Neuvěřitelný nález z řecké jeskyně Petralona vyvolává otázky o původu člověka. Vědcům se konečně podařilo analyzovat podivnou lebku, kterou prorůstá stalagmit. Zjistili, že nepatří ani neandrtálcům, ani rodu homo sapiens. Nový rod tak mění představy o vývoji člověka v Evropě. Informuje například Express.

V roce 1960 narazili archeologové v severořecké jeskyni Petralona na objev, který i po více než půl století nenechává vědce klidnými. Zatímco dříve se spekulovalo, zda jde o pradávného Homo sapiens nebo o neandrtálce, nové analýzy přinášejí šokující zvrat. Lebka nepatří ani jednomu z těchto druhů.

Podle nejnovějších výzkumů je fosilie pravděpodobně pozůstatkem druhu Homo heidelbergensis – dávného lidského předka, který v Evropě žil během pleistocénu a mohl být společným předchůdcem moderních lidí i neandrtálců. „Tento nález má klíčový význam pro pochopení lidské evoluce na evropském kontinentu,“ uvedli badatelé.

Stalagmit, který prorůstá lebkou, vědcům posloužil jako přirozený časoměřič. Krápníky přirůstají jen o milimetr během několika let, a tak mohli odborníci určit, že minerální povlak na lebce má stáří nejméně 277 tisíc let. Předchozí odhady přitom kolísaly mezi 170 a 700 tisíci lety.

Analýza naznačuje, že šlo o mladého muže. Zuby vykazovaly jen mírné opotřebení a robustní stavba lebky vedla k tomu, že se fosilie označuje jako „Petralonský muž“. Přesto i po desetiletích zůstává řada otázek nezodpovězena – zejména jak přesně zapadá tento dávný předek do spletitého příběhu lidské evoluce.