Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Na to, co se říká, nám dal Trump ještě zlatou dohodu

Koncem července ve Skotsku americký prezident Donald Trump a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřeli předběžně velkou obchodní dohodu. Dohoda jak známo vypadá zcela nevyváženě v neprospěch Evropy. U 70 procent položek zboží dováženého z EU do USA se zavádí 15procentní clo, zatímco v opačném gardu bude clo nula. Komise se z vděčnosti, i naším jménem zaručila odebrat z USA v příštích třech letech energii za 750 miliard dolarů. Po dvou týdnech už opadl prach, a tak jsme si ke zhodnocení dohody pozvali Štěpána Křečka, Mojmíra Hampla, Karla Kříže a  Erika Besta.

Chtějí nám strkat nosy všude

Předsednictví EU na půl roku si většinou všimne veřejnost jen v předsedající zemi, a to ještě kdoví jestli. Tentokrát by to mohlo být jinak. Od 1. července předsedá Unii Dánsko, které se s pozoruhodnou vervou ujímá starších plánů Evropské komise na prohlížení textových zpráv, tedy chatování, jehož se dopouštějí uživatelé internetu na WhatsAppu, Signalu, Facebooku a podobných platformách. To vše pod ušlechtilým praporem boje proti dětské pornografii. Komise už ve svém původním návrhu vymyslela mechanismus, který se nemusíme bát označit jako širokou sledovací operaci.

My a Haag

Česká republika zatím neodvolala svou bezpodmínečnou podporu Izraeli, kterou ústy premiéra (a pak i dalších politiků) vyhlásila v reakci na pogromistický útok Hamásu 7. října 2023. Český bianco šek tak zřejmě platí dál. Minulý týden byla ČR – opět – mezi skupinkou členských zemí, které zablokovaly aspoň symbolické gesto, jímž by EU dala Izraeli najevo, že apokalypsa v Gaze je už i na ni moc. Ten symbolický návrh se týkal vyloučení izraelských startupů z možnosti čerpat vědecké granty EU. Kromě České republiky gestíčko blokovaly Itálie, Maďarsko a Německo.

Naše červené čáry – od povolenek po inkluzi

Motoristé sobě před rokem zazářili v eurovolbách (10,3 %) a až do letošního jara se drželi i pro sněmovní volby stabilně nad pětiprocentní čarou. Od dubna jsou zpravidla pod ní. Na to předseda Motoristů Petr Macinka zareagoval svoláním „krizového sjezdu“ do Olomouce předminulý víkend. Jak chce docílit zúžení propasti mezi preferencemi a volebním potenciálem, která je u Motoristů bezkonkurenčně největší? Etablování nové strany by bylo velkou změnou na české pravici, jíž dosud dominuje ODS bez ohledu na to, jak hluboko zašla do středu.

Generál Narativ

Minulý týden nepřinesl rozuzlení otázky, zda česká armáda na sítích špehuje české občany a používá k jejich ztotožnění tak nemístné metody, jako je falešná identita v uzavřených skupinách. Ale už tento týden snad budeme objasnění blíž. Co je po sporadické publicitě posledních deseti dnů nepochybné: ve dvou různých operacích, loni na jaře a letos v zimě, Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR podnikalo cosi, co je přinejmenším na hraně. Akce Karel z jara 2024 byla podle vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky reakcí armády na to, jak prý veřejný prostor překrucoval věty, jež generál vyřkl o mobilizaci.

Nad bratry se blýská

Když se v mezinárodních vztazích píší vytýkací dopisy, kdy první strana informuje o dopise a druhá strana o své odpovědi na sociálních sítích, je to silné znamení nefunkční diplomacie. Takto nefunkční jsou už téměř rok a půl česko-slovenské vztahy a teď dosáhly prozatímního dna. Tato další trhlina ve visegrádské skupině se počítá k dalším vedlejším škodám tragické ruské války na Ukrajině. Začněme jemným rozdílem mezi dneškem a rokem 2013 u nás. Autor byl tehdy na jednom neformálním sezení, kde se mezi dalšími lidmi vyskytovali i dva tři politici ODS.

Akce Karel

Máme zatím neúplné informace, ale skeptik by z nich mohl vyvozovat, že po České elektroenergetické přenosové soustavě (ČEPS) po blackoutu teď riskuje důvěryhodnost další státní instituce – dosud tak oblíbená Armáda České republiky, přesněji její vrchní velení. Poslanec ANO a bývalý voják z povolání Pavel Růžička už druhý měsíc trousí na sítích fragmenty informací, které zakládají na nehezké podezření.

Zatím ještě Německo je demokracie

Jistě jste si všimli, jak se u nás vládní strany – a vyniká v tom koalice Spolu – pro účely volební kampaně distancují od Slovenska a Maďarska. V této kampani se pracuje s předpokladem, že v Bratislavě a Budapešti sice dosud vládnou demokraticky zvolení politici, nicméně sklouzávají k autoritářskému modelu. Tato interpretace je podbarvena geopoliticky, totiž disentním pohledem premiérů Fica a Orbána na příčiny rusko-ukrajinské války. Takové Německo je dnes pod novým kancléřem Friedrichem Merzem hlavní protiruský jestřáb. A na rozdíl od nás postkomunistů má delší demokratickou tradici.

Byly to obnovitelné zdroje

Čtvrtého července v poledne postihl severní Čechy, větší část východních Čech a pravobřežní Prahu několikahodinový výpadek proudu. Oficiálním a doposud jediným viníkem je fázové vedení V411 nedaleko Kadaně, které shořelo a spadlo. Nachází se ovšem nedaleko místa, kudy do České republiky ústí hlavní přívod elektřiny z Německa. Stejně jako dispečer vylučují OZE ze skupiny podezřelých i vládní politici. My jsme si pro nejpravděpodobnější vysvětlení zašli na ČVUT za předním českým energetikem, profesorem Františkem Hrdličkou.

Lžou nám do očí

V pátek 4. července absolvovala Česká republika asi na třetině svého území několikahodinový výpadek elektřiny. Otázka po příčině blackoutu rozdělila opozici – nejen v úzce politickém, stranickém smyslu – a „režim“. Vládní strany mluví o technické závadě, opozice si naopak od prvního dne byla jista, že za blackoutem je přemíra obnovitelných zdrojů, tedy nezvládnuté přetoky zelené energie zpoza hranic. Opozice možná postupovala ukvapeně, mezitím je zřejmé, že se trefila. Výsledky několikatýdenního šetření příčin, k nimž správce vysokého napětí, státní ČEPS, pozval i své evropské kolegy dispečery, budou jistě zajímavé.

Musíme mluvit o povolenkách

Včera zase jednou nastal okamžik pravdy pro klimatickou politiku EU. Poprvé se na Lipské burze prodávaly povolenky, které budou v lednu 2027 uvaleny na domácnosti za silniční dopravu a vytápění, takzvané ETS 2. Když si povolenky představíme jako daň, dosud má tato daň nulovou sazbu. Evropská komise předpokládá cenu 45 eur za tunu emisí. V Lipsku – úplně stejně jako nedávno na burze ICE – tržní cena vystřelila na 81 eur, což je také o 80 procent víc, než s kolika počítá Komise. Podle konzervativního odhadu každých deset eur za tuto povolenku zdraží litr benzinu či nafty o 75 haléřů, pesimističtější rovnice počítá u každých deseti eur s jednou korunou.

Abychom nedopadli jako v Koreji

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou neúprosná. Za první čtvrtletí letošního roku se oproti prvnímu čtvrtletí 2021 v České republice narodilo o 35 procent dětí méně (18 tisíc). Úhrnná plodnost spadla z 1,85 k 1,37 dítěte na ženu. Už to mělo vyvolat rozruch, který se ale dostavuje, teprve když někdo upozorní na mezinárodní studii, podle níž české ženy očkované mRNA vakcínou proti covidu-19 rodí o třetinu méně často než ženy neočkované. Jedním z autorů studie je disentní český matematik Tomáš Fürst. Naopak Tomáše Sobotku bychom si mohli představit jako typického představitele vědeckého establishmentu.

Stanjura za to nemůže

Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že schodek státního rozpočtu na příští rok se zvýší. Nebude se pohybovat mezi původně plánovanými 240 a dosud takzvaně realistickými 250 plus miliardami, dostoupí až k 280 miliardám korun. Nejostřeji Piráti, ale i kdekdo další berou růst rozpočtu na 280 miliard jako důkaz, že Stanjura je ekonomický diletant. To je dosti laciné užití politické metody: Dejte mi pevný bod v rozpočtu a já na něm ministra financí ugriluji. Vždycky když stát hospodaří s obřím rozpočtovým schodkem, lze za to činit odpovědným ministra financí. Realita je jiná.

„Spadl drát“

Páteční výpadek elektřiny, který na několik hodin postihl velké části České republiky, je událostí historického významu. Prý tedy není, zastánci „moderní“, zelené, bezemisní energetiky za blackoutem vidí obyčejnou technickou závadu. Shořel a pak spadl fázový vodič, drát vysokého napětí v Podkrušnohoří. Ministerstva průmyslu a životního prostředí sice v první chvíli nevěděla, jak přesně to shoření drátu vysvětlit, ale nade vši pochybnost věděla, že jedno z vysvětlení nepřipadá do úvahy. „Nejde o selhání obnovitelných zdrojů,“ poučilo nás ministerstvo průmyslu ještě v pátek.

Vyšší daně, víc zbraní

Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Koncesionářské poplatky jako symbol zpupnosti vlády

Novým důkazem neobratnosti české vlády je kontrapunkt mezi dvěma událostmi, jež se obě odehrály na přelomu června a července. Na sítích předseda vlády Petr Fiala jako důkaz starosti vlády o komfort a čas občanů vážně prodává možnost, aby si řidič o nový řidičský průkaz žádal on-line. To jde od včerejška. Řidič se tak vyhne frontě na úřadu a za 100 korun nový průkaz dostane do výdejního místa, dokonce si to místo může vybrat. Po možnosti netahat se po republice s občankou (můžete si ji stáhnout do telefonu!) jsme dosáhli dalšího milníku na cestě k digitalizaci.

Po atentátu teror i naprosto moderní propaganda

Zdálo by se, že k atentátu na Reinharda Heydricha a následné heydrichiádě se už nic nedá zjistit. Archivář Vojtěch Šustek předkládá obsáhlou studii Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům, která nás vyvede z omylu. Málokdy čteme o historické události takovou až mikroskopickou rekonstrukci. I dnešního čtenáře, který ani nemusí mít speciální zájem o druhou světovou válku či odboj, zaujme detailní líčení akce proti Heydrichovi 27. května 1942 a následného teroru nebo německé propagandy a psychologické ofenzivy, jimž byl český národ během tří týdnů po atentátu vystaven.

Očkované Češky rodí míň, už to máme vědecky

Při diskusích o příčinách strmého propadu porodnosti v České republice – za tři roky už o 35 procent – nejvýbušnější chvíle nastává, když formulujete hypotézu o tom, že propad může souviset s vakcínou proti covidu-19. Ženám v plodném věku byla tato vakcína zpřístupněna začátkem léta 2021, přičemž nápadný pokles porodnosti začíná o tři čtvrtě roku později – v prvním, a ještě výrazněji ve druhém čtvrtletí roku 2022. Debata o této pozoruhodné korelaci se u nás vede zdráhavě a neochotně. Nejčastější bývají dva protiargumenty.

Nerušit, zbrojíme

Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.

Konečně akce proti povolenkám

Petr Fiala včera strčil klacek do soukolí klimatického tažení Evropské unie. Na místě činu, v Bruselu, představil tzv. non-paper, jehož cílem je otupit systém emisních povolenek ETS 2, ještě než 1. ledna 2027 vejdou v platnost. Jsou to jak známo povolenky pro domácnosti, tedy na emise z vytápění bytů a z pohonných hmot, de facto dvě spotřební daně tam, kde je dosud nulová sazba. Česká strana návrhu pracovně říká zastropování ceny povolenky, čehož by se ale nedosahovalo administrativním stropem pro cenu, ale vrháním nových povolenek, které bude mít Evropská komise v rezervě.

Najde Babiš inspiraci ve Španělsku?

Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.

Kvůli povolenkám půjdeme s Bruselem i do tvrdého střetu. To je slib

Čtvrt roku před volbami nemá jejich favorit ještě hotový program. Minulý týden však Andrej Babiš ve videu některé sliby programu ANO přece jen odkryl. Týkají se energetiky – ceny energií chce tlačit dolů – a státních výdajů pro profesní skupiny, které chce naopak navyšovat. Řízením ekonomické politiky by byl v hypotetické Babišově vládě pověřen místopředseda ANO Karel Havlíček.

A nejde se Evropské komisi na povolenky prostě vykašlat?

Skutečným tématem pro českou volební kampaň nejsou bitcoiny, ale emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění. Mají zkratku ETS 2, platit začnou od roku 2027, od minulého měsíce se s nimi obchoduje na finančních trzích a cena za povolenku se vyšplhala k 80 eurům za tunu emisí. Agentura Bloomberg, která je spíš ještě zdrženlivá, odhaduje, že do roku 2030 zdraží ETS 2 až ke 150 eurům za tunu a tímto zcela politickým krokem pak bude vytápění plynem dražší o 40 a benzin s naftou o 30 procent. Je to ideologicky uvalená askeze a současně neomalený útok na energetickou suverenitu členských zemí.

Dna jsme ještě nedosáhli

Před našimi zraky jdou další a další díly dramatu, na které se nikdo ze zodpovědných politiků asi nedívá – a rozhodně na něj nikdo z nich nereaguje. Včera vyšla pravidelná čtvrtletní zpráva Českého statistického úřadu o počtu obyvatel. Rovnou prozraďme, že významný úbytek nově narozených pokračuje. Za první čtvrtletí letošního roku se na území republiky narodilo 18 tisíc dětí, zatímco loni to za první čtvrtletí bylo ještě téměř 21 tisíc dětí. V meziročním srovnání to dělá minus 13,8 procenta. Ubývá nás tedy ve stejném tempu jako už tři roky a zatím není vidět žádný konec toho trendu.

Macron odražen. Zatím

Po měsíci nervů našlo drama kolem tendru na pátý a šestý reaktor Dukovan šťastnou koncovku. Jak známo, 6. května zakázal Krajský soud v Brně předběžným opatřením českému státu uzavření dohody s korejským stavitelem KHNP. Slavnostní podpis měl proběhnout následující den, stočlenná korejská delegace k nám tak letěla zbytečně. Ale teď, 4. června, Nejvyšší správní soud (NSS) předběžné rozhodnutí krajského soudu zrušil. Premiér Fiala, ministři Vlček a Stanjura, zkušenější o tuto blamáž, už netrvali na ceremonii a své účasti na ní, načež mohla pouhých několik hodin po verdiktu NSS česká firma EDU II s Korejci podepsat dohodu elektronicky.

Otevřu ledničku, bitcoin

V aféře Jiřikovský–Blažek jsme o týden moudřejší, tedy především o poznání, že stát se své dohlížecí role při otevření bitcoinové peněženky Tomáše Jiřikovského zhostil s bohorovnou laxností. Patrně z ní odešlo v přepočtu několik miliard korun ještě předtím, než se dostavil znalec – což znalci nebránilo v tom, aby on a jeho prostřednictvím český stát Jiřikovskému vystavili potvrzení, že v peněžence byly bitcoiny jen za tři miliardy korun. Přehled nesrovnalostí si čtenář může připomenout v článku Jana Hrdličky na protější straně. Začátek aféry tedy rámuje odstoupení ministra Pavla Blažk

Na práh demise a ani o krok dál

Bitcoinová aféra je v tom nejzajímavějším – proč stát selhal u otevírání bitpeněženky – pořád zhruba stejně neobjasněná, ale politicky už jí dochází vítr. Vidíme to při bližším pohledu jak na opozici, tak dovnitř vládního tábora. Opozice, tedy v první řadě hnutí ANO, možná dnes na schůzi sněmovny podá žádost o schůzi mimořádnou, na níž by se Pavel Blažek a jím přijatý dar pro ministerstvo spravedlnosti řešili, ale možná taky ne. Konzument nepřetržitého zpravodajství o bitcoin krizi bude omluven, pokud by předpokládal, že takový návrh přece už Andrej Babiš nebo Tomio Okamura dávno podali.

Organizovaný zločin za bílého dne v parlamentu

Bitcoinovou aféru po týdnu charakterizují klíčová slova ministr, náměstek, drogový dealer, organizovaný zločin – aniž by tu někdo navrhl, jak měl ten vztah mezi státem a organizovaným zločinem vypadat. Mezitím působí organizovaný zločin za denního světla v parlamentu. Je to organizovaný zločin jiného druhu a nepřipadá nám tak, protože jsme na něj už zvyklí. Ale co jiného jsou zákonem vynucované platby od spotřebitelů k jedné lobby (obnovitelných zdrojů energie, OZE) než zločin organizovaný státem?

Podivná aféra

Připomíná to 11. září 2001, kdy Miroslav Macek jako velkou zprávu oznamoval svůj odchod z vedení ODS, aby vzápětí nato v New Yorku nalétávala letadla do Dvojčat. V pátek 30. května 2025 přišlo oznámení europoslance Filipa Turka, že povede středočeskou kandidátku Motoristů do sněmovny, což je samo o sobě docela důležitá zpráva. Ale Turka naprosto zastínil ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS, který ve sněmovně prosadil nový trestní zákoník a vzápětí rezignoval kvůli aféře s darovanými bitcoiny. Blažkova rezignace – dojde k ní během týdne, kdy toto Echo vychází – je málo pro hnutí ANO, které žádá rezignaci celé vlády.

Novější články Starší články