Nezapomínejme, že svoboda přišla na Slovensko z východu, zvrácenosti progresivismu ze západu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico v projevu zveřejněném na facebooku. Fico začal svoji řeč připomenutím výročí osvobození města Poprad na východě země sovětskou Rudou armádou, k jejímuž odkazu se hlásí Rusko. Hlavním soupeřem Ficovy strany na slovenské politické scéně je opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS).
Minulou středu, tedy den před pořádáním tohoto Salonu, se v Senátu nepodařilo přijmout, ale ani odmítnout či pozměnit nový „lex Ukrajina“. Vášně budí zejména v něm obsažený nový trestný čin pojmenovaný jako „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Namířen má být proti každému, kdo „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“. Podle kritiků může tato příliš široká definice ohrozit svobodu projevu.
V Srbsku už tři měsíce probíhají protivládní demonstrace, které postupně sílí. Vyvolala je nehoda na zrekonstruovaném hlavním nádraží ve druhém největším městě v zemi, tedy v Novém Sadu, kde spadla střecha a zabila patnáct lidí. Od té doby demonstranti, původně zejména studenti, požadují vyšetření události, zveřejnění dokumentace k rekonstrukci a zjištění, kdo za její zpackané provedení může. Moc se k tomu ovšem nemá, a tak zároveň jsou demonstrace a chystaná generální stávka dokladem, že jedné generaci Srbů už došla trpělivost s tím, že v zemi fakticky neexistují svobodné volby
Koalice Petra Fialy začíná v Senátu narážet na odpor vůči návrhu na zavedení nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Kontroverzní paragraf byl připojen jako přílepek k novele zákona, která prodlužuje dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky vládní většině, v horní komoře parlamentu narazil na značnou kritiku pro svou údajnou vágnost a riziko zneužití.
Facebook bude následovat síť X a v USA zruší oddělení tzv. factcheckerů. Místo toho zavede podobně jako síť X komunitní poznámky, které mohou psát uživatelé. Zuckerberg uvedl, že současné snahy jeho společnosti Meta o fact-checking vedly k cenzuře. V projevu obecně mluvil o důležitosti svobody projevu a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA označil za kulturní bod zlomu. Informuje o tom například Wall Street Journal.
Senát se připravuje na lednové projednání novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontroverzní trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky hlasům vládní většiny, v horní komoře se očekává možná i složitější jednání. Někteří senátoři totiž už nyní upozorňují na vágní formulace a riziko zneužití zákona, které podle nich připomíná paragrafy z období komunistického režimu.
Když se badatelé z Pew Research Center ještě během pandemie ptali Američanů, co si myslí, že bude v roce 2025 naléhavým problémem, poukázali na digitální technologie.
„Bacha na jazyk“ si už dává skoro polovina Němců (45 procent – průzkum z prosince 2023 ke svobodě projevu). Čili dává smysl, že se na obálce Spiegelu objevil Robert Habeck s výrazem plemenného buldoka před akcí a varováním Elonu Muskovi, ať dá prsty pryč od jejich demokracie! Není ovšem jejich jako jejich. Čtyřicet procent německých novinářů volí Zelené, to je vůči zbytku populace naprosto nadproporční číslo; proto jsou redakce plné kvalitních, moudrých a nezávislých osobností. A já bych řekla, že si pozor na ústa dává i víc než jeden Němec ze dvou.
Není to žádná povinná zdvořilostní fráze, rád bych vám i za celou redakci, milí čtenáři, poděkoval za přízeň, kterou Echu zachováváte. Nejen týdeníku, ale všemu, co pod značkou Echo vzniká. Sám si uvědomuji, jak nesamozřejmé to je. Jsou dva vlivy, kvůli nimž je důležité zůstat neustále ostražitý. Jedním je postupná, ale nezadržitelná změna v mezilidské komunikaci, v získávání a vyhledávání informací. Z této změny, důsledku digitální revoluce, vyplývá ten druhý vliv. To je přeskupování společnosti, úmyslně se vyhýbám pojmu rozdělení společnosti, protože ta je spíš atomizovaná a roztříštěná do různě velkých, vzájemně do sebe narážejících molekul.
Hned na úvod svého vánočního projevu premiér Petr Fiala vyzvedl skutečnost, že v České republice slavíme vánoční svátky „v klidu a bezpečí“. A zdůraznil, že v mnoha zemích takové štěstí nemají, takže si toho máme vážit, protože to není samozřejmost. Jsou za tím prý generace lidí, kteří se o to snažili a přispívali k tomu „klidu a bezpečí“ svou prací a úsilím. Petr Fiala má pravdu, ale když se to tak vezme, něco dosti podobného by mohl, samozřejmě s trochu jinou frazeologií, pronést při novoročním projevu Gustáv Husák dejme tomu v roce 1986. Československo bylo sice zaostalou, ale klidnou a bezpečnou zemí. Hlavně díky tomu, že v ní vládl policejně-totalitní režim, který zavřel hranice, suspendoval lidská práva, potlačoval svobodu vyjadřování i svobodnou diskusi, která logicky přináší nějakou míru neklidu.
Tiskem se mihla zmínka o tom, jak asi před týdnem v návrhu k zákonu o regulaci lobbingu, který podávala místopředsedkyně ODS Eva Decroix, zůstala počítačová stopa od lobbistky z PPF. To je na pováženou. A ještě vážnější případ záměny rolí se ve sněmovně odehrál ve středu. Je jím vznik nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Základní sazba dělá pět let nepodmíněně, přičemž neoprávněnou činností se občan může provinit nejen vyzvědačstvím, proti čemuž by nikdo normální neřekl ani slovo, ale také třeba sběrem veřejných informací, „mapováním rozhodovacích procesů“.
Třetí prosincový týden je týdnem českých dálnic, do víkendu má být zprovozněno až sto nových kilometrů. Hned v úterý přichází na řadu nejdelší úsek, 32 kilometrů mezi Příbramí a Pískem, zahájený ovšem ještě za Andreje Babiše. V disciplíně „Délka nově otevřeného úseku“ je to český rekord. Vládě Petra Fialy musíme připsat k dobru, že navzdory svému počátečnímu slibu o rozpočtové zodpovědnosti investice do dálnic nepřiškrtila, čímž se pozitivně liší od poslední ideologicky spřízněné vlády Petra Nečase. Rozpočtovou zodpovědnost tedy Fiala neuplatňoval jaksi celkově, ale to je jiný příběh.
Bob Dylan na stará kolena pořád umí překvapovat, je to podle mě také tím, že překvapit, nebo dokonce šokovat nebývá jeho záměrem, prostě dělá, co musí. Nedávno začal psát na X (dříve Twitter) i něco jiného než promo oznámení, která dřív na jeho účtu výhradně byla. Činí tak spíš sporadicky, většinou sdílí suše (a proto i zábavně) podané momentky z cest. Byl na večeři a chutnalo mu, v hotelovém výtahu v Praze jel spolu s hráčem Buffalo Sabres. V Paříži se Bob Dylan šel podívat na koncert Nicka Cavea a The Bad Seeds.
Před třemi týdny jsme zde psali o tom, jak snaha vedení České televize vymezit pravidla pro vystupování zaměstnanců na veřejnosti souvisí se svobodou projevu. Nyní se dozvídáme, že Česká televize ukončila spolupráci s režisérem Martinem Markem právě kvůli jeho vystupování na sociálních sítích. To nám jednak připomíná, že ČT už nějaká pravidla má a že i ta, striktně vzato, nějakým způsobem omezují svobodu projevu. A jednak je dobrá zpráva, že se ČT rozloučila s Markem. Nejen kvůli jeho agresivnímu vystupování na sítích, ale hlavně kvůli jeho televizní tvorbě.
Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov se ocitl pod tlakem kvůli diskuzím o regulaci a registraci influencerů, když na sociálních sítích hájil stanovisko rady. Téma vyvolalo širokou veřejnou debatu poté, co RRTV oznámila povinnost influencerů a youtuberů registrovat se podle zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Za Petrova, který podle svých slov dospěl k závěru, že nějaká míra regulace být má, se paradoxně postavila Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP)
Společnost pro obranu svobody projevu poprvé ocenila instituce a osobnosti, které se podle názoru poroty dlouhodobě staví na podporu svobody projevu. Porota v čele s Vadimem Petrovem ocenila například Institut Václava Klause či Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SIMS), ale i projekt Echo24. Mezi jednotlivci získali ocenění například Cecílie Jílková či Oldřich Kužílek.
Asi bychom měli být rádi, že lidé v dalších společenských bublinách začínají objevovat hodnotu svobody projevu. Jenže se taky potvrzuje, že tak jako se každému, kdo má kladivo, jeví každý problém jako hřebík, ani svoboda projevu není tím správným ani jediným analytickým nástrojem pro všechny situace. Vedení České televize chystá Chartu pracovníka ČT, jež mimo jiné zavádí pravidla pro vystupování zaměstnanců na sociálních sítích. A vzbudila excitované reakce.
Lidstvo má svoji sbírku ikonických fotografií: americké mariňáky na Iwodžimě, sovětskou vlajku nad Reichstagem, „tankového muže“ před kolonou čínských tanků na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, Churchilla s cigárem v ústech, samopalem v rukou a výrazem starého buldoka v očích. Nyní se k nim přiřadí i jedna studentka z Teheránu. Na Západě se lidé na veřejnosti vesměs svlékají plánovaně, z určitého exhibicionismu a s vědomím, že jim za to hrozí maximálně pokuta. V Íránu vám za kus holé kůže může hrozit i smrt; Mahsá Amíníovou před dvěma lety umlátila náboženská policie v Teheránu.
Skončil průzkum bojem jednoho nového způsobu omezování svobody projevu. Prostějovský magistrát odložil případ ženy, která kritizovala vládu na Facebooku. Navzdory konstatování, že se přestupek nestal, je to výsledek neslavný mimo jiné pro ministra vnitra Rakušana. Potenciální pachatelka Marie Šabinská se musela dostavit na úřad k podání vysvětlení. Takže trestem byl v tomto případě samotný byrokratický proces. Muset se dostavit na úřad někomu může připadat, že to není nic moc, ale v případě, který vůbec neměl vzniknout, je to až až. Tím přestupkem mělo být, že Šabinská na Facebooku nadávala na vládu.
„Potřebuji přesně vás,“ říkala mi paní do telefonu, když mě zvala do debaty. Prý shánějí člověka hájícího stanovisko, jež mi v rychlosti předestřela. Namítla jsem, že si nic podobného nemyslím. „Ale ano, máme na to data,“ poznamenala. Asi měla na mysli, že firma, od níž pozvánka dorazila, si udělala rešerši, projela mé výstupy a seznala, že jsem jejich člověk. Nedomluvily jsme se. Trvala jsem na tom, že si myslím, co si myslím. Možná z principu. Zčásti měla paní asi pravdu. Na příhodě není nic pobuřujícího. Každý zve do debat lidi s očekáváním, že budou herci sebe samých. Všichni pracujeme s tím, že druhého známe, že je tudíž předvídatelný.
Americký miliardář Elon Musk dostal od europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu nominaci na letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament (EP). Frakce to oznámila na sociální síti X. Musk, jenž vlastní sociální síť X a další firmy, se podle klubu zasadil za svobodu slova. Své kandidáty může jmenovat každý klub v EP či skupina alespoň 40 poslanců.
Bouři vzbudilo o předminulém víkendu zatčení Pavla Durova na letišti u Paříže. Durov je zakladatelem a výlučným majitelem velké sociální sítě Telegram, která přerostla území bývalého Sovětského svazu a dnes se pyšní 900 miliony uživatelů po celém světě. Francouzská policie Durova viní z toho, že na Telegramu umožňuje kriminální činnost, jako jsou obchod s drogami nebo dětská pornografie. Mnoho lidí, například Elon Musk, naopak zásah proti Durovovi považuje za bezprecedentní útok na svobodu projevu. Téma pro Salon Echa.
Mata v minulých dnech zásadně omezila svobodu slova ve Francii. Zastavila na Facebooku a Instagramu řadu účtů označovaných jako pravicové nebo konzervativní. Tato brutální cenzura, která postrádá jasné odůvodnění, odhaluje alarmující krizi, která ohrožuje základní principy v jádru našich demokratických společností, píše zpravodajský server Valeurs Actuelles.
V posledních týdnech probíhala v Česku, ehm, čilá debata o tom, kdo je v téhle zemi svině a jestli je únosné tímhle způsobem některé lidi nebo skupinu lidí označovat. Rozpoutal ji, jak známo, Otakar Foltýn, když během streamované besedy na festivalu ve Slavonicích o českých obdivovatelích ruského prezidenta Putina řekl, že to jsou „velmi často lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění nebo mají jenom životní smůlu nebo jsou to prostě jenom svině“.
Tomáš Klvaňa nedávno reportoval z kongresu Demokratické strany v Chicagu (kde byla potvrzena Kamala Harrisová jako kandidátka na prezidentku USA) a mj. napsal, že se tam strana přihlásila ke svobodě. Z toho, co včera zveřejnil republikánský kongresman Jim Jordan, vyplývá tak nějak... pravý opak. Jde o svobodu slova, která je základem ostatních svobod.
Na HBO Max je stále možné vidět všechny čtyři série německého seriálu Babylon Berlín, který se odehrává na konci dvacátých a na začátku třicátých let minulého století v Německu. Jde o výjimečné filmové dílo s úžasnou výpravou ukazující módu té doby, podmanivě výtvarně zpracované, plné tónů swingu, vhledu do různých sociálních vrstev.
Celý svět s překvapením sledoval výbuch hněvu v Británii. Rozzuřené rabující davy, hlavně bílých Britů, zapalovaly hotely pro migranty, knihovny i policejní stanice. Vláda odpověděla represemi, urychleným soudním řízením, tvrdými tresty a avizuje větší kontrolu sociálních sítí. Z druhé strany rostou stížnosti na údajný nerovný policejní přístup, vysokou imigraci a ignorování násilností ze strany menšin. Spojili jsme se tedy po dvou letech znovu s konzervativním historikem a publicistou Edem Westem, abychom s ním probrali důvody současných nepokojů a vůbec stav britské společnosti. V době, kdy rozhovor probíhal, britské úřady hlásily přes 740 zatčených v souvislosti s nepokoji a víc než 130 zraněných policistů.
České umění – především literatura a film – je zahleděné do minulosti, místo aby se dívalo kolem sebe a vypořádávalo se s problémy dneška. Podobný názor často zaznívá především od mladších kritiků a publicistů, v posledních dnech v souvislosti s úspěchem filmu Vlny režiséra a herce Jiřího Mádla, který vypráví o reportérech Československého rozhlasu v době pražského jara a sovětské invaze. A z jaksi kvantitativního hlediska mají pravdu. Kritik Martin Šrajer na sociálních sítích publikoval seznam porevolučních filmů, v nichž téma vpádu vojsk Varšavské smlouvy hraje nějakou roli. Je jich vskutku hodně.
Představitelé několika institucí, které se zabývají svobodou projevu, obviňují eurokomisaře Thierryho Bretona ze zneužití nařízení Evropské unie o digitálních službách a z ohrožení svobody slova. Ve středu mu zaslali dopis, ve kterém mu dávají za vinu, že minulý týden před debatou Elona Muska a amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na síti X dopisem vyhrožoval Muskovi.
Někde to i uprostřed horkého léta mají rádi ještě více horké. Zdá se, že třeba na Slovensku… Odkud přicházely minulý týden zprávy o tom, jak je společnost na nohou, na náměstích se protestuje, píší se petice, solidarizují se čeští umělci. Svobodná kultura je totiž v ohrožení. Příčinou či záminkou je odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky a ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé. Odvolala je ministryně kultury Martina Šimkovičová. Jde o to, že ty dva „vyhazovy“ znamenají něco jiného než jen dva vyhazovy.
