Čerstvě otevřené muzeum přináší do turisticky nejvytíženějšího města republiky, které žije především ze své dávné historie, záblesk něčeho nového, autentického a zároveň soudobého. Kromě samotné světově unikátní sbírky překrásných ilustrací dětského světa zaujme také architektonicko-designové řešení expozic, které popírá mantru, že méně je více. Jak vhodně, citlivě a zároveň moderně doplnit historické prostory a interiéry, je časté dilema všech architektů a designérů.
Téměř stejný název, ale jde o dvě muzea vzdálená jen sto metrů od sebe a o Alfonse Muchu, ikonu secese. Pražský městský soud vyhověl staršímu z obou muzeí a vydal předběžné opatření, kterým zakázal společnosti Mucha Muzeum Prague s.r.o. používat označení „Mucha muzeum“. Důvodem je hrozba záměny s již dlouho zavedeným muzeem v Panské ulici, které provozuje společnost Muchovo muzeum, s.r.o.
Na Národním muzeu (NM) v Praze už není vlajka Ukrajiny. Ustoupila propagaci výstavy unikátních fosilií předků člověka Lucy a Selam, které do Česka zapůjčila Etiopie. Na průčelí historické budovy Národní muzea nyní propagují tuto výstavu, která tam bude do 23. října, informovala mluvčí NM Kristina Kvapilová. Na sundání vlajky upozornily Parlamentní listy, podle kterých si to vymínila etiopská strana.
Národní muzeum v Praze (NM) dnes slavnostně otevřelo expozici s fosiliemi předků člověka starými 3,2 milionu let. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě, přezdívané Lucy a Selam, zapůjčilo do Prahy Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. V Evropě jsou vystaveny poprvé. Návštěvníci si je budou moci v Národním muzeu prohlédnout do 23. října. Kostra Lucy byla objevena v roce 1974, a až o 150.000 let starší fosilní pozůstatky Selam v roce 2000.
Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály dnes odpoledne v Praze. Národní muzeum je vystaví od 25. srpna, zapůjčilo je etiopské národní muzeum. Jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě, které dostaly přezdívky Lucy a Selam, si zájemci budou moci prohlédnout po dobu šedesáti dnů. V Evropě jsou poprvé. Transport 3,2 milionu let starých předmětů kulturního dědictví provázely mimořádná bezpečnostní opatření
Ivana Gottová na sociální síti Facebook oznámila, že kvůli zdravotním a osobním důvodům zastavila projekt muzea Karla Gotta, Villa Gott. To přitom již letos plánovala otevřít v domě na pražské Bertramce, kde zpěvák do své smrti v roce 2019 žil. "'Člověk míní, život mění.' A dnes to bohužel platí i pro mě," napsala Gottová ve svém facebookovém příspěvku. Gott zemřel 1. října 2019, léčil se s akutní leukemií. Bylo mu 80 let. S Ivanou vychovával dvě dcery.
Muzeum města Brna se pyšní unikátním archeologickým nálezem z mladší doby bronzové, tedy z časů legendární trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci. Nález je z roku 2023 z archeologického výzkumu, který dělá Muzeum města Brna ve spolupráci s Regionálním muzeem v Mikulově na Břeclavsku a spolky amatérských hledačů kovů.
Právě dnes uplynulo sto let od dne, kdy byla na jižní Moravě objevena Věstonická venuše. Existuje vůbec slavnější česká socha? Stará skoro třicet tisíc let, před časem ohodnocená na čtyřicet milionů dolarů, což je přitom pořád málo, vzhledem k tomu, že soška změnila lidský pohled na vlastní minulost a zároveň nás obohatila o tolik dalších uměleckých děl. Psal o ní Eduard Štorch, maloval ji Zdeněk Burian, to každý zná. Pro jistotu připomeňme, že v Knize apokryfů o ní psal v povídce O úpadku doby také Karel Čapek, jenž na ní ukazoval s humorem sobě vlastním přesvědčení starých o tom, že mládež je zkažená a nemravná.
Tate Modern z Podkrkonoší. Tak se přezdívá nové galerii současného umění nedaleko Trutnova. Jde o mimořádný počin, který vznikl díky úsilí a prostředkům manželů Kasperových přestavbou sto let staré vysloužilé elektrárny. Britské národní muzeum moderního umění Tate Modern se na břehu Temže v centru Londýna otevřelo přesně před pětadvaceti lety a s odstupem času jej můžeme zařadit mezi globálně nejvýznamnější stavby od přelomu milénia. Je to nejen fantastická stavba, ale i nesmírně úspěšná kulturní instituce.
Městský soud v Praze vyhověl žalobě společnosti Sebastiana Pawlowského, který provozuje od roku 1998 Mucha museum v Kaunickém paláci v pražské Panské ulici, proti novému muzeu v paláci Savarin v ulici Na Příkopě. Spor se týkal názvu. Expozice v Savarinu podle zatím nepravomocného rozhodnutí soudu nesmí používat jméno Alfonse Muchy a označení muzeum. Informaci potvrdila za pražský městský soud Kateřina Eliášová. Soud rozhodl 9. června.
Dvě muzea se stejným názvem, sto metrů od sebe. Souboj Nadace Mucha s Muchovým muzeem s.r.o. končí. Společnosti se přely o právo používat jméno slavného secesního malíře a grafika Alfonse Muchy. Nadace Mucha založila před rokem stejnojmenné muzeum jako společnost Muchovo muzeum, která instituci provozuje už 27 let a nabízí i slavnou sbírku plakátů, již společně budovali Jiří Mucha s Ivanem Lendlem. Soud před týdnem rozhodl, že právo na název Mucha Museum má starší zavedená firma, Muchovo muzeum s.r.o.
Pražské Muchovo muzeum v Kaunickém paláci se jako první v Evropě může pochlubit pokročilým kurátorem na bázi umělé inteligence, který obohacuje zážitek z prohlídky. Představilo nový nástroj řízený umělou inteligencí, který návštěvníkům umožňuje položit libovolnou otázku týkající se Alfonse Muchy a jeho života nebo jakéhokoli vystaveného uměleckého díla, a to na vlastním telefonu a ve vlastním jazyce. AI kurátora na bázi umělé inteligence vyvinula společnost MUSEUS.
Výstava „Ahoj občani!“, která připomíná odkaz písničkáře Karla Kryla, byla zahájena v Domě U Zlatého prstenu v Praze vloni na podzim. To je konstatování. Původně však bylo vše na cestě k tomu, že proběhne ve větším měřítku v prostorách Národního muzea. Nakonec ale hlavní roli v její realizaci sehrálo Muzeum hl. m. Prahy, což vyvolalo u některých kulturních nadšenců smíšené reakce. Národní archiv, který spravuje umělcovu pozůstalost, se od počátku snažil najít instituci, jež by mohla výstavu uspořádat.
Francouzi se rozhodli Britům naúčtovat dražší vstupné na svůj umělecký klenot, všímají si britská média. Nejde o nic menšího než proslulou malbu Mony Lisy vystavovanou v pařížském muzeu Louvre. To má totiž projít náročnou renovací za stovky milionů eur a Britové mají patřit mezi ty, kteří část nákladů uhradí. Muzeum totiž zdraží vstupné pro turisty ze zemí mimo EU. Malba Mony Lisy, která je největším lákadlem pařížského muzea Louvre, bude viset ve zvláštní místnosti umožňující přímý vstup bez návštěvy ostatních expozic.
Rumunsko přišlo o cenné předměty národního pokladu včetně 2500 let staré zlaté přilby, již zapůjčilo do Nizozemí. Zlaté a stříbrné artefakty byly odcizeny v sobotu ráno z Drentsova muzea v Assenu. Dácký poklad patřil Národnímu historickému muzeu v Bukurešti, které ho zapůjčilo spolu s exponáty z dalších rumunských muzeí v rámci putovní výstavy. „Toto je temný den pro Drentsovo muzeum v Assenu a Národní historické muzeum Rumunska v Bukurešti,“ uvedl generální ředitel Drents Museum Harry Tupan
Pařížské muzeum Louvre, které je nejnavštěvovanějším muzeem na světě a je zde k vidění nejslavnější obraz Leonarda da Vinciho Mona Lisa, požádalo francouzskou vládu o naléhavou pomoc. Světoznámá instituce potřebuje obnovit svoje stárnoucí výstavní prostory a lépe chránit nespočet uměleckých děl. Dokonce zvažuje přistavění nového křídla pro da Vinciho malbu. Palác Louvre, který byl v Paříži postaven koncem 12. století, byl po staletí oficiálním sídlem francouzských králů.
Česko si v pondělí připomíná 106. výročí vzniku Československé republiky. Praha během státního svátku 28. října otevírá brány jindy nepřístupným místům. Otevřené dveře budou mít například sídla Senátu, Poslanecké sněmovny nebo Úřadu vlády ve Strakově akademii. Státní svátek nabízí bohaté možnosti výletů i mimo metropoli.
Kolem 60 demonstrantů z radikálního hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) dnes zablokovalo vstup do známého muzea Rijksmuseum v Amsterodamu, informoval nizozemský server Dutchnews. Po kulturní instituci žádají, aby přerušila své vazby se sponzorem, finanční skupinou ING. Rijksmuseum je nyní "až do odvolání" uzavřeno, oznámilo jeho vedení.
Od založení Českého průmyslového muzea, jak se původní projekt Vojty Náprstka jmenoval, uplynulo loni 150 let. Dobrý důvod pro sepsání dějin této jedinečné instituce. Ujala se ho Klára Woitschová, vedoucí Archivu Národního muzea. Rozvrhla chronologický výklad příběhu do devíti kapitol, jejichž názvy jsou důsledně dvouslovné: Kontexty a předpoklady, Předehra a počátky, Strádání a očekávání, Svastika a hvězda, Okovy a cesty, Uvolnění a naděje, Normalizace a transformace, Otevřenost a modernita (takto v obsahu, na str. 293 a násl. jinak: Svoboda a modernizace).
Po celkové rekonstrukci, která začala vloni v září, byl v sobotu slavnostně otevřen rodný byt Bedřicha Smetany v bývalém zámeckém pivovaru v Litomyšli. Jeho dispozice se zčásti vrátily k původní historické podobě. Vznikla také nová expozice, která návštěvníky seznamuje s životními osudy i nejvýznamnějšími díly známého skladatele. Náklady na rekonstrukci přesáhly 24 milionů korun. Litomyšl, která je vlastníkem zámeckého pivovaru, na projekt získala příslib téměř 17 milionů korun z evropské dotace.
„Patří to do muzea“ je hláška neznámějšího světového archeologa Indiany Jonese. Jeho reální kolegové si již dlouho stěžují, že Jones nastavuje nesplnitelná očekávání, v jeho podání archeologie obnáší boj proti nacistům jednou rukou a zachraňování biblických artefaktů rukou druhou, a ne oprašování kamínků štětečkem. V posledních letech by se ale možná ohradili vůči prohlášení, že předměty patří do muzea, či by se aspoň zeptali: „Do kterého?“ Sílí totiž hnutí za návrat exponátů vystavovaných v západních muzeích do zemí jejich původu. Podle kritiků byly ukradeny, jsou kořistí rabujících imperialistů a historické zločiny lze odčinit pouze jejich návratem.
Muzeum romské kultury otevřelo v úterý Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku. Stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Výstavba památníku, která stála 102 milionů korun, trvala necelé dva roky, uvedli zástupci Muzea romské kultury. Památník vznikl v lokalitě, kde se nacházel od 70. let minulého století vepřín. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v roce 1995, záměr se podařilo realizovat po necelých 30 letech.
Britské muzeum viní svého bývalého kurátora z krádeže až 1800 artefaktů, z nichž stovky podle instituce prodával prostřednictvím internetových aukcí. Londýnský soud nařídil někdejšímu šéfovi oddělení antického Řecka a Říma, aby poskytl muzeu informace o předmětech, které údajně prodával, a aby vrátil ty, které má ještě u sebe. Muž vinu odmítá, informují britská média.
Americké přírodovědné muzeum v New Yorku oznámilo, že uzavře dvě velké expozice, kde jsou vystaveny předměty původních obyvatel. Reaguje tak na nové federální předpisy, které vyžadují, aby muzea získala před vystavením nebo zkoumáním zmíněných předmětů souhlas indiánských kmenů. Informuje o tom list The New York Times (NYT). Muzeum tento víkend uzavřel expozice věnované tzv. Východním lesům a Velkým pláním a zakryl řadu dalších vitrín s předměty z indiánské kultury.
Řeka jako symbol Řeka jako cesta do nitra temnoty – komponovaný večer v rámci doprovodného programu k výstavě Praha zítra? Město a řeka. Na příkladu díla Josepha Conrada se přednáška zabývá symbolikou řeky v umění. Zazní úryvky ze Srdce temnoty a vybrané ukázky z filmových adaptací této nejslavnější Conradovy knihy včetně dalších filmů, které inspirovala. Řeka ve filmu, CAMP, Praha, 26. 1. 2024.
Při ruském ostřelování jihoukrajinské Oděsy bylo v neděli pozdě večer zraněno pět lidí a poničeno bylo místní národní umělecké muzeum, jedna z nejdůležitějších uměleckých galerií města. Oznámily to v noci na pondělí místní úřady. Město podle RBK Ukrajina zasáhly zřejmě rakety Oniks a Iskander, kromě nich Rusové na oděskou přístavní infrastrukturu vypustili drony Šáhed.
V Národním muzeu 12. října 2023 startuje architektonická výstava s názvem Český pavilon Expo 2025: Soutěžní návrhy. Pořádá ji Kancelář generálního komisaře pro Expo 2025 ve spolupráci s Národním muzeem. Přehlídka současné české architektury představí návštěvníkům všech 38 soutěžních návrhů, které v březnu 2023 zabojovaly o jedinečnou možnost navrhnout národní pavilon pro příští světovou výstavu. Ta se bude konat od dubna do října 2025 v japonské Ósace.
Navštivte Muzeum v přírodě Zubrnice a pomozte oživit starý svátek sklizně slavený na konci žní. Pro návštěvníky muzea je k běžným prohlídkám připraven doprovodný program. Zájemci se naučí péct sladké dobroty, nakládat zelí nebo moštovat jablka, ke koupi budou například originální modely z krojového ateliéru Pavly Hampton. Dožínky v Zubrnicích, Muzeum v přírodě Zubrnice, 9. 9. 2023.
Následky ohromující loupeže v Britském muzeu, kde bylo od roku 2021 odcizeno kolem 2 000 historických artefaktů, na sebe nenechaly dlouho čekat. Šéf Britského muzea Hartwig Fischer podal demisi po skandálu s údajnými krádežemi v muzejních sbírkách. Informují o tom britská média. Podle odcházejícího ředitele je situace v muzeu „mimořádně vážná“. Mezi 2 000 předměty, které zmizely ze sbírek jedné z nejvýznamnějších muzejních institucí na světě, jsou i artefakty staré několik tisíc let.
