Matěj Beránek - šéfredaktor časopisu o architektuře a stavebnictví ASB

/

Články autora

Posvátný trojúhelník

Betonová pevnost, horský hotel nebo vesmírná observatoř. To si dost možná řeknete při pohledu na stavbu, která z moře i města dominuje krajině nad italským Terstem. Že jde o mariánský kostel, by vás nejspíš ani nenapadlo. Přitom je to jedna z nejpozoruhodnějších sakrálních staveb poválečné Evropy, u které se výjimečným způsobem snoubí konstrukce s architektonickým výrazem. O návrhu kostela sní nejeden architekt. Duchovní stavby totiž umožňují to, co komerční zakázky obvykle ne.

Svědek osmi staletí

Jihlava není město, kam by se ve velkém jezdilo za památkami. A je to škoda. Kolem jejího úchvatného náměstí najdeme řadu budov, jejichž základy pamatují vrcholný středověk. Jednou z nich je také dům č. 21, jenž nedávno prošel výjimečnou rekonstrukcí. Ta mu navrátila jeho původní noblesu, ale i život, který se z historického jádra města v posledních letech citelně vytrácel. Architektura je tou nejvýmluvnější vizitkou historického rozvoje měst. Někdy ani není nutné si předem nastudovat historii, stačí se jen projít ulicemi a budovy samy napovědí.

Spřízněná individua

Po takřka dekádě příprav se veřejnosti otevřela jedna ze světově vůbec nejočekávanějších budov tohoto roku. Architekti z proslulého studia OMA stáli při jejím projektování před mimořádnou výzvou – jejich úkolem totiž bylo vytvořit soudobou přístavbu k jinému soudobému objektu. Namísto odlišení a vzájemného vymezování se nakonec vydali cestou empatického sblížení dvou staveb s výrazně odlišnými charaktery. Přespříští rok to bude padesát let od chvíle, kdy nizozemský architekt Rem Koolhaas vydal svoji dnes již kultovní knihu Třeštící New York.

Intelektuál nad Aldi

Král Karel III. je zatvrzelým odpůrcem moderní architektury. Z tvorby letošního laureáta Zlaté medaile Královského institutu britských architektů (RIBA), kterou udílí právě monarcha, by však mohl mít radost i on. Stavby Ira Níalla McLaughlina totiž dokážou bravurně lehkým a přitom invenčním způsobem převádět anglickou stavební tradici do současného jazyka a vytvářet imaginativní humanistickou architekturu – ať už jde o sakrální prostory, nebo sociální bydlení. Při hodnocení architektury se málokteré slovo nadužívá tak neadekvátně jako „nadčasovost“.

Stavba jako statement

Cílem architektů nemusí být vždy jen finálně zhotovená stavba s co nejlépe provedenými detaily. Může to být také proces, vytvoření nového rámce pro další život budovy a umožnění jejího budoucího rozvoje. Právě s takovou ambicí vstupovali belgičtí architekti do projektu přestavby rozlehlého belgického výstaviště z padesátých let, který se stal nejlepší evropskou realizací posledních dvou let podle Ceny Evropské unie za současnou architekturu Miese van der Rohe.

Otisk doby

Nejslavnější novodobá budova Prahy oslavila třicet let. Za tu dobu se Tančící dům stal architektonickou ikonou a také oblíbenou turistickou atrakcí, která se dostala do bedekrů i na suvenýry, od ponožek po hrníčky. Tančící dům je přitom spíše sochou než budovou, vždy byl nahlížen a hodnocen primárně skrze expresivní estetiku svých fasád. Lze na něm demonstrovat však také i to, jak se změnila architektonická praxe v nových, porevolučních podmínkách.

Propojení s příslibem

Mosty mají zvláštní privilegium. Zatímco většina nových staveb v centrech měst to u nás schytává zleva zprava, propojování břehů se naopak těší všeobecné podpoře. Pro architekturu je to mimořádná příležitost. Minulý týden otevřený Dvorecký most ji využívá naplno – nejen svým působivým architektonickým zpracováním, ale i důrazem na dosud opomíjené vrstvy a funkce dopravních staveb. Není to dlouho, co Praha slavila otevření jiného očekávaného přemostění Vltavy.

Koncentrovaná ikona

Co lze udělat s prostorem o rozměrech čtyři krát šest a půl metru? Garáž pro jeden osobák. Nebo taky ikonický bar, který se stal architektonickým i společenským fenoménem. Jedna z nejmenších realizací Adolfa Loose v historickém centru Vídně je ukázkou toho, jak rafinovaně lze pracovat se stísněnou dispozicí, a současně kulturní sondou do posledních let rakouské monarchie. Adolf Loos byl člověkem, který rád provokoval. Ať už svými radikálními návrhy, nebo kritickými novinovými komentáři.

Textilní věno

Rozkročena mezi avantgardou a tradicí stojí Čerychova vila už sto let v rozlehlé zahradě na okraji České Skalice. Stavba od jednoho z nejvlivnějších architektů meziválečného Československa podtrhuje, že navzdory své poloze patřilo Náchodsko k důležitým centrům meziválečné architektonické scény. Po letech strádání se tato mimořádná vila loni otevřela veřejnosti. Dnes na svém pozemku působí takřka nepatřičně – stojí tu totiž v obklopení obyčejných řadových domků, paneláků a průmyslového areálu.

Architekt vypravěč

Nejprestižnější světové ocenění v architektuře, Pritzkerovu cenu, letos získal tvůrce s nezvykle pestrým portfoliem. Najdeme v něm velké kulturní stavby, autobusovou zastávku, luxusní rezidence i „primitivní“ přístřešky. Šedesátiletý chilský architekt Smiljan Radić Clarke odmítá univerzální architektonický styl, v jeho projektech mu jde v první řadě o vyprávění příběhů. Jeden z nich vypracoval také pro moravské městečko – ten však nejspíš bohužel zůstane pouze na papíře.

Témata nastupující generace

Odvaha bez sentimentu, schopnost práce s omezenými prostředky, vnímavost vůči šetrným řešením, příklon k rekonstrukcím a transformacím. To jsou jedny z hlavních rysů nové generace architektů, které sdílí ateliéry nominované na speciální ocenění prestižní Miesovy ceny pro mladé tvůrce. Vedle hlavního ocenění se v rámci Ceny Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe tradičně upozorňuje také na výkony nastupující generace architektů.

Moderna humanistická

Od letošního března má veřejnost vůbec poprvé možnost na vlastní kůži zakusit stavbu, jež bývá považována za vídeňskou vilu Tugendhat. Vilu Beer navrhl koncem dvacátých let Josef Frank, jeden z nejvlivnějších architektů meziválečného Rakouska, jako své vrcholné dílo, do nějž vtělil principy humanistické moderny v opozici ke strohému funkcionalismu.

S hrdostí

Kvalitní architektura je ta nejlepší reklama. To svým novým sídlem dokazuje rodinná firma z Valašska vyrábějící prémiová okna a dveře, po kterých s oblibou sahají i renomovaní architekti. A protože u Janošíka dobře znají vysoké nároky svých klientů, nechtěli v krajině pod Bílými Karpaty vybudovat obyčejný showroom, ale skutečný architektonický zážitek. Valašské Příkazy jsou odlehlá, sotva třísethlavá obec na Zlínsku na dohled od slovenských hranic. Přesto se tam už dlouhá léta sjíždějí architekti z celé republiky.

Rekonstrukce naruby

Co mělo být pouze rychlou obnovou vybavení městské knihovny, skončilo nakonec kompletní rekonstrukcí historické budovy. Díky tomu měli mladí architekti ze studia Papundekl příležitost ukázat, jak s pomocí drobných a chytrých zásahů dokážou násobně pozvednout kvalitu prostoru. Původně to byl obyčejný průjezd domem do dvora, jemuž dlouho nikdo nevěnoval příliš pozornost. A proto tak i vypadal. Není to případ jen Knihovny Břetislava Kafky na Náchodsku, ale vlastně i celého Česka, ať už jde o veřejné budovy, nebo činžáky.

Obecně prospěšná komerce

Bývalé průmyslové přístaviště v historické části Helsinek se v současnosti proměňuje v živou městskou čtvrť. Jako první tady vyrostla největší dřevostavba Finska, která demonstruje potenciál komerčních budov nejen pro své uživatele, ale i další obyvatele města. Když se řekne administrativní budova, většina lidí si představí bezpohlavní „moderní“ budovu pojatou více či méně jako prosklenou betonovou krabici přístupnou výhradně zaměstnancům, která ostatním obyvatelům města nepřináší nic pozitivního

Od Římanů po Chipperfielda

Pokud jde o architekturu, olympijské hry už nejsou, co bývaly. Ale není třeba toho litovat. Právě probíhající hry v Miláně a Cortině potvrzují, že pořadatelské země už investují chytřeji než dříve. Prioritou už nejsou nové, předimenzované a nákladné stavby těžko hledající další využití po odjezdu olympioniků, nýbrž smysluplná modernizace stávající sportovní infrastruktury a zkvalitnění širších urbánních celků. La Scala ve světě fotbalu. Tak se přezdívá ikonickému milánskému stadionu San Siro, jehož budoucnost byla v posledních letech hodně nejistá.

Mezi rekonstrukcí a archeologií

Při práci s historickými památkami se architekti vždy rozhodují, zda se vydají cestou věrné obnovy stavby do jejího původního stavu, anebo raději, podobně jako archeologové, zafixují její dochovanou podobu bez dalšího přikrášlování. Nelze říct, jaký přístup je lepší, každý projekt vyžaduje vlastní přístup a vždy záleží především na daném kontextu, zadání a technické kondici staveb. Své o tom vědí španělští architekti, kteří se v případě úprav vyhořelého středověkého kláštera rozhodli vydat cestou kombinující oba zmíněné přístupy: zachovat duch stavby, ale zároveň ho rozvinout.

Jak postavit novou čtvrť

Plánovaná proměna jednoho z posledních brownfieldů v centru Prahy má přinést do dlouhodobě zanedbané a přehlížené Florence plnohodnotný městský život a přirozeně ji napojit na okolní čtvrti. Ambiciózní projekt Florenc21 ilustruje, jak a kdo dnes tvoří město a podle jakých principů. Florenc patří k dopravně vůbec nejlépe dostupným místům v Praze. Kříží se zde dvě linky metra, tramvaje, městské i dálkové autobusy, v bezprostředním sousedství je Masarykovo nádraží a hlavní pěší tahy mezi Karlínem, Novým Městem a Žižkovem.

Zpráva o stavu evropské architektury

Užší výběr projektů nominovaných v rámci letošního ročníku Ceny Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe Award je cennou zprávou o stavu soudobé architektury starého kontinentu. Čtyřicítka nominovaných děl sice nenabízí žádný jednotící styl nebo dominantní stavební typologii, ukazuje ale, jaké nároky dnes na architekturu klademe a s jakými výzvami se dnes architekti a architektky ve své praxi potýkají.

Přehlížený experiment

V šedesátých letech se ve francouzských Alpách začal rodit unikátní projekt lyžařské vesničky, která se měla zcela vymykat dosavadní evropské praxi. Místo modernistického betonu dostalo přednost dřevo, pravé úhly nahradily šikminy a celkově velmi expresivní výraz. Během poválečného hospodářského růstu docházelo ve Francii k budování rozlehlých lyžařských středisek, do kterých proudil státní i soukromý kapitál. Cílem bylo zastavit vylidňování alpských regionů, povzbudit ekonomiku a nabídnout lidem příležitosti pro aktivní trávení volného času.

Jak postavit čtvrť

Přímo pod Bratislavským hradem byla nedávno dokončena první etapa ostře sledovaného projektu výstavby nové městské čtvrti Vydrica. Záměr, který má po desetiletích zacelit jednu z nejbolestivějších urbanistických ran slovenské metropole, klade důraz na důsledné začlenění nové zástavby do členitého terénu podhradí i na pečlivé pojetí veřejného prostoru. Bratislava v posledních letech prochází mimořádně intenzivním stavebním rozvojem, na němž se podílejí jak domácí, tak zahraniční developeři.

Řezy světla

Návštěva některých kostelů se kvůli různým světelným podmínkám během dne vyplatí v konkrétní čas. V případě kostela Nejsvětějšího Vykupitele na okraji města La Laguna na Tenerife je nejlepší ráno. Kdo sem zavítá za rozbřesku, může naplno zakusit prostorovou sílu nevelké stavby právě díky nízkému slunci. To do interiéru proniká úzkými řezy v betonových stěnách a rozlévá se do prostoru za oltářem, kde vytváří obraz kříže. Během dne díky světlíkům zdůrazňuje hlavní liturgická místa, k večeru dopadá na zpovědnici. Interiér kostela se tak postupně proměňuje, aniž v něm dochází k fyzickým úpravám.

Architektonická extraliga

Jihlava a potažmo celá Vysočina má nové centrum kultury a sportu, jehož na první pohled zapamatovatelná architektura se ihned stala novodobým symbolem města i regionu. U podobných staveb pozornost směřuje primárně dovnitř, na sportovní plochu a koncertní pódium, Horácká aréna nicméně dává lekci v tom, jak pracovat s veřejnými stavbami v rámci měst. Důvod je prostý. Aréna vznikla nestandardně v samotném centru města, deset minut pěšky od hlavního jihlavského náměstí s kontroverzní budovou bývalého Prioru.

Emocionální sochař

Ve věku šestadevadesáti let zemřel nejvýznamnější americký architekt posledního půlstoletí. Frank Gehry se nebál velkých gest, v osobním ani profesním životě. Jeho dílo je doslova ztělesněním toho, co nazýváme ikonickou architekturou – v dobrém i špatném. Své návrhy komponoval jako umělec pracující v první řadě s emocemi lidí, a to tak dobře, že se stal doslova globální celebritou, kterých je v oboru jako šafránu. Vysloužil si i roli v jednom z dílů seriálu The Simpsons. „Franku Gehry, jsi génius!“

Horizont z betonu

Odvaha i vlna. Právě tyto významy v sobě nese švédské slovo våga a oba také dobře vystihují novou vodní věž na západě země. Monumentální dílo, které se v krajině chová spíš jako landartový zásah než jako technická stavba, navazuje na odvěkou tradici budování úchvatných vodních děl, a pomáhá tak redefinovat vodojemy i v jedenadvacátém století. Na západním pobřeží Švédska leží Varberg, čtyřicetitisícové město známé historickou pevností nad mořem, písečnými plážemi a dlouhou tradicí lázeňství.

Znovuzrození experimentu

Na pražském Výstavišti stojí jedna po všech stránkách svérázná stavba, do které v devadesátých letech proudily davy na muzikály v čele s Jesus Christ Superstar, pak však na více než dvě dekády upadla do zapomnění. Po loňské rekonstrukci ale opět otevřela své unikátní kruhové hlediště – a nabízí prostorový zážitek, jaký u nás nemá obdoby. Roku 1993 proběhl první ročník Grand Prix Obce architektů, vůbec prvního celostátního ocenění za architekturu. Zakládala jej mimo jiné Alena Šrámková a jeho váha byla mimořádná.

(Ne)jednoznačná shoda

Jubilejní desátý ročník nejvýznamnější české přehlídky soudobé architektury jednoznačně ovládl dětský hospic Dům pro Julii. Získal hlavní ocenění České ceny za architekturu, Cenu předsedy Senátu i Cenu veřejnosti. Letos se však mluví také o stavbě, kterou mezinárodní porota zcela opomněla. Jde o vůbec první dětský hospic v Česku, u kterého autoři svým promyšleným návrhem prokázali, že i architektura může lidem pomáhat zvládat přetěžké životní situace.

Chrám civilizací

Po třiceti letech plánů, odkladů a politických zvratů se u pyramid v Gíze oficiálně otevřelo největší muzeum světa, které je celé věnované staroegyptské civilizaci. Od samého počátku se na projekt Velkého egyptského muzea soustředila obrovská pozornost a samotná architektonická soutěž na jeho podobu se stala druhou největší v historii – o to větší překvapení bylo, že v konkurenci více než tisícovky návrhů uspělo tehdy neznámé irské studio s pouhými třemi zaměstnanci.

Valašská lekce minimalismu

Fenomén tiny house má mnoho podob, ale jedno mají společné – snahu dostát požadavkům na komfort, funkčnost i estetiku na co nejmenší ploše. Pobyt v ubytovacích zařízeních tohoto typu obvykle stojí víc než noc v dobrém hotelu, za pocit absolutního klidu v obklopení přírodou a vytříbeným designem si ale mnozí rádi připlatí. Nová chata na Valašsku to vše splňuje s přehledem a nenásilně. Chata Bebech těží z výjimečné polohy v krajině kopanic a starých sadů, která si dodnes uchovává silnou regionální identitu.

Nový model domova

Nejprestižnější britské architektonické ocenění za novostavbu, Stirlingovu cenu, letos získal v konkurenci umělecké fakulty, výzkumného střediska Astra Zeneca, památkové obnovy věže Big Benu či soukromé rezidence komorní projekt s velkým přesahem – dům pro seniory. Stavba, která zvenčí ničím příliš nevyčnívá, se svým důsledným a inovativním architektonickým řešením trefuje do mnoha palčivých otázek dneška – i do velkých výzev velkých měst po celé Evropě. Jak zajistit důstojné bydlení pro starší generace?

Starší články