Václav Klaus

/

Články autora

Junge Freiheit a její každotýdenní ostrý pohled na Německo

Rozhodl jsem se, že budu pokračovat v pravidelném psaní výpisků, citátů a odkazů z jednotlivých vydání zahraničních časopisů, které už léta čtu. Abych trochu rozšiřoval obzor našeho myšlení a abych připomínal jiná témata. Minulý týden jsem začal švýcarským čtrnáctideníkem Zeitfragen a dnes pokračuji německým týdeníkem Junge Freiheit, který vychází už více než tři desetiletí. Když jsem si udělal předběžný seznam časopisů, ze kterých chci vytvářet tento „seriál“, došlo mi, že žádný z těchto časopisů nepatří mezi mainstreamová média.

Vážná diskuse o naší zemi neexistuje

Už více než deset let dostávám, a částečně i čtu, švýcarský čtrnáctideník Zeitfragen (otázky dne, otázky času), který by naši milovníci EU, Ameriky a progresivismu – kdyby ho četli – označili za nový marxismus, za obhajobu Ruska, za nedostatek pochopení hrůzy plynoucí z islámu a z arabských zemí Blízkého východu, z nedocenění zla a teroru, atd. Je to však složitější. My to ale nechápeme (a chápat nechceme), resp. stačí nám, že se zabýváme našimi „malými“ českými souboji a spory. Nechce se mi připustit, že jde o Havlovo čecháčkovství.

Zabraňme úplnému vynulování základních myšlenek listopadu 1989

Několik dní před 36. výročím revolučního okamžiku 17. listopadu 1989 jsem mluvil na velkém mezinárodním kongresu ve švýcarském Luganu o dnešní Evropě, resp. Evropské unii. Jak bylo ode mne očekáváno, a asi hlavně proto, jsem tam byl spolu s bývalým šéfem Evropské komise Romanem Prodim pozván jako jeden ze dvou hlavních řečníků, mé vystoupení bylo vůči dnešní EU vysoce kritické. Přesto byla významná část mého projevu otištěna v hlavním regionálním deníku Corriere del Ticino.