná,“ řekl pro Echo24 první místopředseda ANO Karel Havlíček.

„A pokud to ještě vezmeme v kontextu toho, že bude platit 85 + 5 % úspory emisí 2040, což bylo současně přijato, pak už jen trojčlenkou dopočítáme, že dopady na domácnosti a firmy budou drastické. EU se řítí proti zdi, přidává rychlost a omlouvá to tím, že jede elektromobilem…“ dodal Havlíček.

Ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková pro Echo24 uvedla, že komora oceňuje dílčí úspěch i to, že ze strany Komise a ambiciózních států byl učiněn značný ústupek. „Nicméně plné nadšení pro dohodnuté za Hospodářkou komoru ČR vyjádřit nemůžeme. Odložení povolenek pro domácnosti a dopravu o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028, přičemž k prvnímu odevzdání povolenek dojde až v roce 2029, sice vítáme, ale současně ho považujeme za ne zcela systémové oddálení problému o jeden rok. EU ETS 2 potřebuje důslednou revizi, nejen pouhý časový odklad,“ řekla Janáková.

Česká ekonomika podle ní potřebuje takové kroky, které posílí její konkurenceschopnost. „Potřebuje především levnou energii, posílení principu technologické neutrality a investiční nástroje na podporu inovací. Naprosto nezbytná je také předvídatelnost a stabilita pro firmy. Základní výchozí podmínkou pro vše zmíněné je pak výrazné a systematické snižování neodůvodněné regulatorní a nadměrné administrativní zátěže,“ dodala Janáková.