Od léta bylo patrné, a teď se zdá téměř jisté, že se vládnímu táboru náskok opozice, a v ní především hnutí ANO, už stáhnout nepodaří. Mezi nejzajímavější zjištění obsáhlého výzkumu STEM/Mark pro Seznam.cz z počátku září patří to, které pracovník agentury Jan Burianec vyjádřil větou: „Zatímco v roce 2021 byl ústředním tématem ‚Antibabiš‘, tak letos je až pětkrát silnější ‚Antifiala‘.“ Tedy jako svůj motiv jít k volbám uvedlo odpor vůči stávajícímu premiérovi téměř 15 procent, proti bývalému premiérovi pouhá tři procenta voličů.

Přesto se koalice Spolu k Antibabišovi uchyluje, a to i za cenu rizika, že nálož, kterou nastraží, detonuje až po volbách a kromě Babiše může poškodit – hlavně – Českou republiku.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Blšanům dotaci nevyplatil z obavy, že by mu ji kvůli Babišovu střetu zájmů nemusela proplatil Evropská komise. Podobně SZIF pozdržel vyplácení dalších nenárokových dotací firmám z Agrofertu. Firmy Agrofertu se sériově odvolávaly k soudu, stejně tak Blšany. Avšak soudy městský, nejvyšší správní a letos na jaře s definitivní platností i ústavní jejich žalobu odmítly. Ústavní soud touto větou: „Výklad stěžovatelky, podle kterého se § 4c zákona o střetu zájmů na dotace poskytované podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, nevztahuje, neodpovídá závěrům komise a judikatuře.“

Potud v pořádku. Druhý nejbohatší, už jednou a možná brzy zase nejmocnější občan České republiky by se ve své dotační nenasytnosti měl krotit. Revoluční zvrat v příběhu obstarává ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL, respektive Spolu), který SZIF, této oficiálně nezávislé agentuře, dal za úkol vypracovat analýzu, co z nálezu Ústavního soudu plyne. Z analýzy překvapivě plyne to, že Agrofert během Babišova prvního vládnutí neměl právo pobírat nejen nenárokové, ale i nárokové dotace. Nárokových dotací „na hektar a krávu“ za tu dobu pobral asi čtyři miliardy korun, jsou dávno schválené a proplacené, ale podle fondu je Babiš má vrátit.

Vedení fondu podléhajícího přímo ministru Výbornému, s dozorčí radou zvolenou touto sněmovnou na jaře 2022, tedy dodalo vysoce sporný nález retroaktivní povahy. Každá ta nároková dotace se musí vymáhat zvlášť, doslova několik tisíc sporů tedy může ochromit kapacity fondu. Ministr Výborný nedávno v jednom rozhovoru Babišovi bezelstným tónem navrhl, ať se tedy dotací vzdá.

Po všech zkušenostech s Babišem víme, že se nevzdá, tentokrát bude jeho pocit křivdy dokonce oprávněný. Co může následovat? Až se Babiš ujme vlády, fond své stanovisko přehodnotí, buď pod tlakem premiéra, nebo nového ministra zemědělství, nejpozději však až parlament převolí jeho dozorčí radu. Toho si nemůže nevšimnout Evropská komise, bude to učebnicový příklad porušení zásad právního státu. Jak jsme mohli sledovat na příkladech Maďarska a Polska, Evropská komise registruje každé porušení zásad právního státu jen u politicky nevhodných vlád. Politické zásahy jejich „proevropských“ předchůdců nevidí, nestíhá. A tady s politickým zásahem začal Výborný.

Takže se rýsuje scénář, kdy na druhou Babišovu vládu bude mít EU od začátku silnou páku. V kampani zazněl od ANO jasný slib nezavést povolenky pro domácnosti, a to i za cenu konfliktu s Evropskou komisí. Spolu (a STAN) svou nemohoucností nejprve umožní Andreji Babišovi mocenský návrat a dopředu se postarají i o nemohoucnost českého premiéra uvnitř EU. Tady už je druhořadé, že jím bude Babiš, ale nemohoucí bude v zásadních věcech v Bruselu Česká republika.