Tag: kolonie

Články k tagu

Grónsko jako doklad českého kolonialismu

Na začátku ledna napsala slavná zpěvačka Björk s ohledem na vývoj dění okolo Grónska na svoje profily na sociálních sítích: „Přeji všem Gróňanům požehnání v jejich boji za nezávislost. Islanďané si totiž nesmírně oddechli, když se jim v roce 1944 podařilo odtrhnout od Dánska – nepřišli jsme o svůj jazyk. Kdyby se to nestalo, moje děti by mluvily dánsky.“ Zpěvačka připomněla i články z deníku The Guardian před dvěma lety, že dánští lékaři mezi roky 1966 a 1970 suverénně zavedli nitroděložní tělíska celkem čtyřem a půl tisíci Gróňankám (...).

Vraťte nám královnu Nefertiti a další klenoty, vyzývá Egypt evropské kolonialisty

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea. Výzvy navazují i na rozhodnutí nizozemského premiéra Dicka Schoofa, který se po summitu s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím zavázal vrátit Egyptu 3500 let starou kamennou hlavu z doby vlády faraona Thutmose III.

Radnice už přelepila název Mouřenínova ulice, soud ale přejmenování prozatím zakázal

Přejmenování sporné berlínské Mouřenínovy ulice, tedy Mohrenstrasse, se opět odkládá. Berlínský správní soud vydal dnes předběžné opatření, kterým změnu jména ulice v centru německé metropole prozatím zakázal, protože ještě není rozhodnuto o jedné další žalobě namířené proti přejmenování. Slavnostní přejmenování ulice u českého velvyslanectví bylo přitom plánované už na sobotu. Jméno Mouřenínova dostala ulice v centrální berlínské části Mitte už v 18. století.

Cesty soli

Sůl je pro nás běžná, laciná látka, které je ve světě nadbytek, ale ve skutečnosti už němečtí historici 19. století upozorňovali na to, že ten, kdo vlastní sůl, vytváří nejenom civilizaci, ale pravděpodobně též despocii, protože sůl je také ta nejvíc návyková látka lidských dějin. Bez heroinu se obejdete, ale bez soli ne. Na lidské tělo se totiž můžeme dívat jako na elektrochemický systém a na většinu kapalných látek, které v těle kolují, jako na elektrolyty, které při správné koncentraci přenášejí a synchronizují systém tělesných signálů a tím i funkcí. Sůl je proto pro člověka nezbytná, což je vždycky situace, která svádí k využívání, či dokonce zneužívání moci.

Kdo je tady rasista?

Na londýnské konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) jsme se setkali s teologem a historikem Nigelem Biggarem, který se proslavil obhajobou teze, že Britské impérium nepáchalo pouze samé hrůzy. Hovořili jsme o jeho zkušenostech z kulturních bojů v akademickém světě a o tom, proč zasáhly právě Británii tak silně. Co si myslíte o nedávném návrhu, že by Spojené království mělo platit odškodné za otroctví? Nedává to smysl. Ano, někteří lidé v této zemi až do 19. století obchodovali s otroky. Ale otroctví je univerzální instituce, kterou praktikovali lidé všech barev kůže na každém kontinentu.

„Kolonizace Ukrajiny na dobu neurčitou.“ Telegraph přišel s navrhovanou americko-ukrajinskou dohodou

Spojené státy jako kolonizátor Ukrajiny. I takové odsudky se ozývají po debatách, že by Ukrajina měla po válce umožnit Spojeným státům přístup k 50 % zisku z těžby nerostných surovin a k 50 % zisku z udělování licencí k zpracování surovin třetími stranami. Jde ale také o zisky z infrastruktury a ukrajinských přístavů. O tom, že nová administrativa Donalda Trumpa chce za pomoc Ukrajině získat přístup k ukrajinským nerostným zdrojům, Echo24 v minulosti informovalo.

Kam s nimi?

„Patří to do muzea“ je hláška neznámějšího světového archeologa Indiany Jonese. Jeho reální kolegové si již dlouho stěžují, že Jones nastavuje nesplnitelná očekávání, v jeho podání archeologie obnáší boj proti nacistům jednou rukou a zachraňování biblických artefaktů rukou druhou, a ne oprašování kamínků štětečkem. V posledních letech by se ale možná ohradili vůči prohlášení, že předměty patří do muzea, či by se aspoň zeptali: „Do kterého?“ Sílí totiž hnutí za návrat exponátů vystavovaných v západních muzeích do zemí jejich původu. Podle kritiků byly ukradeny, jsou kořistí rabujících imperialistů a historické zločiny lze odčinit pouze jejich návratem.

Nizozemský král Willem-Alexander se omluvil za roli své země v otroctví

Nizozemský král Willem-Alexander se dnes omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. "V tento památný den žádám o odpuštění za jasné selhání tváří v tvář tomuto zločinu proti lidskosti," řekl Willem-Alexander v projevu, v němž bylo patrné jeho emoční pohnutí. Následně položil věnec na památník otroctví v amsterodamském parku.

Nový závod o Afriku

Před více než 120 lety, kdy v Evropě žilo mnohem více lidí než v Africe, se evropské velmoci utkaly v „závodu o Afriku“. Ten byl veden převážně silou a hlavním cílem bylo urvat si co nejvíce území pod svoji kontrolu. Spousta těch území byla přitom spíš zdrojem problémů než zisku, ale všechny zúčastněné státy pohánělo vědomí, že neurvou-li nějaký region ony, dostane se do rukou jejich soupeřů. Hodně podivných hranic, které dodnes mapu Afriky zdobí, má původ právě v oné době – například ten podivný výběžek Namibie směrem na východ, protože Němci svého času požadovali přístup k důležité řece Zambezi.

Prožila jsem zajímavý život

Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo chystá k vydání její vzpomínky Praha v mé krvi.

Když Mussolini napadl Etiopii…

„Můj cíl je prostý. Chci, aby Itálie byla veliká a respektovaná a budila strach.“ Autorem výroku byl samozřejmě Benito Mussolini, ale klidně ho mohli pronést jiní vůdcové, kteří měli pocit, že se jejich zemím nedostává tolik respektu, jak by si zasloužily. U správně vychovaných a uvědomělých lidí takový výrok budí nepochopení, neboť přece na strachu není nic hezkého a mnohem lepší je vycházet s každým po dobrém. Ale to je častý omyl těch hodných lidí.

Kočár s obrazem černochů se nelíbil aktivistům. Nizozemský král se ho zbavil

Holandská královská rodina přestane používat historický pozlacený kočár, protože „oslavuje otroctví a koloniální minulost země“. Vozidlo bylo kritizováno za to, že zobrazuje a symbolizuje Nizozemsko jako koloniální velmoc, která využívala otroky. Nizozemský král Willem-Alexander tento krok oznámil uprostřed „vášnivých debat“ o holandských vazbách na otroctví a kolonialismus. Kritici tvrdí, že na jedné straně koňského povozu nazvaného „De Gouden Koets“ je obraz, který „oslavuje“ koloniální historii země.

Srdce temnoty včerejška i dneška

Po letech jsem se vrátil k novele Srdce temnoty anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada, poprvé vydané v roce 1902. Je to jedna z nejznámějších anglických próz, během desetiletí byla předmětem zájmu mnoha badatelů interpretována mnoha způsoby – od politického k psychoanalytickému. Ta otevřenost mnoha výkladům jistě je součástí jejího přetrvávajícího magnetismu. Dotýká se také témat, která se právě teď hojně diskutují.

Nečekaní dědicové kolonialismu

Reakce médií a společenských elit na to byla pochopitelně ostře odmítavá. Do těch odsudků se ale vešli fotbaloví fanoušci jako společenská skupina, jako reprezentanti nižší třídy anglického obyvatelstva, proti nimž jako celku je potřeba rázně zakročit. Přitom – video ze rvačky v útrobách Wembley je skutečně nechutné, víc bitek ale tímhle způsobem dokumentováno nebylo.

Starostka Amsterdamu se omluvila za obchodování s otroky. Rutteho vláda to nechystá

Starostka Amsterdamu se ve čtvrtek omluvila za roli, kterou vedení města sehrálo v době, kdy bylo Nizozemsko zapojeno do obchodování s otroky. Ke stejnému kroku ve čtvrtek vyzvala nizozemskou vládu nezávislá expertní komise, podle níž lze obchod s otroky v 17. až 19. století označit za zločin proti lidskosti. Premiér Mark Rutte tvrdí, že oficiální omluvu jeho kabinet nechystá, protože vláda nechce soudit historii a štěpit názory veřejnosti na tuto kontroverzní kapitolu z dějin země.

Urážka majestátu v Oxfordu

„Co si to dovolují! Oxfordští studenti zrušili naši královnu,“ stěžoval si na titulce britský bulvární deník Daily Express. Šlo o zprávu, že skupinka studentů oxfordské Magdalen (čti módlin) College se rozhodla odstranit portrét Alžběty II., neboť se jedná o symbol „nedávné koloniální historie“. Konzervativní vláda se okamžitě postavila za monarchu proti progresivním studentům.

Studenti prestižní Oxfordské univerzity odstranili portrét královny

Britská královna Alžběta II. se stala další obětí tzv. kultury rušení. Studenti na prestižní oxfordské koleji Magdalen College si odhlasovali odstranění jejího portrétu ze společenské místnosti, napsal britský deník The Telegraph. Magdalen College je jedna z 38 autonomních kolejí Oxfordské univerzity. Výbor studentského spolku odůvodnil odstranění portrétu panovnice z roku 1952 tím, že představuje nevítaný symbol „nedávné koloniální historie“.

Jedna miliarda eur od Němců za genocidu není dostatečná, spočítal si namibijský viceprezident

Německo na konci května oficiálně uznalo, že se ve své někdejší kolonii, dnešní Namibii, dopustilo na počátku 20. století genocidy. Jako odškodnění přislíbilo jihoafrickému státu financování infrastruktury v hodnotě 1,1 miliardy eur (28 miliard korun). Avšak namibijský viceprezident Nangoglo Mbumba není s částkou spokojený, podle něj totiž suma nereaguje dostatečně na ,,původní kvantum reparací, které byly zpočátku předloženy německé vládě," uvádí rozhlas Deutsche Welle.