Plánovaná proměna jednoho z posledních brownfieldů v centru Prahy má přinést do dlouhodobě zanedbané a přehlížené Florence plnohodnotný městský život a přirozeně ji napojit na okolní čtvrti. Ambiciózní projekt Florenc21 ilustruje, jak a kdo dnes tvoří město a podle jakých principů.

Kontrola území

Florenc patří k dopravně vůbec nejlépe dostupným místům v Praze. Kříží se zde dvě linky metra, tramvaje, městské i dálkové autobusy, v bezprostředním sousedství je Masarykovo nádraží a hlavní pěší tahy mezi Karlínem, Novým Městem a Žižkovem. Přesto (nebo možná právě proto) jde o jedno z nejméně přívětivých míst pro každodenní pobyt a pohyb. Magistrála, železnice a autobusové nádraží vytlačily z lokality běžný městský život.

Současně jde o jeden z posledních velkých brownfieldů přímo v centru metropole. A právě brownfieldy jsou strategickými lokalitami, na kterých dnes nejen v Praze probíhá intenzivní stavební rozvoj. Na bývalém železničním brownfieldu roste čtvrť Smíchov City, podobně na tom je Nákladové nádraží Žižkov a chystá se čtvrť Bubny-Zátory. Florenc je tak v tomto ohledu logickým pokračováním modernizace města.

Budoucnost Florence i jejího okolí směrem k Masarykovu nádraží drží ve svých otěžích skupina Penta. Ta zde už roku 2014 postavila rozměrnou administrativní budovu Florentinum, naproti které nedávno vyrostla diskutovaná Masaryčka, o kousek dále hotel The Cloud One, Penta chystá také přestřešení kolejiště a další administrativní budovu Hybe. Nová čtvrť Florenc21 je tak v tomto ohledu završením aktivit skupiny v této části Prahy.

Správný postup

Při koncipování nové čtvrti se postupovalo vzorně krok za krokem. Před pěti lety proběhla mezinárodní urbanistická soutěž, jejímž cílem bylo stanovit základní pravidla fungování území. Výstupem této fáze nejsou líbivé vizualizace, ale detailní plány vymezující jednotlivé stavební pozemky, ulice a veřejná prostranství i třeba funkční využití nebo výškovou hladinu budoucí zástavby. Zkrátka poctivé vykolíkování hřiště, na němž se teprve později mohou odehrávat architektonické soutěže.

Vítězné urbanistické řešení území Florenc21 připravil tým složený ze studií UNIT, A69 a Marko & Placemakers. Jejich koncepce staví na tradiční městské struktuře: jasně definovaných blocích, ulicích a náměstích, lidském měřítku, krátkých vzdálenostech a důrazu na veřejný prostor. Klíčová je také prostupnost území a snaha odstranit dosavadní bariéry mezi jednotlivými částmi města. Jde tedy o principy obsahující dnes populární a často skloňovaný koncept patnáctiminutového města.

Záruka pestrosti

Na tento urbanistický rámec navázaly loni čtyři souběžně probíhající architektonické soutěže, které řešily podobu celkem šesti bloků v rámci první fáze výstavby na západní části území. Soutěže přilákaly obrovskou pozornost, přihlásilo se do nich přes sto padesát týmů. Z nich uspělo celkem patnáct architektonických kanceláří, jelikož jednotlivé bloky zpracovává zpravidla více studií. Najdeme mezi nimi několik prestižních světových značek i mladší české týmy, což je samo o sobě základem architektonické pestrosti vítězných bloků a domů. Protože dobré město je pestré, bude mít i Florenc21 rozmanitou skladbu domů, kde se střídají přísně symetrické rastry fasád v různých barvách s dynamickými křivkami, balkony s lodžiemi a různými okenními formáty. S výstavbou by se mělo začít v roce 2028, už o tři roky později může být hotovo.

Úspěšný městský rozvoj dnes nemůže probíhat bez úzké spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Velcí developeři mají už od revoluce pod palcem většinu rozsáhlé výstavby, město ale nesmí zaujmout pasivní roli – pomocí svých územněplánovacích nástrojů má připravovat transparentní podmínky a pravidla developmentu, určovat priority a hlídat koordinaci zájmů. Na Florenci tato spolupráce zatím podle všeho funguje a v zájmu celé Prahy je, aby tomu tak bylo i nadále. Především s ohledem na to, že jeden developer vlastní takto obrovskou část centra.