Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Plyn bude až dvakrát dražší

Ruský vpád na Ukrajinu má a hlavně bude mít i mohutné ekonomické dopady. Nejsou to jen přímé hospodářské škody pro Ukrajinu, ale i sankce uvalené západní Evropou a USA na Rusko (bývalý třetí svět se nepřidal). Aspoň teď vypadá zcela reálně budoucnost, v níž někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska ekonomicky odpoutává, zatímco Rusové uzavírají ad hoc smlouvy na odběr svého plynu a dalších surovin s Indií, Pákistánem, Čínou a dalšími. Ekonomka Elisabeth Christenová je specialistkou na mezinárodní obchod v rakouském institutu WIFO ve Vídni.

Kolem Ukrajiny houstne informační mlha

Je to už pět dní, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil zákaz jedenácti opozičních stran a také vznik jakési národní informační platformy, jejíž zpravodajství budou přebírat a vysílat všechny televizní stanice (spojíme „všechny celonárodní TV kanály… v jednu informační platformu pro strategickou komunikaci“, abychom ho citovali přesně).

Myslí to Vít Rakušan s konvojem NATO vážně?

Ať to Vít Rakušan, který včera o myšlence konvoje souhlasně mluvil v Partii Primy, řekne jasně. Může to upřesnit, řekněme ve smyslu: O něco vyšší riziko války Západu s Ruskem za pomoc slabší Ukrajině stojí. Mírová mise Severoatlantické aliance na Ukrajinu – o tomto na první poslech zjevném protimluvu by podle významných členů české vlády měla Aliance jednat na svém summitu v Bruselu už tento čtvrtek. Severoatlantická aliance je vojenské uskupení.

My a tragédie Ukrajinců

I dva dny po návratu je cesta premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva přetřásané, horké téma, velká věc. Proč? Z dostupných zpráv vyplývá, že ta návštěva byla symbolická. Nic směrodatného se během ní nedohodlo, zdivočelý nápad čtvrtého cestujícího, polského vicepremiéra Jarosława Kaczyńského, poslat na Ukrajinu „mírový konvoj“ NATO, což je návod na přímé zatažení Aliance do války, si premiéři neosvojili.

Teď je možné přesvědčit Brusel

Ještě nedávno by se rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) točil kolem stipendia poslance Farského, kolem nového policejního prezidenta a kolem tlaku vlády na neočkované. Válkou na Ukrajině se i Rakušanovi prudce změnila náplň práce. Jeho resort, jmenovitě Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, vede boj proti tzv. dezinformacím a cítí se být naším obráncem v jakési hybridní válce proti nepřátelským mocnostem. Kromě toho se vláda musí starat o vlnu ukrajinských uprchlíků a v neposlední řadě řešit raketový růst cen benzinu a nafty.

Ubrzdit to před evropským Afghánistánem

Je pozoruhodné, jak ztuha se ty nadějnější zprávy z rusko-ukrajinské války dostávají do našeho veřejného prostoru. Obě strany kromě bojů spolu také vyjednávají a včera poprvé za ty tři týdny nastal moment, kdy obě ve stejný den mluvily o významném pokroku v jednání. Řeč přitom není o koridorech, jimiž může odcházet obyvatelstvo z Rusy dobývaných měst, ani o žádných dalších sice důležitých, ale dílčích bodech, řeč je o podmínkách mírového uspořádání.

Proč vláda jen přihlíží růstu cen benzinu a nafty

S napětím očekávané zasedání vlády, na němž se měla hledat odpověď na prudké zdražování benzinu, nafty a v druhém sledu i dalších energií, porodilo myš. Prozatím se ani nebude odpouštět spotřební daň a DPH z pohonných hmot, ani se vláda neuchýlí k zastropování cen na benzinových stanicích. Místo toho ohlašuje dvě menší, byť vítané změny: zruší povinnost přimíchávat biosložky a načas vysazuje silniční daň pro vozidla do 12 tun.

Ve jménu boje s Kremlem...
Evropský parlament je tvůj Velký bratr

Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.

Slon v ukrajinské místnosti

Před zítřejším třetím kolem jednání Kyjev–Moskva se svět dozvěděl, s čím do nich ruská strana půjde. V pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov formuloval tři body: 1) uznání příslušnosti Krymu k Rusku, 2) uznání odtržených „lidových republik“ v Luhansku a Doněcku, konečně 3) neutralita vepsaná do ukrajinské ústavy. V České republice, zdá se alespoň autorovi komentáře, většina hlasů tento ruský katalog pro jednání hodnotí jako vynucené přiznání slabosti.

Jak souvisí válka na Ukrajině s vakcínou na covid?

Když před týdnem čeští provozovatelé domén na pokyn bezpečnostních složek vypínali různé okrajové servery, dalo se na obranu vlády ještě tvrdit, že tak činí z přetlaku potřeby něco dělat, že to je hlavně projev akcionismu. Evropský parlament tento týden přijme Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací (čtenář ji najde na stránkách europarlamentu, má pořadové číslo A9-0022/2022).

Tato válka pootevřela jedno okno příležitosti

Válka na Ukrajině, toto čiré neštěstí a hrůza, může nést i nějaké dobré vedlejší efekty. Například je tu možnost, že by směrodatní politici v západní Evropě začali revidovat politiku boje s globálním oteplováním. Z něj je už dávno politické náboženství a revize náboženství, nějakého jeho ústředního pilíře, většinou otevře cestu k jeho zániku.

Co se děje na českém internetu? Vypnout!?

Válka na Ukrajině je už dnes v jednom důležitém ohledu horší než války v Jugoslávii: útok se neudál při dělení jednoho státu, v rámci jakéhosi „majetkového vypořádání“ mezi státy nástupnickými. Je to útok jaderné mocnosti na slabšího souseda. Ve chvíli, kdy si agresor ze země se 40 miliony civilistů udělá střelnici, není příliš taktní někde v dalekém bezpečí diskutovat o chybách, které se třeba dopustila vláda napadené země a její zahraniční spojenci.

Teď je důležité přežít několik příštích zim

Jaké závěry má z války na Ukrajině vyvodit Česká republika? Od vypínání „proruských“ serverů přes rozpočet armády až po klimatickou politiku Evropské unie, kdy naplánovaná cesta k uhlíkové neutralitě z větší části stojí na ruském plynu – otázky pro disidenta, později ministra obrany a dnes člena Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu Alexandra Vondru (ODS).

Zklamalo mě, že se v dotacích neškrtalo víc

Návrh státního rozpočtu na letošek Fialova vláda zdědila a za půldruhého měsíce, během rozpočtového provizoria, přepracovala. Ve výsledku už tak nemá deficit 377, ale „pouhých“ 280 miliard korun. Návrh minulý týden ve sněmovně prošel prvním čtením a premiér Petr Fiala ho prodával s argumentem, že v době vysoké inflace je to rozpočet protiinflační. Jedním z premiérových ekonomických poradců je hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Parlamentní režim dnes hájí extremista

Petr Fiala v úterý na sociálních sítích: „Demokracie je diskuse. Ale diskusí není bezobsažný monolog. Zvlášť když je jeho cílem jen zablokování demokratického rozhodování. Extremisté nás stojí spoustu peněz a blokují parlament. Vydírat se nenecháme.“ Politici dnes vládnoucí koalice před volbami, vlastně po většinu minulého volebního období, měli sklon označovat se za demokratickou opozici s tím, že nejen komunisté, ale ani Okamurova SPD demokratická není. Tady stojí za úvahu, kdo je demokrat a kdo je extremista.

Udělají z vás blázna, takhle

Rozhovor s brigádním generálem Vladimírem Halenkou se konal deset dní poté, co státní zástupce Pavel Prygl zrušil jeho trestní stíhání. Halenka se po sedmi letech učí žít bez hrozby vězení nad hlavou. Je to úleva? Spíš není. Dokud jsem doufal v návrat do armády, to bych se z takového rozsudku samozřejmě radoval moc. Po sedmi letech přešla naděje, tím pádem se nedostavila ani úleva. Těch sedm let se nikdy nevrátí.

Případ generála Halenky

O co šlo? Vojenská policie seznámila detektivy z proslulého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se svým podezřením, že se zločinný gang ve státním sektoru v letech 2009 až 2013 pokusil pod cenou prodat tuny vojenských zásob, mimo jiné 23 tankových motorů a celkem 216 motorů do BVP, bojových vozidel pěchoty. Konečným nabyvatelem se měly stát soukromé firmy, v jednom případě i Vojenský opravárenský podnik ve slovenském Trenčíně.

V covidu nebyl Fiala ani horší, ani lepší než Babiš

Příští sobotu u nás končí trasování, a tedy karanténa, také se přestávají testovat lidé bez příznaků. To jsou dvě zásadní novinky ze závěru minulého týdne, jimž by se asi dostalo větší pozornosti, nebýt všeobecné únavy z covidu. Možná k té menší pozornosti přispívají sami vládní představitelé, kteří teď ta chvályhodná rozhodnutí přijali, v první řadě ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Nutně by pak vznikla otázka, proč ještě nedávno znovuzaváděli plošné testování ve školách a ve firmách.

Senát má svou hrdost

Po dvou letech pandemie je každý trochu efektivní akt odporu, jaký včera předvedl Senát, důležitý. Novelu pandemického zákona, z něhož se stává dvojtečka pro případné protažení plošných opatření proti covidu-19 do podzimu letošního roku, včera Senát odmítl. Tím krapet prodloužil proces jejího přijímání sněmovnou a zvětšil možnost do této brutální normy zasáhnout. Ale těžko mohl jinak, a to i kdyby většina senátorů souhlasila s každým písmenem novely.

Byli jsme slabí a naivní. Už nikdy víc

Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.

Jsou dezinformátoři a jsou hodní novináři

Když do týmu poradců nového premiéra Petra Fialy nastupoval Michal Klíma coby poradce pro média a dezinformace, člověka maně napadlo, co asi tak bude pracovní náplní poradce předsedy vlády v otázce dezinformací. Máme si snad představovat, že poradce přinese premiérovi jednou týdně svodku a v ní fixem podtržené informace, na které je třeba dávat si pozor, protože jsou to ve skutečnosti dezinformace? Naštěstí a naneštěstí jde o něco jiného, přece jen sofistikovanějšího.

Jádro, hurá. A co dnešní ceny?

Píšeme na těchto stránkách občas kriticky o Fialově vládě, proto je třeba zmínit i jeden podstatný úspěch z minulého týdne (a ovšem hned se podivit interpretaci, jakou tomu náš premiér o víkendu dal). Evropská komise publikovala jakési definitivní znění tzv. delegovaného aktu o taxonomii. Samotný princip taxonomie, v níž se zdroje energie dělí na čisté, udržitelné a špinavé a podle toho jsou uměle zvýhodněny či znevýhodněny, je skandální. Přesto musíme kvitovat, že mezi čistými, respektive udržitelnými zdroji se ocitlo jádro a teď i plyn.

Oči jen pro Pfizer

S tím, jak – věřme – končí pandemie čínského koronaviru, se množí takzvané revizionistické zprávy. Podle metastudie vědců z americké Univerzity Johnse Hopkinse (žádná ořezávátka, celosvětové přehledy z Johns Hopkins University byly od začátku používány jako jedna z ústředních databází koronavirové nákazy napříč světem) měla celoplošná opatření, tedy lockdowny, na šíření infekce zanedbatelný vliv. Teď přichází izraelská studie, podle níž dostatečná hladina vitaminu D v těle do velké míry zabraňuje těžkému průběhu covidu-19.

Hra na bílého rytíře

O rusko-ukrajinské krizi a roli Západu včetně postoje České republiky mluvíme i v Salonu Echa. Sešli se v něm bývalý velvyslanec v Paříži a enfant terrible našeho zahraničněpolitického diskurzu Petr Drulák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Jaroslav Kurfürst, zastánce realistické školy v mezinárodní politice Petr Robejšek a novinář, kyjevský rodák Jefim Fištejn.

Soud přitlačil vládu ke zdi

Pozoruhodný souběh politické a justiční moci nabídl včerejšek. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil asi nejotřesnější nařízení dneška, jímž je diskriminace neočkovaných spoluobčanů v restauracích, kavárnách, klubech, v hotelech. Bohužel NSS to mimořádné opatření nezrušil s okamžitou platností, ale s přihlédnutím k vývoji „epidemie“ covidu dal vládě týden čas, aby nějak zareagovala. Nastínil jí tři možná východiska: ve stupni diskriminace zrovnoprávnit neočkované s očkovanými

Otázky na Václava Moravce

Minulý týden i u nás způsobila jistý rozruch zpráva deníku Bild, že hospitalizované s covidem v německých nemocnicích tvoří zhruba z poloviny pacienti přijatí z jiného důvodu, kteří ale při té příležitosti byli pozitivně otestováni. Shodou okolností téměř ve stejný den přichází zpráva z Anglie: v anglických nemocnicích leželo k 25. lednu 13 023 pacientů, z nichž jen 6256 bylo do nemocnice přijato kvůli covidu. To je 48 procent. Profesor Paul Hunter z University of East Anglia listu Daily Mail řekl, že je „absolutně nutné“ začít rozlišovat na primární a náhodné covidové pacienty i v denních hlášeních.

Fiala se chce promlčet k „pandě“

Včera se na Václavském náměstí konala demonstrace proti novele pandemického zákona. Počtem rozhodně nebyla přelomová tak, aby to odpovídalo pocitu svolavatelů, že tato novelizovaná „panda“, o níž má v úterý hlasovat sněmovna, je i na poslední dva roky zlomem k horšímu. Ale pod koněm zaznělo leccos zajímavého. Známý odborník na zdravotní právoOndřej Dostál například řekl, že v době schvalování novelizovaného pandemického zákona „právo potřebuje vaši pozornost“.

Čím větší zoufalství, tím ostřejší boj proti „dezinformacím“

Jeden den česká vláda slibuje, že uvolní proticovidová opatření od 1. dubna, druhý den, že by se s návratem k normálu mohlo začít už někdy v březnu. Aby měla zbraně pro předpokládanou vlnu infekce na podzim (!), prosazuje novelu pandemického zákona ve stavu legislativní nouze. Nebýt obstrukce Okamurovy SPD, dosti drastická novela pandemického zákona by už sněmovnou prošla, aniž ta norma stačila vejít do povědomí veřejnosti.

Historie ukáže, kdo měl pravdu

Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.

Novější články Starší články