Tag: archeologie

Články k tagu

Nová lidská rasa? Vědci jsou zmateni záhadnou lebkou

Neuvěřitelný nález z řecké jeskyně Petralona vyvolává otázky o původu člověka. Vědcům se konečně podařilo analyzovat podivnou lebku, kterou prorůstá stalagmit. Zjistili, že nepatří ani neandrtálcům, ani rodu homo sapiens. Nový rod tak mění představy o vývoji člověka v Evropě. Informuje například Express. V roce 1960 narazili archeologové v severořecké jeskyni Petralona na objev, který i po více než půl století nenechává vědce klidnými. Zatímco dříve se spekulovalo, zda jde o pradávného Homo sapiens nebo o neandrtálce.

Archeologové odkryli pod Řípem pravěkou mohylu s hrobem významné ženy

Archeologové ze Západočeské univerzity (ZČU) odkryli pod Řípem pravěkou mohylu, která ukrývala hrob významné ženy. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty a náhrdelník ze psích zubů, řekla ve čtvrtek ČTK mluvčí ZČU Kateřina Dobrovolná. Podle ní jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska. Vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU uvedl, že teď zkoumají kruhovou pohřební mohylu u obce Račiněves na Litoměřicku.

Čeští vědci zaujali příběhem pravěkých sester podivně pohřbených v dole na Moravě

Práce českých vědců zaujala prestižní časopis o světové vědě a historii. Unikátní vědecký projekt archeologů z Moravského zemského muzea v Brně se dostal na stránky světově uznávaného vědeckého časopisu Archaeological and Anthropological Sciences. Studie detailně mapuje život dvou sester z doby kamenné, které pracovaly v drsných podmínkách pravěkého dolu na jižní Moravě. Jejich příběh vědci završili realistickými 3D rekonstrukcemi tváří, píše magazín LiveScience.

Unikátní nález na tajném místě Moravy. Archeologové objevili část zbroje z doby bronzové

Muzeum města Brna se pyšní unikátním archeologickým nálezem z mladší doby bronzové, tedy z časů legendární trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci. Nález je z roku 2023 z archeologického výzkumu, který dělá Muzeum města Brna ve spolupráci s Regionálním muzeem v Mikulově na Břeclavsku a spolky amatérských hledačů kovů.

Stavba D35 odkryla unikátní poklad. Obří keltské sídliště se šperky a jantarem hlídala policie

Nedaleko rozestavěné dálnice D35 z Čech na Moravu došlo k významnému historickému objevu. Mezi Hradcem Králové a Hořicemi archeologové objevili starobylé keltské sídliště, které nemá v českém měřítku konkurenci. Na místě byly nalezeny zlaté a stříbrné mince, jantar, keramické nádoby i stavby a svatyně z laténského období. O výjimečnosti nálezu svědčí i to, že bylo nutné zajistit nepřetržitý policejní dohled kvůli riziku vyrabování.

Nečekaný nález na místě Poslední večeře Krista může přepsat dějiny

Právě v době Velikonoc archeologové představili fascinující objev v jeruzalémském Večeřadlu, tradičně označovaném jako místo Poslední večeře Ježíše Krista s jeho apoštoly. Oznámení o objevu zveřejnila ve středu Rakouská akademie věd (OeAW) ve spolupráci s Izraelským památkovým úřadem (IAA). O objevu informovaly i zpravodajské weby Fox News a Daily Mail. Pomocí multispektrální fotografie a technologie RTI (Reflectance Transformation Imaging) badatelé odhalili téměř 40 nápisů a rytin.

Tutanchamon a dnešek

První písemné záznamy lidstva se vynořují z naprosté temnoty ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Cokoliv, co se stalo předtím, známe jenom z archeologických nálezů. Nejstarší příběhy, mýty a oficiální historie, které se nám dochovaly, jsou „jen“ něco přes pět tisíc let staré. Dvě nejstarší civilizace v našem okolí, Egypt a Sumer, byly „tak dávno, že už to skoro není pravda“. V každodenním životě na jejich stopy moc často nenarážíme. Nepíšeme jejich písmem, neuctíváme jejich bohy, zákony se od té doby také dost změnily. Ale stejně stojí za to, seznámit se občas s jejich historií, protože se v ní dají vysledovat společné prvky.

Zásadní objev na Slovensku. Archeologové vykopali první římský akvadukt z období Marca Aurelia

Slovenští archeologové učinili objev, který na území země nemá obdoby. Při rekonstrukci zámku v bratislavské městské části Rusovce našli římský akvadukt dlouhý 38 metrů z období vlády císaře Marca Aurelia. Jedná se o první takto prozkoumanou vodovodní stavbu svého druhu na Slovensku. Podle archeologů se na místě našly i staré cihly s otisky psích stop. Umělý vodní kanál měl zásobovat vodou římské lázně, které zatím čekají na své odkrytí.

Senzační objev v Německu. Amulet vzývající Ježíše pochází již ze třetího století

Archeologové ve Frankfurtu objevili 1800 let starý stříbrný amulet s křesťanským nápisem. Tento nález, starší o 50 let než dosud známé artefakty, by mohl přepsat dějiny šíření křesťanství v Evropě. Informuje například Bild či Hessenschau. Amulet byl nalezen již v roce 2018 při vykopávkách na území bývalého římského města Nida, dnešního Frankfurtu.

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně spletl až u čtyř desítek svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times. Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven.

Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Měří 190 metrů

Archeologové objevili u Hradce Králové zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.

Sněmovna sladí pravidla pro GIBS a zlepší krajský dohled nad archeologickými výzkumy

Aktualizovat zákonná pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a sladit je se zákonem o policii má vládní novela, kterou Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Smyslem novely je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mimo jiné odstranit nejednoznačnosti a nelogičnosti dosavadního zákona, který byl přijat před zhruba 13 lety. Projednání novely o GIBS bylo posledním bodem úterního jednání Sněmovny, která se znovu sejde ve středu.

Skryté tajemství z doby Karla IV. Zbytky gotických hradeb znovu zmizely pod zemí

Výkopové a stavební práce v pražském centru odhalily dosud skryté tajemství z minulosti. Pod železničními kolejemi Masarykova nádraží se skrývaly pozůstatky gotického opevnění, které je datováno do dob vlády Karla IV. Novoměstské gotické opevnění, základy Horské brány a relikt barokního bastionu byly odkryty a zdokumentovány v areálu Masarykova nádraží při Hybernské ulici.

„Bylo to jako najít El Dorado.“ V džungli objevili ztracenou civilizaci starou jako Řím

V srdci amazonského deštného pralesa byla nalezena největší a nejstarší síť předhispánských měst, která se rozkládá v oblasti větší než 1000 kilometrů čtverečních. Ztracená civilizace zemědělců v srdci Amazonie, která je starší více než 2500 let, byla objevena hluboko v džungli v údolí Upano na zalesněném úpatí pohoří And na východě Ekvádoru. Městský systém se složitou sítí ulic, bulvárů, cest či zavlažovacích kanálů, se datuje do stejného období jako impérium Starověkého Říma.

VIDEO: Česko-slovenský tým archeologů objevil 3000 let staré mayské město

Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Nálezy pomohou odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin, uvedli zástupci Nadace Neuron, která výpravu finančně podpořila.

Z objevu, který otřásl vědeckým světem, se nakonec vyklubal fejk a obří ostuda

Nález lebky tzv. piltdownského člověka měl být dlouho hledaným spojovacím článkem mezi lidoopem a člověkem. Jenže se jednalo o podvrh vytvořený z lebeční kosti člověka a čelisti orangutana. Pravda o tomto jednom z největších vědeckých objevů 20. století, který se stal jednou z jeho největších ostud, vyšla najevo před 70 lety, 21. listopadu 1953. Tajemství pozůstatků piltdownského člověka však zůstalo nerozluštěno dodnes, jejich původce se nepodařilo vypátrat.

Čeští egyptologové objevili v Abúsíru hrobku královského písaře

Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy, informovala na webu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, kde Český egyptologický ústav působí.

Lékař mu poradil více pohybu. Tak šel na výlet a objevil poklad století

Muž z Norska, který na radu svého fyzioterapeuta opustil gauč a ve snaze více se hýbat si pořídil detektor kovů pro pátrání po pokladech ukrytých pod zemí, našel devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků. Agentura AP píše, že podle znalců jde o nález století. Když se Erlendovi Boremu letos v létě na ostrově Rennesöy na jihu Norska ozval detektor kovů, myslel si, že objevil čokoládové mince. Nicméně jeho nález byl mnohem hodnotnější.