Tag: svoboda

Články k tagu

J. D. Vance dovolenkuje v Británii aneb Ochotná zaslepenost Evropanů

Americký viceprezident J. D. Vance se letos vydal na rodinnou dovolenou do panského sídla v regionu Cotswolds ve Velké Británii. Kromě objevování „nádherné krajiny“ jihozápadní Anglie navštívil také leteckou základnu RAF, kde pozdravil americké vojáky a setkal se s řadou místních státníků – mj. s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, s nímž si zašli na ryby (ministrovi za to teď hrozí pokuta ve výši až dva tisíce liber, neboť chytali bez náležitého rybářského povolení). Společně s Lammym také minulý týden uspořádali tiskovou konferenci.

Nenávist je nenávist. Doba ledová je doba ledová

„Nenávist do společnosti nepatří,“ prohlásila v úterý ministryně spravedlnosti Eva Decroix ve videu, v němž poukazuje na fakt, že nový zákoník bude zpřísňovat předsudečné trestné činy. „Proč? Protože je to správné,“ deklaruje, aniž by krok nějak blíž vysvětlila. „Je to spravedlivé. A spravedlnost musí být spravedlivá,“ dodává s úsměvem učitelky v mateřské škole. Necháme stranou podivně infantilní komunikační styl ministryně. Důvodem pro prázdné floskule totiž nemusí být nutně sklon nahlížet na své diváky jako na malé děti.

Chtějí nám strkat nosy všude

Předsednictví EU na půl roku si většinou všimne veřejnost jen v předsedající zemi, a to ještě kdoví jestli. Tentokrát by to mohlo být jinak. Od 1. července předsedá Unii Dánsko, které se s pozoruhodnou vervou ujímá starších plánů Evropské komise na prohlížení textových zpráv, tedy chatování, jehož se dopouštějí uživatelé internetu na WhatsAppu, Signalu, Facebooku a podobných platformách. To vše pod ušlechtilým praporem boje proti dětské pornografii. Komise už ve svém původním návrhu vymyslela mechanismus, který se nemusíme bát označit jako širokou sledovací operaci.

Konec Divokého západu, nebo návrat cenzury?

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.

„Nešlo o sledování, ale interní cvičení.“ Řehka nařkl ministerstvo obrany z úniku dat

Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na tvrzení poslance hnutí ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády. Uvedl to dnes na tiskové konferenci.

Osvobození Vrabela z šíření poplašné zprávy je pravomocné

Osvobození Ladislava Vrabela z trestného činu šíření poplašné zprávy je pravomocné. Vyplynulo to z informací na justičním serveru infoSoud. Muž byl stíhán kvůli tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. Soud ho zprostil obžaloby na základě březnového nálezu Ústavního soudu (ÚS), podle kterého byl Vrabelův výrok spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu.

Poslední svobodné místo na zeměkouli

Konec světa je zase o kousek blíž. Výzkumný tým z Technologického institutu v Kjúšú, vedený profesorem Toshimasou Yamazakim, před časem oznámil, že se mu podařil průlom ve čtení lidských myšlenek a dokázal úspěšně detekovat určitá slova z myslí lidí, aniž by cokoli řekli (v experimentech vyzval Yamazaki účastníky, aby pronášeli jednoduchá slova, a zjistil, že mozek produkuje velmi podobné křivky aktivity těsně před vyslovením slova i po něm). Jde sice už o starší prohlášení, ale v kontextu s globální explozí umělé inteligence a zaměřením AI modulů i na takzvané dekódování vnitřní řeči se může stát čtení myšlenek brzy realitou. A pak přijde apokalypsa.

Omezování svobody projevu. Americký deník varuje Evropu

Evropské státy v posledních letech častěji postihují projev svých občanů, alespoň podle Wall Street Journal. Americký deník ukazuje několik konkrétních případů omezování či kriminalizování projevů na veřejnosti. Podle deníku za nárůstem stojí rozdílný přístup ke svobodě projevu v USA, kde je na prvním místě ústavní právo na svobodu projevu. Naopak v Evropě, údajně v souvislosti se zkušenostmi z druhé světové války, rostou obavy z extrémismu a to ovlivňuje i přístup ke svobodě projevu.

Íránské filmové samizdaty

Výrazem současného Íránu nejsou jenom apokalyptické hrozby ajatolláhů a sevřené šiky revolučních gard. V zemi existují i lidé, kteří se diktatuře dokážou odvážně a třeba i za cenu těžkých obětí postavit. Patří mezi ně i někteří íránští filmaři, tamní kinematografie je oceňována už od konce minulého století, kdy festivalové publikum zaujaly filmy tzv. íránské nové vlny, především její nejvýraznější osobnosti – Abbáse Kiarostamího, filmaře a básníka, autora snímků na první pohled jednoduchých a zároveň velice komplexních, prodchnutých velmi přesvědčivým a neokázalým humanismem.

Vyhořelý dům či péče o sedm dětí. Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident republiky Petr Pavel vyhověl dalším čtyřem žadatelům o milost. Oznámil to ve čtvrtek Pražský hrad s tím, že hlava státu tak využila svou ústavní pravomoc už počtvrté. Od počátku svého funkčního období Pavel rozhodl celkem o sedmnácti milostech. „Ve všech případech jsem přihlédl k velmi obtížné rodinné nebo zdravotní situaci omilostněných osob, kdy by výkon trestu měl nepřiměřeně tvrdý dopad na jejich děti nebo zdraví,“ uvedl prezident Pavel.

Ať žije nahý král!

Dítě z Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty bývá přeceňováno. Ne že by nemělo pravdu – výkřik „Vždyť je nahý!“ odpovídá realitě. Pohádku z roku 1837 obvykle čteme jako výpověď o přesnosti bezelstného dětského pohledu, na rozdíl od přetvářky, v níž žijí mlčící dospělí. Tahle trochu kýčovitá interpretace je vděčná. Teze o císařově nahotě se ostatně už léta používá třeba na Donalda Trumpa, kterého bychom podle četnosti odkazů mohli prohlásit za nekorunovaného císaře všech nahých vládců.

I ideový nepřítel má právo na svobodu projevu. Německý soud zrušil zákaz vydávání časopisu Compact

Německý pravicový časopis Compact může dál vycházet. Rozhodl o tom dnes Spolkový správní soud v Lipsku, který zrušil zákaz vydaný loni ministerstvem vnitra. Tehdejší ministryně vnitra, sociální demokratka Nancy Faeserová, označila časopis za "ústřední hlásnou troubu krajně pravicové scény". "Základní zákon garantuje i nepřátelům svobodu projevu a tisku," zdůvodnil rozhodnutí předsedající soudce Ingo Kraft.

Co neměla být pravda, ale je

Některé zahraniční události u nás budí možná až nepochopitelnou pozornost a stávají se i předmětem potyček na sociálních sítích. Skoro jako by šlo o zástupnou aktivitu, touhu osvěžit svůj život a svou mediální produkci tím, že se stanu účastníkem cizích dramat. Jako rytíři přicházejí na pomoc pravdě všude tam, kde je znectěna. Možné je však, že může jít o dva procesy zároveň, jež se nevylučují – ty cizí události mohou být příhodné na prožívání a zároveň mohou být významné tím, že z těch zemí k nám přicházejí vzorce chování.

Hnutí pro život podalo žalobu na Policii ČR kvůli zásahu na dubnovém pochodu

Právní zástupci účastníků Pochodu pro život podali žalobu na Policii ČR kvůli zásahu v centru Prahy koncem dubna 2025, při němž policie odmítla účastníky pochodu pustit v nahlášené trase dál. Žaloba byla podle právních zástupců podána pro veřejnou neochotu Police ČR a ministerstva vnitra selhání prošetřit a zjednat nápravu. Podle tiskové zprávy Hnutí pro život má žaloba na jednání Policie ČR za cíl domoci se ústavou garantovaného práva na shromažďování a tím i zachování svobody vyjadřování na veřejnosti.

Vance měl pravdu. Evropa má problém se svobodou projevu

Celkově je podle magazínu The Economist v Británii každý den zatčeno 30 lidí za nevhodný on-line projev. Lucy Connollyová je britská chůva, kterou rozrušilo ubodání tří malých holčiček v Southportu. Pod vlivem fám, že za vraždami stojí nelegální imigrant, rozzlobeně tweetovala následující: „Hromadné deportace ihned, zapálit všechny hotely plné těch parchantů, a když už budete v tom, vezměte s sebou i zrádnou vládu a politiky. Je mi fyzicky špatně, když vím, co teď ty rodiny budou muset snášet. Jestli jsem kvůli tomu rasistka, tak ať.“

Německo raketovou rychlostí zapomíná všechno, co ho naučil pád nacismu

Kdy si nadšení budovatelé komunismu – ale pozdější disidenti uvědomili, že sedli na lep? Docházelo jim to pozvolna, v úporné sérii srážek s realitou, kdy každé další ráno bylo zas o chlup těžší předstírat, že černá je bílá a bílá je černá, než ten sud prostě přetekl? Anebo to byl ostrý řez? (Tanky?) Z iluze o nejvíc nejlepším Německu všech dob bylo posledních pár let možno procitat jak postupně, tak šokově. Aktuální příležitostí k léčbě šokem je odsouzení šéfredaktora onlinového média Deutschland-Kurier Davida Bendelse na sedm měsíců podmíněně.

Být stále ve střehu

Na podzim se prý bude rozhodovat o dalším charakteru státu. „Budou to volby o tom, jaká bude míra svobody v České republice,“ prohlásil minulý týden Petr Fiala. Jedna z důležitých svobod – svoboda projevu – přičiněním vlády mezitím inkasuje rány, byť „jen“ převodem unijních nařízení do českého práva. Máme už tady zákon o digitální ekonomice, který do českého práva převádí unijní Nařízení o digitálních službách (DSA). O rizicích tohoto nařízení píšeme opakovaně, jeho smysl je v tom, aby sociální sítě pod hrozbou pokut mazaly různý obsah, i takový, který nedosahuje úrovně trestného činu.

Registr, který ví, kde jste spali. Proti státnímu šmírování „turistů“ roste odpor v parlamentu

Vládní návrh registru e-Turista, který má od ledna 2026 nahradit dosavadní způsob evidence ubytovaných osob, čelí stále silnějšímu odporu. Kritici z řad opozice, části vládních poslanců i odborné veřejnosti varují, že návrh ve své současné podobě umožňuje centrální sběr a uchovávání osobních údajů o milionech lidí, často bez jejich vědomí a se širokým přístupem pro různé státní instituce – včetně tajných služeb. V parlamentu se proti němu proto staví zeď.

Fiala straší neonormalizací

Ve čtvrtek premiér Petr Fiala zorganizoval v pražské La Fabrice konferenci Bezpečná budoucnost. Vystoupila na ní i autorka Echa Tereza Matějčková, její příspěvek byl, dovolím si tvrdit, nejzajímavější (i kdyby jen tím, že ho autorka pojala mimoběžně a nepřistupovala na „narativ“ osazenstva Fialovy konference; podívejte se sami). A pak se v La Fabrice odehrál ještě jeden nesmírně zajímavý moment, během panelové diskuse. Jeden z panelistů, novinář deníku (rudé) Právo Alexandr Mitrofanov, se v posledních letech čím dál ofenzivněji vyrovnává se svým ruským původem, o který se ani nezasloužil, ani za něj nemůže.

Merzovo nové Německo. Příští vláda chce zakázat lži, píše Bild

Vyjednavači CDU a SPD, kteří dohadují vznik nové německé velké vládní koalice, se nedávno dohodli na bezprecedentním zbrojení a nyní chystají další omezení svobody slova. Plánují zakročit "proti lžím". Vyplývá to z vyjednávacího dokumentu pracovní skupiny „Kultura a média“, který získal deník Bild. V souladu s tím by se měl zvýšit tlak na sociální média a měly by být omezeny takzvané fake news. Záměrné šíření údajně nepravdivých zpráv nemá nově spadat pod svobodu projevu.

„Významný zásah do svobody podnikání.“ Ministerstvo vnitra má dostat novou pravomoc

Ministerstvo vnitra by mělo disponovat novou pravomocí, která mu umožní zasáhnout a případně i zakázat soukromým firmám spolupráci s konkrétními dodavateli. Má se jednat o případy, kdy bude ze situace vyplývat pro Česko bezpečnostní riziko. Nový zákon, který má ve středu projednat vláda, má přinést změnu v určování provozovatelů budov či zařízení kritické infrastruktury a posílení jejich bezpečnosti. Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že dosud v případě podobné hrozby chybí funkční nástroje.

Laxní přístup k právu na soukromí. Anticena Velkého bratra míří na ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra si za chování v loňském roce vysloužilo anticenu za “dlouhodobého slídila”. Konkrétně za předložený návrh k využívání systémů na rozpoznávání tváří, který je podle poroty jen dalším střípkem k dlouhodobému přístupu resortu k otázkám soukromí. Na jubilejním 20. ročníku získalo anticenu i ministerstvo pro místní rozvoj za chystaný registr turistů. Vítěze tradičně vybírá několikačlenná porota.

„Kardinální význam svobody projevu“. Ústavní soud zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. V nálezu zdůraznil „kardinální význam svobody projevu“. Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soud připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká, míní ÚS.

„Bez nás by ve Francii mluvili německy.“ Bílý dům odmítl, že by Francii měl vracet Sochu svobody

Podle francouzského europoslance Raphaële Glucksmanna by Spojené státy měly Francii vrátit Sochu svobody, protože Trumpova administrativa se rozhodla místo svobody podporovat tyrany. Narážel na Trumpovo jednání ve válce na Ukrajině či probíhající americké deportace nelegálních migrantů. Na jeho návrh už reagovala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která europoslanci na tiskové konferenci připomněla, že to byly Spojené státy, kdo Francii ve druhé světové válce osvobodil.

Vraťte nám Sochu svobody, vyzývá francouzský europoslanec. USA prý podporují tyrany

Levicový francouzský europoslance a syn známého filosofa Raphaël Glucksmann vyzval Spojené státy, aby navrátili Sochu svobody zpět do Francie. Tento ikonický monument, který je neodmyslitelně spjat s panoramatem New Yorku, byl původně darován Spojeným státům americkým v roce 1886 jako symbol přátelství mezi oběma národy a společných hodnot svobody a demokracie. Glucksmannův požadavek vyvolal na mezinárodní scéně bouřlivé reakce.

Tohle není otázka svobody projevu

Neohrožuje Trumpova vláda občanské svobody úplně stejně, jako pravice tvrdí, že je ohrožovala Bidenova, jen v opačném gardu? Nepřechází to, co konzervativci nazývají návratem ke zdravému rozumu, v pomstu a ve vynucování určitých politických názorů, jen opačných než dřív? To teď bude zajímavé téma ke sledování a k analyzování. Příklady idiocie, jako je zákaz udělovat granty vědecké studii obsahující určitá klíčová slova, nebo pomstychtivosti, jako je odebrání bezpečnostních prověrek právníkům advokátních kanceláří, které reprezentovaly Demokratickou stranu, lze skutečně najít.

Pozor na ústa

Měli jsme aplaudovat projevu, který pronesl americký viceprezident J. D. Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci? Popsal reálné hrozby svobodě projevu v řadě evropských zemí. Nicméně to byla spíš přihrávka politickým spojencům MAGA republikánů na evropském kontinentu než výraz upřímné starosti o osud demokracie u spojenců. Amerika vynakládá miliardy na obranu Saúdské Arábie, jejíž vládce může kritika píšícího nepohodlné články dát rozřezat pilou.

Pláč a skřípění zubů

Proč vznikl tak šílený poplach, jako by šlo o život? Co řekl na mnichovské konferenci o bezpečnosti americký viceprezident J. D. Vance tak strašného? Čím evropské „mandaríny“, jak kariérní diplomaty, poradce, experty fór, komisí a panelů celé té nomenklatury eurounijního provozu nazval Jiří Peňás v Echu, tak vyděsil, že organizátor zasedání nebyl na závěr mocen slova a měl slzy v očích? Někteří delegáti se nad jeho slovy o společných euroamerických zásadách svobody a demokracie, jež spojil s obranou Evropy jako kdysi Ronald Reagan a Margaret Thatcherová, zašklebili nebo uchechtli. Vance jim totiž s americkou přímočarostí vynadal.

Co je svoboda řeči?

Americký historik literatury Stanley Fish nazval jednu ze svých nejvlivnějších knih There’s No Such Thing as Free Speech (Nic takového jako svoboda řeči neexistuje). Každý slovní projev vždy patří do nějakého politického kontextu, je „pod napětím“, k něčemu podněcuje, naráží na odpor. Předpokladem srozumitelné řeči jsou zamlčené stipulativní definice, které stanovují, co budeme v dialogu považovat za samozřejmé. V proslulém spise na obranu svobody řeči Johna Miltona Areopagitika (1644) najdeme tuto pasáž: „Jistě chápete, že když mluvím o toleranci a svobodě projevu, nemám na mysli katolíky. Ty totiž musíme vyhladit.“

Kdo obstojí ve „flyntovském“ testu?

Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti hájit vaše právo to říkat. Tahle sentence mylně připisovaná Voltairovi byla po dlouhé roky stálicí české názorové publicistiky, používala se někdy s až legračně veledůležitým důrazem. Jsou horší věci. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem na ni už dávno nenarazil. Je to docela příznačné. Důvod, obávám se, není to, že by se stoupenci svobody projevu, mezi něž se počítám, naučili podepírat svoje teze méně okoukanými citacemi. Ale spíš to, že vnímání svobody projevu (i dalších svobod) jako univerzální hodnoty je dnes o dost méně rozšířené než dříve.