Archeologové ze Západočeské univerzity (ZČU) odkryli pod Řípem pravěkou mohylu, která ukrývala hrob významné ženy. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty a náhrdelník ze psích zubů, řekla ve čtvrtek ČTK mluvčí ZČU Kateřina Dobrovolná. Podle ní jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska.

Vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU uvedl, že teď zkoumají kruhovou pohřební mohylu u obce Račiněves na Litoměřicku, která měla v průměru osm metrů. Pod navršenou zeminou se ukrýval bohatý pohřeb pravěké ženy, který vědci datují do doby 2900 až 2500 let před Kristem. "V této době existovala velmi přísná pravidla pohřbívání. Víme, že muži byli pohřbíváni na pravém boku hlavou k západu, zatímco ženy na levém boku hlavou k východu," uvedl.

U pohřbené ženy byla podle Krištufa keramická amfora a kamenná čepel, ale hlavně bohatý náhrdelník tvořený několika šňůrami s provrtanými psími zuby, stovkami plochých korálků vyřezaných z mušlí a s měděnou spirálou. "Honosné náhrdelníky se v této době objevují vzácně, stejně jako měděné artefakty. Jsou dokladem, že žena měla vysoké postavení. To je ještě podtrženo nákladností mohylové konstrukce," uvedl.

Okolí hory Říp zkoumají plzeňští archeologové několik let, zejména nejstarší pohřební monumenty, které před 6000 lety tvořily charakter zdejší krajiny. "Mohyla pravěké ženy tak leží jen několik desítek metrů od jiné dlouhé mohyly, kterou stejný tým prozkoumal před třemi lety a která ukrývala unikátní dřevěnou svatyni a pohřeb lukostřelce z období 3900 až 3700 let před Kristem," uvedla Dobrovolná. V roce 2021 odkryli pravěkou dlouhou mohylu u Vražkova, která ukrývala dva hroby, a v nedalekých Dušníkách pak zachovalou stavbu s pohřbem dítěte. Výzkum přináší podle Krištufa nové informace o starých pohřebních stavbách střední a západní Evropy.

Podle Dobrovolné je součástí mezinárodního projektu, který řeší plzeňští archeologové s kolegy z Univerzity Karlovy, Univerzity Hradec Králové a Vratislavské univerzity. Zajímá je hlavně, jaký byl vývoj a vnímání rituálních míst a co všechno může krajina prozradit o předcích. "Aktuální výzkum v Račiněvsi ukazuje, že v okolí hory Říp se v pravěku vyskytovala místa, která byla vnímána lidmi zcela odlišně než dnes. Šlo o posvátná místa, která sloužila k uctívání předků ne jednu nebo několik generací, ale zřejmě několik tisíc let. Naše výzkumy ukazují, že na těchto místech byly pohřbíváni především významní členové tehdejší komunity," dodal Krištuf.

Podle Dobrovolné si výsledky výzkumů teď mohla prohlédnout veřejnost při akci Archeologické léto.