Hej, Slované

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Hej, Slované 85: Polské a maďarské šavle a kníry k sobě patří. Orbán věděl, co říkat, aby mu Poláci šli na ruku

Maďarské volby se staly jedním z dosavadních hitů letošního roku, už týden se nemluví o ničem jiném. Jaký dopad ale budou mít na staleté silné polsko-maďarské vztahy, které byly v posledních letech pošramoceny roztržkou kvůli přístupu obou zemí k Rusku? Jak vnímat ohlášky vítěze Pétera Magyara, který chce na první státní návštěvu jet právě do Varšavy? A co si polské strany, zejména Právo a spravedlnost, mohou vzít z porážky Viktora Orbána? O tom hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované s bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými politolog a diplomat Maciej Ruczaj.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Mezi Maďarskem a Ukrajinou probíhá válka beze zbraní. V Maďarsku to vypadá, že kandiduje Zelenskyj

V neděli nás čekají patrně nejdůležitější letošní parlamentní volby v Evropě – maďarské. Zároveň už několik měsíců sledujeme zvýšené napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou, oboustranné provokace obou zemí a naschvály, které si dělají. Ať už jde o zastavení ropovodu Družba ze strany Ukrajiny nebo o zadržený bankovní převoz ukrajinských peněz přes Maďarsko. Přitom se ovšem hraje také o maďarskou menšinu žijící na Zakarpatí.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Majdan je to nejsilnější, co jsem zažil. Ve Lvově jsem hrál na cimbál klukům bez nohou, bez rukou

„Češi si to nechtějí připustit nebo se na to snaží zapomenout, ale Ukrajinci – alespoň ti zakarpatští – nás skutečně mají rádi. Znají nás, jezdí sem pracovat, jejich řeč je velmi podobná moravštině. Tyhle vztahy jsou pro nás bohatství,“ říká v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované cestovatel Jiří Eibensteiner.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

V Chorvatsku je zase na vzestupu fašismus. Místní Srbové se nových ustašovců bojí

Chorvatsko se potýká s intenzivním nárůstem nacionalismu. Je to problém už i v parlamentu, kde poslanci zakončují své projevy nechvalně proslulým ustašovským pozdravem „Za dom spremni“ (Pro vlast připraveni). Tato tendence ještě nabyla na síle po loňském koncertu klerofašistického zpěváka Marka Perkoviće Thompsona, který v Záhřebu navštívilo půl milionů lidí. Nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované! pátrá po tom, co se v Chorvatsku děje a zda to koresponduje s ideály založení státu. S bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými disktuje historik Boris Mosković.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

V Srbsku se školy dělí na prorežimní a protirežimní, snaží se předehnat a děti jsou tak vzdělanější

Chorvatská společnost se radikalizuje, v Srbsku je to podobné – a přece to není černobílé. „Čekala jsem, že když si v Bělehradu řeknu v hospodě kapele o to, aby zahrála píseň z Dalmácie, že dostanu pár facek, ale nic se nestalo,“ říká v nejnovější epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované spisovatelka Blanka Čechová. Douhodobě žije v Chorvatsku, nyní ale zažívá veliký autorský úspěch v Srbsku. „Jsem fascinovaná tím, jak vysoká je v Srbsku kultura čtení a kolik toho znají děti. Tam ještě platí, že chceš-li něco dokázat, musíš být sečtělý,“ dodává.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Bosna je nejkrásnější nejbližší exotika, kterou máme. Akorát o tom u nás nikdo pořádně neví

„Večer si postavíš stan a ráno se překvapeně probudíš na fotbalovém hřišti a sleduješ, že místní hrají zápas. A jsi znovu překvapený, protože oni tě nebudí, naopak čekají, až vstaneš, a pak ti nabídnou cigáro a kávu. To je Bosna, kterou nelze nemilovat.“ Aneb nový díl sourozeneckého podcastu Hej, Slované je tentokrát o tom, jak cestovat na punk po Bosně a Hercegovině, jen tak s batohem, přes hory, přes doly, do měst i galerií. O tom všem hovoří s bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými cestovatel Jiří Eibensteiner. A Jakub tentokrát prozradí, kde na něho na Balkáně pokaždé vykoukne bůh.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Evropská unie je v chaosu, balkánské země jsou v chaosu. Jejich vstup je žádoucí, ale nic nevyřeší

Zaslechneme-li, že je některá země kandidátskou zemí na členství v Evropské unii, dovedeme si představit, co to prakticky znamená? Západní Balkán je dnes v tomto směru rozdělené území: Slovinsko a Chorvatsko v EU jsou, jsou už také v eurozóně, zatímco ostatní země někdejší Jugoslávie se o členství ucházejí. Jaký dopad má na tyto uchazeče uzavírání jednotlivých přístupových kapitol? Co to vlastně znamená? A skutečně se něco v daných zemích na základě uzavíraných kapitol děje, nebo je to jen zdání a zbožné přání?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Opakované prezidentské volby v Republice srbské. Domluvený kabaret, nebo oslava demokracie?

V únoru se v Republice srbské – čili jedné ze součástí konfederace Bosny a Hercegoviny – opakovaly prezidentské volby, konané původně vloni v listopadu. Stojí za pozornost, protože jejich okolnosti jsou nevšední, výjimečné. Vloni byl rozhodnutím ústavního soudu zbaven funkce tehdejší dlouholetý prezident Milorad Dodik, jemuž soud zakázal vykonávat jakékoli ústavní funkce na dalších šest let. Po několika měsících lavírování a vzpoury se Dodik soudnímu rozhodnutí nakonec podvolil a úřad opustil. U moci přitom de facto zůstal, jelikož nový prezident Siniša Karan je Dodikův dlouholetý spolupracovník, někdejší ministr vnitra. Navíc je zvolen jenom do letošního podzimu, kdy se mají konat řádné prezidentské volby.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Sto let československého jazyka. Je to něco jiného než českoslovenština?

Před sto lety – 3. února 1926 – byl přijat zákon o existenci československého jazyka, který platil až do roku 1948, kdy se s odsunem Němců změnilo národnostní složení po druhé světové válce obnoveného Československa a už nebylo potřeba tuto zjevnou politickou obezličku v zákonu mít. Původně to ale měl být štít, aby si Němci nemohli sáhnout na správu nového státu a aby ten mohl bezpečně fungovat. Přesto se do zákona dostal až osm let po vzniku státu. O tom všem a jazykových vztazích Čechů ke Slovákům hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub a Lukáš Novosadovi.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

V srbské Lužici neexistuje v jazyce sex ani nadávky, zato je tamní myšlení mírně totalitní

Podcast Hej, Slované se vrací po přerušení zaviněném především Lukášovými zdravotními komplikacemi. A pokračuje záměrně tam, kde vloni skončil – v srbské Lužici, protože Lukáš se nově stal redaktorem jediného tamního lužickosrbského deníku. Vypráví tak o svých nových zážitcích a o tom, jak díky nové pozici proniká ještě hlouběji do malé společnosti, která se má před cizáky na pozoru. Mluví například o tom, že jde o unikátní noviny, protože v čase všeobecné mediální krize, kdy klesají náklady tiskovin a novinařina je ohrožena nástupem umělé inteligence, jsou Serbske Nowiny v tuto chvíli patrně jediné tištěné médium v Německu, rozhodně jediné v někdejším východním Německu, jemuž náklad naopak stoupá.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Čechy mám nesmírně rád, protože jste pokorní. A taky jste slunečnice, říká Lužický Srb

Češi na sebe rádi a s gustem zahlížejí a hodnotí sami sebe velmi kriticky. Kdy jindy než na Vánoce si proto připomenout, že jiní nás mohou vidět pozitivně, mít nás rádi a obdivovat se nám. Proč vlastně? Obzvlášť pozoruhodné je takové hodnocení, když nás má rád někdo, kdo ani není migrant a kdo sem pravidelně několikrát za rok přijíždí ze zahraničí jenom a právě proto, že nás má rád. K takovým lidem patří Lužičtí Srbové, náš nejbližší národ.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Za jak dlouho zmrzne Srbsko? Země nesmí vyrábět energie a zásoby jí docházejí...

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Slezsko ani Moravu nemůžeme vnímat jako samostatné země

Utajenou naší sousední zemí je Slezsko. Ač kdysi patřilo ke Koruně české, takže bylo součástí českého státu, a třebaže Vratislav bývala druhým největším českým městem, je to všechno pryč. Dnes o dějinách této veliké země ani o její současnosti mnoho nevíme. Ostatně je to vůbec ještě samostatná země? Anebo už tak o ní uvažovat nemůžeme? Nejen o tom hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované! Lukáš Novosad se svým hostem, polonistou a autorem dosud jediného průvodce po Slezsku Pavlem Trojanem.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Češi jezdí na Jadran, protože je to už sto let jejich území. Za 1. republiky jsme tam byli páni

Nedávno proběhla tiskem zpráva, že bude konečně dostavěn dálniční tah směrem na Rakousko a že Češi se tak o několik hodin dřív dostanou na Jadran. Je v ní mnoho typického: potřeba vykoupat se v Jaderském moři je totiž našincům vlastní už více než sto let. Jak se tento návyk rodil? Jak souvisí s Rakousko-Uherskem? Jak nás učila turismu a rozvíjela ho v nás první republika? Jak naši touhu po moři ovlivnily rychle budovaná železniční síť c. k. říše a jak kdysi nové masmédium - barevná pohlednice s obrázky moře?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Co je polské tiramisu, co beraní roh. Aneb kam na vánoční trhy v Polsku

Končí listopad, což znamená, že začínají oblíbené adventní trhy – u nás, v Německu, v Rakouskou a samozřejmě také v Polsku. Že to je nynější oblíbenou turistickou destinací Čechů, je všeobecně známo. Ale jak je tomu o adventních trzích? Kam našinci do Polska jezdí? Kam naopak ne, i když by měli? Kde jsou nejlepší polské jarmarky? Jaké jsou polské speciality a čím se polské kulturní instituce liší o svátcích od českých? O tom a mnohém dalším hovoří v nové epizodě podcastu Hej, Slované! Lukáš Novosad s ředitelem České pobočky Polské turistické organizace Pavlem Trojanem.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Turecko je připraveno okamžitě zaútočit. Aneb jak Turci znovu mocně expandují na Balkán

Před sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Rok protestů v Srbsku: vláda pochopila, že i obrovské demonstrace stačí přehlížet

Prvního listopadu uplynul rok od neštěstí v Novém Sadu, kdy po zpackané rekonstrukci hlavního nádraží v Novém Sadu spadla betonová střecha a zabila šestnáct lidí. To mobilizovalo dlouho dřímající občanskou společnost v Srbsku, která začala mohutně protestovat a požadovat vyšetření kauzy, potrestání viníků a to, aby v zemi začaly fungovat justiční instituce. Požadavky vyústily v největší demonstrace v Evropě za desítky let, které už vzhledem k délce nesnesou srovnání s ničím, co si pamatujeme: ani s demonstracemi v roce 1989, ani v roce 1968.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Místo syna „psyn“, místo dcerky „psórka“: v polštině psi nahrazují děti

Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

O život se nebojím, běloruská KGB nemá peníze, aby živila agenty na Západě

„Člověk, který sleduje příběh Alexandra Lukašenka třicet let, už se nesměje, protože už není čemu. Dávno je to podívaná bez emocí,“ říká v novém díle sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratrům Jakubovi a Lukášovi Novosadovým Aliaksander Paršankov. Mladý politický exulant, který ze země utekl před čtyřmi lety. A dodává: „V roce 2020 jsem zažil, co už nikdy nezažiju: naráz tolik svobody! Najednou jsme my Bělorusové cítili, že jsme národ. Cítili jsme radost, že vůbec existujeme. Že žijeme, přestože jsme byli určeni k likvidaci.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Křesťané nám o starých Slovanech hodně zamlčeli. I proto jsou pro nás slovanská božstva lákavá

Zajímat se o staré slovanské bohy je lákavé, protože je to exotické. „Fascinace starými Slovany jde ruku v ruce se zájmem o Vikingy, o středověk, o vznik evropských států. Navíc to navazuje na kořeny našeho státu a naší identity. To je pro leckoho přitažlivé. Je to totiž stále málo známé téma, navzdory tomu, že jde o sdílenou paměť a tradici většiny Slovanů,“ říká bratrům Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované Jiří Dynda, který právě vydal knihu Bohové a bohyně starých Slovanů.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Ukrajincům jsme pomáhali už před sto lety. Když začal stát tuto podporu utlumovat, Češi se bouřili

Před sto lety zamířily do Československa desítky tisíc imigrantů. Byli to Rusové, Bělorusové, Ukrajinci prchající z bolševického Ruska, kterým mladý středoevropský stát intenzivně pomáhal – měl na to určený program nazvaný Ruská pomocná akce. V jejím rámci se kromě mnoha jiných věcí ustavilo ukrajinské vysoké školství, celkově postupně v Čechách fungovaly čtyři ukrajinské vysoké školy. Vyučující na nich začínali od píky, sepisovali učebnice, sháněli učební pomůcky, doslova z ničeho vybudovali během několika let plně rozvinuté instituce.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Nemůžeme všechno házet jenom na Rusy, to je výmluva. Za mnohé si můžeme sami a oni na tom parazitují

V Česku probíhají volby do Poslanecké sněmovny, které jsou prezentovány jako osudové, rozhodující. Není to ale sebeklam? Zajímají třeba už jenom naše oblíbené sousedy z Polska? „Moc ne. Ale to je rozdíl mezi Čechy a Poláky: zatímco Poláky na Češích zajímá široce pojatá kultura, kdežto politika nikoli, Češi v Polsku sledují spíše politiku než kulturu,“ říká politolog Maciej Ruczaj.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Kamarádšofty vedení církve s prezidentem táhnou Srbsko na východ

Do nové epizody podcastu Hej, Slované! si Jakub Novosad tentokrát pozval Karin Roginer Hofmeister, doktorku z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK, která se dlouhodobě věnuje historii Srbské pravoslavné církve i jejímu nespornému vlivu na vnitřní a zahraniční politiku Srbska. Právě fungování této tradicemi svázané instituce a její úloha (nejen) v současné srbské společnosti jsou hlavními tématy tohoto dílu.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Přivírá Evropa kvůli těžbě lithia oči před porušováním lidských práv v Srbsku?

O dlouhotrvajících protestech srbského národa proti autokratickému režimu prezidenta Aleksandra Vučiće jsme natočili už několik dílů. Situace neustále eskaluje, v posledních měsících dochází k masovému zatýkání demonstrantů i k bezprecedentnímu násilí srbských bezpečnostních složek proti civilnímu obyvatelstvu. Zprávy ze Srbska tak konečně ve větší míře pronikají i do českých médií. Do terénu se v uplynulých týdnech vypravila i Markéta Kutilová, nezávislá novinářka z projektu Reportérky.cz, jejíž text s názvem V oblacích slzného plynu vyšel mimo jiné i na Echo Prime a v Týdeníku Echo.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Češi se s Poláky mají čím dál raději. Ale je to dočasné, než se zhroutí střední Evropa

První zářijový víkend se v Jičíně v tamní překrásné Valdštejnské lodžii odehrál osmý ročník festivalu Worldfest Lodžie neboli „nejmenšího světového festivalu na světě“. Pozváni jsme byli i my Hejslované, a protože letošním festivalovým tématem byl náš severní soused, vložili jsme do názvu svého vystoupení otázku: „Proč se Češi zamilovali do Polska?“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Život na horké hranici mezi Polskem a Běloruskem: podlaština jako neznámý evropský fenomén

Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Velký vlastenecký pokus: dezolát a válečný analytik spolu na filmu. Shodnou se, nebo zhádají?

Tři dlouholetí známí, vlastně kamarádi, se vypravili do kina, aby spolu zhlédli film, o němž mluví všichni: Velký vlastenecký výlet. Předem vědí, že nemají stejné názory. Jeden se označuje za dezoláta, druhý rozhodně nikoli. A třetí usiluje jejich rozhovor moderovat. Jak to může dopadnout? Mohou se na kvalitách filmu shodnout, anebo vůbec ne?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Karel IV. si myslel, že Češi přišli z Chorvatska a že čeština vznikla z chorvatské praslovanštiny

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Češi se musí hlásit ke slovanskému dědictví, zavazuje je úspěšné obrození a první republika

První veřejné vystoupení sourozeneckého podcastu Hej, Slované! se odehrálo v srpnu 2025 na festivalu Krásný ztráty ve Všeticích. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ho pojali jako zhuštěné vysvětlení, proč se slovanské Evropě věnovat a proč se ji snažit pochopit: jednak připomněli, že Češi tento kout evropského kontinentu spíše přehlížejí, přestože se k němu – jaký paradox! – rádi hlásí. Jenže to by mělo probíhat aktivněji než pouhými několika vzrušenými slovy na adresu Ruska.

Zpět na hlavní stranu