Přímo pod Bratislavským hradem byla nedávno dokončena první etapa ostře sledovaného projektu výstavby nové městské čtvrti Vydrica. Záměr, který má po desetiletích zacelit jednu z nejbolestivějších urbanistických ran slovenské metropole, klade důraz na důsledné začlenění nové zástavby do členitého terénu podhradí i na pečlivé pojetí veřejného prostoru.

Do výšky!

Bratislava v posledních letech prochází mimořádně intenzivním stavebním rozvojem, na němž se podílejí jak domácí, tak zahraniční developeři. Jeho nejviditelnějším projevem je růst do výšky – tedy přesně to, co v českém kontextu prakticky neznáme. Slovenským rekordmanem je aktuálně rezidenční věž Eurovea Tower, vysoká 168 metrů, tedy zhruba o polovinu více než stále největší česká budova AZ Tower v Brně (111 metrů). Staveb nad sto metrů by se přitom v Bratislavě za poslední dekádu dalo napočítat hned několik.

V tzv. downtownu, jak bývá stavebně nejexponovanější část města světácky nazývána, tak návštěvník zažije pocit, který se mu v Praze nenabídne. Vysoké budovy sice přináší novou dynamiku, současně ale dokážou produkovat řadu (nejen) urbanistických problémů. Lidé jsou výškovými stavbami sice stále fascinovaní, výška však lepší města rozhodně nedělá. Naopak lidské měřítko je tím, co města v našem kontextu potřebují.

Takovým směrem jde projekt Vydrica, jenž vyrůstá na mimořádně exponovaném místě v bratislavském podhradí. Nese jméno po zaniklé městské čtvrti, která historicky patřila k živému jádru Bratislavy. Její osud však definitivně zpečetila poválečná asanace a především výstavba mostu SNP. Podhradí se na dlouhá desetiletí proměnilo ve fyzickou i mentální bariéru přirozeného růstu města. Pokusů o nápravu bylo více, k realizaci však dospěla až koncepce připravená společností Vydrica development. Podoba nové čtvrti byla představena v roce 2019, první etapa projektu s investičními náklady kolem 300 milionů eur byla dokončena začátkem minulého roku.

Principy

Základní ideou Vydrice není spektakulárnost nebo estetická razantnost na první dobrou, ale kontinuita – historická i fyzická. Nová čtvrť se nesnaží historické struktury násilně přetlačit, ale moderně navázat na zaniklou část města. Minulost je připomínána nejen urbanistickou stopou, ale i materiálovým řešením. Na fasádách se objevuje kámen, cihla či tradiční omítky, objemy staveb respektují staroměstské měřítko a maximální výšky domů nepřekračují charakter okolní zástavby.

Stejně důležitá je kontinuita prostorová. Nové ulice, schodiště a terasy obnovují pěší propojení mezi Starým Městem, podhradím a Bratislavským hradem. Vydrica je koncipována jako pěší zóna, kde jsou auta odsunuta do podzemních garáží a veřejný prostor tu patří chodcům. Na urbanistickém řešení se zde podílel mimo jiné Peter Gero, někdejší hlavní architekt Hamburku a spoluautor transformace slavné čtvrti HafenCity.

Architektonické týmy zastřešuje nejúspěšnější slovenské studio posledních let Compass Architekti, veřejný prostor a strategii integrace s historickým centrem navrhlo studio Marko & Placemakers vedené urbanistou Igorem Markem. Dokončená první etapa zahrnuje čtveřici bytových domů s více než dvěma sty bytů, jednu kancelářskou budovu, nové ulice a sérii veřejných prostorů. Celý projekt má po dokončení nabídnout takřka čtyři stovky bytů, čtyři kancelářské objekty, přibližně osm desítek retailových jednotek a více než sedm set parkovacích míst.

Sympatické je, kolik pozornosti se zde věnovalo nejen samotným budovám, ale právě i veřejnému prostoru. Kvalitní kamenné dlažby, promyšlené povrchy, jednotný navigační systém a grafický manuál prakticky znemožňující vizuální smog evokují svou kultivovaností spíše švýcarské než středoevropské prostředí. Nejde o uzavřený komplex, jak tomu u takového typu developmentu mnohdy bývá, ale zcela přístupný a otevřený kus města s různými zákoutími. I navzdory tomu, že jde o exkluzivní rezidenční adresu s jedněmi z nejdražších bytů v Bratislavě. Dokončení čtvrti je plánováno do konce dekády, podle všeho by Vydrica mohla splnit hlavní misi – stát se přirozeným pokračováním města.